Uzemnit mínus pól?

[Sten]

Ale přece jsou možnosti, co dělat, když to dodržet nejde.
Nehledě na to, že je ta střecha nejspíš celá plechová

Do práce jezdím okolo velice hezké elektrárny, mám dojem, že v tom má prsty Tomas. Tak by to asi správně mělo vypadat.

PXL_20230824_120219954.jpg

Jestli je po hřebenu veden hrom.vodič, tak tam asi není dodržena vzdálenost s.

Plechová střecha je při úderu blesku spíše na obtíž. Jestli nejsou spoje mezi plechovými díly dimenzovány na průchod proudu, tak si majitel koleduje o proděravění střechy v místě spojů - svárů. Blesk je nevyzpytatelný a hledá si nejsnadnější cestu k zemi. Část cesty může být i přes plechové díly a pak je problém.

[pibi]

Do práce jezdím okolo velice hezké elektrárny, mám dojem, že v tom má prsty Tomas. Tak by to asi správně mělo vypadat.

PXL_20230824_120219954.jpg

Jestli je po hřebenu veden hrom.vodič, tak tam asi není dodržena vzdálenost s.

HVI

[cipis]

No však proto jsem to psal, že s "s" není problém.

Plechová střecha je při úderu blesku spíše na obtíž. Jestli nejsou spoje mezi plechovými díly dimenzovány na průchod proudu, tak si majitel koleduje o proděravění střechy v místě spojů - svárů. Blesk je nevyzpytatelný a hledá si nejsnadnější cestu k zemi. Část cesty může být i přes plechové díly a pak je problém.

[PetaJoule]

Do práce jezdím okolo velice hezké elektrárny, mám dojem, že v tom má prsty Tomas. Tak by to asi správně mělo vypadat.

Příloha PXL_20230824_120219954.jpg je dlouhodobě nedostupná.

Jestli je po hřebenu veden hrom.vodič, tak tam asi není dodržena vzdálenost s.

HVI

No i tam se mluví o 75cm, ale musím přiznat, že tak papežský nejsem ani já.

[PetaJoule]

To jakože si při blesku něco nebezpečného zavedeme po vodiči PE zpětně do bytu ?

Ano, viz skicu nahoře. Protože PE je připojen k něčemu, co může být lépe uzemněno, než vlastní zemnič.

[glottis]

Do práce jezdím okolo velice hezké elektrárny, mám dojem, že v tom má prsty Tomas. Tak by to asi správně mělo vypadat.

PXL_20230824_120219954.jpg

Jestli je po hřebenu veden hrom.vodič, tak tam asi není dodržena vzdálenost s.

HVI

No i tam se mluví o 75cm, ale musím přiznat, že tak papežský nejsem ani já.

Ale to asi asi spatne vykladas ne? Ten hvi kabel nahrazuje normalni svod kde dodrzis 75cm. takze pokud ti S nevyjde vic nez 75, muzes byt hned u HVI kabelu. Jinak by HVI svod nemel vyhodu

[PetaJoule]

Do práce jezdím okolo velice hezké elektrárny, mám dojem, že v tom má prsty Tomas. Tak by to asi správně mělo vypadat.

PXL_20230824_120219954.jpg

Jestli je po hřebenu veden hrom.vodič, tak tam asi není dodržena vzdálenost s.

HVI

No i tam se mluví o 75cm, ale musím přiznat, že tak papežský nejsem ani já.

Ale to asi asi spatne vykladas ne? Ten hvi kabel nahrazuje normalni svod kde dodrzis 75cm. takze pokud ti S nevyjde vic nez 75, muzes byt hned u HVI kabelu. Jinak by HVI svod nemel vyhodu

Já mluvil o tom, že těch 75 nedodržuji ani já. Na baráku mám 40-50 a stejně je to na prd, protože je to plechová střecha, takže efektivně buď 40-50 vzduchem, nebo 2cm plast + 2 x 25 mikronů nátěr + přechodné odpory.

(pozn.: ale FVE nemám uzemněnou, ani rám ani minus s PE, takže snad dobrý. Vím, že se tu mluví o tom, že by se vše mělo, já to holt vidím jinak)

Pokud se bavíme o té instalaci na fotce které jsem dal palec nahoru, tak ta je podle mého názoru v pořádku.
Je celkem náročně a poctivě řešená.

[glottis]

jo tak to jo ... ale jestli nemas nejakej 3+ patrovy dum tak vetsinou S vyjde do 30cm. Kdyz teda odhlednu od toho plechu Kamaradovi ted delali hromosvod s fve a na dvoupatrovem mu to dalo s tak tech 30 snad. Az sem se divil.

[ACDC]

Jako vše dobrý. Ale to lpění na S s přesností na cm.. Vždyť je to zas jen teorie. A že by blesk věděl, že dál už nesmí.. Já nevím.

[tomas]

Podobnou "prasárnu" mají všichni mí sousedi. Jeden má na jímači kompletní výbavu, druhý "jen" TV anténu a třetí má sloupek s TV anténou vyšší, než jímač. Jakékoliv rozhovory a upozornění nikam nevedly...

Když ty fotky srovnám například s:
https://d48-a.sdn.cz/d_48/c_img_F_E/Fmd ... 1200,900,1
nebo dalšími
https://www.google.com/search?newwindo ... kEegQIORAC

Třeba takový Kojál a podobně a nebo i dlouhovlnné vysílače.

Tak je to v principu to stejné, z elektrického hlediska v tom nevidím žádný rozdíl. Všechno to jsou v principu antény na jímačích nebo antény s funkcí jímače blesků.

anténa s funkcí jímače blesků

antena.png (145.52 KiB) Zobrazeno 835 x

Jezdíval jsem na jednu horskou chatu a tam byl na střeše vysoký sloup s anténami (vysílačka, televizní rozvod, internet, satelit, atd...) do kterého za bouřky vletělo vždy několik blesků a jediná škoda byla popadané obrázky ze stěn vlivem rázových vln a otřesů a jednou to nedal hlavní 80A deon, tuším 25kA a svařili se mu kontakty. Hromosvod v podobě anténního sloupu za tu cenu fungoval perfektně, nevyplatilo by se investovat do něčeho jiného. Že má někdo anténní sloup ve funkci jímače blesků ještě neznamená že je něco špatně. Hlavně to závisí na tom co není na těch fotkách vidět.

To jen hromosvodá loby se snaží přesvědčit neznalé že mají všechno špatně a musí si nechat udělal nový hromosvod.
Nedávno jeden náš zákazník se nechal přesvědčit do nového hromosvodu, jehož cena byla vyšší než všechny panely dohromady. No a prásklo vedle do NN sloupu a střídač už nefunguje a spolu s ním i spousta jiných spotřebičů.
Špatně zhodnotil rizika a investoval do nesmyslu, měl raději investovat do zabezpečení proti přepětí z NN sítě která vede přes pole nijak nechráněná. A projektanti hromosvodu také nijak nezhodnocují rizika, ti dam dají pro jistotu HVI od Dehnu ať to stojí co to stojí oni to neplatí a hotovo, šup na další projekt. Ani je netrápí že ty jímače postaví před panely a vrhají na panely stín, je jim to úplně jedno, oni projektují hromosvod a nic je nezajímá ostatní ať se přizpůsobí.

Dokud nebudou izolované hromosvody i nad NN sítí jak mají podle morem být (na veřejných objektech a zařízení která mohou způsobit velké škody nebo výpadky) tak izolovaný hromosvod na střeše která je pod okolní NN sítí nic neřeší - vyhozené peníze za nesmysl.

[glottis]

Jako vše dobrý. Ale to lpění na S s přesností na cm.. Vždyť je to zas jen teorie. A že by blesk věděl, že dál už nesmí.. Já nevím.

Nikdo nerika na cenimetr, samozrejme cim vic tim lip ale pokud ti s spocitaj na nejake cislo tak je dobre to dodrzet pravdepodobne hlavne kvuli pojistovne a revizi. Kdyz prijde blesk nadprumernych parametru, je to jedno. A stejne to zkonci na cunarnach, co pak se najde v rozvadecich.

...

na takovych mistech jsme nebyl a nezkoumal ale umim si prestavit ze tahle mista reseni maji a docela dobra. Muze jit treba pak uz i to, ze HOP a tim stredobod zeme si udelaji az v miste kde je technologie a pri uderu tam neni takove napeti. Jetli nekdo tlaci HVI nebo ne ikdyz tam byt nemusi je uplne jina vec. Zrovna na te fotce plechove strechy s panely to bylo asi jedine spravne reseni. A nechat si udealt hromosvod a neresit prepeti z druhe strany ... to snad nemusime komentovat Obecne navrhnout reseni ochrany pred prepetim neni uplne snadna vec a vetsinou to je blbe nez dobre. A to pak jsou opravdu vyhozene penize

[ACDC]

Ona někdy elektronika vydrží hodně. Mám zdroj 5kV AC pro testování rozvaděčů. Synova přítelkyně donesla kabelový modem/routr s tím že blbne, vypadává a technik ho nechce vyměnit. Ať s ním něco provedeme. Takže 5kV a proti zemi piny RJ, pak koax vstup a nakonec napájecí konektor. Ten krám to prostě ustál, ať jsme vyváděli psí kusy. A pak fungoval dál.
Klasický zdroj 5V, primár proti zemi 5V. Prorazil se odrušovací kond. (nějak jim taky moc nedůvěřuju). Zdroj fachá dál. TV, požadavek před koncem záruky odpravit. To jsem ještě neměl zdroj, takže N kostra a přes kondenzátor fáze šmrdlaná přes chladící otvory na plošňák. Ani náhodou, borec nevěřil..

[Sten]

PetaJoul 18.8.2023 píše" Důležité je vždy vědět co dělám. Když mám perfektně podle normy udělaný barák a posléze táhnu z RS PEN kabel "pro venek", na který připojím ponorné čerpadlo, ........ "

Pokud je barák provedený podle norem, pak nemůže být pro venek vyveden PEN, ale pouze samostatně PE a N v 3-žílovém nebo 5-žílovém kabelu.
Ještě se zeptám, to ponorné čerpadlo bylo 3-fázové, nebo 1-fázové ?

Jednofázové, a ano PE+N separátně, ale směrodatný je, že PE je taženo ven a pokud není někde mezi tím přerušeno zemí (jako echt zeminou), tak si to koleduje o průšvih a žádná norma tohle neřeší.

Snad někdy udělám skicu kde je problém a jak se to má řešit.

edit:

Tak mi to nedalo, viz

LPS_PE_Pumpa.jpg

1) PE "vyrovnávací lišta" (https://de.wikipedia.org/wiki/Potential ... chsschiene - nevím česká Wikipedie je jak mnohdy suchá...)

2) Hromosvod, připojen k zemnící soustavě - v tomto případě "prstencový zemnič" (https://diskuse.elektrika.cz/index.php/ ... .html/view)

3) Připojení k čerpadlu, normálka 3-žilový kabel PE + N + L, to PE tam jde z baráku a tam je někde napojeno na 1)

Existuje tedy přímé spojení mezi PE pro čerpadlo a LPS!

4) PE pro 4erpadlo by buď mělo být přerušeno zemí. t.j. rozštípnout, jeden konec kolíkem uzemnit, druhý konec kolíkem uzemnit. Nebo nás z Baráku pouze zajímá L+N a uzemníme čerpadlo "lokálně venku". Uzemnit jej musíme.

Pokud tedy koupíme čerpadlo s kabelem, nesmíme jej propojit 1:1 s domácí PE.

pumpakabel.jpeg

V technických místnostech bývá obvyklé, že se vyvede z uzemňovací soustavy ještě další ekvipotenciální svorkovnice pro dodatečné uzemnění technologie. Např. všechny uz.svorky na zařízeních (kovové kostry apod, k tomu určené od výrobců) se na tuto svorku připojují.
Proto bych se přikláněl i zde ke spojení s takovou svorkou . Čerpadlo je zřejmě připojeno k samostatné zásuvce určené pouze pro toto čerpadlo. A nikoliv k zásuvce ke všeobecnému použití, např. i pro sekačku, apod.
Proto nepřerušovat PE zemí, ale dodatečně přizemnit PE zásuvky.
Pokud je čerpadlo připojeno přes pevnou svorkovnici, tak obdobně PE přizemnit.

[PetaJoule]

V technických místnostech bývá obvyklé, že se vyvede z uzemňovací soustavy ještě další ekvipotenciální svorkovnice pro dodatečné uzemnění technologie. Např. všechny uz.svorky na zařízeních (kovové kostry apod, k tomu určené od výrobců) se na tuto svorku připojují.
Proto bych se přikláněl i zde ke spojení s takovou svorkou . Čerpadlo je zřejmě připojeno k samostatné zásuvce určené pouze pro toto čerpadlo. A nikoliv k zásuvce ke všeobecnému použití, např. i pro sekačku, apod.
Proto nepřerušovat PE zemí, ale dodatečně přizemnit PE zásuvky.
Pokud je čerpadlo připojeno přes pevnou svorkovnici, tak obdobně PE přizemnit.

Asi nerozumím - možná jednoduché schema? PE svorkovnice tam je, ano čerpadlo má svojí individuální přípojku.
Nevím jak by dodatečné přizemnění této zásuvky pomohlo. Však problém je, že právě čerpadlo je "nejdodatečněji" uzemněno.

[Sten]

CERPADLO_FORUM.PDF

(6.93 KiB) Staženo 116 x

V technických místnostech bývá obvyklé, že se vyvede z uzemňovací soustavy ještě další ekvipotenciální svorkovnice pro dodatečné uzemnění technologie. Např. všechny uz.svorky na zařízeních (kovové kostry apod, k tomu určené od výrobců) se na tuto svorku připojují.
Proto bych se přikláněl i zde ke spojení s takovou svorkou . Čerpadlo je zřejmě připojeno k samostatné zásuvce určené pouze pro toto čerpadlo. A nikoliv k zásuvce ke všeobecnému použití, např. i pro sekačku, apod.
Proto nepřerušovat PE zemí, ale dodatečně přizemnit PE zásuvky.
Pokud je čerpadlo připojeno přes pevnou svorkovnici, tak obdobně PE přizemnit.

Asi nerozumím - možná jednoduché schema? PE svorkovnice tam je, ano čerpadlo má svojí individuální přípojku.
Nevím jak by dodatečné přizemnění této zásuvky pomohlo. Však problém je, že právě čerpadlo je "nejdodatečněji" uzemněno.

PE je ochranný vodič a za normálních podmínek se neúčastní napájení pro chod zařízení.
V případě poruchy je nutné co nejlépe ( s co nejmenším odporem) spojit poruchové místo s PE zdroje aby vznikl takový proud, který vybaví jistící prvek. Proč tedy přerušovat tuto trasu přes zeminu.
Mít několik "zemí" je nebezpečné pokud jsou v dosahu rukou člověka.