Hybrid zostava s Victron MultiPlus

[PowerFull]

Teraz som si uvedomil že som sa na baterky šiel zo zlého konca .
Čo by som potreboval :
1. vyskladať batérie na 48V kvôli meniču
2. 5kw ( min ) kapacitu akumulátora určenej pri dobe vybíjania 100 hodín ( musí to byť ale jednoznačne niekde napísané kvôli byrokracii aby stým nemal nejaký úradník problém )
3 . cena celej baterky do 1400 - 1500 eur

tým pádom už nieje podstatné o aký typ batérie sa jedná ale aby spĺňala tieto tri podmienky.
Zatiaľ som to vyskladal iba z 4x HOPPECKE 12V 2 OPzS bloc solar.power 130 ,ak by bol nejaký cenovo veľmi podobný návrh z iným typom batérie,tak mi ho prosím dajte. ( určite si ho zvážim )
Proti LiFePo je len cena, ale plne si uvedomujem že sú lepšie ako olovo.

[rottenkiwi]

Proti olovu je cena, účinnosť elektrárne, kulombická účinnosť baterky a požiadavka na KAŽDODENNÚ
absorpciu a ekvalizáciu, ak nebudú mať všetky články rovnakú hustotu, čo sa u GEL či AGM nedá ani zmerať.

Proti Li(X) je len cena. Napr.
http://www.ostrovni-elektrarny.cz/index ... kwh-vc-bms
http://www.ostrovni-elektrarny.cz/index ... wh-ess-3-0
Je tam presne 5 kWh využitelných. Že úradníci sú analfabeti a že z fyziky nevedia nič, to je ich problém.

Ak nesvieti, prepnem baterky na 40 % SOC na DS a nechám ich v chlade, až kým nezačne svietiť.
POtom ich ohrejem a nabijem. Používam.

[PowerFull]

mal by som otázočku ohľadne nominálnej kapacite batérie a jej vybíjanom prúde.

mám tu napr akumulátor od HOPPECKE 12V 2 OPzS bloc solar.power 130
kde výrobca udáva pri C100 - 130Ah a pri C5 - 88Ah

ak tomu dobre rozumiem, tak je to

130Ah / C100 = 1,3A čo dá 1,3A * 12V = 15,6W
88Ah / C5 = 17,6A čo dá 17,6A * 12V = 211.2W

a teraz akumulátor WB-LYP60AHA ( LiFePo4 )
http://en.winston-battery.com/index.php ... ory_id=176

a ak som dobre odčítal graf, tak by kapacita pri odbere 0,5C mala byť 115% nominálnej , čiže 60Ah * 1,15 = 69Ah
teraz to prerátam

69Ah * 0,5C = 34,5A čo dá 34,5A * 2,8V = 96,6W * 4 = 386,4W
69Ah * 0,2C = 13,8A čo dá 13,8A * 2,8 = 38,64W * 4 = 154,56W

( beriem do úvahy najnižšie napätie z grafu ) ( * 4 aby som to mohol porovnať z 12V akumulátorom ) ( pri 0,2C už graf neudáva kapacitu tak som vzal do úvahy 115 % nominálnej ako pri 0,5C )

A otázka je , chápem to správne a rátam to správne ? je teda 0.2 C = C5 ? dobre to preratúvam ?

[rottenkiwi]

Hej, dobre, len to napatie je vyssie, ak máte viac bateriek, alebo články s vacsou kapacitou.
Takže možno nie 2,8, ale 3.1 až 3,25. Vy tam, chcete dať menič 3000 VA, ktorý potiahne aj
trošku viac, napr. 3300 pri účinnosti 0,92 = 3587,
čo je pri 48 V cca. 75 A. To je aj na LiFePO / 60 Ah / dosť a nečakajte že tie baterky
pri takom zaťažení vydržia 4000 cyklov. Tie rozpravky že 5000 až 8000 cyklov platia pre malé
nabíjacie prúdy, trošku vačšie vybíjacie a nízku teplotu bateriek, kde nie je až také poškodenie
článkov, ako pri 35 *C, bežne u nás v lete. Ale ani nízka prevádzková teplota nie je vhodná.
Vhodné je len baterky skladovať pri nízkej teplote na 40 % SOC, ak dlhšiu dobu stoja.

[PapoS]

Ak vam ide o navratnost a znizenie spotreby nerozumiem preco chcete ist do hybridu..
Kazdych zohriatych 100 l vody chce okolo 6 kWh. To mate bateriu zadarmo ktora uz je doma.
Kvalitny 3kw ongrid menic stoji malo cez tisic E. A s mppt trackerom do 800V.
Dotacia sice bude mensia o 1000E ale naklady budu nizsie o 2-3 tisic min.

[PowerFull]

Viem že sa to dá aj cestou FV panel a všetko vyrobené nabiť do akumulačnej nádrže . V takom prípade si myslím že je efektívnejší termický systém. Mám otvorenú aj túto možnosť kde však návratnosť systému je taká istá. Ak mám kúpiť menič a k nemu mppt a celé to bude fungovať len keď svieti slnko,tak si myslím že je to plytvanie nevyužitej energie ( v slnečný deň by som dokázal nahriať TUV a ešte aj akumulátory a večer spotrebovať energiu uloženú v nich.Preto sa mi pozdáva hybrid ale tu je najväčší problém v akumulátoroch ( baterkách )

[kodl69]

je to tak, a po několikátém rozšíření aku tvrdím, že baterek není nikdy dost, při spotřebě domácnosti cca 6-8kWh/den (bez TUV) je podle mě rozumná kapacita aku tak 15-20kWh, a i tak 3kWp pole v létě nebude úplně využito, ale to je osud všech těchto systémů

[PowerFull]

Pre všetkých pochybovačov a pre tých ktorý chcú mať istotu že to funguje ako má sú tieto demonštračné videá .

https://www.youtube.com/watch?v=IyJvPEDF_sE
https://www.youtube.com/watch?v=MEF7X1gPPzw

[PowerFull]

Tie prúdy na 12V sú šialené je to postavené na MultiPlus 12/3000 , MPPT 100/50 , PV 700W a baterky 400Ah lithium

a na druhom videu pekne vidno ako sa dobíjajú baterky a potom ako pomáha grid pri záťaži .

[rottenkiwi]

V tom videu tam má 400 Ah LiFe a aj tak mu to klesá na 12 V, pri odbere 3600 W z AC.
Keby tam bolo eše viac LiFE príp. LiFE + veľa Pb, tak by napatie bolo okolo 12,6 V pri tej záťaži.
Ak by tam však bolo málo LiFE resp. Pb, tak mu pri tom odbere menič vypne.
Potom záleží či má PowerAssist a GridAssist a ako to má nastavené.

[PowerFull]

vedeli by ste mi povedať ako by si poradil jeden MPPT regulátor s dvoma FV poľami ktoré by boli inak umiestnené ( iná poloha , otočenie smeru ) voči sebe ? Polia by sa spojili paralelne.

Uvažujem o prechod na mppt Victron Energy 150/70 ,tak či to bude mať vplyv na správnu funkciu mppt režimu .

Vďaka.

[vlkazajac]

Regulátor bude počítať optimum z dvoch polí naraz a to bude vždy menej, ako by dali dva nezávislé regulátory z dvoch rôznych polí. V lete by to tak nebolelo, v zime by to bola trestuhodná strata. Pekné riešenie je EasySolar s dvomi regulátormi:

http://www.neosolar.sk/easysolar-24v-30 ... ppt-100-50

http://www.neosolar.sk/easysolar-48v-30 ... ppt-150-35

[gupa]

Já bych to neřešil a normálně spojil paralelně pokud jsou tam diody. Jestli ne, tak to nějak diodou oddělit. Mám zkušenosti takové, že jsem při jedné příležitosti napojil 20 panelů po 235Wp, pro 24V na Victron 150V/85A MPPT. Regulátor pokud vyjel nabíjením na maximum, tak nabíjel jak má, tz. zbytek nechal podle všeho na střeše. U těch nových bezdisplejových levnějších, asi pasivně chlazených regulátorů by to mělo fungovat podobně. Ruku do ohně zato ale nedám. Chtělo by to ověřit u distributora.

[kodl69]

spíš by to chtělo trochu popsat ty pole, jako sklony, orientaci vzhledem ke světovým stranám a jestli jsou ze shodných typů panelů.
Ve vzorové ukázce dvou shodných polí východ - západ nastávají zhruba 4 situace:
1.) je klasická zimní tma, osvit obou polí shodně mizerný, takže je škoda krmit vlastní spotřebu druhýho regulátoru.
2.) Je dopoledne, východní pole plný osvit, jede na jmenovitý výkon, regulátor reguluje správně na mppt bod východního pole. Západní pole je v difuzním světle, má nižší teplotu a mělo by správně mít o pár voltů vyšší mppt nap., ale z celkového výkonu dává cca 10 procent a ztráta výkonu je v řádu procent. odpoledne se tohle opakuje, jen s výměnou stran.
3.) je poledne, obě pole jsou osvícena +- stejně, regulátor reguluje na správný mppt bod, není co řešit.
4.) některý panel/string je vadný, začne téct proud do tohoto vadného panelu/stringu - zde by mělo zakročit jištění jednotlivých stringů a ten vadný odpojit. Podle mé zkušenosti neteče proud naopak do stringu ani ve chvíli, kdy na jednom panelu je 5 cm sněhu a na další string svítí slunko.

[vlkazajac]

"Západní pole je v difuzním světle, má nižší teplotu a mělo by správně mít o pár voltů vyšší mppt nap., ale z celkového výkonu dává cca 10 procent a ztráta výkonu je v řádu procent. odpoledne se tohle opakuje, jen s výměnou stran."

Pri spoločnom zapojení obidvoch polí na jeden regulátor dôjde k posunu skutočného pracovného bodu oproti mpp samostatných polí, teda nielen na odvrátenom, ale aj na k slnku privrátenom poli. Strata teda nevzniká len na minoritnom poli ( kde je cca 10 % podiel výkonu ), ale aj na tom silnejšie oslnenom. Strata z obidvoch polí spolu nebude len tak nejaké zanedbateľné percento. Rozhodne by som sumárnu stratu nepočítal ako nejaký priemer z dvoch hodnôt, funkcia súčtu strát nebude lineárna a závisí od VA charakteristiky panelov.
Pripojenie dvoch odvrátených polí ( východ + západ ) na jeden regulátor degraduje prínos technológie mpp. Použitie samostatných regulátorov na každé pole vrele odporúčam!

[ota]

Pokud se použijí 2 regulátory, bude systém, fungovat, jen bude nepřiměřeně drahý.
Je to zbytečný luxus. Jak píše nahoř kodl69: Zpětný proud nevzniká. Co se týká "rozladěného"MPPT bodu: on ten MPPT bod není jedno ideální napětí, pokud je o 10V na 100V stringu více nebo méně, je rozdíl v získané energii 2-4%.
Ta křivka je velmi "plochá", takže není co degradovat.
Nejlépe bude spočítat za jak dlouho se ony získané 2-4% ekonomicky vrátí v energii navíc, ale odhaduji že to bude za 5-10 generací

[vlkazajac]

To nemáte pravdu! Konkrétne Multiplus 3000VA plus regulátor 150/70 vyjdú spolu na 2485 EUR, kdežto ten istý menič s integrovanými dvomi 150/35 vyjde na 2346 EUR, t.j. o 139 EUR menej. A k tomu vyladený software, resp. nastavenia kompletu podľa požiadaviek zákazníka - to je hodno koľko ďalších EUR ??? A podpora, ktorú poskytuje málokto, je hodna koľko ?

http://www.neosolar.sk/easysolar-48v-30 ... ppt-150-35

Krivka v okolí mppt bodu nemusí byť až tak plochá, prípad od prípadu..... Nebudem sa prieť, nemám vlastné merania.
Zabúda sa na okrajové podmienky v zimných mesiacoch, kedy čiastočné alebo úplné zatienenie dramaticky mení situáciu. Úplná katastrofa je práve spomínaná orientácia V - Z, kedy dokáže sama strecha cloniť slnko na ten-ktorý string. O dlhých zimných tieňoch a ich vplyve na mpp sa radšej nebavme....

Ak máte podklad pre oných 2-4 %, poskytnite ho prosím.

[ota]

2-4% jsem naměřil na mém Tristaru. I regulátor Axpertu se chová podobně, ale tam nemám k dispozici měření, jen empiricky na měřácích vidím, že MPPT bod běhá od 80-90V a výkon s prakticky nemění.
Částečné zaclonění stringu s MPPT bodem mnoho neudělá, protože mppt bod nezávisí na osvícení (tedy závisí ale nevýznamně), ale hlavně na teplotě. Pokud zacloním jeden panel ze tří, poklesne výkon, ale opět - MPPT bod to významně neovlivní.
Dlouhé zimní měsíce nemá cenu diskutovat. pokud mi moje skoro 4kWp dají 100W, je jedno, jestli dostanu 90W nebo 100W. Prostě je to nula nula prd... a o tom nemá smysl diskutovat.
O cenových nabídkách nebudu diskutovat, ale v tomto případě máte pravdu.

[kodl69]

dovolím si pochybovat o výhodnost 2x150V/35A oproti 1x150V/75A - pokud bude jedno pole větší než 1,7kWp, například 2kWp, tak ten regulátor 150/35 dokáže využít jenom 48V/35A, naopak, je výhodnější regulátor jeden, protože i když je teoretický málo dimenzovaný, tak nikdy výkon 2+2kW nebude, protože na každé pole dopadá světlo pod jiným úhlem, a naopak se dotyčný připravuje o maxima z jednotlivých polí v době, kdy je na nich optimální osvit. Prostě vše má svoje pro a proti. A dívám se do datasheetu od 150/35 a nemá ochranu před nadproudem, nebo to tam asoň nepíšou....
U midnite si třeba můžu nastavit nax. proud z panelů nebo max. výstupní proud (třeba kvůli dimenzi kabelů nebo jištění). Co v tomhle případě udělá Victron, netuším.

[vlkazajac]

Ploché rozloženie výkonu z dvoch rôznych polí na jednom väčšom regulátore má určite výhodu. A čo by bránilo rozložiť stringy V+Z na každý z dvoch regulátorov? Vo výsledku je to to isté a máte ušetrené na ďalší hardware. A tiež možnosť experimentovať a meraním overiť všetko, o čom sme diskutovali.

Sólo regulátory 150/35 majú výkonové obmedzenie na vstupe na 2000 W, snáď ho majú aj tie v "combe".

Poznámka: Nech nevzniká dojem, že orientácia panelov V+Z, ako bola uvedená v príklade, je riešením k maximálnemu zisku energie alebo cesta k dokonalému ostrovnému systému.