Vzdálenost panelů od hromosvodu

[pibi]

Já to na podzim udělal. Dům z roku 1947. Bagr udělal výkop okolo domu ve tvaru U, čtvrtou stranu už jsem měl položenou dříve, než dokončil výkop, položil jsem nerez pásek, udělal vývody na 2 svody hromosvodu a dalších asi 5 na uzemění konstrukcí na střeše, borec výkop hned zahrnul, do večera jsem zarovnal hrobeček na výkopu. Přes zimu nechal trochu sednout, v březnu odvezl přebytečnou hlínu a zasel trávu. Výhoda je, že na dvoře nemám dlažbu, ale skládku vysokopecní strusky. Počítám, že za 2 roky to ani nebude poznat.

[kodl69]

Už jsem to tady psal, jestli ta struska má podobný vlastnosti jako ten odpad ze slévárny, tak ti to uzemnění za chvilku zmizí, díky nerezi možná o chvilku pozděj než pozink...

[Martas74]

Taky mám starý dům bez hromosvodu. Výhoda co se týče blesků je ta, že jsme na dně údolí. Zahrada nad domem jde do kopce, nahoře po cca 80 m už jsem na úrovni hřebenu a tak to jde pozvolně nahoru až na převýšení 50m, 60m z obou stran údolí. Nyní stavím FVE a protože to chci udělat podle norem počítám, že samozřejmě budu muset udělat i hromosvod. Mimochodem naproti mě stojí zcela nový dům a hromosvod nemá, ale podle mě to nějak ojebal, protože další blízké nové domy ho mají. Můj problém je ten, že hliníkový lem pod hřebenáčem. A vzdálenost od hřebene mi prostě nevyjde. Určitě tam nemohu mít dva šáry, nevychází to. Ve skutečnosti je to pouze nějakých 20cm. Takže jak by to asi mělo (mohlo) nakonec vypadat? A ještě doplňující otázka, řešil jsem tady rozvaděč se svodičem a odpojovači na štítu což jsem zavhrl a došel k tomu, že nejlepší bude na severní straně hned pod střechou, kam se dostanu už pohodlně kdykoliv a vzdálenosti kabelů jsou šikmo pod taškami cca do osmi metrů, což by mělo být v pohodě. Koupil jsem kovovou poplastovanou chráničku. Jenže kdybych se neohlížel na ten budoucí hromosvod, ideálně by mi vyšlo protáhnout chráničku pod hřebenáčem a z druhé strany je tam prostor mezi taškou a hřebenáčem kudy by to šlo krásně protáhnout. Na tyhle moje staré tašky totiž větrací neseženu a taky je tam obytné podkroví, které je izolované až do hřebene, je tam tedy malý prostor kudy by to protáhnout v té chráničce šlo dostatečně pod hřebenem, ale pořád mám ten problém s vývodem na střechu aniž bych dělal prasárny typu kabel protáhnout vybroušenou taškou. Doplňuji foto.

[Martas74]

Tak změna. Větrací tašky bych měl. Zjistil jsem, že můžu použít větračky na novější typ téhle krytiny, které mám. Stačí lehce poladit flexou. Takže by kabel z pod hřebenáčů nevystupoval, ale mohl by až pod panely. Kdybych ale počítal tedy s provedením s propojením konstrukce FVE s hromosvodem a použitím svodiče T1, který už stejně mám připravený, mohl bych ten kabel v kovové chráničce protáhnout pod tím hřebenáčem? Je tam tedy to kovové poplastované lemování, od něj by poplastovaná kovová chránička byla tak čtyři centimetry. Řekněme, že bych v místě průchodu kabelů vynechal držák vedení na hřebenáč.

[pibi]

Vygoogli si Kníšku 2.0, tam v přílohách je program pro výpočet Bezpečné vzdálenosti od hromosvodu. Jen tak od pasu, pro jeden svod a délku drátu od hřebene po zem, je to pro 10m od země 40cm vzduch, 53 cm izolační tyč GFK a 80cm ve zdivu, tam asi můžeš počítat i latě a izolaci pod střechou. Při více svodech se vzdálenost trochu snižuje. Chce to trochu prostorové představivosti a při obytném podkroví nesmíš mít v této vzdálenosti žádné vedení, ani kovovou kontrukci pro sádrokartony, komín, antény atd.
Také mám obytné podkroví a kabely od FVE bych tam vůbec netahal, přišlo mi jednodušší je táhnout v 16mm trubkách (do každé trubky jedna žíla) přes okap dolů a kombibox namontovat v pohodlném dosahu ze země, v případě nějaké nestandardní nebo přímo havarijní situace mohu pojistkové odpojovače povypínat zvenku.

[Martas74]

Vygoogli si Kníšku 2.0, tam v přílohách je program pro výpočet Bezpečné vzdálenosti od hromosvodu. Jen tak od pasu, pro jeden svod a délku drátu od hřebene po zem, je to pro 10m od země 40cm vzduch, 53 cm izolační tyč GFK a 80cm ve zdivu, tam asi můžeš počítat i latě a izolaci pod střechou. Při více svodech se vzdálenost trochu snižuje. Chce to trochu prostorové představivosti a při obytném podkroví nesmíš mít v této vzdálenosti žádné vedení, ani kovovou kontrukci pro sádrokartony, komín, antény atd.
Také mám obytné podkroví a kabely od FVE bych tam vůbec netahal, přišlo mi jednodušší je táhnout v 16mm trubkách (do každé trubky jedna žíla) přes okap dolů a kombibox namontovat v pohodlném dosahu ze země, v případě nějaké nestandardní nebo přímo havarijní situace mohu pojistkové odpojovače povypínat zvenku.

PXL_20230525_102139931.jpg

Díky. Kdybych ten hromosvod dal klasicky na hřeben, tak tam nic v podkroví není pod ním. To je OK. Problém je tedy wifi kabel. To asi bych řešil s tím hromosvodem co s ním. Dolů kabely vést nemohu, to je do ulice. Právě to chci na zeď do dvora, z druhé strany domu, ale to se tam s nimi musím nějak dostat, je mi jasné že to pod hřebenáčem je špatně, když je tam hliníkový pás. Tož budu vymýšlet dál... Druhá možnost je do strany do dvora ke štítu, tam mi trochu vadí, protože půjde o stringy po třech panelech, že to poslední vedení by bylo o dost delší, kromě toho že vést to nějak na štítu, aby to nebyla opičárna je taky pakárna. Sekání asi.
To na té fotce je proboha co? Kabely přichycené k hromosvodu?

[pibi]

Pospojování a uzemění konstrukcí a panelů, mám hliníkovou střechu, nechtěl jsem tam tahat Cu propojky a uzemění, udělal jse to 8mm AlMgSi drátem. Hromosvod mám oddálený na izolačních tyčích na druhé straně střechy.
Zajímavé, že to vždy někoho vyděsí.

[ACDC]

Ještě k té teorii - okolo jsou vysoké objekty. Je mockrát zdokumentováno, že blesk minul třeba objekt a udeřil do hluboké průrvy hned vedle. Nebo když se díváte na YT, tam to taky švihá dost nahodile. Takže na tohle bych moc nevěřil.

[Martas74]

Ještě k té teorii - okolo jsou vysoké objekty. Je mockrát zdokumentováno, že blesk minul třeba objekt a udeřil do hluboké průrvy hned vedle. Nebo když se díváte na YT, tam to taky švihá dost nahodile. Takže na tohle bych moc nevěřil.

No nahodile asi ne, vyšší poloha bude vždy rizikovější, ale záleží na místních podmínkách a pak prostě na lokálních podmínkách v době bouřky.

[kodl69]

Skutečně to není obecná pravda, už jsem to párkrát psal, některý místa zásahu bleskem jsou až divný. Možná vodivější podloží v daným místě nebo podzemní voda, ale jsou místa pod kopcem, kam se blesk trefil v posledních letech několikrát, a nad tím na kopci nic.

[Martas74]

Skutečně to není obecná pravda, už jsem to párkrát psal, některý místa zásahu bleskem jsou až divný. Možná vodivější podloží v daným místě nebo podzemní voda, ale jsou místa pod kopcem, kam se blesk trefil v posledních letech několikrát, a nad tím na kopci nic.

A jak bych ty kabely mohl tedy vést?

[kodl69]

aby byly v dostatečné vzdálenosti s od hromovodu. Dál už záleží na místních podmínkách.

[Martas74]

aby byly v dostatečné vzdálenosti s od hromovodu. Dál už záleží na místních podmínkách.

No dobře. A je dobrý nápad v případě spojení konstrukce s hromosvodem vést kabely pod taškami v kovovém husím krku?

[Martas74]

Vygoogli si Kníšku 2.0, tam v přílohách je program pro výpočet Bezpečné vzdálenosti od hromosvodu. Jen tak od pasu, pro jeden svod a délku drátu od hřebene po zem, je to pro 10m od země 40cm vzduch, 53 cm izolační tyč GFK a 80cm ve zdivu, tam asi můžeš počítat i latě a izolaci pod střechou. Při více svodech se vzdálenost trochu snižuje. Chce to trochu prostorové představivosti a při obytném podkroví nesmíš mít v této vzdálenosti žádné vedení, ani kovovou kontrukci pro sádrokartony, komín, antény atd.
Také mám obytné podkroví a kabely od FVE bych tam vůbec netahal, přišlo mi jednodušší je táhnout v 16mm trubkách (do každé trubky jedna žíla) přes okap dolů a kombibox namontovat v pohodlném dosahu ze země, v případě nějaké nestandardní nebo přímo havarijní situace mohu pojistkové odpojovače povypínat zvenku.

PXL_20230525_102139931.jpg

Super typ s tím software. S tím co jsem se dočetl i jinde to vypadá, že by to neměl být až takový problém. Vedení hromosvodu na severní straně kus pod hřebenem a v místě kde pod tím protáhnu pod taškami kabely prostě udělám oblouk. Druhá dražší možnost izolovaný hromosvod.

[ACDC]

Software OK. Ale i když bude zemní odpor 2 ohmy, míň asi nejde, tak pak při 10kA napětí proti zemi je 20kV (zjednodušeno, nelinearity ap). Což mi pořád přijde devastující.
Když jsme u blesků, máte u panelů dvě přepěťovky (klasické 230/400V AC ) a jednu k zemi?
Dnes jsem měřil dehnport 75kA a při tisíci voltech DC má nekonečno. Protože je k panelům dám/vyměním, použiju jen dva proti zemi, protože 400V DC je hluboko pod otevřením. Dehnventil nebo dehnrail je to už jinak, nelíbí se jim ani 500V DC . Ale přesto je mám jako druhý stupeň v pohodě (2x400V proti jednou napříč). Dokonce na nich svítí zelené ledky-OK. DC strana je tak symetricky přizemněna pár miliampéry. Zatím dobrý.

[Martas74]

Software OK. Ale i když bude zemní odpor 2 ohmy, míň asi nejde, tak pak při 10kA napětí proti zemi je 20kV (zjednodušeno, nelinearity ap). Což mi pořád přijde devastující.
Když jsme u blesků, máte u panelů dvě přepěťovky (klasické 230/400V AC ) a jednu k zemi?
Dnes jsem měřil dehnport 75kA a při tisíci voltech DC má nekonečno. Protože je k panelům dám/vyměním, použiju jen dva proti zemi, protože 400V DC je hluboko pod otevřením. Dehnventil nebo dehnrail je to už jinak, nelíbí se jim ani 500V DC . Ale přesto je mám jako druhý stupeň v pohodě (2x400V proti jednou napříč). Dokonce na nich svítí zelené ledky-OK. DC strana je tak symetricky přizemněna pár miliampéry. Zatím dobrý.

Mám zatím T1+T2 Hakel. Možná dám i samostatnou T2 k technologii, ale Studer má i nějakou základní v sobě. Tedy MPPT reg.

[ACDC]

Přemýšlím, že dám klidně ke střídači na vstup AC i D ochranu. Na výstupu mám C, klidně i tam. Mám D i v domovním rozvaděči. Tyhle D se ale musí jistit.
Stejně tohle všechno je ale taková "oběť" bohům blesků:=)

[Martas74]

Přemýšlím, že dám klidně ke střídači na vstup AC i D ochranu. Na výstupu mám C, klidně i tam. Mám D i v domovním rozvaděči. Tyhle D se ale musí jistit.
Stejně tohle všechno je ale taková "oběť" bohům blesků:=)

Já si dám taky AC protože jich mám krabici funkčních demontovaných. Saltek a Hakel. DC jsem koupil.

[kodl69]

U těch AC pozor na jednu věc. A toi je odpojení kontaktem ve chvíli, kdy se bvaristor přehřeje protékajícím proudem, a nejsem si jist, jestli mžikové rozpojení, co je v AC přepěťovkách, bez zhášecí komory s magnetem dokáže DC oblouk bezpečně přerušit... Na druhou stranu, varistor z principu jinačí není, i AC přepěťovky se testují DC napětím na 1mA proudu.
V podstatě žádná přepěťovka s jiskřištěm v sérii s varistorem se 1kV nedá změřit (FLP B+C MAXI). Dost mě to vyděsilo, že jsou všechny špatný, ale prej ne. Už jsem kvůli tomu i komunikoval se Saltekem, a v podstatě mi nic jinýho neřekli, že pokud není na přepěťovce červená v okýnku, tak funguje. Při jakým napětí se prorazí to jiskřiště netuším. Ale varistor by měl omezit proud při poklesu napětí pod cca 370V DC (270V AC) co to má na štítku.

[Martas74]

U těch AC pozor na jednu věc. A toi je odpojení kontaktem ve chvíli, kdy se bvaristor přehřeje protékajícím proudem, a nejsem si jist, jestli mžikové rozpojení, co je v AC přepěťovkách, bez zhášecí komory s magnetem dokáže DC oblouk bezpečně přerušit... Na druhou stranu, varistor z principu jinačí není, i AC přepěťovky se testují DC napětím na 1mA proudu.
V podstatě žádná přepěťovka s jiskřištěm v sérii s varistorem se 1kV nedá změřit (FLP B+C MAXI). Dost mě to vyděsilo, že jsou všechny špatný, ale prej ne. Už jsem kvůli tomu i komunikoval se Saltekem, a v podstatě mi nic jinýho neřekli, že pokud není na přepěťovce červená v okýnku, tak funguje. Při jakým napětí se prorazí to jiskřiště netuším. Ale varistor by měl omezit proud při poklesu napětí pod cca 370V DC (270V AC) co to má na štítku.

Díky za upozornění, nechystám se v žádném případě dát AC přepěťovku na DC. Mám AC přepěťovek bednu, ale koupil jsem DC T1+T2 Hakel. Bohužel na systém 150V má tahle 600V, takže asi další T2, i když Studer MPPT reg. má vlastní přepěťovku 3,5kA