RRD - rychle rostoucí dřeviny

[Rado]

Pre Paulowniu bude u Vás asi príliš chladno. Ja mám zasadené zo semien. Po piatich rokoch priemer 11cm vo výške 2m sedem metrov výška stromu. Ale videl som jeden tu ma klon pravdepodobne Cotevisa a po štyroch rokoch mal obvod 44cm čo činí niečo menej ako 15 cm priemer. Meral som mu to ma to zasadené pred domom a je to vysoké asi 5 m. Tento rok po piatich rokoch som to ešte nemeral , ale za betónovým plotom som si všimol, že ma ešte o dosť väčšie kusy. Už prerástli nad plot a sú ešte o dosť hrubšie ako tie čo ma zasadené pred plotom. Ale to sme na južnom Slovensku. Japonsky topol som zasadil na skúšku tento rok, ale je oveľa menši a tenší ako tohtoročné Paulownie. Paulownie mi narástli do výšky prvý rok 3 m potom druhý 7 m a tretí rok sa im začala rozrastať koruna a už len hrubnu.Ale som na Japonsky topol zvedavý po piatich rokoch. Možno bude vyšší a bude z neho viac dreva. Inak po troch rokoch mali už Paulownie obvod 25 cm vo výške 2m. Len minuly rok mi to napadli nejaký paraziti a skoro nič to nevyrástlo. Tento rok som videl Paulowniu Cotevisa zasadenu v 2014 a ten mal priemer kmeňa aj 45cm ale obrovskú korunu. Ale ja zas takú hrubku nepotrebujem. Nasadil som si ich viac bližšie k sebe a stačí mi tých 11cm priemer. Dobre sa s tým robí a netreba to štiepať. Inak drevo horí aj hneď po vyrezani. Na rozdiel od topola obsahuje malo vody.

[el_salvadore]

Japonsky topol - Ja som to ponal trochu viac experimentalne. Nechcel som pouzit chemiu na burinu tak som si vzal priklad z permakultury. Na jesen pred sadbou som zeminu prikryl 4 vrstvami hrubeho kartonu (cisteho, bez potlace, vybral pasky a nalepky ak nejake boli, dokladne prekryl spary), cele zaviezol stiepkou (15cm) z listnatych naletov. Do stiepky som na jar spravil "hniezdo" do ktoreho potom zatlacil kolik s pucikom smerom na juh.

Vyhoda je ze burina prvy rok nemala sancu a na dalsi ju zas zatieni samotny strom. Neskor sa stiepka s kartonom pekne rozlozi a dodava ziviny samotnemu stromu. Naviac krasne drzi vlahu. Topoly po prvom roku maju cca 3 m a viac.

Nevyhodou je samozrejme pracnost (moj testovaci flek bol ale cisto experimentalny cca 250 stromov, tak sa to dalo zvladnut). Dalsia vec je, ze v tej stiepke sa v zime strasne rada rype zver a hlada tam korienky buriny co rastu popod kartonom. Obcas vyvrati aj nejaky ten stromek (korene ma aj po roku rastu velmi plytke a korenovu sustavu vyvinutu iba ciastocne).

PS: Aky je najvhodnejsi spon na Jap. topol?

[kodl69]

Mě se topoly nechytily - ale tak dobře jsem to neměl připravený, jenom na podzim roundup a bylo to na místě, kde rostly 2m kopřivy. Ze začátku to vypadalo dobře, něco začlo růst, ale na podzim už kopřivy vyhrály a teď tam z cca 200 sazenic není ani jedna rostlina.
Na tom pozemku krom kopřiv nebo bodláků neroste nic, trochu se tam šíří trnky a lísky ze sousedních, ale hlavní část pozemku neobsadily nikdy, netuším proč...

[el_salvadore]

Presne v takom pripade by viac pomohol ten mulc ako chemia ktora pri tak prebujnenom raste asi moc nepomaha, resp. by jej tam museli ist kvanta. Na jesen vycistit plochu na max, staci krovinakom posekat na min. dlzku. Polozit karton - Kartony z krabic od bicyklov su top! Velka plocha po rozlozeni, hrube, minimum potlace a pasok/nalepiek (kovove sponky som nechaval, casom sa rozpadnu), dat aspon v 3 vrstvach, zatazit (idealne stiepka z listnacov, ale myslim ze by to slo aj slamou), nechat to cez zimu dobre sadnut a navlhnut, na jar spravit hniezda, napichat rizky a hotovson. Sem tam to pozriet ci sa mulc nezosypal do hniezda a netieni puciku... inak bezudrzbove. Netreba kosit, hnojit, zalievat...

[ChlapeczDediny]

Mne sa osvedčila vŕba prútikárska / košíkářská - salix viminalis. 30 cm prútiky priemeru 12 mm vtlačené do zeme do predvŕtanej diery vŕtačkou. A zamulčované slamou. Druhý rok je málo prutikov, ale už tretí sú vhodné na sadenie ako stromy. Hlavne to máme ako živé stlpy prútené ho plota, štvorročné sú dosť hrubé. Občas sme odstránili nejaké korene, dosť tvrdé drevo. A tiež kmene, rastú rýchlo. Kopicovane buď nad zemou alebo vo výške 1,8 m.
Viac o vrbach aj mulčování slamou na mojom webe.

[kodl69]

To el. salvatore: pěkná teorie, kdysi jsem takhle připravil plochu pro nějaký ovocný keře, ale tohle jde tak do sklonu 10%, ten pozemek zdalek nanáí rovina, většina je v takovým sklonu, že je potřbea při chůzi zapínat přední náhon . Tj pokud by na místě zůstal karton, tak by tam nezůstala štepka, nebo nejpavděpodobněj by to dolů sjelo všecko. Ony i ty kopřivy musí někde růst, je to součást přírody.
Kdysi jsem je dvakrát ročně sekal, v doměmí, že je přemůžou běžný traviny, ale po cca pěti letech jsem to vzdal, stejně jako pokusy něco tam vysadit a vyžínat, aby to mělo šanci, nevydržely ani smrčky, ani dub/buk/javor, ani ovocný, všechno skončilo maximálně ve druhé sezóně. Po těch ovocnejch jsem nenašel ani stopy, po smrčku/borovici/buku/dubu zůstal aspoň suchej zbytek.
Takže momentálně se tam chodím dívat, jak spolu bojují lísky, kopřivy a trnky. Vypadá to celkem na remízu... A trnky stačí sklidit ptactvo dřív, než stačí dozrát. Takže zase nic.

[ChlapeczDediny]

Kde rostou kopřivy a tam je dusík, takže jen najít správný způsob a správný druh. My sice nemáme svahy nad 30°, ale osvedčili se nam na každý strom "Déčka" (na webu), zejména teď v deštích, 45 mm za dvě hodiny a pod.
Proti sjíždění mulče pomohou drobné terásky, delší stonky sena/slámy. Vrstva mulce klidně 30 40 cm, pak kopřivy nemají šanci. Trnky posloužily v grilu.

[FíraD]

Panové, nechci vám brát iluze, lepší je něco dělat než nic, ale jak rychle to naroste, tak rychle to shoří a práce to dá stejně, jak když se domluví samotěžba v lese. Pokud je možnost.
A ty trnky se taky dají využít.

[ChlapeczDediny]

Ja si myslím, že vyrobit si vlastní les není k zahození a trnkovici děláme každý podzim, jenže to roste jako plevel, že takže toho je víc než dost.

[smartyn34]

Přispěji vlastní zkušeností:
Před cca osmi lety jsem vysadil asi 2000 japonských topolů s vidinou dřeva a topení zadarmo, jak se všude u prodejců dočtete. Už jenom sázení a příprava pozemku je kapitola sama pro sebe a hlavně práce pro několik lidí na několik dní, poté první rok několikrát opatrně posekat mezi, tráva je o dost rychlejší a topol umoří.
Dnes po osmi letech průměr topolů do cca 10cm, spíše méně. Rozhodl jsem se část pozemku využít jinak, tak jsem se pustil do kácení. Ztrávil jsem tam na podzim dvě celé soboty s manželkou(+ třeba připočíst neděly na regeneraci) a celkově nařezal cca 3m3 dřeva. Je to hrozně moc slabých tyček. Likvidace pařezů zas několik dní.

Výsledek: 3m dřeva mě sebralo odhadem týden života. Když vidím zbytek, nejraději bych to zapálil na stojato.
Snad má někdo pozitivnější zkušenost, tímto nechci nikoho odradit, ale za sobotu strávenou nějakou výdělečnou činností bych si koupil toho dřeva daleko víc.

[cipis]

To ovsem za predpokladu, ze by ta sobotni prace byla ...

[greatlama]

Asi bude dost záležet na místě. Zejména na množství vody.

To že se sklízí po pár letech relativně tenké kminky je ok. Akorat se myslím počítá s tím, že z jednoho pařezu se sklízí cca 5x... Takže se ta práce se sazenim a sekanim trávy celkem výrazně zmenší.

U nás má někdo plantaz na konci trativodu a roste to tam celkem zběsile...

[ChlapeczDediny]

Zajímavé čtení na webu má chlápek že sousední doliny a propaguje černý orech a s postupným těžením, po 30 letech zbytek na surovinu nabytkařům. Tuším po 7 letech už se dá topit i ořechy a nejdou moc na pečení, protože na louskani je potřeba stroj.
Pár kousků jsme si zasadili i do našich zahrad.

[ChlapeczDediny]

Asi bude dost záležet na místě. Zejména na množství vody.

Všeobecně u pěstování hraje voda velkou roli. Ovšem stále tvrdím, že ne množství závlahy, ale jak se chováme k vodě v půdě. Tedy mulčování v suchu a teple a zadržování vody v krajině za deště , aktuálně u nás, každý nebo každý druhý den kolem 50 mm srážek za 2 až 6 hodin, na svahu... Stačí pohled k sousedům, ti jedou furt po staru. Nejdřív vyprahlé a teď ornice ve dvoře...
Paulovnie na nejsušším místě, k tomu 100 m 3/4 hadice do kopce. Přitom jsem mu několikrát říkal, že kde mu ta voda pod povrchem teče. Kdepak, tady je on pán a on rozhoduje. Šestkrát sadí stejný strom a šestkrát uschnul (meruňka), posadí po sedmé na stejné místo, neprizná, že něco ví někdo lépe. Manažer v důchodu a

[qq357]

El _salvatore-v řádku rozteč 60cm,řádky 2m vzdálené.
Kodl- ,,rozkaz zněl jasně",v září zrandapovat,na podzim hluboká orba,z jara uvláčení s výsadbou topolu.Jakékoli porušení zadání končí katastrofou.
Soused kupoval sadbu stejného původu,jen chytře vynechal Rundap,tráva topol předběhla a udusila.
Já i když mám dřevo z lesa grátis,rád topím topolem.Nedehtuje,v zimě těžené na podzim suché.Pokud zavřu vzduch,doutná celou noc a nemusím zatápět.

[kodl69]

4tu o tom ořešáku a dívám se z okna na ořech, kterej jsem zasadil před 12 ti lety: je to monstrum, který má u paty víc než 30cm průměr, koruna je 10m vysoká a má taky 10m v průměru, odhaduju to už teď na 2m3 dřeva. Ale kácet ho nebudu, ořechy se hodí... Možná jako tip co zkusit jako další pokus nebo jako zásoba dřeva pro případ ztroskotání...
Škoda že ten pozemek nevidíš, takovej svah, že traktor by musel vytahovat naviják, tam se orat prostě nedá, ani rýč do toho kopřiviště moc nejde, navíc je to sotva 400m2, tj nikdo se s tím nebude zaobírat, ani za peníze. Možná zkusím kousek zamulčovat a na jaře tam něco zasadit, problém je, že zemědělci rozorávají oficiální cestu, takže autem se tam dostanu jenom pár dní v roce (třeba teď po strništi, a po orbě a dalším výsevu už nic) a nosit všechno v rukách víc než 100m, to nevím, co by mě k tomu mohlo přesvědčit.

[eman]

Mám dojem, že rychle rostoucí dřeviny, což je zrovna ten Japonský topol mají vysoký obsah chloru, takže to není zdravé jak pro kotel, tak ani ty spaliny nejsou moc eko. Navíc je to zavlečený druh a bývala doba, kdy se musela každá výsadba hlásit, aby se to tu nerozšířilo jako plevel.
Ale jak píše Kodl69m ořešák je nezmar a přírustky má solidní. Navíc se po něm můžou utlouct truhláři a ženský zase po plodech, takže pěstování je určitě finančně perspektivnější.
Jinak, pokud vám na pozemku něco neroste, tak se dá udělat rozbor půdy. V Praze na Zbraslavi je VUMOP a tam vám cca 1000Kč zjistí o zemině neuvěřitelný věci a poradí co a jak.

[qq357]

eman-mé litinové kamna topol žerou 8 let a ani komínové trubky si nestěžují.
Náš ořech na truhlařinu moc není,používá se tureckej.
Kodl-pokud nemůžeš zorat,na topol zapomenˇ,chce to vodu a tobě steče.

[ChlapeczDediny]

,,rozkaz zněl jasně",v září zrandapovat,na podzim hluboká orba,z jara uvláčení s výsadbou topolu.Jakékoli porušení zadání končí katastrofou.
Soused kupoval sadbu stejného původu,jen chytře vynechal Rundap,tráva topol předběhla a udusila.

Pritom v obou případech stačilo na podzim pořádně zamulčovat a bylo by po plevelu i trávě, půda by byla kyprá, humozni a držela by vodu.

[ChlapeczDediny]

Černý ořech, černý. Ten je na truhlářinu a dobře pěstovaný za veľký peníze na dýhu. Ořechy by hospodyňky nechtěly, ale na topení jsou moc dobrý.
http://www.junier.sk/