doma vyrobený měnič

[kodl69]

Když se podíváš líp, tak ten šváb si hlídá napětí DC meziobnodu v rozsahu 440 až 320V a to všechno jenom kvůli podpětí/přepětí... Nečteš, nevíš. Mrkni třeba do sekce test: "EG8025 provides a test mode for debugging the working parameters of external circuit, such as gate drivers outputs, operational amplifier working, the rise and fall time of IGBT/MOSFET gates,
output LC filter parameter, and etc. When Test_Mode is "1",EG8025 enters test mode. In test mode,EG8025 outputs an open-loop
SPWM signals, which means that there are no protection functions, and the voltage feedback and current feedback are invalid"
Bude to evoluce EG8010, nestěžuju si na něj jistě jenom já, navíc už je hromadu let starej, a proč by zrovna tohle dělali jinak. Že zatím není nikde schéma řízení LF? protože je to novinka, a výrobci digitálních centrál a hf měničů to zatím k ničemu nepotřebují. Zrovna ty invertorový centrály nemají v DC meziobvodu regulaci skoro žádnou, jenom otáčkama motoru...
EG8010 jsem pomocí trimru v zpětné vazbě dostal výstupní napětí naprázdno od 160V do 250V (asi by šlo ještě dál, ale nechtěl jsem týrat trafo). Z téhle strany problém neočekávám.

To Tomas: ano, to je jinej svět, kde není potřeba galvanický oddělení a změna napěťové hladiny, a kolikrát ani další parametry, pro nás důležitý, jako je hlučnost ventilátoru, se neřeší

[kybos]

kodl69: Trefil jsi to hřebíkem přímo na hlavičku. Nemám s obvody tohoto typu žádné zkušenosti a nečetl jsem podrobně ani celý datasheet. A přeji ti úspěšnou realizaci dostatečně výkonného střídače s novým kontrolérem a dlouhou životností.

[tomas]

Co mě trochu překvapuje, že neřeší "power share" ale to se asi dozvím až to vyzkouším...

Když mají stejný akumulátor, tak by s rozdělením výkonu asi nebyl problém, horší asi bylo kdyby měl každý měnič jiný akumulátor.
I když by možná bylo i výhodné kdyby při malém zatížení pracoval jen jeden měnič a druhý se přidal až při větším zatížení.

[kodl69]

To je právě to, čeho bych rád dosáhl. Kaskáda měničů, třeba s výkony 4kW, 4kW, 4kW. Nebo 4kW, 6kW. Ale nevím, jestli ten EG8025 není další slepá cesta...
Otázka je, jak vypadá signál na pinu 13 - ac fout - předpokládám, že tam bude 50Hz se střídou 1:1, ale můžou mě číňani překvapit...
Další možnost je přiohnout výstupní proud druhýho měniče přes změnu zpětné vazby, ale to je teorie, musím počkat co přijde, postavit s tím nějakej zkušební měnič (teda zrovna dva) a otestovat to paralelní spojování. U 3f systému problém neočekávám, tam se jenom jedná o fázovej posuv, a měniče jedou každej za sebe. Ještě mě napadlo, že by se mohl detekovat průchod nulou u síťovýho napětí a použít ho k synchronizaci s měničem...

[tomas]

To Tomas: ano, to je jinej svět, kde není potřeba galvanický oddělení a změna napěťové hladiny, a kolikrát ani další parametry, pro nás důležitý, jako je hlučnost ventilátoru, se neřeší

Když to nemusí být do RACKu tak jsou i bez ventilátorů - Solax, Goodwe, atd... Ale oproti těm průmyslovým do RACKu jsou to jen takové domácí omezené hračky kde není ani možnost použít libovolnou akumulaci - Goodwe.
Ale je super že udělali novou verzi toho čipu a už se těším na další variantu EG80xx kde snad už bude i 4 kvadrantní řízení 3 fázového víceúrovňového můstku.

[tomas]

To je právě to, čeho bych rád dosáhl. Kaskáda měničů, třeba s výkony 4kW, 4kW, 4kW. Nebo 4kW, 6kW. Ale nevím, jestli ten EG8025 není další slepá cesta...
Otázka je, jak vypadá signál na pinu 13 - ac fout - předpokládám, že tam bude 50Hz se střídou 1:1, ale můžou mě číňani překvapit...
Další možnost je přiohnout výstupní proud druhýho měniče přes změnu zpětné vazby, ale to je teorie, musím počkat co přijde, postavit s tím nějakej zkušební měnič (teda zrovna dva) a otestovat to paralelní spojování. U 3f systému problém neočekávám, tam se jenom jedná o fázovej posuv, a měniče jedou každej za sebe. Ještě mě napadlo, že by se mohl detekovat průchod nulou u síťovýho napětí a použít ho k synchronizaci s měničem...

Jo ten signál na tom pinu by mne také zajímal. Možná tam bude synchronizační frekvence a střída bude proměnná a tím bude master informovat na jaký výkon pracuje 0-100%. Těch slave měničů může snad být i více.

[kodl69]

Co mě trochu štve, že když konečně domáknu měnič s EG8010 k odolnosti a blbuvzdornosti, tak najdu něco jinýho, kvůli čemu budu muset tu výkonovou desku udělat celou znovu. Těžký život dobrodruha...
Edit: EG8011 má opravený nějaký nectnosti EG8010, třeba to střídání SPWM na obou polovinách můstku, tak uvidím, co dalšího soudruzi sprasili v EG8025...

[PavelR]

Aby jste se nehádali, tak nejlepší varianta jsou ty úplně bez trafa
Tak se dělají ty největší výkony pro průmysl a s největší účinností, víceúrovňové 4 kvadrantní střídače
http://www.sinexcel.us/storage-inverters
https://www.trumpf.com/cs_CZ/produkty/v ... ka/menice/
pěkně do RACKu po 30kW vzájemně redundantní a unese to jeden člověk.

A výrobci toroidů nebudou mít co žrát

to už jinde jsme to je jiná vesnice.

V takových výkonech samozřejmě HV baterky a bez trafa. Stejně jako u velkých ongridů.

Ovšem pro domácí žvýkání řekněmě do těch 20kw mě přijde 48V v pohodě. I pro bezpečnost co se týče prací na těch našich domácích výtvorech mi to přijde fajn.

[kodl69]

Teď mám chvilku mezičas na zamejšlení se nad ochranama zesilovače. Protizkratová je jasná, ale nemám zatím moc dobře řešený přetížení a přehřátí, dokud to bude ovládat nějaký EGxxxx tak asi budu muset nasadit arduino, aby bylo varování aspoň dvoustupňový, tj napřed zapne větrák, když teplota ještě vzroste, bude zvuková signalizace a za nějakej čas, příp při dalším oteplení se to vypne. Podobně by měl fungovat i nadproud, trafo se nesmí přesytit, pak by bylo každý chlazení málo, a zase, prvně nějaký světelný a zvukový varování,
nějakej kontakt, kterej rozpojí místní "hdo" signál (vypne se tím boiler, klimatizace a pod, tj zbytný věci) pak teprve nouzový vypnutí...

[ikovlabs]

Delaji takove simpaticke termostatove spinace v pouzdru TO220.Na Ali v ruznych teplotach...

[kodl69]

ty používám teď, ale pokud chci řešit víc úrovní teplot a třeba taky nějakou časovou prodlevu, tak s tím už neuspěju, to už by byl domeček plnej koleček, NTC, arduino a kousek programu je podle mě účinnější...

[Jozef51]

...Ale je super že udělali novou verzi toho čipu a už se těším na další variantu EG80xx kde snad už bude i 4 kvadrantní řízení 3 fázového víceúrovňového můstku.

Zaujimava debata. Zopar experimentov s menicmi mam za sebou a zda sa, klasicka EG8010 bude pre moje ucely viac nez dostatocna. Takze nove variacie EG80.. prenecham inym. Ale -
tomas - viackrat Ste v debatach na MyP nakusli problem 4 kvadrantneho menica a bez pokracovania. Tato tema uz pre mna zaujimava je a podla mna si zasluzi svoje vlakno. Moje vedomosti o tejto problematike sa momentalne rovnaju temer nule. tomas nechceli by Ste toto vlakno zalozit, napisat uvod do problematiky a trebars popisat algoritmus riadenia mostika takehoto menica? Mozno by to bolo zaujimave pre viacerych (pre mna urcite). Vopre vdaka.

[mgx]

tiez by som bol za to, aby sa preto urobila extra diskusia. blokovy modularny navrh, na zaciatku kludne mensi vykon (co ja viem 5kW)

[e-certik]

Krásná debata, zaujalo mě toto vlákno i ochota o něco se podělit. Díky za to.

Jen tu cítím potřebu zaměřit se primárně na nízkonapěťový LF systém.

Princip měniče s využitím EG80xx má svoje obrovské výhody a pár nedostatků, které mě osobně vadí, i když musím říct, že funkčnímu provozu nijak nebrání a vyvažuje je jednoduchost konstrukce.

Nicméně mě osobně chybí primárně tyto vlastnosti:
- cycle-by-cycle limitace proudu pro ochranu koncových tranzistorů
- možnost mít N výstupu propojený s N vstupu
- řízení výstupního napětí v reálném čase (během každé periody PWM) a ne přes usměrňovač s kondenzátorem se zpožděním regulace v řádu vteřin. To je důvod proč to musíte mít strašně předimenzované.
- minimální ztráty (účinnost 95-98% což s trafem nejde)

Sekundárně bych rád tyto vlastnosti:
- aktivní řízení zátěže změnou frekvence přímo měničem
-nafázování na síť pro možnost plynulého přepnutí stykače při poruše/přetížení.
- dososávání výkonu ze sítě na primární straně (ne paralelní provoz)
- Mít vše na jednom potenciálu , tedy N vstupu spojený s N výstupu, mínusem baterek, mínusem panelů.
-funkční (bez zkreslení sinusovky nad 5%) i při nesymetrickém odběru (triaková regulace - vysavač, vrtačka ap)


Protože osobně tíhnu spíše k HV (high Voltage), HF (high Frequency) systémům, chystáme se vyrobit vlastního HV HF hybrida a zajímalo by mě, jestli by měl i zde někdo další zájem o takový systém (zatím bez dodávky do sítě - není problém udělat čtyřkvadrantový měnič, problém je v ceně certifikace začínající na cca 300t kč.)

Základní vlastnosti v kostce:
- 2x PV vstup 450-900V MPPT
- vstup ze sítě pro dososávání a dobíjení baterie (oboje plně výkonově i časově nastavitelné)
- HDO vstup pro řízení vlastností dle tarifu (například dobíjení v nízkém tarifu
- cca 355V napětí baterie typicky ze zde prodávaného akupaku s BMW i3, tesla ap. včetně komunikace s tovární BMS a ochran
- výkon 5-10KW korekce účiníku 0,8-1,2 (díky řízení napětí a proudu v reálném čase)
- cycle-by-cycle limitace proudu pro ochranu koncových tranzistorů
-krátkodobá přetížitelnost na 150% výkonu
- aktivní řízení zátěže změnou frekvence přímo měničem
-nafázování na síť pro možnost plynulého přepnutí stykače při poruše/přetížení.
- vše na jednom potenciálu , tedy N vstupu spojený s N výstupu, mínusem baterek, mínusem panelů.
- účinnost nad 95% ve všech režimech.
- AUX vstupy a výstupy pro řízení vlastností a zátěže diskrétními signály (PLC)
- možnost "zakonzervování" rezervy kapacity baterie pro případ výpadku sítě (tedy např při 10% SOC se plynule přejde na 100% výkonu ze sítě, baterie se nevybíjí ani nenabíjí (pokud nesvítí slunce, nebo není nastavené nabíjení ze sítě), a v případě výpadku sítě se domácnost napájí z těch 10% baterie)

Díky vnitřní topologii se nikdy nepřepíná mezi sítí a PV systémem mechanickým kontaktem, (vyjma poruchy a následným přepnutím na BYPASS), jak z baterie tak ze sítě se napájí spotřebiče přes řízený měnič, tedy přepínání PV-Síť je nepostřehnutelné.
Navíc díky oddělení od sítě se poruchy, krátkodobé špičky, přepětí ap nikdy nepřenesou na výstup a nezničí spotřebiče (typ. při bouřce)

[kodl69]

Popisovaná technologie je podle mě na hranici výroby pro firmu, určitě bych v něčem takovým nechtěl vidět vlomenýho amatéra.
Vidím množství těžko a tím pádem draze řešitelných problémů. Začnu od FV panelů ve 400V stringu - buď galvanické oddělení (zde asi nemá být, když má být uzemněný - pol baterie a nebo DC proudový chránič cca v ceně celýho mýho LF měniče.
nebezpečný napětí baterek, tj nutné ochrana před NDN, obtížně řešitelná údržba něčeho takovýho.
Pokud dobře čtu, tak to má být něco jako on-line UPS - tam bude díky dvojí konverzi účinnost mnohem horší, než přepínání DS/měnič kontaktem...
Ohledně LF (na běžném napětí do 120V DC) si dovolím trochu oponovat:

účinnost 95-98% což s trafem nejde

proč by nešlo? Doporučuju si napřed si něco zjistit o trafech z konce dvacátého století, ne z první poloviny dvacátého století...
Jestli si myslíš, že HF trafo je na tom s účinností obecně líp, tak bych si dovolil vyvést z omylu. Už třeba proto, že většina feritových materiálů nejlíp funguje (má nejmenší ztráty) při teplotách blížích se 100°C (a co ty zbytečně ohřátý dráty na trafu, skin efekt a t.d.), musí fungovat mnohem víc spínacích prvků (další ztráty), a navíc, konstrukce MUSÍ OBSAHOVAT ELEKTROLYTYCKÉ KONDENZÁTORY - kvízová otázka: jaká je jejich životnost, při zatížení impulsním proudem na hranici (v číně hodně za hranicí) hodnot v datasheetu? Kolik by stály kondenzátory s odpovídajícím impulsním proudem a přepokládanou životností 10000hodin/105°C?

možnost mít N výstupu propojený s N vstupu

Proč by u LF měniče nemohl být jeden vývod zapojen jako N? nic tomu podle mě nebrání, sám to takhle provozuju, primár od sekundáru mám důsledně galvanicky oddělený, zpětná vazba je přes malý 2VA trafo, variantně přes optočlen...
Ztráty a účinnost: Co bude lepší?
1.) když 3 hodiny denně budu mít ztráty v měniči při 4 KW výkonu někde v řádu 0.5kW (pesimista, se zkušeností s čínskejma trafama) tak přijdu denně o 2kWh. Klidový odběr měniče ale budu mít max. 25W, tj za dalších 20 hodin měnič sežere na vlastní spotřebě 0.4kWh. Sečteno, ztráta je 2.4kWh za 24 hodin při provozu na 4kW. realita bude ale lepší, trafa mají při menším zatížení menší ztráty.
2.) U HF měniče (akspert) kterej má vlastní spotřebu 80-100W to bude za 20 hodin 2kWh, a reálná účinnost měniče při jmenovitým výkonu přes 90% taky nepůjde, tj 1.6kWh z 16kWh za měničem (optimistický odhad) - přišel jsem o 3.6kWh z 16kWh za měničem. Co si potom mám vybrat, možná lepší účinnost nebo nižší klidovou spotřebu? Já už mám dávno jasno. Znovu napíšu: HF MĚNIČ JE VÝHODNÝ PRO VÝROBCE, NE PRO UŽIVATELE, teda aspoň v poloostrovní FVE, což je snad cílem většiny uživatelů zde na fóru.

- aktivní řízení zátěže změnou frekvence přímo měničem
-nafázování na síť pro možnost plynulého přepnutí stykače při poruše/přetížení.

- tohle jsou věci, který může umět i LF měnič, ale pořád se nenašel nikdo, kdo by napsal to řízení měniče a nemusely se používat ty čínský shity. Rád to odzkouším na HW svýho LF měniče, tj paraleling, kmitočtový řízení odběru, to je taky mým nedostižným cílem, bez vlastního SW kterej nedokážu sám vytvořit...

[e-certik]

Budu stručnější
Předně díky za fundovanou konstruktivní oponenturu zkušeného kolegy, Tady jsou odpovědi:

"určitě bych v něčem takovým nechtěl vidět vlomenýho amatéra."
Ani já ne, naštěstí pro oba, nějaký "skill" mám, mám za sebou několik dekád profesionálního vývoje systémů s nejvyšší třídou bezpečnosti (automotive, railway, aerospace). To jsem nezmínil.

"Začnu od FV panelů ve 400V stringu - DC proudový chránič cca v ceně celýho mýho LF měniče"
A kam bys ho chtěl dát? Tím že odpojíš panely od měniče svod na panelech zmizí?
Jinak ano, uvnitř systému bude mimo jiné snímání proudů HALL snímači a havárie jej odstaví přes BYPASS stykač.


"nutné ochrana před NDN, obtížně řešitelná údržba něčeho takovýho"
Ano, ochrana NDN je samozřejmost a hrabání se uvnitř za provozu není plánováno jako běžná obsluha. To asi ani u jiných řešení.
Baterie má vlastní odpojovač, takže odpojená baterie od systému na svorkách nebude mít napětí.

"Pokud dobře čtu, tak to má být něco jako on-line UPS"
Ano, podobný princip.


"Ohledně LF (na běžném napětí do 120V DC) si dovolím trochu oponovat" účinnost
Jedna věc je ztráty v transformátoru, ale zbytek je v obou řešeních podobný. i U LF musíš to trafo budit tranzistory s nějakou PWMkou přece, takže tenhle princip a ztráty jsou v obou řešeních.
Jedna z výhod HV HF řešení je ale ve VÝRAZNĚ menších proudech a tím i výrazně menších ztrátách na RDSon.
Skin efffect na desítkách kHz?

"ELEKTROLYTYCKÉ KONDENZÁTORY - kvízová otázka: jaká je jejich životnost, při zatížení impulsním proudem na hranici (v číně hodně za hranicí) hodnot v datasheetu? Kolik by stály kondenzátory s odpovídajícím impulsním proudem a přepokládanou životností 10000hodin/105°C?"
Mám tu NIPPON U36D462P 450V 2200uF, rok výroby 1999, 15 let v provozu 405V impulzní odběr polomůstek 12kHz 3kVA trvalý odběr 2kVA, teplota 64st.C shodou okolností jsem je měřil minulý týden, 1925uF 40mOHM @1kHz.
Ony ani ty kondenzátory nejde házet do jednoho pytle.
Mimochodem ty kondenzátory jsou potřeba i v tom řešení s EG80xx

"Proč by u LF měniče nemohl být jeden vývod zapojen jako N?"
Souhlasím, když máš trafo, může být propojený N, ale kdybych chtěl použít EG80xx ne jako LF měnič s trafem za xx tis (pro 10kW), ale jako budič můstku a jen LC filtr ala Axpert, tak je problém v tom střídání polarity po půlvlnách, o rušení které to generuje nemluvě. A s touto variantou (bez trafa) to porovnávám.

"Ztráty a účinnost: Co bude lepší?"
Právě proto se snažím o řešení s malou spotřebou a zároveň i velkou účinností. A tomu malé napěťové skoky mezi konverzemi a "malé" spínací proudy u HV řešení nahrávají. Určitě se shodneme že se dá snadněji udělat účinnější měnič DC/DC 400V@10A / 300V @13A než třeba 24V @170A / 300V 13A


" Já už mám dávno jasno. Znovu napíšu: HF MĚNIČ JE VÝHODNÝ PRO VÝROBCE, NE PRO UŽIVATELE"
Je to Váš/tvůj osobní názor, beru, já se s ním do jisté míry i ztotožňuji. Pokud porovnáváme LF s HF nízkonapěťovým systémem se všemi jeho nevýhodami. Což jsou v podstatě jediné možnosti volby většiny uživatelů zde na fóru.

Já právě proto, že s tím souhlasím, ale zároveň mi moc nevoní představa soukromé domácí trafostanice, volím HF HV systém, který si myslím, že je nejrozumnější varianta z prostorového i provozního hlediska. Zase můj osobní názor, není třeba se přít o preference kohokoliv z nás.

"-nafázování na síť pro možnost plynulého přepnutí stykače při poruše/přetížení.
to je taky mým nedostižným cílem, bez vlastního SW kterej nedokážu sám vytvořit..."
To EG80xx se dá nastavit do režimu kdy se mu řídí frekvence externě mám pocit pouhým napětím na jedné noze, pak by ti na sfázování stačil udělat jednoduchý obvod z OZ i bez programátora, až si budeš(/te) chtít hrát...

Uff, tak nakonec to není až tak stručné

[Jozef51]

Toto vlakno povazujem za velmi uzitocne a prinosne. Jeho tema je doma vyrobeny menic a to doma vyrobeny menic u kodla. Rozhodol sa ako sa rozhodol ma system 48V. Ako najvyhodnejsi sa mu javi LF menic a jeho rozhodnutie sa mi zda logicke a odpovedajuce jeho podmienkam. A to chapem znamena asi to, ze moje podmienky pre fotovoltaiku su podobne ako jeho a jeho rozhodnutia su tym padom blizke mojim.
Mam dojem, ze otazky a namety e-certika (ale nie iba jeho namety) su zaujimave ale nemali by asi byt v tomto vlakne.

Okrem ineho ak chcete pripomienkovat kodla je dobre si nastudovat a hlavne osobne odskusat jednotlive funkcie EG8010. Napriklad
To EG80xx se dá nastavit do režimu kdy se mu řídí frekvence externě mám pocit pouhým napětím na jedné noze, pak by ti na sfázování stačil udělat jednoduchý obvod z OZ i bez programátora, až si budeš(/te) chtít hrát...
toto nebude fungovat. Riadenie vystupnej frekvencie EG8010 funguje nie linearne ale diskretne v krokoch cca jednotiek Hz. O nafazovanie menica s EG8010 ku sieti cez nativne riadenie frekvencie (cez prislusny pin) sa pokusali na australskych forach a museli skonstatovat, ze touto cestou sa neda ist... pokracovat by sa dalo aj dalej ale znamena to iba dalsie plevenie uzitocneho vlakna.

kodlova cesta ku menicu nie je najlahsia a najpohodlnejsia. Ba ani dokonca najlacnejsia. Je vsak najzaujimavejsia a pre mna daleko cennejsia ako kupa, prevadzkovanie a nastavovanie tisiciek aj moznonezmyselnych parametrov nejakeho komercneho menica (samozrejme neodsudzujem ani tuto cestu. Pri nejakych inych podmienkach je cesta tisicok parametrov - ta najoptimalnejsia:).
Takze nechajte kodla pracovat, mylit sa, opravovat sa a hladat riesenia - v tomto vlakne. Ja mu fandim a mimo ine je to pre mna aj uzitocne. Je to Jeho cesta.

[PavelR]

HV řešení má tu výhodu menších proudů. Tam vydím výhodu. Pro velké systémy velké baterky a beztrafový střídače.

Každý stavíte něco úpně jinýho.

Má tady někdo na fóru DIY HV baterku? Povětšinou jsem viděl 48V právě proto LF měniče a trafostanice

[tomas]

Protože osobně tíhnu spíše k HV (high Voltage), HF (high Frequency) systémům, chystáme se vyrobit vlastního HV HF hybrida a zajímalo by mě, jestli by měl i zde někdo další zájem o takový systém (zatím bez dodávky do sítě - není problém udělat čtyřkvadrantový měnič, problém je v ceně certifikace začínající na cca 300t kč.)

3 fázový?

- vše na jednom potenciálu , tedy N vstupu spojený s N výstupu, mínusem baterek, mínusem panelů.

K čemu je dobré mít spojené N (PEN) s mínusem akumulátoru a panelů? Mimo amorfy v tom nevidím nic přínosného, ale zbytečnou komplikaci která vyžaduje použití galvanického dodělení - trafa. A tím i zbytečnou ztrátu účinnosti a zvýšení ceny.
V beztransformátorových UPSkách ty akumulátory také nejsou spojené s N (PEN).
Jestli chceš napětí akumulátoru kolem 355V tak ho stejně musíš zajistit proti dotyku a tedy jestli to bude galvanicky spojené se sítí nebo nebude už je jedno.
Ty komerčně prodávané hybridní střídače dokáží pracovat s akumulátory v rozsahu třeba 100-800V. Takže se to zapojuje jako panely do série případně serioparalelně a je to krásně modulární jako panely. Je tam jen jednoduchý obousměrný Buck-Boost měnič bez galvanického oddělení s vysokou účinností. U některých jako třeba Kostal jde zvolit jestli je tam připojený akumulátor nebo panely, takže je jen otázka software jestli je ten MPPT vstup řízen tak aby hledal maximální bod výkonu nebo fungoval jako nabíječ akumulátoru, ale s hlediska hardware je to stejné zařízení takže je tam úspora nákladů a vývoje.

- účinnost nad 95% ve všech režimech.

s galvanickým oddělením (trafem) v takových malých výkonech je to nereálné zvláště při malé zátěži. Při 10kVA 50Hz budou ztráty jen trafu na prázdno trvale kolem 30W, při zátěži ještě vyšší. Trafo HF to už moc nezlepší. Se podívej jak je Infinisolar 10kW naprázdno nenažraný, potřebuje 150-180W. Toto jsou ztráty na prázdno, tedy převážně v jádře, a neovlivní to ani převod trafa jestli bude 1:1 nebo 1:20.

[e-certik]

"Jozef51"
Naprostý souhlas, psal jsem to na začátku i s poděkováním za to že se má sílu tomu věnovat a chuť dělit se a vzdělávat. Rozhodně to je hodno respektu a já to nijak nesnižuji.

Jak jsem psal, v principu souhlasím, mít na výběr to co se tu řeší ve většině případů, tak jdu do stejného řešení, i když bych se musel smířit s (pro mě) nevýhodami které má.
Rozdíl je v tom, že to mám v hlavě i doma postavené spíš směrem k HV a protože si dokážu takový systém který by mi vyhovoval víc (a byl relativně bezpečný) navrhnout, jen se ptám, jestli jsou tu i další které by to zajímalo. Mimo českou kotlinu se HV baterie celkem začínají používat, a i tu jsou dostupné za zajímavé ceny, viz v bazaru prodávané moduly z i3.

Co se řízení frekvence týče, podle popisu v datasheetu jsem nabyl dojmu, že to jde měnit analogově, viz citace:

8.6 Frequency Setting
EG8010 has two frequency modes: constant frequency mode and adjustable frequency mode.
...
...
In adjustable frequency mode, “10” outputs frequency in range of 0-100Hz and “11” outputs frequency
in range of 0-400Hz. Pin FRQADJ adjusts the frequency as shown in figure 8.6a. Pin FRQADJ’s
voltage varies from 0-5V, which is corresponding to the fundamental wave output frequency from
0-100Hz or 0-400Hz. This function accompanies with pin VVVF can be used in the single phase
frequency transformer system.

Každopádně microshift kolem 50Hz by šel udělat výměnou oscilátoru za VCXO a zase se dá ovládat plynule napětím v malém rozsahu kolem 50Hz. Případně s realizací pokusu o HW řešení variabilního posunu frekvence rád pomůžu, pochopil jsem z jeho poznámky, že Kodl69 si se SW rozumí výrazně hůř než s HW, proto jsem dal hint na HW řešení posunu frekvence.
Čip podrobně vyzkoušený rozhodně nemám, ale princip jeho funkce znám.

"Ja mu fandim a mimo ine je to pre mna aj uzitocne. Je to Jeho cesta." Nevím proč, ale při tomto jsem si vzpomněl na Mandaloriana

"tomas"
ne 3fázový (i když to jde taky celkem snadno) 4kvadrantový, to znamená, že dokáže pracovat ve všech 4řech kvadrantech, laicky řečeno ze sítě brát, i dodávat.

Ano pospojování má výhodu mimo jiné i v tom, že se dají použít amorfní panely, a ne, nevyžaduje to použití trafa, právě naopak jeho nutnost eliminuje, proto ta vysoká účinnost a malá vlastní spotřeba. Má to i jiné výhody.

napětí 355V je vybrané protože je to systémové napětí baterie z i3 (kterou mám) ale i jiných. Je samozřejmě možné mít baterii i o výrazně jiném napětí, vnitřní topologie to umožňuje, ale já to nepotřebuji.

Je to beztransformátorový měnič, tedy ztráty v jádře nejsou.
edit: cívky tam samozřejmě jsou, tak nějaké ztráty tam budou, ale jiné než v transformátoru.