Upevnění panelů na zateplenou fasádu?

[Jozef51]

Tretie pokracovanie
Po technologickej prestavke mame fasadu hotovu, vyplatenych remeselnikov a spokojnu manzelku a mozeme sa v klude venovat fotovoltaike. Nasleduje dokoncenie prveho priestoru uchytenia konstrukcie do steny. Fasadnou farbou zacakane kratke sroby M10 opatrne vysrobujeme. Ja som ich aj cistil - posluzia na rovnaky ucel aj pri vychodnej fasade... do uvolnenych otvorov hmozdiniek nasrobujeme zavitove tyce na ktorych nakoniec bude nasledovne osadenie matkami a poslozkami

Obr. 7 - zostava komponentov nad izolaciou

Uvedene rozmery nebudem nejak blizsie rozoberat a platia pre hmozdinky s otvorom M10, Sprofil 40x40 a pre vzdialenost zadnej casti ramu panelu od povrchu fasady 100mm. Pre ine rozmery treba komponenty patricne upravit. Narezeme zavitovu tyc M10 pozink na dlzku 104mm +-0.5mm. Na tyc mozeme naniest tenku vrstvu vazeliny (vemi tenku), na vonkasiu stranu tycky nasrobujeme dve matky M10 a nasrobujeme k sebe ako kontramatku. Do stredu tycky nasrobujeme volne maticu M10, nasunieme perovu podlozku a podlozku. Tycku prstami srobujeme do hlavy hmozdinky. Pri vacsom odpore pouzijeme kluc a vonkajsiu maticu kontramatky. Jemne srobujeme az na doraz asi 30mm do hlavy hmozdinky. Potom tycku vysrobujeme (povolime zavit) o 1/2 az 3/4 otacky. Nasadime kluc na vnutornu maticu kontramatky a dotahujeme najlepsie rukou volnu maticu ku hlave hmozdinky. Stale mame kluc na vnutornej matici kontramatky a dalsim klucom dotiahneme s citom volnu maticu tak aby sa perova podlozka vyrovnala a dosiakla maximalny pritlak a s citom pritlak mierne zvacsime. Nemam momentovy kluc takze tazko mi operaciu kvantifikovat. Ale nemal som s nou problem...
Rozobereme kontramatku vonkajsiu maticu vysrobujeme, vnutornu nasrobujeme do stredu tycky, pridame podlozku a perovu podlozku. Na koniec tycky nasrobujeme stvorcovu maticu M10. Toto opakujeme pre vsetky hmozdinky pre nas pripad 12x. Dnes by som asi vytvoril kontramatku v strede tycky a nechal ju tam natrvalo. Malo by to svoje vyhody.
Stvorcove matice M10 nie su az tak bezne ako M8. Ja som ich kupoval tu (tu boli najlacnejsie)
https://www.obchodprodilnu.cz/matice-ct ... -8470.html

Obr. 8

Po osadeni vsetkych hlav hmozdiniek nastava chvila pravdy. Nasunutie Sprofilu na stvorcove matice M10. Ak remeselnici aj my sme odviedli poctivu pracu niet problemu. Sprofil som nasadzoval s Otom. Najskor sme nastriekali drazku M10 v Sprofile so sprajom WD40, a potom jeden navadzal jeden koniec profilu na matice a druhy na druhom konci pritlacil, uvolnil zaseknutu maticu, popostrcil... asi sme vsetcia pracovali dobre, pretoze nasunutie kazdeho profilu trvalo 2-3 minuty.
Nieco podobne sme skusali aj s klasickymi 6hrannymi maticami M10. S nimi sme pohoreli na celej ciare. Proste to neslo, matice zaseknute a skoncili sme uz na druhej matici. Neodporucam.
Pa nasunuti Sprofilov opatrne dotiahneme volnu maticu M10 ku solarnemu profilu iba do vyravnania perovej podlozky a...
je hotovo. Skoro.
Pokracovanie o chvilu

[ota]

Dovolím si pridat pár obrázků.
Jako pozitivní vidím zjednodušení instalace protože se nepoužívají kombivruty ani středící obdélníková podložka.

[kodl69]

používají, ty už jsou schovaný ve fasádě... místo nařezané závitovky se dají koupit svorníky (lidově štefty) který mají na konci dírku pro imbus/torx, čímž si ušetříš hraní s řrzáním a kontramatkama. - ostatně i z nerezu po čase teče po fasádě špína, protože v tom místě se splavuje prach na fasádu. Ohledně páky panelů na tomhle bych se teda snažil o co nejkratší tyhle mezišrouby, dost na tom, že už v polystyrénu (nebo vatě, to je jedno) je 15cm železa, který se může snmadno ohnout. Doporučuju pokus: 30cm dlouhej kus M10 závitovky dát do svěráku tak na 5cm a pak na konci těch 25cm zkusit ohnout - není to moc velká síla, že?

[ota]

Kombivruty samozřejmě ano ale nejsou tam ty “platle” podložky s oválnou dírou.

[kodl69]

ale při menší přesnosti práce by našly svoje místo

[Jozef51]

Stvrte a pravdepodobne posledne pokracovanie.
Toto pokracovanie by asi uz ani nemuselo pre vacsinu abonentov MyP byt. Malo by sa tykat druheho priestoru a to priestoru upevnenia panelov. Pokracovanie je urcene Nevedkom ako som bol prednedavnom ja, ktory som o solarnom profile vedel iba to, ze urcite to ma nieco spolocne s fotovoltaikou. Ale aby to nebolo az tak nevedkovske na zaver mam pripraveny problemik pre nasich strojarov.

Obr. 8 - takto su pouzite uchyty panelov U a L

Pouzite imbusove sroby M8 maju pre uchyty U a L roznu dlzku a je treba vhodnu dlzku odskusat. Tolerancia dlzky je cca 5mm takze potrebne dlzky sa daju kupit. Ja som potreboval dlzky 25 a 30mm. Pod hlavou srobu je perova podlozka a ovalna podlozka. Do drazky v Sprofile sa zasuva stvorcova matica M8. Na obrazku su uchyty potrebne pre pole troch panelov. A v reale bocny uchyt L s pripojenym zemnenim cez vejarovu podlozku.

Obr. 9

Na zaver hodnotenie a slubeny problem. Hmozdinky Fischer Junior sa mi pri osadeni fasadnych panelov osvedcili. Priazniva cena, nie komplikovana instalacia, prerusenie tepelneho mostu (co je neriesitelny problem u kotveni typu zavitova tyc, ci kombivrut). Sirsia hlava hmozdinky menej namaha okolnu izolaciu a so spravnym tmelom nehrozi pri vibracii pretrhnutie fasadnej farby (co pri zavitovej tyci a kombivrute je pravdepodobnejsie). Fischer ponuka hmozdinky aj pre vacsie zatazenia ale samozrejme cena je vyssia. Nemyslim si, ze by pri kotveni fotopanelov boli potrebne. Vo vlakne boli uvedene aj dalsie moznosti kotvenia ale tu je cena a pracnost posunuta o rad smerom nie zelanym.

Zaujimavy problem je tuhost konstrucie a jej odolnot voci vibracia. Bolo to spomenute aj v tomto vlakne a problem bol dost detailne diskutovany v dalsich vlaknach na MyP. Tieto diskuzie som dobre poznal a preto ked mi Oto navrhol konstrukciu kotvenu popisanym sposobom moja namietka znela - a neznici mi hmota tyci fasadu pri vibraciach vo vacsom vetre? Oto mi odpovedal, ze ziadne vibracie tam nebudu. A po naistalovani panelu vid obrazok 1 sa ukazalo, ze mal pravdu. Nieco ine je zavesit zataz na jednu tyc, dve tyce alebo vela tyci ktore lezia na priamke a zavesit zataz na plochu definovanu aspon tromi bodmi (nesmu lezat na priamke. To nedefinuje plochu) ktora je uchytena na tyce plosnymi spojmi (matica, podlozky je spoj na plochu). Plosne spoje nutia hlavu tyce aby pri bocnej zatazi zostala rovnobezna zo stenou aj pri zatazeni.
Alebo inak.
Pokial tyc upevnenu do steny zatazite na konci tak sa ohne. Jej tvar pripomina J a koniec tyce nie je rovnobezny zo stenou, tyc ma jeden ohyb.
Pokial ale zavesite na tyce definujuce plochu (styri uchyty pre jeden panel ako je na obr.1) a to tak, ze uchyty nutia tyce aby ich konce zostali rovnobezne zo stenou tyce nebudu mat tvar J ale nieco ako S. A tvar S sa zda byt omnoho tuhsi a odolnejsi proti vibracii ako tvar J a to pri rovnakom tvare a rovnakej hmote kotviacich tyci.
Odskusal som si to experimentalne pri jednom paneli a uvidim co to spravi s vacsim polom. Nie som strojar a neviem definovat problem v ich reci. Asi to maju popisane aj v nejakych skriptach ktore ale nepoznam.

A to je koniec. Aspon tohto serialu. Dufam, ze marsal bude spokojny a snad niekomu to aj pomoze.

[kodl69]

Kde jsi kupoval U a Z profily? já mám z alupy a šroubky mi vychází stejný pro obě varianty, už třeba proto, že když je položím na sebe, tak ta první polovina směrem od panelu je u obou stejná. Je fakt, že se vlastně přes panely vynese ta zkruttná síla, kterou jsem popisoval u jednotlivé závitovky. I tak mám rád masivnější řešení...

[Jozef51]

Kde jsi kupoval U a Z profily?

Vsetky hlinikove komponenty mam od Ota takze zdroj neviem identifikovat. Boli to vlastne polotovary bez otvorov. Tie som vrtal stojanovou vrtackou a bez problemov. Z 'ruky' rucnou vrtackou by som ich asi dostatocne presne nevyvrtal. Inak ta zmena tuhosti konstrukcie po namontovani panela ma dost prekvapila. Necakal som to a bolo to samozrejme prekvapenie prijemne. Vysledna tuhost konstrukcie je podla mna dostatocna a hmozdinky Fischer povazujem za prekvapujuco dobry vyrobok.

[kodl69]

Ještě před pár lety měly profily U a Z z alupy vprostřed pár desetin hlubokou drážku, takže se to dalo vrtat i od ruky, vrták to navedlo. Ty novější si netroufnu navrtat bez orýsování, důlku a na stojanovce, asi bylo potřeba snížit náklady na extruder o pár korun...

[Dagus]

Stvrte a pravdepodobne posledne pokracovanie.
Toto pokracovanie by asi uz ani nemuselo pre vacsinu abonentov MyP byt. Malo by sa tykat druheho priestoru a to priestoru upevnenia panelov. Pokracovanie je urcene Nevedkom ako som bol prednedavnom ja, ktory som o solarnom profile vedel iba to, ze urcite to ma nieco spolocne s fotovoltaikou. Ale aby to nebolo az tak nevedkovske na zaver mam pripraveny problemik pre nasich strojarov.

Obr. 8 - takto su pouzite uchyty panelov U a L

14_uchyty panelov U a L.jpg

Pouzite imbusove sroby M8 maju pre uchyty U a L roznu dlzku a je treba vhodnu dlzku odskusat. Tolerancia dlzky je cca 5mm takze potrebne dlzky sa daju kupit. Ja som potreboval dlzky 25 a 30mm. Pod hlavou srobu je perova podlozka a ovalna podlozka. Do drazky v Sprofile sa zasuva stvorcova matica M8. Na obrazku su uchyty potrebne pre pole troch panelov. A v reale bocny uchyt L s pripojenym zemnenim cez vejarovu podlozku.

Obr. 9

03_Zemnenie prepoj stena-profil bocne uchytenie panela_.jpg

Na zaver hodnotenie a slubeny problem. Hmozdinky Fischer Junior sa mi pri osadeni fasadnych panelov osvedcili. Priazniva cena, nie komplikovana instalacia, prerusenie tepelneho mostu (co je neriesitelny problem u kotveni typu zavitova tyc, ci kombivrut). Sirsia hlava hmozdinky menej namaha okolnu izolaciu a so spravnym tmelom nehrozi pri vibracii pretrhnutie fasadnej farby (co pri zavitovej tyci a kombivrute je pravdepodobnejsie). Fischer ponuka hmozdinky aj pre vacsie zatazenia ale samozrejme cena je vyssia. Nemyslim si, ze by pri kotveni fotopanelov boli potrebne. Vo vlakne boli uvedene aj dalsie moznosti kotvenia ale tu je cena a pracnost posunuta o rad smerom nie zelanym.

Zaujimavy problem je tuhost konstrucie a jej odolnot voci vibracia. Bolo to spomenute aj v tomto vlakne a problem bol dost detailne diskutovany v dalsich vlaknach na MyP. Tieto diskuzie som dobre poznal a preto ked mi Oto navrhol konstrukciu kotvenu popisanym sposobom moja namietka znela - a neznici mi hmota tyci fasadu pri vibraciach vo vacsom vetre? Oto mi odpovedal, ze ziadne vibracie tam nebudu. A po naistalovani panelu vid obrazok 1 sa ukazalo, ze mal pravdu. Nieco ine je zavesit zataz na jednu tyc, dve tyce alebo vela tyci ktore lezia na priamke a zavesit zataz na plochu definovanu aspon tromi bodmi (nesmu lezat na priamke. To nedefinuje plochu) ktora je uchytena na tyce plosnymi spojmi (matica, podlozky je spoj na plochu). Plosne spoje nutia hlavu tyce aby pri bocnej zatazi zostala rovnobezna zo stenou aj pri zatazeni.
Alebo inak.
Pokial tyc upevnenu do steny zatazite na konci tak sa ohne. Jej tvar pripomina J a koniec tyce nie je rovnobezny zo stenou, tyc ma jeden ohyb.
Pokial ale zavesite na tyce definujuce plochu (styri uchyty pre jeden panel ako je na obr.1) a to tak, ze uchyty nutia tyce aby ich konce zostali rovnobezne zo stenou tyce nebudu mat tvar J ale nieco ako S. A tvar S sa zda byt omnoho tuhsi a odolnejsi proti vibracii ako tvar J a to pri rovnakom tvare a rovnakej hmote kotviacich tyci.
Odskusal som si to experimentalne pri jednom paneli a uvidim co to spravi s vacsim polom. Nie som strojar a neviem definovat problem v ich reci. Asi to maju popisane aj v nejakych skriptach ktore ale nepoznam.

A to je koniec. Aspon tohto serialu. Dufam, ze marsal bude spokojny a snad niekomu to aj pomoze.

Hezká inspirace, jednou na to treba taky přijde. Jinak ten zelenožlutej navypadá na 16tku, spíš tak na 6tku. To trochu kazí hezky přidělanou konstrukci

[Vitek]

Ještě před pár lety měly profily U a Z z alupy vprostřed pár desetin hlubokou drážku, takže se to dalo vrtat i od ruky, vrták to navedlo. Ty novější si netroufnu navrtat bez orýsování, důlku a na stojanovce, asi bylo potřeba snížit náklady na extruder o pár korun...

Stačí si udělat 2 dorazy a vrtáš vždy naprosto na stejné místo, není žádný problém. od ruky sem starou alupu vrtal asi 200 spojek a koncovek bez dorazů a vždy to stálo zahovno...

[Jozef51]

...Hezká inspirace, jednou na to treba taky přijde. Jinak ten zelenožlutej navypadá na 16tku, spíš tak na 6tku. To trochu kazí hezky přidělanou konstrukci

Jediny a najmocnejsi zelenozlty kabel s ockom 8mm z rozobranej rozvodnice a ktory hlavne bol ihned k dispozicii... odhad 10-16. Chcel som cim skor odskusat mechanicke uchytenie panelov a mat aj konstrukciu zemnenu. Aspon provizorne z toho bolo k ruke. A ten test uchytenia, ako sa ukazalo, bol dost dolezity. Na priamy zasah to nie je. Proti tomu je hromozvod na streche a okapy pripojene na klasicke zemnenie. Ale na indukovane napatia by to mohlo stacit.

[kodl69]

Na místech, kde se očekává svedení části bleskového porudu (což jistě v zóně LPZ0a je) je nejmenší průřez vodiče pospojování CY16mm2. A asi je to dobrý doporučení, viděl jsem demontovanej svod z kostela, měď průměr 6mm a drát byl nakrájenej na 1-2m dlouhý kusy, na koncích vytavený kuličky, okolo propálenej meděnej plech a ohořelý dřevo pod tím... Samo že tohle je jiná situace, ale nikdy nevíš, kam se strefí boční výboj. Kdysi jsem tady postoval foto verandy u domu, která to schytala už dvakrát, i když dům je vyšší, vedle je nadzemní vedení a je to pod kopcem...

[Jozef51]

Dodatok 1 - zemnenie

Na místech, kde se očekává svedení části bleskového porudu (což jistě v zóně LPZ0a je) je nejmenší průřez vodiče pospojování CY16mm2. A asi je to dobrý doporučení, viděl jsem demontovanej svod z kostela, měď průměr 6mm...

Tazko sa mi riesi niekolko problemov naraz. A tak to je i pri paneloch na fasade. Riesil som problem stavebno-meterialovo-mechanicky a riesenie elektrickych problemov som odlozil. Konstrukcne a kablovo je ale instalacia vybavena tromi moznostami zemnenia - inak povedane - pod izolaciou su ulozene kable schopne pripojenia na zemnenie hromozvodu, zvlastne samostatne zemnenie aj pripojenie na zemnenie rozvodu domu. Takze zacnem citatom od kamarata.
...ale znáš to: 2 revizaci, 3 názory.
Podotykam, ze nebyvam v kostole a moj dom nema 30m vezu. Obr. 1 (pokracovanie 1) jasne ukazuje, ze dolny okraj panelov je cca 1.5m nad zemou a uvazovat o zone LPZ0 by sa asi nemalo. Podobne moj hromozvod je klasicky rodinnodomovy s dvomi zvodmi a s reviziou. Zemnenie el. siete preslo reviziou a hlavne - bolo testovane bleskom ktory uderil do stlpa vedenia asi 70m od nasho domu. Test prebehol pre nas dom uspesne. Blesku sa nepodarilo ani zresetova zapnuty pocitac, nieto este nieco poskodit. A tu je nazor dalsieho revizaka
https://www.hakel.cz/standard/rozdeleni ... a-ochrana/
Znazornenie zon LPZ na nasledujucom obrazku pre dom aky je nas

LPZ zony ochrana pred bleskom.jpg (21.07 KiB) Zobrazeno 1278 x

Nazor druheho revizaka je jasny. Fasadne panely su jasne v zone LPZ1. Netreba ziadne 16mm^2 zemnenie. Po prispevku Dagusa som sa zacal bez srandy obavat, ze ku kazdej hlikovej parapete na okne budem musiet tahat 16tku zemniaci kabel:).
Podla mojich skusenosti s instalaciou nastresnych a nastennych elektrickych zariadeni - ziadne pripojenie na zemniaci zvod hromozvodu. Zariadenia treba chranit pred indukovanymi napatiami a to pripojenim na zemnenie rozvodu s odpovedajucou prepatovou ochranou (prechod zo zony LPZ1 do zony LPZ2 a LPZ3). Prislusne ochranne prvky zatial nemam nastudovane takze viac napisat neviem. Je to otazka casu buduceho a ked ten cas nastane tak sa problem bude riesit.

Samozrejme rad si precitam dalsie nazory. Nepochybne mi pomozu dokoncit instalaciu panelov i po elektrickej stranke - spravne.

[rottenkiwi]

Netreba zabudnúť ani na siete s metalickými vodičmi. / pod zemou /
Lebo potom človek dopadne takto:
https://youtu.be/Ev0PL892zSE?t=417

Všimnite si ako bles išiel cez všetky konáre stromu do zeme,
tam do vedenia a zničil skoro všetko,v oboch domoch.

[Jozef51]

Netreba zabudnúť ani na siete s metalickými vodičmi. / pod zemou /
Lebo potom človek dopadne takto:
https://youtu.be/Ev0PL892zSE?t=417
Všimnite si ako bles išiel cez všetky konáre stromu do zeme,
tam do vedenia a zničil skoro všetko,v oboch domoch.

Krasny priklad. Domy a kabelaz nechranena hromozvodom. Jediny hromozvod je strom ktory je korenovou sustavou napojeny dost tesne na podzemnu kabelaz. LPZ0 zona ide pod povrchom zeme ak je zem sucha. Ak je mokra, tak vazba korenov na kable je este tesnejsia. V podstate to odpoveda zapojeniu zemnenia panelov v LPZ1 zone (napr. kablom 16mm^2) na zvod hromozvodu. Pri udere blesku na zvodovom odpore zemnenia hromozvodu vznika ubytok napatia. A ten moze byt taky velky, ze znici elektricke zariadenia v zcnach LPZ1-3 (na ktore su panely pripojene privodnym vedenim). Ako vo videu od rokiho.

[kodl69]

1.) upsal jsem se, v ochranném poli bleskosvodu je LPZ0b... U panelů na střeše ale v některejch případech není jistota, že se jedná o zónu LPZ0b, protože nemusí být v ochranném prostoru jímací soustavy, pak je jakákoliv diskuze o možné části bleskového proudu zbytečná.
2.)Já bych zkusil selskou logiku. Každej jistě viděl obrázek blesku. Není to obvykle jenom jedna čára, ale na konci je to roztřepený jak tkanička u mé boty. A kdo ví, kde skončí některej z těch konců blesku?
Jestli má být ochranou pospojování kovových konstrukcí v domě a na něm, kovovými vodiči, tak potom je potřeba tyto odpovídajícím způsobem dimenzovat. 6mm2 mědi zlikviduje 200A svářečka během několika vteřin. Takže 16mm2 mi nepřijde mnoho.
3.)Na druhou stranu, pro připojení přep. ochrany T II. stačí 6mm2 mědi (ale kde má být T II.? a kde T I.? - další diskuze), ale pokud je u rozvaděče přípojnice pospojování, z které je napojena tahle přepěťovka, konstrukce panelů, anténní stožár, nerezovej komín... tak musí být ta přípojnice připojena min. CY 16mm2 - viz tab.1 v ČSN EN 62305-4/ed.2 .

[lubomirz]

prepojenie dvoch objektov jedine optikou a nikdy inak na vecne casy... aktivne prvky hentak zhoria aj bez blesku, staci rozdiel potencialov medzi budovami a tecie tam 70-80V.

Vzduchom, zemou alebo vodou, vsjo ravnó. Jedine optika. Pri prvom znicenom zariadeni sa cenovka prehupne za cenu metaliky, nehovoriac o dalsich rizikach. Akurat teraz pred chvilou sme to tu volakde v inej teme linkovali, opticke prevodniky stoja 25 eur kus, opticky kabel tiez nie je drahsi nez metalika

aktivny teda vratane "SFP": https://obchod.digicom.sk/4084992/maxli ... --20m.html

pasivny cize len hlupy kabel : https://sietove-kable.heureka.sk/cns-ne ... c-os2_20m/#
https://sietove-kable.heureka.sk/ubiqui ... 00-ft-30m/#

[dano]

Prepojenie optikou je velakrat jedine mozne riesenie. Ked som bol na navsteve univerzity v Budapesti, na vyskovej budove mali technologiu na prijem signalov zo satelitu MASAT, ktory mali vtedy na obeznej drahe. Viackrat sa stalo, ze pri burke im odisli technologie napriek tomu, ze mali kvalitne zemnenie, myslim ze to bola med 35mm², alebo dokonca 50mm². Jedine spolahlive riesenie bolo, ze zo strechy isla optika a napajanie bolo zo solarnych panelov a baterii, ktore neboli pripojene vobec do siete. Skusim pohladat fotky, lebo to mali velmi pekne urobene, povedal by som vzorove riesenie solarneho zdroja.

[Dagus]

Apc konektor do sfp modulu nepatří pánové. Tam vždy upc pokud to není ponka.