Pomoc s výberom regulatora

[Jozef51]

Ome, odpoved na chovanie Vasich panelov by mohla byt v prilozenom pdf fajle. Je to technicky list ku panelom AmeriSolar ASP6P30 - su to 60clankove polykrystaly. Pozrite si na strane zatazovy grafy panelov, a to zavislost na intenzite osvetlenia a zavislot na teplote. Vas regulator je vlastne typu PPP (priame pripojenie panelov) a je to vlastne regulator PWR so spinacmi stale zopnutymi s odporom spinacov 0 OHM.
Strucne zhrnute. 60 clankovy a 72 clankovy panel dodavaju do priamopripojeneho aku zhodny prud v pripadoch ked Ump panelov lezi vyssie ako je aktualne napatie akumulatora. Intenzita osvetlenia panelov ma iba maly vplyv na posum Ump, takze pri zmene zataze a nizkych teplotach sa panely chovaju identicky. Panely su asi robene z rovnakych clankov a aj ked Ump 72clankoveho lezi vyssie ako 60clankoveho - ale momentalne Ump72 a Ump60 su nad napatim akumulatora - obidva dodavaju temer rovnaky prud.
Zmena nastane pri vyssich teplotach a nabitom akumulatore. Realne Ump60 sa dostane pod napatie akumulatora a v oblasti Ump<Uaku zacne prud dodavany panelom prudko klesat. Ump72 je stale nad napatim akumulatora a jeho nabijaci prud sa nemeni.
Pozrite sa na zatazovacie krivky na prilozenom pdf. Zatazovacie krivky su nesymetricke okolo napatia Ump. A vyplyva z nich nasledovne
- ak sa Ump panelu pohybuje smerom nahor od napatia akumulatora, tak nabijaci prud stupa iba pomaly.
- ak sa Ump panelu pohybuje smerom nadol od napatia akumulatora, tak pokles nabijacie prudu je strmsi a to hodne.

A teras nastava zaujimavost. Ak dokazete spravne nafitovat pocet clankov priamo pripojenych na Vas akumulator, spravite spinace s temer nulovym odporom v zopnutom stave a tomuto pridate inteligenciu Arduina (co je zrejme Vas pripad) ziskate regulalovanu sustavu ktora moze s ucinnostou prekonat ucinnost komercnych PWM regulatorov s nenafitovanym poctom clankov panelov. A tento fitovany regulator (PPPfit) moze mat ucinnost prenosu energie v celorocnej bilancii kludne na urovni zlozitych, drahych a kazivych MPPT regulatorov (podrobmosti vynechavam). Staci vediet kupit alebo vediet vyrobit ten panel/y so spravnym pocton clankov a naprogramovat Arduino s jednoduchym ovladanim MOSFETov a bistabilnych rele. Cena - Arduino + material cca 3EUR na jeden string panelov. Ziska sa moznost odklonu nadbytocnej energie od aku do dalsich spotrebicov, moznost sledovania kazdeho stringu panelov (staci pridat elektronicky ampermeter na kazdy string, teda +1.4EUR). Takze aj amatersky sa da spravit kvalitny solarny regulator pre polykrystal ak sa chova ako panely AmeriSolar. Iny pripad budu amorfy u ktorych asi jedine kvalitne riesenie regulatora je dobry MPPT regulator.
Podobne zavery ma napadli v porovnavacich testoch regulatorov PWR a MPPT od uzivatela vlkazajac. Ak sa Ump panelu dostalo pod napatie akumulatora tak ucinnost PWR oproti MPPT znatelne klesala. MPPT regulator stale pracoval Ump vyssim ako Uaku a energiu z panelov posielal po konverzii so spravnym napatim do akumulatora.

AmeriSolar_255W_Fotovoltaický_panel_Evitech.pdf

[vlkazajac]

"...Ziska sa moznost odklonu nadbytocnej energie od aku do dalsich spotrebicov,...."

Znamená to, že "odhodené" pulzy v regulátore pwm by vlastne tvorili zdroj energie v tvare pulzov, čo by bol zdroj napätia s rozdielovou hodnotou Upanela - Ubat a rovnakého prúdu. V prípade 60 článkového panela pri systémovom napätí 24 V by tento rozdiel napätia bol malý a ak by sa mal profit pripočítať k prúdu z regulátora, musel by byť prítomný step-up menič ( len pre tú zahadzovanú zložku energie ) z nízkeho napätia na menovité napätie. Problém by bol asi v účinnosti takéhoto meniča, ale možno by to za to stálo. Odklon do ďalších spotrebičov - máte zrejme na mysli spotrebiče s nižším napätím.

Je to teda iná architektúra, ako pri mppt regulátoroch. Ich nevýhoda je, že transformácia prebieha v meniči aj so "silovou zložkou" ( rozumej len tú podstatnú časť energie, ktorú pwm aj mppt regulátor prepúšťajú a s nejakou reálnou účinnosťou, vzdialenou od účinnosti pwm regulácie - ak mám na mysli tiež len tú "silovú zložku").

Rozumiem tomu jednoducho tak, že ak sa z pwm regulátora odchytia zahadzované pulzy a pridajú sa do systému vhodne spracované, mohlo by ísť o dokonalejší regulátor, ako sú doterajšie pwm a mppt both. ( nehovorím teraz o kvalite vyhľadávania mpp ).

Sám po sebe čítam a rozumiem tomu, nebudem sa čudovať, ak dostanem 4- z prednesu!

[ome]

Jozef51 so vsetkym suhlasim.
vlkazajac moze rozsirit funklub aj o kategoriu PPP

[kodl69]

To je zase demagogie nejhoršího typu. Kolik teda bych měl mít článků, když v létě mi regulátor nachází MPP bod někde okolo 85V u tří 60čl. panelů v sérii, a na jaře/podzim nachází MPP bod někde na 95-97V, přepočtu pro dva panely v sérii - 56.6V za tepla a 63.3-64,6. Zvolit aku na stav za tepla by bylo 16s lifepo4, za studena bych ztrácel zbytečně v případě plnýho osvitu 56A x 9V, což je cca 500W (dva panely zbytečně) Další věc je, že mám od rozvaděče stringů cca 15m přívod - je to skutečně nejkratší trasa, dům má na výšku skoro 11m. Se současným 3s5p zapojením panelů s vodičem CY 16mm2 se při max. proudu 40A dostávám na úbytek 1.27V, Při zapojení panelů 2s7P (jeden by mi vyzbyl, a na další už není místo) by byl úbytek při 56A 1.78V, což je silně na hraně, už by tam nemohla být v sérii ani ochranná dioda, protože by napětí bylo nad MPP bodem za tepla a klesal by prout, tím i výkon.
Proč asi všechny systémy s nějakým nezanedbatelným výkonem používají některou z variant MPPT, a nejsou připojeny "natvrdo" což bylo před 15-ti lety běžný i u elektráren připojenejch k DS? protože je celková výtěžnost lepší, proto. A kdyby to nebyla pravda, tak se tahle "móda" nerozšíří do prakticky všech instalací na 1kWp
Můžeme diskutovat o tom, že v určitých mezních podmínkách je možno PWM regulátor použít, ale nikde jsem takový neviděl pro proud 80A a systémové napětí 60V. MPPT regulátorů v této kategorii jsou plný e-shopy... Samozřejmě MPPT regulátory mají svoje nevýhody, dalším vývojem se snad některý nedostatky podaří aspoň omezit, když ne odstranit (citlivost na odpojení baterie s připojenými panely, vlastní spotřeba, u některých typů chybné hledání MPPT bodu, neschopnost zpracovat malé výkony cca do 20W atd...)

[Jozef51]

Omo, najskor musim vysvetlit okolnosti vzniku nazvu PPPfit. Tak, dostal som na stol pokazeneho Tristara a ked som ho otvoril - chvilku som premyslal ci som otvoril vypoctove stredisko alebo solarny regulator. A ci by nebolo spravne do novokoncipovaneho solarneho regulatora dat rovno supervykonny desktop aspon s 1kW videokartou na vyrobu bitcoinov. Vtedy by bol asi solarny regulator dostatocne IN:)
Depka ma trochu presla po precitani Vasho prispevku i ked este hlodali pochybnosti (ved nieco tak jednoduche a casom zavrhnute nemoze pracovat dobre! - citujem moje myslienky:). Az ked som dal na stol spominane zatazove grafy AmeriSolar tak vypuklo prekvapenie. Naozaj PPPfit je realny projekt a moze fungovat! Aspon s grafmi od AmeriSolaru a s pomocou Vasich skusenosti. Ziadne superpocitace ale dobre naprogramovane Arduino, zopar Schottkyho diod, vykonovych MOSFETov staby mzitkovych pomocnikov bistabilneho rele a regulator PPP je na svete. Ku tomu patria samozrejme panely na mieru pouzivaneho akumulatora a preco by to nefungovalo?
Nuz preto, ze panely na mieru neexistuju - pokial si ich nespravite. Takisto musite naprogramovat Arduino, slusne navrnut stringy z panelov na mieru a kvalitne prepojit rele, MOSFETy, diody a mikroradic. Kto to dnes spravi?
Omo - dakujem za osviezujuce cvicenie a prekvapenia nad dvoma grafmi, Vasim prispevkom a porovnanim PWR kontra MPPT od vlkazajac. Samozrejme Vas, Omo, povazujem za spoluautora regulatora PPPfit. Ak Vas to neuraza. V pripade nudze tam ale to PC-cko nejak prilepime. Aj ked tam bude na... no viete na co:)
S uctou Jozef

PS - aby ma nebili vsetcia, tak som v predchadzajucom prispevku preventivne neutralizoval aspon majitelov amorfov. Prikladam odkazy na vykonove PWR regulatory 60A/24-48V. Regulator PPPfit som nenasiel a tazko aj najdem.
https://www.aliexpress.com/item/2015-Ne ... a62ee4dc04
https://www.aliexpress.com/item/60A-24V ... bd0f31cb08

[vlkazajac]

O demagógii by som nehovoril, ak zostaneme v úvodných intenciách zakladateľa témy :
" rozhodujem sa medzi Victron Energy 100/15 a EPsolar 150/20 BN, parametrami mi stačí aj tych 100V/15A ."
Nemal na mysli veľké výkony zo strechy. Ale že sa to rozvinulo do obecnejšej roviny, to je iná.

Mňa napadá na základe príspevku jozefa51 možnosť preniesť podstatnú časť výkonu v režime pwm a to čo ostáva a " zahadzuje sa", ešte nejako vytiahnuť a použiť. Schému el. zapojenia ja do konca života asi nedám..............
Ak sa tým zapodievam, tak len preto, lebo som si uvedomil to, čo aj mnohí iní, že mppt regler je výhodný predovšetkým tam, kde ide o napäťovú rozlišnosť zdroja a batérie. Pre MOJE olovo 60 článkov v zásade pre pwm vyhovuje. Ak by som mal dať univerzálnejšie stanovisko pre olovo, tak by som povedal, že 60 článkov je trochu málo a 72 moc ( v podstate je za tým vývoj panelov, ktorý prináša stále vyššie Wp, v tom predovšetkým vyššie napätia ). Pre lítium to vyskúšajte niekto iný.

Čo si ale jasne uvedomujem, sú dve veci :
1/ Ak vezmeme v úvahu ročné bilancie, môžeme v lete nejakú energetickú stratu oželieť. Mať z dvoch panelov namiesto 14 A len 13 A mi v týchto dňoch naozaj nevadí. V zime pri dobrej voľbe panelov tento problém nevzniká.
2/ Nabíjanie batérií akéhokoľvek druhu nie je dogma, že v lete musí byť nabité do 14:00, kedy sú už teploty vysoké. Ak sa batéria akéhokoľvek typu nenabije úplne ráno, je čas na to aj večer, pri nižších teplotách a výkonoch.

Málokto si uvedomuje, že pwm technológia nesie so sebou aj zaujímavú prednosť. V zime, keď sa snažíme zachytiť v krátkom čase maximum energie, prierez vodičov od panelov a straty napätia s tým spojené sú nepodstatné. Postačí aj 1 mm2 na 4 A. Bežný 2,5 mm2 vodič, ktorý mi zostal z inštalácií v RD. Totiž tá strata je dotovaná prebytkom napätia, ktoré si tak radi už raz započítavame do strát pri porovnávaní s mppt.

Pwm sa naozaj neponúka často pre vyššie systémové napätia. Prúdovo to problém nie je, dajú sa pripájať viaceré reglery paralelne.

Ale aby sme nezabudli na legendy, Tristar 60A pwm za 205 EUR :
( PWM regulátor nabíjania akumulátora s maximálnym prúdom 60A a vstupným napätím do 125V naprázdno. Odporúčaný maximálny výkon panelov do 4kWp podľa typu a napätia AKU. Možnosť pripojenia na sieť internet cez komunikačný port.

A skoro mi spadla sánka :

[kodl69]

Když to vztáhnu na svoje podnínky: Ad2 ./ po 15 hodině mi po většinu roku slunce přeskočí hřeben střechy a panely dávají dohromady tak 200W, tak na okamžitou spotřebu, ne na nabíjení, takže to musí skutečně proběhnout v době nejvyšších teplot, ráno je často mlha, a z podzimu už zase stíní další objekty a vyšší horizont(ale to ja zase vyšší Umpp a zase mppt vyhrává).
V zimě jsou ztráty PWM proti MPPT vyšší, protože panely mají vyšší optimální napětí, které se kompletně promrhá. (napadlo mě i jiný český slovo, který na tohle pasuje víc).
Díval jsem se na ty PWM regulátory, jeden je dražší než MPPT stejnýho výkonu, druhej těch 60A možná někdy přenese, ale ty dva malý fety paralelně to jistě dlouhodobě nevydrží, pokud budou spínat rozdíl napětí 40V a 60A z panelů. Prodejce maximální napětí panelů raděj ani neuvádí.. Pokud někdo takovejhle regulátor donese, tak ho jistě dokážu odrovnat při jmenovitým proudu a napětí. Věc, co jí má procházet trvale 60A musí vypadat jinak. Ceny srovnatelný s levnejma MPPT regulátorama, o kterejch vím, že fungují, takže jaksi výhoda s nižší pořizovací cenou nevzniká... A potom už je to o tom, spojit panely do delších stringů a užívat si výhod MPPT, tj menší ztráty na vedení, a optimální využití toho, co panely dávají.

[vlkazajac]

Niet sa o čom prieť, podmienky treba vždy rešpektovať.

Ja mám viac šťastia, ešte stále nabíjam vlastnou metódou BFA, kedy púšťam batérie do absorpcie až na sklonku dňa, ešte dnes to stihnú s rezervou v čase 16:30 - 17:00, teplota panelov je už niekde pod 30- 35 °C.

V zime pri nižších teplotách je mppt outsider, premrhá vyššie napätie panelov nižšou účinnosťou transformácie. Ale skutočne, záleží na všetkých podmienkach, u každého odlišných.

[Jozef51]

Mňa napadá na základe príspevku jozefa51 možnosť preniesť podstatnú časť výkonu v režime pwm a to čo ostáva a " zahadzuje sa", ešte nejako vytiahnuť a použiť. Schému el. zapojenia ja do konca života asi nedám..............
Ak sa tým zapodievam, tak len preto, lebo som si uvedomil to, čo aj mnohí iní, že mppt regler je výhodný predovšetkým tam, kde ide o napäťovú rozlišnosť zdroja a batérie.
vlkazajac - predvcerom som si myslel (ale nikde nenapisal a nikomu nepovedal), ze Vase merania su na hrane a mohla ich deformovat nejaka systematicka chyba. Dnes kludne napisem, ze nepochybne tazke podmienky porovnania PWM-MPPT na hrane Ste zvladol, cisla a zavery su korektne pre kremikove clanky a dalej ich podporuju merania od Omo a tovarenske zatazove testy fotopanelov od AmeriSolar.
Inak ma napadlo, ze niekto na fore (nespominam si kto kde a kedy, snad sa ozve) o svojom regulatore pisal, ze v oblasti ked sa Ump panelov blizi napatiu akumulatora prepina do rezimu priameho pripojenia (nase PPP). Jednalo sa, myslim, o nejaku drahsiu verziu a priznam sa, regulator za 100k ma nezaujima (nemam nan). Viem si ale predstavit - postavit podobny regulator na dostupnuch a lacnych komponentoch a trebars Arduine. Pre 24V by to nebol az tak neriesitelne.
Alebo jednoducho v lete jazdit na PPP a pri teplotach trebars pod 0C vradit mezi PPP a akumulator lacny cinsky MPPT regulator. Fungovat by to mohlo a vo vrecku zostane 95k:)

[rottenkiwi]

Teória je síce pekná ale prax je iná.
Ak potrebujem urobiť EQ večer, tak to urobím pri 16.2/32.4/64,8 V,
pre L16H olovo. Aby to šlo na týchto napatiach a prúde 25 % z BULK, potrebujem
ešte pripočítať straty na vedení cca. 1.5 V / 12 V až 0.8 V / 48 V.

Večer v lete okolo 18:00 až 19:30 može byť okolo 30 až 32 *C, a ak nefúka vietor,
tak panely sú stále horúce, že človek na nich neudrží dlaň.

Takže aký panel mi pri teplote panelu okolo 48 až 52 *C dá tých
17.8 / 33.6 / 65.6 V ?

Ak chceme robiť takéto porovnania, musíme zberať dáta aspoň rok, na tej istej baterke
s troma sadami panelov, s troma reglátormi a rovnakým vedením.
Ak budeme merať napatia a prúdy troch reglov veľmi presne, možeme
sa dopracovať k nejakým smerodajným hodnotám.

[Jozef51]

rottenkiwi - regulator PPPfit ma jasnu poziadavku. Nastavit pocet clankov tak, aby pri najvyssej teplote Ump solarneho panelu/sustavy panelov malo uroven najvyssieho pozadovaneho napatia na akumulatore a samozrejme + straty. Straty budu na diode proti spatnemu prudu do panelov, na kontaktoch rele a ohmicke straty na vedeni. Tak z grafov Amerisolar vyplyva, ze pri 75stC je napatie Ump jedneho clanku 0.4V. T.j. pre napatia 17.8/33.6/65.6 potrebujete 45/84/164 clankov (clanky polykrystal v paneli Amerisolar) zapojenych v serii. Odpoved kde zohnat take panely poznam jedinu. Vyrobit si sam. A prave preto povazujem tuto debatu viac za teoreticku ako za prakticky navod. Jav zlomu vykonu sustavy PPP-PWM na hrane Uaku=Ump tu ale je a v praxi sa aj prejavuje (omo, vlkazajac).
Prakticky zmysel tychto uvah je asi v tom, ze pomerne jednoducho sa da zistit aky minimalny pocet clankov v serii ktore potrebujem, aby mi pracoval MPPT regulator. MPPT regulator potrebuje oproti Vasmu minimu ku spravnej funkcii aspon dalsie 3-4V naviac. Tak napr. pre Vas system a aku 48V je to 65.6+3-4 cca 70V Ump na paneloch a 174 clankov v serii. Takze Vasim poziadavkam by celkom vyhovovali 3 panely Amerisolar 270W po 60 clankoch v serii s MPPT regulatorom aspon do 150-160V naprazno. A takato architektura je, zda sa mi, celkom bezna.

[vlkazajac]

rottenkiwi, ja by som netvrdil, že všetko musí byť "bombensicher, bombenfest", to stojí vždy veľa peňazí. Ako písal kodl69 - Když to vztáhnu na svoje podnínky: - treba to tak brať. A som presvedčený, že tých 32,4 V, ktoré potrebujete pre ekvalizáciu, by ste z panelov ( prinajhoršom z 270 Wp ) dostali. Veď nepotrebujete na ekvalizáciu veľký prúd, máte napäťový priestor až po VOC. Je to len otázka detailného pripojenia konkrétnych panelov k L16H.
Okrem toho, ekvalizáciu robíte v dlhších cykloch - možno 2 - 4 týždne a čo je podstatné, asi vtedy, keď ste doma a dohliadate, ako sa to varí. Určite nemusíte striktne dodržať termín a robiť ekvalizáciu pri najvyšších vonkajších teplotách.

[rottenkiwi]

Ja robím EQ každý 3-tí 4-tý deň. Ako dopadnú baterky, keď sú na MidNite nastavené hodnoty:
ABS: 29.4@2.25 hod, FLOAT: 27.6, EQ: 31 V, vidno na fotke.
1. a 2. foto zľava sú takmer nové baterky za 2000 $.
Na foto sprava sú moje takmer 7 rokov užívane Trojany.
Ako vidno, častá EQ a vyššie napatie na ABS tak nezničilo platne za 7 rokov,
ako sa jednému pánovi podarilo za pár mesiacov nedobíjaním.

Keby regulátory vedeli merať hustotu elektrolytu, to by asi robili EQ určite
častejšie, ako raz za 4 týždne Hlavne keď sú baterky u niekoho aj niekoľko
dní pod 100 % SOC .

Takže ak chce niekto bastliť regulátor, asi by v prvom rade mal doň zakomponovať
meranie hustoty a nie či to je PPP, PWM či MPPT, tie straty v regli sú nepodstatné,
ak máme invertor s max. úč. 90 až 92 %, však

LiFE a LTO je iná káva, ale tam to zas ide od peňazí, ako baterky, tak BMS i keď
sa dá roky ísť aj bez s BMS bez balancovania, ale to sme zas niekde ako pri Pb,
lebo možeme využívať len 65 % SOC, od 30 do 95 %. O tom sa tu taktne mlčí,
ale keď niekto využíva Pb na 40 %, tak toto sa výrazne zdorazňuje

[solarnibaron]

Zdravým, po delší době používání PWM regulátoru jsem dospěl k závěru, že by pro můj systém byl lepší spíše MPPT. Mám malinký ostrovní systém (používám ho jen na svícení v pokoji a nabíjení mobilu tabletu a dalších serepetiček). Mám jen dva panely 22V zkratový proud naměřen cca 10A. Používám 12V systém a zatím mám PWM regulátor. V zimních měsících mám problém s dostatečným nabitím akumulátorů. Do oka mi padl jeden regulátor z ebay nemáte s ním někdo zkušenosti ?
https://www.ebay.com/itm/20A-LCD-Solar- ... SwB09YFDBv

[rva]

Skoro bych řekl, že ten regulátor není mppt - v tabulce má uvedeno nabíjení pwm. A jinak v zimě má problém s dobíjením snad každý, ale ne kvůli regulátoru, ale kvůli tomu, že nesvítí a je krátký den. Pokud jsou stávající panely napěťově přizpůsobené bateriím, investoval bych raději do dalšího panelu.

[solarnibaron]

Skoro bych řekl, že ten regulátor není mppt - v tabulce má uvedeno nabíjení pwm. A jinak v zimě má problém s dobíjením snad každý, ale ne kvůli regulátoru, ale kvůli tomu, že nesvítí a je krátký den. Pokud jsou stávající panely napěťově přizpůsobené bateriím, investoval bych raději do dalšího panelu.

Další panel už mám, ale zatím nemám vhodné místo kam ho umístit. Používám olověný akumulátor 12V 60 Ah. Říkal jsem si, že když mi panely dávaj 22V tak cca třetina napětí tam je navíc (počítám s napětím na akumulátoru 13,7 V), takže s MPPT bych ho přeměnil na proud.

[rva]

A o jaké napětí se jedná? Jestli je to napětí na nepřipojeném panelu, tak při něm je nulový proud a tedy dodávaný výkon je 22x0=0W. Tebe zajímá, u jakého napětí se pohybuje bod max. výkonu - je-li to někde kolem 14V, tak tyto panely připojeny paralelně k PWM regulátoru budou dávat max. výkon a žádný mppt regulátor z nich nedostane více.

[vlkazajac]

Škoda, že ste neudali výkon panelov vo Wp. Ale je zrejmé, že máte 36 článkové panely, tak pre Vás by bol vhodný ( a treba dodať, že aj dobrý a nie celkom lacný ) Victron 75/15. Ten Vám umožní pripojiť panely paralelne alebo sériovo, môžete si potom skúsiť, čo je lepšie. Pri dvoch paneloch je už tá batéria poddimenzovaná. Tento regulátor je výhodný aj preto, lebo koriguje napätia podľa teploty okolia, mal by však byť umiestnený neďaleko batérie. Výkon panelov si skonfrontujte s údajmi o regulátore, prípadne zvoľte výhodnejší.
Ak prejdete na 24 V, bude investícia do mppt regulátora výhodnejšia, bude však treba nevyhnutne obstarať 2 rovnaké batérie.

https://eshop.neosolar.cz/mppt-solarni- ... ergy-75-15

[FRSO]

Dle toho zkratového proudu by to mohly být asi panely 80Wp 2kusy, ten Victron 75/15 je dobrá volba, aku má sice jen 12V/60Ah, tak by se dal nastavit menší nabíjecí proud na regulátoru. Na tyto regulátory dávám běžně panel 60 čl. až 270Wp a není problém, při vyšším proudu si to MPPT ořízne, za horších podmínek je to OK.

[solarnibaron]

Díky všem za postřehy a rady. Zatím to nechám u ledu, odešel mi akumulátor Asi mu v létě vadil vysoký nabíjecí proud, baterka je trochu nafouklá.