Vytěžování přímo z baterií na 48V

[Neo]

protože bych musel koupit další měnič - minimálně 11 tisíc + součástky na 7 vytěžovačů a ještě to všechno vyrobit, protože budu mít 7 spirál

takhle to bude cenově někde jinde

Trochu jsi to nepochopil, SSR Fotek.... DD je určen ke spínání DC. Takže žádný měnič nepotřebuješ

[ZdZ]

psal jsem to jako reakci na vytěžování extra měničem

[ZdZ]

tak jsem se zaradoval, že jsem našel na ali 3kW spirály na 48V ale oko z Kašparovy krávy špatně zaostřilo. Mají tam jen 1500W. Nevíte o něčem výkonějším (2,5-3kW) do max tisíce kč ?

[beethowen]

tak jsem se zaradoval, že jsem našel na ali 3kW spirály na 48V ale oko z Kašparovy krávy špatně zaostřilo. Mají tam jen 1500W. Nevíte o něčem výkonějším (2,5-3kW) do max tisíce kč ?

Až něco takového objevíš, tak mi dej vědět.
Jinak v reálu mě tyto tělesa dělají skoro 2x1100W při 56V.

[ZdZ]

hledal jsem to několik hodin a dál už se tomu nebudu věnovat, koupím je a hotovo
jestli dá 2kW při 54V tak to bude v pohodě

[cipis]

Nezapomeň, že jsou to čínské watty ...

[Martin P]

Dobrý den.
Letos plánuji doma vyměnit bojler za nový 300 litrový. Bude mít jak napojení na kotel, tak i ohřev z FVE. Zde do dolní příruby plánuji dát vložku na tři jednofázová topná tělesa s tím, že do dvou jímek dám dvě trojitá topná tělesa 3x800W na 56VDC a do poslední jímky přijde 2kW těleso na ohřev z DS.
Obě trojitá tělesa na DC z baterií tak budou tvořit šest sekcí po 800W, kdy bude každá sekce spínána zvlášť dle napětí baterie. Tímto způsobem plánuji vyřešit vytěžování do vody přímo na napětí baterií.
Topná tělesa na DC plánuji dát do dvou sekcí spínaných samostatnými 200A DC jističi (doma mám dva 200A GWL DC stykače). V sérii s cívkou stykače budou propojeny oba termostaty (pracovní a havarijní) a SSR relé ovládání řídící jednotky.
Vlastní topné spirály těles plánuji spínat pomocí SSR relé (typ jsem vypsal na schéma).

Jako řídící jednotku uvažuji raspberry.

Postup funkce bude takový, že po dosažení patřičného napětí raspberry sepne DC stykače sekcí. Pokud napětí poroste dál dojde postupně k sepnutí DC SSR spirál. Ty budou hřát pokud buď nerozepne termostat dané sekce topných spirál (zde budou nastaveny by termostatech různé teploty kvůli postupnému odpojení), nebo pokud dojde k poklesu napětí baterie pod nastavenou hodnotu. Zde bude odpojena topná spirála tělesa s nastavenou hodnotou napětí baterie.

Jako řídící jednotku uvažují raspberry, u kterého se mi líbí reléová jednotka se čtyřmi relátky na spínání SSR relé.
Akorát už nedokáži posoudit, jaký typ raspberry bude na tento úkol vhodný a jaký zdroj použít na jeho napájení. Případně jestli je někde návod na naprogramování raspberry.

Děkuji za odpovědi. Martin P.

[cipis]

Havarijní máš na špatném místě, musí odpínat oba póly, plus samozřejmě musí odpínat spirály, ne relé, co odepne spirály.

[Martin P]

Takovéto zapojení termostatů řeším kvůli proudům. Protože nevím, který termostat dokáže odepnout cca 50A 54V DC.
Proto jsem to řešil tak, aby termostaty odpojovaly cívku DC stykače.

[cipis]

Jenže to pak už není havarijní termostat ...
A zvlášť u toho DC přes kontakt stykače se ti může stát, že to zůstane svařené.

[cipis]

A celkově mi to přijde zbytečně složité, jak mlátička. Všechna ta relé, stykače, tuna spirál ...
Plus teda zásadní problém s havarijním termostatem.

Obyčejný levný měnič extra pro vytěžování, k tomu fázově řízené vytěžování, a k tomu standardní zapojení normálních 230V spirál s původním hav. termostatem. Cokoliv se ti posere, ihned nahradíš běžně dostupným na trhu.

[beethowen]

Jako havarijní prvek by tam mělo být něco co určitě přeruší přívod a standardně to může být klidně pořád sepnuté.
Ideálně DC jistič s vyrážecí cívkou, kterou bude ovládat ten havarijní termostat.
Potom ten silový stykač postrádá smysl. Otázka co by udělal, když by měl rozepnout v plném proudu při DC 55V, možná by ani nerozepnul.
Pokud budeš používat nějaké Raspberry, nebo tak něco, tak je lepší teplotu v jímce asi měřit třeba přes nějaké digitální 1wire čidlo a můžes s tím potom líp pracovat než s termostatem, který jenom při nějaké mech, nastavené teplotě přepne.
Ty SSR co máš namyšlené jsou asi ty slavné Foteky, nebo jak jse to jmenu, nebo spíš ještě kopie. To úplně nedoporučuju. Já s tím nemám moc dobrou zkušenost. V tomto počtu by se to asi vyplatilo řešit spíš přímo z Mosfetů a odpovídajícího okolí k nim (drivery, snuber obvody, atd). Ze samotných SSR DC, které to budou zvládat to bude celkem dost drahé.
Ono je to lákavé spínat to přímo na tom DC, ale přeci už je to 56V a ty proudy nejsou zanedbatelné.
Ještě jednou sem dám toto video, aby bylo jasné oč hlavně jde: https://youtu.be/Zez2r1RPpWY
Někdy prostě vyjde líp třeba úplně obyč trapéz střídač a SSR, třeba fázově řízené. Nebo i napřímo po sekcích SSR AC, nebo obyč relé.

[dusanmsk]

A celkově mi to přijde zbytečně složité ... Obyčejný levný měnič extra pro vytěžování, k tomu fázově řízené vytěžování

Presne toto si hovorim ked citam vsetky tie zlozitosti a riesenie dc do spiraly a havarijne termostaty a neviem este co. Bazarovy menic za par supov, pred neho stykac, za neho ssr a pripojit k normalnej AC spirale. Ze menic nema 100% ucinnost a stykac pred nim berie 10W je mi u prdele v momente, ked nemam co s elektrikou robit od toho ako svieti. A ked nesvieti, stykac je dole a a spotreba celeho vytazovaca je 0.

[Soban]

Taky nějak nechápu?

Já mám oba bojlery připojené na měnič, ten velký aby spínal pouze jak svítí (soumrakový spínač). Teď odstaven a přepnut na DS.

Pokud to nechceš na měnič od fve tak pořiď přímo pro bojler, a nemusí to být sinus

[cipis]

Ne, tak to být nemůže.
Havarijní termostat musí přímo odpojit oba konce spirály a nesmí jít znovu zapnout. Proto jsou s čudlíkem, který se musí zpátky zamáčknout, když se to aktivuje.

Jako havarijní prvek by tam mělo být něco co určitě přeruší přívod a standardně to může být klidně pořád sepnuté.
Ideálně DC jistič s vyrážecí cívkou, kterou bude ovládat ten havarijní termostat.
Potom ten silový stykač postrádá smysl. Otázka co by udělal, když by měl rozepnout v plném proudu při DC 55V, možná by ani nerozepnul.

V tomhle případě je to evidentní

Někdy prostě vyjde líp třeba úplně obyč trapéz střídač a SSR, třeba fázově řízené. Nebo i napřímo po sekcích SSR AC, nebo obyč relé.

[beethowen]

Ne, tak to být nemůže.
Havarijní termostat musí přímo odpojit oba konce spirály a nesmí jít znovu zapnout. Proto jsou s čudlíkem, který se musí zpátky zamáčknout, když se to aktivuje.

Jako havarijní prvek by tam mělo být něco co určitě přeruší přívod a standardně to může být klidně pořád sepnuté.
Ideálně DC jistič s vyrážecí cívkou, kterou bude ovládat ten havarijní termostat.
Potom ten silový stykač postrádá smysl. Otázka co by udělal, když by měl rozepnout v plném proudu při DC 55V, možná by ani nerozepnul.

Tak jistič s vyrážecí cívkou je přeci to samé. Taky musíš přijít a jistič znovu natáhnout, sám se nenahodí. Když použiješ 2-pólový, tak odpojí oba přívody, ne?

[Lubik]

Je to marný, je to marný, je to marný....
Kdo tomu pořádně nerozumí tak bude vymýšlet ptákoviny a nenechá si poradit.

[jahodovák]

Ono někdy kdo si nenechá poradit občas přijde na zajímavé netradiční řešení,které může být i velice přínosné,nedá se upřít,že se velice snaží.

[cipis]

Ani omylem !!!!!!
Vyrážecí cívka je už na něčem dalším závislá.
Havarijní termostat je od toho, aby vypnul při havárii, tedy čistě teplotně/mechanicky, ne elektricky, protože už také nemusí jít elektřina ...
Prostě kus bimetalu, co se odepne, když se dosáhne teploty 95-99°C.

Je to zásadní bezpečnostní prvek (spolu s pojistným ventilem na vstupu studené), tak přestaňte vymýšlet pičoviny!

S cenovkou řádných DC jističů, co jsou schopné odpojit DC napětí pod zátěží několika kW, vyrážeči a dalšíma sračkama, tak jste na ceně (nejen) 5kW měniče ...

Tak jistič s vyrážecí cívkou je přeci to samé. Taky musíš přijít a jistič znovu natáhnout, sám se nenahodí. Když použiješ 2-pólový, tak odpojí oba přívody, ne?

[cipis]

Co je kristapane přínosné na tom, ojebat totálně bezpečnost?

Ono někdy kdo si nenechá poradit občas přijde na zajímavé netradiční řešení,které může být i velice přínosné,nedá se upřít,že se velice snaží.