Druhy panelů (mono, poly, amorf)

[kodl69]

tak to už jenom přidat 2 polykrystaly nebo 4 amorfy a ten plech můžeš odvezt do sběru, nikdy se k němu nedostane voda

[mobilik]

Hehe, ten plech je cisty hlinik. Vizera sice skaredo, pokrivene, ale je vecny.

[camel1cz]

Jen poznamka: před časem jsem komunikoval s čínským dodavatelem axperta a slečna mi po dotazu na technika sdělila, že axpert nepodporuje amorph/thin film panely. Vzhledem k tomu, že si tím odehnala kupce mám tendenci ji věřit.

Je teda dost možné, že výsledky z axperta jsou hodně zkreslené .

[dlabas]

To: solarník
Poly a mono jsou výkonem vyrovnané po celý rok.
Jen mono míně trpí na micro crecky.

To: camel1cz
To je jasné, protože jak jsem již psal u amorphních (amorfních) panelů je potřeba přizemnit a to tady nikdo neřešil.
Výrobce panelů Shott ASI říká, že pokud panel není přizemněn dojde k rychlejší degradaci výkonu panelů.
For all modules based on ASI® glass technology, care must be taken to ensure that a negative ground is not established. This requirement must be met by using an appropriate system design.
Dále viz: https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?t=1544

To: all
Dnešní printscreen dat okolo 12.30. Které panely jsou amorfní?

[mobilik]

Hmm, typujem ze tie s najvyssim stlpcom?

[vata]

To je jasné, protože jak jsem již psal u amorphních (amorfních) panelů je potřeba přizemnit a to tady nikdo neřešil.
Výrobce panelů Shott ASI říká, že pokud panel není přizemněn dojde k rychlejší degradaci výkonu panelů.

Můžete ukázat na zdroj? V specifikaci k ASI Protect a ke starým ASI jsem to nenašla, ten citovaný text píšou jen u panelů, které vypadají bezrámově.
Jak byste radil přizemnit amorfní s rámy, které samy nejsou uzemněné?
Mimochodem, pořád tomu nerozumím - přizemnit záporný pól panelů - tzn. skutečně zapojit celý záporný (společný) pól systému (vč. rozsáhlých DC rozvodů) na PE? 1A pojisku - to jako tavnou?
Nějak se mi to pořád nezdá... Co by se mělo před takovým přizemněním změřit / ověřit?

[abrams]

Zdravím ,

To Dlabas : poslední sloupec .

Elektronům zdar

[kodl69]

Uzemnění je nutné taky kvůli ochraně před přepětím. Samozřejmě můžou být přepěťovky na oba póly, ale je to dvojnásobek peněz. Ověřoval bych odpor uzemnění, a pokud je to zároveň kvůli přepětí, tak i průřezy vodičů k uzemnění.

[brumlaj]

Po zprávách o potenciálem indukované degradaci bych asi zemnil i polykrystalické panely. 2vata: logika mi říká, že <spekulace> amorfy trpí podobným efektem výrazně více </spekulace>. Sám mám změřeno, že se na FVE s beztransformátorovými invertory - ač výrobce tvrdí, že podporuje amorfy, brutálně zploštila UI charakteristika amorfních panelů. Výrazně více na polovině panelů každého ze stringů (tipněte si na které polovině ) Ze začátku jsem měl pocit, že měříme špatným měřákem. Ale měření bylo prováděno na základě brutálního poklesu účinnosti FVE.

Uzemnění je nutné taky kvůli ochraně před přepětím. ...............

No ale zase je v rozporu se značkou (dva soustředné čtverce) na mnoha typech různých výrobců panelů.

2vata: zemnit tak, aby žádná část panelů neměla proti zemi příslušný potenciál (rozdíl mezi amorfním křemíkem a CIGS), takže stačí zemnit v jednom bodě, pravděpodobně přímo svorka regulátoru , nebo svorka baterií. Vodiči procházející proud posune panely na střeše směrem k tomu správnému potenciálu proti zemi.

[solárník]

https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q= ... 7526,d.bGQ

od strany 18

Já mám shodou okolností i monokrystaly se zemněným mínusem. Ale o mono se tam moc nezmiňují.

[kodl69]

značka dvojité izolace není nic proti ničemu, to je to stejný jako že se svítidlo s dvojitou izolací se nesmí připojit do sitě TNC-S? A co když má kovové části, a ty jsou přišroubovaný ke kovové stěně supermarketu, haly? Tak to asi nebude. Na mých panelech na rámu jsou značky kam připojit uzemnění, a jak bude zapojený systém je věc jiná. Já mám např. v rozvaděči fv stejnosměrnou TNC, rozvody stejnosměrnou TNC-S a u rozvodnice panelů totéž, v podstatě - pól s funkcí N jako u střídavé sítě, v rozvaděči PEN, pro DC se to označuje M, PEM.

[joseff]

dlabas:

tipuju, ze amorfni panely jsou predposledni sloupec

tak uz nas nenapinej a dej sem spravne reseni!:)

[dlabas]

1. střídač IG150Plus - 60ks CSI-6P 230Wp (poly) - 13800Wp
2. střídač IG150Plus - 60ks PhonoSolar235Wp (poly) - 14100Wp
3. střídač IG150Plus - 60ks PhonoSolar235Wp (mono) - 14100Wp
4. střídač IG150Plus - 60ks BP3230 (poly) - 13800Wp
5. střídač IG150Plus - 144ks Schott ASI97 - 13968Wp
6. střídač IG500 - 204ks CSI-6P 230Wp (poly) - 46920Wp

To: joseff - správná odpověď
To: vata - dokument na to nemám, ale od začátku mě výrobce na to upozorňoval, že to musí být přizemněné.
Proto když jsem po 2 letech provozu začal pozorovat pokles výkonu amorfních panelů znovu se dotazovali zda máme instalovanou zemnící sadu. U střídače Fronius IG Plus je připravené pouzdro na vložení DC pojistky 1A a pak se v menu nastaví, který pól se má přizemnit (dle výrobce panelů).
Jak moc pojistka propoušťí vůči zemi netuším. Každopádně panely, které se mají zemnit se mohou připojit pouze na střídače s trafem, kde je AC - DC odděleno. Pojistky někde na skladě mám - mohu zaslat.
To all:v létě budou v amorfní panely vyhrávat a ve výsledku budou data za celý rok podobné.
Je to taková laboratoř,kde pozorujeme změny - různé panely na stejných typech střídačů. Mám tam i monitoring na jednotlivé stringy (větve) panelů. Uvidíme co bude třeba za 2roky.

[gupa]

Po zprávách o potenciálem indukované degradaci bych asi zemnil i polykrystalické panely.

Jaký potenciál má uzemnění, jaký rám panelu a jaký potenciál mají póly? Já to vidím na nezvládnutou technologii. Přeci nemůže něco degradovat, když to prostě neuzemním. To by ty panely na satelitech a stanicích okolo Země dávno musely být v kopru. Jsou to podle mne jen výmluvy výrobců a prodejců.

[solárník]

gupa: podívej se na můj odkaz na tu práci

- když rámy panelů neuzemníš, tak to nedegraduje (nebo hodně pomalu), ale to se dle normy nesmí

- když rámy panelů uzemníš a jakýkoli vývod jakéhokoli panelu má proti rámu příliš odlišný potenciál, tak se začnou elektrony "probíjet" z článků na rám (nebo obráceně) a tím ničit články, bližší viz můj odkaz výše. Proto je lepší když alespoň jeden konec stringu je také uzemněn, rozdíl potenciálů pak není tak vysoký. I když obecně lze říct, čím větší napětí stringu, tím rychlejší degradace tam probíhá i s uzemněnými rámy a uzemněným jedním pólem stringu.

- existuje degradace vratná a nevratná, bližší můj odkaz výše

- na satelitu rámy být uzemněné nemusí, neb tam není nikdo, kdo by na ně holou rukou šmátral

[brumlaj]

Ano, je to šlendrián výrobce. Panely se dělí dle výrobců na ty, které tímto netrpí a ty, které jsou ohroženy. Ale zatím jsem neviděl úspěšnou reklamaci panelu z důvodu poklesu výkonu (výroby).
Pozor solárníku, jedná se v případě nejvíce používaných polykrystalů o záporný potenciál článku proti rámu se sklem. Vliv kladného potenciálu není prokázán. Jedná se totiž o difuzi sodíku ze skla přes EVA do článku. Zase jsme u toho, že kladná elektroda mizí. I když je to ze skla. Sice nám takovéto zapojení sežere kabely v případě poruchy izolace, ale uznávám, funkční panel je v tomto případě priorita.

[gupa]

Tak to mi hlava nebere. Nejprve se musí stanovit měřítko podle kterého se stanovují potenciály různých věcí okolo panelů. Jetak? Myslím, že není.
Druhak protože se zajímám o baterie a potenciály se měří podle vodíku, tak bych čekal, že je jedno jaký elektrolyt - pevný, kapalný nebo plynný jako je.

Tz. Pokud je panel a několik potenciálů je bláhové si myslet, že když spojím nějaké dva, že tím něco vyrovnám. To je zásadní omyl. K tomu se u baterií používají izolanty jako izolační guma, speciální pvc, polystyreny a tp. Baterie se nesmí zemnit jinak se odvádí náboj kam nemá. Pokud to vezmu např.u amorfu, jsem hned na vážkách, protože nějaký potenciál má vodivá vrstva skla, typuji napařený olovo, stříbro, kadmiun ..., jiný potenciál má blízký prostor, ten vidím jako dynamický, protože atmosféra neumožňuje mít stálý potenciál, stejně tak země, Země která je jedním velkým generátorem a svůj potenciál mění s velkou pravidelností a také se takové pozorování stalo předmětem pozorování změn pole.

Zkrátka je to podle mne špatně přizemňovat k jednom pólu něco, co koncentruje náboj do vodičů, nanejvýš když není viditelně technologicky zvládnutá izolace FV panelu. Podle mne, panely mají být v tvrdé a kvalitní odolné, hlavně nevodivé gumě nebo v něčem podobném.

Potenciály: eloxovaný hliník, používá se sodík, hliník jak takový je např. v beta stavu suchým elektrolytem.(NAS)
sklo, používá se při výrobě draslík, uhličitany draselné, sodné, vodivé křemičitany, ...
plasty, jsou dopovány při výrobě vodivými a polovodivými prvky, pro zlepšení svých vlastností a barev.

Takže když vezmu takový sendvič FV panelu, musí degradovat i kdyby se nechtělo, výrobci nějaký zázrak nikdy nevyrobí, vždy to jednou skape a přestane nevratně fungovat.

[tomas]

Uzemnění je nutné taky kvůli ochraně před přepětím. ...............

No ale zase je v rozporu se značkou (dva soustředné čtverce) na mnoha typech různých výrobců panelů.

To není v rozporu. To je značka dvojité izolace (spotřebič třídy II) s uzemněním to nemá co dělat. Vím že je to na wikipedi jinak, ale to uzemnění tam má více důvodů jež jen to co popisováno na wikipedi. Pokud máte spotřebič třídy II s kovovou částí, třeba vrtačku. A touto vrtačkou vrtáte do uzemněného kovu tak máte spotřebič třídy II přes vrták uzemněný a nic se neděje. Také existují spotřebiče třídy II. se stíněním a toto sítění se musí uzemnit.
Spojení kovových částí s uzemním vyžaduje jiná norma a to že má panel dvojitou izolaci (EVA fólie a sklo) není v rozporu.

[dracekvo]

Já to moc nechápu. Co se má uzemnit u poly. Konstrukce, - pól, nebo nic?

[solárník]

Konstrukce a mínus pól stringu.
Ovšem pokud tam máš beztransf. střídač, tak uzemnit mínus stringu nemusí být možné/povolené.

brumlaj: zajímavé, takže jen záporný potenciál. No ono se to možná tím kladným regeneruje, mám pocit, že jsem něco takového četl. Pokud má tedy panel vratnou změnu.