Využití přebytků, k výrobě vodíku.

[Ferko]

Proto jej také nesmíte míchat se vzduchem! Jen 100% koncentrace. ALe dobře srabi nechám tlak na 2baru! Spokojeni? Komprese bude probíhat veeelmi pomalu, upravena hustilka na kolo, závitová tyč a posté podotýkam VĚTRANÝ PROSTOR. Jde mo opravdu jen o to, kolik uteče třeba za měsíc/týden z uzavřené ocelové láhvičky-nic velkého! A jaká je spotřeba energie. A jeden den si vyzkoušet do VĚTRANĚHO PROSTORU přes průtokomer + měreni AH kolik vyrobím, to ihned vypustim. Max množstvi pro stlačení bude max ta 1-2 dc. Stejně nepředpokládám větší rychlost, když do toho pojede nabíjení baterek.

[volente]

Míchat se vzduchem ho nemusíš, on se smíchá sám, protože bude utíkat kudy to jen půjde. A u tebe to půjde vrchem spodem.
Jen pro představu něco z mojí praxe. Na zemi u ponku se nabíjí 44Ah baterka z Favorita. Přijde kamoš že by si jenom něco ve svěráku odřízne flexou. Prvné jiskra která dopadla na tu baterku a bum. Plastová baterka roztržená. Bouchl jeden článek, takže tam toho plynu mohlo být tak deci,

[jahodovák]

Jelikož jsem dříve zkoušel vyrobit kyslíkovodíkovou svářečku podle udělej si sám,tak jsem něco málo zkušeností získal,měl jsem udělaný ten elektrolyzér jen na 12 voltů a udělaný malý hořák.Vodík šel přez protišlehovou pojistku ze stopkového brousku a regulace plamene byla regulací proudu.Fungovalo to bez problémů,nikdy nedošlo k prošlehnutí do elektrolizéru ač se jednalo o směs a ne oddělenou výrobu.Dalo se tím krásně řezat ale špatně svářet.Jelikož jsem dostal kyslíkovou láhev a od druhého karbidový vyvíječ,dál jsem nepokračoval.Nedovedu si představit,že by při tak malém množství mohlo dojít k nějakému destruktivnímu výbuchu,vodík je totiž lekký a rychle opouští místo.Jiná je ovšem výroba směsného plynu ve velkém prostoru a to toto nesplnuje.Takže obezřetně ale vcelku bez problémů....

[kodl69]

Byl jsem na návštěvě ve výrobě, nejen u tlakové stanice s vodíkem - prostě dvě palety s flaškama, spousta šroubení a kovovejch trubiček, a prej se nejedná o prostředí s nebezpečím výbuchu, protože přístřešek je otevřenej skoro na všechny strany. A ty úniky taky nijak moc neřešili.
Při elektrolýze ve vícečlánkovém elektrolyzéru je dost problém oddělit O2 a H2 od sebe, když vznikají každej na jedné straně stejné elektroy a o pár milimetrů dál se situace opakuje. A skladoání směsi O2+H2 bude stejně bezpečný, jako domácí výroba peroacetonu a podonejch svinstev.

[thomas.007]

Jelikož jsem dříve zkoušel vyrobit kyslíkovodíkovou svářečku podle udělej si sám...

Tak můj otec má tuto svářečku (podle Zelinky, takže na 220V) už čtvrt století doma a pořád s tím svařuje a kvalitně. Je ale nutností kyslíko-vodíkový plamen sytit propan-butanem, jinak se to hodí jen na řezání plamenem. Co se týče výbuchu až v elektrolyzéru, tak jsem sám viděl několikrát jak z elektrolyzéru prasklo skleněné průhledítko, které slouží jako pojistný ventil. Stane se to snadno, když na trysku v hubici prskne třeba tavidlo z tvrdého pájení a protože je to směs, tak si to vesele hoří až ke zdroji. Většinu zpětných šlehnutí chytla protišlehová pojistka v hubici, pak ta velká ve svářečce a párkrát holt prdlo i to sklíčko...takže ke směsi H2+O2 mám velký respekt a nepodceňoval bych to!
Ale taky jsme se s tím jako mladiství nablbli, nafouknuté balónky s provázkem namočeným v ředidle a ve výšce 100-200m to bliklo a pak přišla i rána , nebo nafoukaná PET flaška, zahrabaná v písku a odpálená jiskrou ze zapalovací cívky Š120 20l kanystr od vyjetého oleje byla poslední blbina s H2+O2...takovou ránu už ale zažít nechci

[jahodovák]

Myslím,že pro naše účely není problém vyrábět plyny odděleně,alespon pro většinu z nás,málokdo má pro vodík smysluplné použití,pokud někdo má zdroj levných palivových článků,dalo by se o tom uvažovat ale jinak mě nic nenapadá co s ním,zatím se najdou levnější a pro mě snadnější technologie.

[kodl69]

V tom oddělelní plynů od sebe při vývinu bych si nebyl tak jist jednoduchostí. Musel bys použít membránu, kterou projdou ionty a neprojde vodík (nevím, jestli existuje) a nebo dát elektrody dalekop od sebe a spoléhat na to, že bubliknky jdou rovně nahoru, a dělit to až těsně pod hladinou. Potom způsobí problém to, že plynů je jiný množství a každej bude mít jinej tlak, až se protlačí do druhýho oddělení. Jednoduchý to podle mě není. Rozdělovat kyslík od vodíku nějak fyzikálně, je taky trochu mimo domácí možnosti (různá teplota varu?).
Co bych si divilil připomenout, tak směs vodíku se vzduchem (s kyslíkem je to ještě jinak a hůř) má nejmenší potřebnou energii výboje pro vznícení 0.03mJ oproti 0.26 - 0.29 metan, propan a pod ale třeba energie pro vznícení propanu s čistým O2 už je jenom 0.004J takže u vodíku to bude ještě míň, honem jsem to nikde nenašel https://old.vscht.cz/kot/resources/stud ... entace.pdf strana 24.

[jahodovák]

Pokud použiješ jen jednu bunku tak jde použít jako nembránu obyčejnou neglazovanou obkládačku,samozřejmě nebudeš dosahovat velké učinnosti a výkon na zkoušku to ale stačí,pro seriozní výrobu to určitě není,pro to se ale dá koupit nebo sehnat elektrolizér,sice jsem nikde zatím nabídku neviděl ale na netu je už dost o tom psáno..

[dumi]

Kdyz das elektrody od sebe dal a kyslik budes poustet rovnou pryc tak si.myslim.ze to.pujde....

[jahodovák]

není to tak jednoduché,musíš jen upouštět abys dosáhl tlak bez kompresoru..

[dumi]

u kysliku tlak nepotrebujes ne?

mel jsem za to ze kyslik a vodik se generuji na opacnych elektrodach, takze bych jimani dal jen nad vodikovou elektrodu.

[jahodovák]

To jo ale nezapomen,že elektrody jsou potopené v elektrolytu a pokud budeš chtít jímat pod tlakem musí být tlak odou plynů stejný,jinak to nejde...beztlaké jímání bude fungovat bez problémů...

[jahodovák]

u kysliku tlak nepotrebujes ne?

mel jsem za to ze kyslik a vodik se generuji na opacnych elektrodach, takze bych jimani dal jen nad vodikovou elektrodu.

http://www.gewo.info/kanarev/kanarev.htm našel jsem zajímavý odkaz...

[dumi]

Mluvil o kompresoru. Takze jsem.predpokladal, ze nad vodivokou elektrodou bude jimaci zvon a na nej pripojene sani kompresoru. Takze tam bude spise podtlak, ne?

Ale.nikdy sem.to nezkousel, tak je mozna.moje uvaha mylna.

[jahodovák]

Používat kompresor mi přijde zbytečné,když je možno přímo z elektrolyzéru dosáhnout tlak něco přez 5 amosfér a bez nebezpečí spojené s přečerpáváním..

[kodl69]

to dumi: ano, ale kladná elektroda jednoho elektrolyzačního článku je zároveň záporná elektroda dalšího, teda pokud nechceš dělat jenom jeden článek, ale aspoň 10-12, co je tak akorát na 24V. Jeden článek 2-2.5V, při vyšším napětí se jenom ohřívá voda...
to Jahodovák: moc krásný na to, aby to byla pravda. Pokud by byla, proč se to nešíří světem jako lavina?

[dumi]

Aha to jsem nevedel s tim napetim, myslel sem, vic vic tim lip. pak je to jasny, a asi bych volil x clanku paralelne. tim by se zvedl vykon, ale porad je tu ten problem s napetim, co nekolik v serii zapojenych lazni, tere budou oddelene? pak by kazdy clanek mel dve samostatne elektrody. Zase to ale znamena x-krat vetsi potrebuji jimacich nadobek

[volente]

to kodl69 "je zároveň záporná elektroda dalšího"
A na té se bude uvolňovat čistý vodík? To mi nějak nehraje.

[kodl69]

když uděláš vyvíječ jako blahé paměti pro tu H2 O2 svářečku, tak jsou jednotlivý komůrky oddělený plechama, a tím pádem jsou v sérii jak baterka, co je na tom divnýho, z jedné strany je to kladná elektroda, tj 02, a z druhé záporná, H2...a tak pořád dokola, až na té poslední už není další elektrolyt z druhé strany.

[jahodovák]

to dumi: ano, ale kladná elektroda jednoho elektrolyzačního článku je zároveň záporná elektroda dalšího, teda pokud nechceš dělat jenom jeden článek, ale aspoň 10-12, co je tak akorát na 24V. Jeden článek 2-2.5V, při vyšším napětí se jenom ohřívá voda...
to Jahodovák: moc krásný na to, aby to byla pravda. Pokud by byla, proč se to nešíří světem jako lavina?

Asi proto,že já nevím co s tím vodíkem smysluplně dělat,...