Youdova ostrovní laboratoř

[youda]

qq357, to je taky dost, že jsi se po dlouhé době ozval. Už jsem si říkal, že jsi snad zapomněl heslo na forum

Vím, že to se mnou myslíš dobře, stejně jako ostatní, kteří mne upozorňují na tepelné mosty, zatékající deště a další související trable. Celá tato akce má ale původ daleko v historii a bohužel ji opravdu musím realizovat, ačkoliv osobně balkónek vůbec nepotřebuji a asi tam ani nebudu chodit.

Popravdě řečeno, všechny tyhle vesnické balkony, terasy a verandy jsou stejně nesmysl. Kdo by na to lezl, když máš zahradu, na které se můžeš vyvalit v trenkách a pecky z hroznového vína plivat rovnou do trávy, že? Bohužel, správný český "vesničanský dům" má vždycky:

1) Hlavní pokoje otočené do rušné ulice, zatímco koupelny a WC vždy do zahrady.
Takže když sedíš v obýváku, můžeš pozorovat kamiony, auta, a ruch na ulici.
Naopak, když pořádáš vzadu na zahradě grilovačku, tak se návštěva může potěšit tím, jak urputně tlačíš na WC.

2) Balkon jako kráva, zásadně otočený opět do ulice. Takže když si dáváš ranní či večerní kafíčko, není potřeba si k tomu kupovat Fidorku, ale čuchneš si pěkně přepálené nafty, či aromatické vůně slaďoučkého benzínu, z okolo projíždějících autíček.

3) Pokud nemá vesničanský dům balkon, tak má aspoň rezavé, nikdy nepoužité traverzy, které již několik dekád trčí ze zdi. Od té doby, co jsem zboural zdejší původní betonový balkonek a zbyly mi jen ty traverzy, jsem si toho začal víc všímat a mohu říct, že přesně tento pohled lze nalézt téměř v každé české vesnici.

[Kobra23]

Jen to asi bude chtit tu magnetickou vrtacku, jak psal Hurvayz. Pac to je 6ks 2m profilu, na kazdym 5 der. Takze 30 der velkych jako prase.

Podívám se jestli mám do ní tak malé vrtáky a můžu půjčit. Taktéž rotační laser, abys to měl ve váze. Osobně bych to, ale svařil. Když to bude připravené, je to za pár hodin hotové. Profi svářecí techniku + profi elektrody + sušičku elektrod + svářeče mohu zapůjčit (teda pokud ti nebude vadit moje maličkost).

[marko250]

Přiložím taky trochu z branže,Osmo mě do domu už nesmí(olej). Sokrates Olej pro venkovní použití .Tvrdý olej s UV filtrem na dřevěné podklady.
A souhlas s >Lui,každý olej vyžaduje oživovat a to nejlépe 1x rok,jeho výhoda je ale ta ,že nedělá vrstvu,která by se loupala.Naopak jen vsává a impregnuje,při dodržení postupu .Jeho spotřeba je minimální a efekt s výrazněním textury a barvy dřeva maximální. Tady je kombinace Sokrates tvrdý podlaha(hlavní plochy)+ Osmo(bílá,na obalu je natural),je to uvnitř už třetí rok a zatím to oživení nevyžaduje,ale venku je to jinak na slunci a vlhku.

https://drive.google.com/drive/folders/ ... sp=sharing

>youda :"Balkón byl tvůj nápad miláčku."

[youda]

Marko, vidím, že i ty máš bohaté zkušenosti s rodinným životem a přesně víš, o čem mluvím

[youda]

Jen to asi bude chtit tu magnetickou vrtacku, jak psal Hurvayz. Pac to je 6ks 2m profilu, na kazdym 5 der. Takze 30 der velkych jako prase.

Podívám se jestli mám do ní tak malé vrtáky a můžu půjčit. Taktéž rotační laser, abys to měl ve váze. Osobně bych to, ale svařil. Když to bude připravené, je to za pár hodin hotové. Profi svářecí techniku + profi elektrody + sušičku elektrod + svářeče mohu zapůjčit (teda pokud ti nebude vadit moje maličkost).

Kobro,

tvoji maličkost uvidím vždycky rád. Narozdíl od Hurvayze to aspoň nemáš 300 kilometrů. Toho bych také uvítal, ale tahat jej přes celou republiku, se mi příčí. Pokud nabídka platí, tak až mi dovezou traverzy (už jsou objednané), tak ti dám vědět. Budeme se ale muset domluvit na nějakém vyrovnání, jinak by mi to bylo trapné.

Bohužel, ani se neodvažuji nabízet ti jako protislužbu svoji "odbornou" pomoc při stavbě. Když jsem totiž u nás ve spolku dostal posledně na starosti betonování, tak ten pán pak vyplaval na hladinu, což nebylo dobře. Jsem prostě nemehlo, co vše zkazí.

[Kobra23]

Mně budou stačit jako protislužba tvé rady k mé FVE

[redcrown]

Pánové, kdybyste se toho zalekly, můžu hodit do oktávky 250A CO2 fronius, se kterým člověk může vařit buď opilý nebo mimo vědomí, sváry jsou však stále jedna báseň. Tam kde nerad vařím elektrodou, je CO2 prožitek! Je to sice 3f stroj, ale to by u Youdy neměl být problém. Takže i solárni housenka by byla....

[Plazivec]

Bohužel opravdu nedělám se dřevem 22 let, ale mnohem kratší dobu, ale bez Osma bych se bál to, co dělám, vypustit ven. Samozřejmě, že žádný nátěr neochrání dřevo navěky, ale tvrdým voskovým olejem je to dle mých malinkatých zkušeností opravdu nejdéle. Pokud je to na větru slunci a dešti, pod střechou to můžete mazat pro mě za mě povidlama.

[youda]

Pánové, kdybyste se toho zalekly, můžu hodit do oktávky 250A CO2 fronius, se kterým člověk může vařit buď opilý nebo mimo vědomí, sváry jsou však stále jedna báseň. Tam kde nerad vařím elektrodou, je CO2 prožitek! Je to sice 3f stroj, ale to by u Youdy neměl být problém. Takže i solárni housenka by byla....

Díky za vstřícnost, ale snad to nebude třeba

PS:
Bohužel, mám tu sice 15kW měničů, ale v 1f zapojení, protože ostrov. 3f bychom si museli vzít z Temelína. Ten mám přivedený také, ale zatím mne nic nenutilo přidělat na zeď červenou 3f míchačkovou zásuvku.

Mimochodem, kdybych si někdy chtěl koupit svářečku vlastní, na takové to domácí žvýkání, s čím se nejlépe dělá? Nějaký TIG? A jaký je k tomu potřeba plyn - stačí CO2, nebo musí být Argon?

[Vitek]

Pánové, kdybyste se toho zalekly, můžu hodit do oktávky 250A CO2 fronius, se kterým člověk může vařit buď opilý nebo mimo vědomí, sváry jsou však stále jedna báseň. Tam kde nerad vařím elektrodou, je CO2 prožitek! Je to sice 3f stroj, ale to by u Youdy neměl být problém. Takže i solárni housenka by byla....

Díky za vstřícnost, ale snad to nebude třeba

PS:
Bohužel, mám tu sice 15kW měničů, ale v 1f zapojení, protože ostrov. 3f bychom si museli vzít z Temelína. Ten mám přivedený také, ale zatím mne nic nenutilo přidělat na zeď červenou 3f míchačkovou zásuvku.

Mimochodem, kdybych si někdy chtěl koupit svářečku vlastní, na takové to domácí žvýkání, s čím se nejlépe dělá? Nějaký TIG? A jaký je k tomu potřeba plyn - stačí CO2, nebo musí být Argon?

Na domácí vaření používám invertor přes rameno můžeš si kdykoli bezúplatně zapůjčit ve Výzkumné chatrči, umí to údajně 160A ... vaří krásně. minule sem sice připálil polívku ale kolejnici snad to dá
plot drží... na to žvýkání fakt stačí. vařil jsem i celý ten rám s padacími dveřmi do sklepa a bez absolutní reklamace... jde to... dokonce jsem to tušim vařil už na ostrově z axperta...

[youda]

JJ, takovej mám taky.
Ale říkal jsem si, že by se mi líbilo něco lepšího. Něco, co umí udělat sváry tak krásný, jako jsou třeba na rámech od bicyklu. Takže asi už ten wolfram a místo elektrod jen drát.

[redcrown]

Přemýšlím teď na takovou inovací, tak by mne zajímalo, jak jste to kdo vyřešil:
Objednal jsem si druhý bojler, abych měl na podzim větší zásobu teplé vody a nemusel se omezovat. Dokopala mne k tomu nedávná situace, kdy jsem si v pátek večer napustil plnou vanu vařící vody. Jelikož tu však v sobotu a neděli celý den mrholilo, tak výroba utáhla jen AC spotřebu baráku a na vytěžovač moc nezbylo. Já se pak další dny musel otužovat ve vodě vlažné a to nemám rád.

Takže nově by to mělo vypadat takto:

• Dva 160L bojlery v sérii. Studená voda půjde do B1, tam se předehřeje a pak proleze do B2, kde se ohřeje hodně.
• Do B2, 2600W, půjdou přebytky vždycky, řízeno SSR B2.
• Do B1, 2000W, půjdou přebytky jen tehdy, pokud bude SSR B2 otevřeno naplno.

No a nad čím právě váhám je, jestli to zapojit jako SSR+Stykač a udělat tam nějakou komutaci, nebo jestli nebude jednodušší mít 2xSSR (ano bude).

Ošetřit totiž potřebuji tyto situace:

• B2 se musí nahřívat veškerým dostupným výkonem, teprve pokud je k dispozici více než je příkon B2, tak lze připnout B1. Přitom B2 ale musí být stále nahříván.
• V B2 odepne po nahřátí termostat, takže SSR je sice otevřené naplno, ale neteče proud. Jak v tuto chvíli plynule regulovat výkon B1, když by byl připojen jen stykačem ON/OFF? Nebudou-li na střeše k dispozici zrovna celé 2kW přebytku, nastane problém, protože sepnutím stykače dojde k jeho cyklování.
• Z B2 se odpustí trochu horké vody, tudíž sepne termostat. Jak toto poznat, vypnout B1, přepnout zpět na B2 a začít jej opět plynule regulovat?

Napadlo mne, že bych mohl použít modifikované zapojení "komutace SSR pomocí stykačů" jako je u GreenBona: Stykačomat by se přepínal tak, že při maximálním otevření SSR B2 by napájení B2 sepnul natvrdo, SSR výstup by přehodil na B1, kde by se spojitě stáhl jeho výkon.

• Pokud by rozepnul termostat v B2, není problém, B1 by byl regulován spojitě.
• Pokud by následně termostat v B2 sepnul (odpuštění horké vody), došlo by ke skokovému zvýšení zátěže. Vytěžovač by tedy postupně odebíral výkon SSR a pokud by došel až k nule, rozepnul by komutační stykač.

Dotaz zní:

• Máte to někdo takto podobně udělané?
• Narazili jste na nějaké nečekané potíže?

Stále jsem v pokušení namontovat tam prostě jen druhé SSR relé a na komutaci se vykašlat, neboť shodou okolností jedno volné SSR mám, a to i s modulem pro ovládání přímo z mojí automatizace.

Drazí kolegové,

jak jsem nedávno psal v jiném vlákně, viz citace, stala se mi taková nemilá věc, že jsem si jeden letní večer napustil plnou vanu vařící vody, abych se mohl pořádně porochnit. Tedy, to byla ta příjemná část. Nemilá část nastala až den druhý a třetí, kdy mrholilo a bylo vůbec tak hnusně, že jsem musel ranní, odpolední i večerní očistu provádět ve vodě vlažné.

Tento týden jsem se tedy konečně pustil do kompletace Bojler-orloje, abych problém s nedostatečným zásobováním horkou vodou vyřešil. Ke stávajícímu bojleru DZD OKHE160 jsem sériově předřadil nový OHKE160, čímž vznikl dvoukomorový termofotovoltaický reaktor OHKE320 aka Bojler-orloj:

bojler reaktor.jpg

Obě komory termofotovoltaického reaktoru jsou zapojeny sériově:

• Studená voda vstupuje do Bojleru 1, kde se předehřeje.
• Poté pokračuje do Bojleru 2, kde se ohřeje na maximum.
• Zatímco v Bojleru 1 je obsažena jak teplá tak i studená voda, tak v bojleru 2 je již pouze voda teplá a horká.

Schéma zapojení:

bojler dualni FVE DS.jpg

Pracovní logika je cca tato:

• SSR s fázovým řízením je ovládáno analogovým signálem 0-10V, který generuje bezdrátový modul Qubino na základě vyhodnocení přebytků výkonu FVE.
• Výstup z SSR je přes stykač v klidovém stavu přiveden do Bojleru 2, takže pokud je přebytků málo, ohřívá se vždy nejprve Bojler 2, který je blíže kohoutkům a tedy i spotřebiteli (Youdovi). Bojler 1 se v takovém případě neohřívá vůbec.
• Stykač samotný je ovládán druhým bezdrátový modulem. Má dva spínací kontakty a jeden kontakt rozpínací.
• Pokud je přebytků hodně, nejprve se SSR postupně otevře až na maximum a krmí 2600W spirálu v Bojleru 2.
• Pokud je přebytků ještě více, pak algoritmus nejprve stáhne výkon SSR na nulu a poté sepne stykač.
• Tím dojde k sepnutí 2600W spirály v Bojleru 2 natvrdo, zatímco proměnlivý výkon z SSR je přesměrován do Bojleru 1 a jeho 2000W topné spirály.
• Poté algoritmus opět postupně zvyšuje výkon SSR od nuly až do maxima, podle toho, kolik přebytků je zrovna k dispozici.
• Přijde-li mrak, nebo nastane západ slunce, jede proces opačným směrem. Plynule stahuje výkon SSR a ve chvíli, kdy se SSR dostane až na nulu, odepne také stykač. Cesta směrem dolů je tak o trošku rychlejší.

Bude-li hnusně celý týden, bude se Bojler 2 nahřívat malým výkonem, například jen 500W. Bojler 1 se nahřívat nebude a voda v něm (hlavně díky jejímu odebírání) postupně vychladne.

Bude-li alespoň jeden den slunečno, nahřeje se neprve Bojler 2 a poté se nahřeje i Bojler 1. Bude-li přebytků opravdu hodně, pak se dokonce mohou nahřívat oba bojlery zároveň. Přitom samotné fázové řízení zbytečně necvičí celou zátěží (4600W), ale buď řídí jen prvních 2600W, nebo je oněch 2600W napevno a SSR již řídí pouze zbylých 2000W. Díky tomu vzniká méně VF rušení a také to dává menší záhul měničům.

Pro případ nouze nejvyšší je v Bojleru 2 osazena dvojitá spirála, kdy samostatná část o příkonu 1333W je přes HDO a separátní termostat připojena do ČEZu. Termostat, ovládající tuto spirálu, je nastaven na velmi nízkou teplotu. Sepne se tedy opravdu až ve chvíli, kdy by z vodovodu měly začít padat ledové kostky.

Zkušební test nahřívání:

dual bojler.PNG

Teploty obou Bojlerů a graf aktuálního příkonu ohřevu:

bojler dual bojler temps.PNG

Ruční ovládání z mobilní aplikace:

bojler appka.jpg

Bojler-orloj zatím funguje výborně. A to jak pocitově, tak i při kontrole grafů teploty a aktuálního příkonu topných spirál, viz screenshoty výše.Co mne trochu mrzí je, že ačkoliv jsou oba typ DZD OKHE160, tak mezi jejich pořízením výrobce změnil barvu plastů, design ovládacího panelu termostatu a mírně upravil i vnější rozměry.

V obou bojlerech byly ponechány jak provozní tak i bezpečnostní termostaty. Díky tomu, že spirály jsou napájeny střídavým proudem, pracují termostaty bez problémů.

Asi jediný přečin proti bezpečnosti je, že u Bojleru 2 jsem tovární bezpečnostní termostat použil pro odpojení obou samostatných napájecích okruhů (FVE i DS), viz schéma. Správně by měly být bezpečnostní termostaty dva a každý z nich by měl odpojovat oba pracovní vodiče svého okruhu. Možná to někdy dodělám.

Rád bych krátce popsal svou ne až tak dobrou zkušenost s dvěma sériově řazenými bojlery. Vím, je to s křížkem po funuse, nicméně nejde všechno číst realtimově...
Youda, než dopíše nápad, už reportuje reálně zkušenosti z realizace.
Z5 k mému případu.
Když jsem před 12 lety stavěl svůj první dům, vymínil jsem si dva bojlery,
1. dražice 200L kombinovaný, solární had, topný had pro krb, 1ks 1f těleso zhruba 2kW
2. dražice 150L čistě elektrický, 1ks 1f těleso zhruba 2kW
Myšlenka byla, 95% ohřívat v kombinovaném, v létě termikou, v zimě dřevem nebo odpadní biomasou. Tedy první na předehřev ekologickými zdroji, nouzový dohřev č.2 špinavou elektrikou z DS.
12 let jsem to s tímto uspořádáním vydržel, to je fakt. Nyní mi ale dražice číslo 1. prorezly, tak jsem vše vyřezal a nainstaloval jen 1ks dražice 300L kombinovaný, dva hady termika plus dřevo, velká příruba pro 3 tělesa na FV.
Důležitá meziinformace, za celých 12 let jsem nezapl ani jednou špinavou elektriku z DS.
Pointa: problém vidím zejména v tom, že když je vše studené, dřevem sice nahřeji bojler č.1., nicméně trvá dlouho, než voda proteče bojlerem č.2. (jasně, šel by tam dát bypass ventil, ale kdo by chodil do kotelny o točil rukou za nějaké ventily, zejména pak vedoucí stravování, že?)
Druhý, a to myslím daleko důležitější problém je, že se v průběhu dne mnohokrát odpustí jen trochu teplé vody, která vlítne z č.1 do trubky a tam se zastaví a chladne. a takhle mnohokrát za den. Nastává to zejména u umyvadel a dřezu v kuchyni, kde je víceméně trvale nastavená páka na střední poloze teploty. Naopak to docela dobře funguje při delším sprchování, napouštění vany apod. V globálu bych ale řekl, že ty soustavné posuny teplé vody z č. 1 do trubky k č.2 a průběžné chladnutí jsou významné. A to prosím ty dva bojlery stály hned vedle sebe. Ta trubka ale min. 1m měla.
Ano, docela to řeší ohřev FV v obou bojlerech, zejména s prioritou č.2. Problém ale nastává v zimě, kdy není FV a ohřívá se pouze kombiňákem č.1. Pak je č.2 docela chladné a doufá ve větší přísun teplé vody, aby se to trochu dohřívalo.
Za mě tedy špatně a tak budu zkoušet štěstí příštích 10 let s jednou bandaskou. Snad někomu tento názor pomůže.

[Martin P]

Dobrý den.
Na některých železničních plošinových vagónech je docela zajímavý způsob uchycení podlahových prken. Přes prkna je vrchem položený plochác rozměru cca 50/5 mm. Tento je v mezerách mezi prkny pomocí šroubů přišroubovaný do podlahových nosníků (U, nebo I). Plochác bývá někdy do prken zapuštěný tak, aby nevyčníval nad horní plochu podlahy. Drážka je o něco širší než plochác. Někdy bývá plochác položen i na horní plochu prken a přišroubovaný stejným způsobem.
U jiných vozů jsem si všiml toho, že přes prkna jdou dlouhé šrouby, na které je dole před matkou nasazená zahnutá packa, která je zaháknuta za podlahový nosník (šroub s packou vypadá jako písmeno J).
Nikde jsem neviděl prkna prosroubovana krátkými šrouby do horní pásnice nosniku (při dilataci by hrozilo ustřižení šroubu), ale je to pridelane buď přes plochác (prkno dilatuje pod ním), nebo přes dlouhý šroub s packou do spodku podlahového nosniku ( zde dilataci dělá vyklánění sroubu).

Snad se Vám tyto mé postřehy budou hodit a přeji hezký večer.

Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P.

[redcrown]

JJ, takovej mám taky.
Ale říkal jsem si, že by se mi líbilo něco lepšího. Něco, co umí udělat sváry tak krásný, jako jsou třeba na rámech od bicyklu. Takže asi už ten wolfram a místo elektrod jen drát.

Na ocel, zejména na ocelové nosné konstrukce, určitě ne TIG. Já pokud dělám i na nerezu větší pevnostní sváry, TIG strčím do kouta a dělám je CO2 strojem trubičkovým nerez drátem. Je to nesrovnatelně rychlejší, průvar jako kráva a myslím si, že jako svařeč neprofesionál, nevypálím tolik legujících prvků (zejména chromu). Jeden by nevěřil, jak krásně se vařím nerez tím trubičkovým drátem. Struska odskočí skoro sama, svár, to by oko nezůstalo suché. Nezůstalo by suché ani u nákupu toho trubičkového drátu, tož to je taky pravda. Ale u TIGu, to zase máte argon apod. Jasně, na tenké plechy, to je jiná. Vařil jsem trubičku ale např. háky na střechu, to už je kus materiálu a to by TIGem bylo daleko pomalejší.

[youda]

Redcrown, moc díky za zkušenosti s řazením bojerů, určitě se někomu budou hodit!

Já doufám, že se mi většinu neduhů povedlo eliminovat tím, že:
- PV ohřev je v B1 i B2
- Prioritu PV ohřevu má B2
- DS dohřev má jen B2, automaticky, samostatnou spirálou a vlastním termostatem

Pokud bych k tomu ještě přidával klasický kotel na dřevo, uhlí, plyn, určitě by to bylo složitější. Každopádně, příští rok na jaře určitě dám report jak proběhla zima a jestli jsem musel hygienu zanedbávat, nebo to bylo OK.

PS: OK to bylo i s tím jedním bojlerem, co měl DS+PV, ale opravdu jsem neodhadl to, že nemůžu vypustit celej bojler když má být dva dny hnusně. 300L horké vody by snad mohlo vydržet i ty dva dny. V zimě to bude muset dokrmovat DS, s tím jsem už roky smířen.

[redcrown]

ano, u tebe to bude fungovat, zejména protože se ti nepříčí si ohřívat vodu na koupel z JE nebo uhelky:).
Ne skutečně problém je u toho předehřevu jen s tím zimním provozem na kotel.

[hurvayz]

JJ, takovej mám taky.
Ale říkal jsem si, že by se mi líbilo něco lepšího. Něco, co umí udělat sváry tak krásný, jako jsou třeba na rámech od bicyklu. Takže asi už ten wolfram a místo elektrod jen drát.

To už je ale o rukách, ne o stroji.

[redcrown]

JJ, takovej mám taky.
Ale říkal jsem si, že by se mi líbilo něco lepšího. Něco, co umí udělat sváry tak krásný, jako jsou třeba na rámech od bicyklu. Takže asi už ten wolfram a místo elektrod jen drát.

Na ocel, zejména na ocelové nosné konstrukce, určitě ne TIG. Já pokud dělám i na nerezu větší pevnostní sváry, TIG strčím do kouta a dělám je CO2 strojem trubičkovým nerez drátem. Je to nesrovnatelně rychlejší, průvar jako kráva a myslím si, že jako svařeč neprofesionál, nevypálím tolik legujících prvků (zejména chromu). Jeden by nevěřil, jak krásně se vařím nerez tím trubičkovým drátem. Struska odskočí skoro sama, svár, to by oko nezůstalo suché. Nezůstalo by suché ani u nákupu toho trubičkového drátu, tož to je taky pravda. Ale u TIGu, to zase máte argon apod. Jasně, na tenké plechy, to je jiná. Vařil jsem trubičku ale např. háky na střechu, to už je kus materiálu a to by TIGem bylo daleko pomalejší.

ještě doplním, že vařit TIGem není zase tak úplně jednoduché, zejména pak hliník. Vařit ale s trubičkovým drátem s automatickým posuvem, to zvládne fakt každý jouda. Pod 2mm to už ale pak moc nejde, nebo to je min. dost nevzhledné. Zejména pak ve srovnání s TIG.

[beethowen]

JJ, takovej mám taky.
Ale říkal jsem si, že by se mi líbilo něco lepšího. Něco, co umí udělat sváry tak krásný, jako jsou třeba na rámech od bicyklu. Takže asi už ten wolfram a místo elektrod jen drát.

Na ocel, zejména na ocelové nosné konstrukce, určitě ne TIG. Já pokud dělám i na nerezu větší pevnostní sváry, TIG strčím do kouta a dělám je CO2 strojem trubičkovým nerez drátem. Je to nesrovnatelně rychlejší, průvar jako kráva a myslím si, že jako svařeč neprofesionál, nevypálím tolik legujících prvků (zejména chromu). Jeden by nevěřil, jak krásně se vařím nerez tím trubičkovým drátem. Struska odskočí skoro sama, svár, to by oko nezůstalo suché. Nezůstalo by suché ani u nákupu toho trubičkového drátu, tož to je taky pravda. Ale u TIGu, to zase máte argon apod. Jasně, na tenké plechy, to je jiná. Vařil jsem trubičku ale např. háky na střechu, to už je kus materiálu a to by TIGem bylo daleko pomalejší.

On TIG určitě není o rychlosti. Je to o dokonalé kontrole nad svárem. Provařit silnější kusy není vůbec problém, chce to jen správný hořák. Jde svařovat i bez přídavného materiálu a vařit též velmi rozmanité materiály. Jasně že to není na nějaké konstrukce kde je potřeba relativně rychle spousty metrů svárů.
Primárně na nerez bych nic moc jiného nepoužíval.
Všechno má svoje. Na něco MIG/MAG, někde TIG, jinde MMA.

[redcrown]

JJ, takovej mám taky.
Ale říkal jsem si, že by se mi líbilo něco lepšího. Něco, co umí udělat sváry tak krásný, jako jsou třeba na rámech od bicyklu. Takže asi už ten wolfram a místo elektrod jen drát.

To už je ale o rukách, ne o stroji.

svatá pravda.
Beethowen: Pokud bys vařil 6mm technické (ne pohledové) plechy nebo profily, tak bych radil zkusit tu trubičku - kdo nezkusil na nerezu, nevěří. Jasně je ještě možnost MIG.
U nerez trubičky je ale výhoda, že stačí klasický MAG stroj, hořák se chladí CO2, svár pak kryje tavidlo z trubičky. Klasickou CO2 má doma každý druhý a jen málokterý z nich ví, jak pěkně se dá vařit nerez. Jasně, měl by se měnit bowden a průvlak kvůli kontaminaci od černého drátu, ale zatím jsem nepozoroval rezivění svaru vlivem kontaminace. Bavím se o technických svárech, nikoli pohledovce nebo chemickém průmyslu.