HV baterie

[rob.brno]

Ty proudy jsou impozantní.
Taktéž i ta teplota až do -20.
Ovšem je to dan za nižší životnost.

[Mex]

Ku striedaču GoodWe GW10K-ET Plus používam mnou vyrobenú batériu 64S LiFePO4 30Ah. K batérii mám pripojené 3ks 40A BMS od JBD (22-21-21S - bolo to na skúšku dočasne a tak to funguje doteraz), s vymenenými MOSFET tranzistormi na vyššie napätie. Dáta z každej BMS ťahám sériovou komunikáciou cez magnetické izolačné prevodníky ADUM1201 do ESP32, čiže 3xUART. Dva HW a jeden SW. V ESP dáta spracujem. Cez CANBUS prevodník MCP2551 posielam údaje o batérii, o požadovanom nabíjaní a vybíjaní do striedača. Napájam to z celej HV batérie cez izolovaný impulzný zdroj. Fungujem tak už dva roky. Dosiaľ nemám vyriešené dve veci - balanciu medzi BMS, ktorá sa ale až teraz po tých dvoch rokov začína pomaly prejavovať ako potrebná. Druhá vec, plánujem to prerobiť na 4 racky po 16S, s možnosťou ďalšieho rozširovania o 16S moduly v sérii. Len nemám na to momentálne čas. Ak máte nejaké otázky, skúsim si nájsť čas ich zodpovedať.

Pěkné.
Jak zpětně hodnotíš své rozhodnutí vyměnit ty FETy a nechat je tam?
Vysokonapěťové FETy mají většinou o dost horší Ron než nízkonapěťové. A tak budou zřejmě dost hřát, ne? A tady máš dokonce 3 v sérii.
Proto dokud jsem dřív uvažoval o podobném řešení, tak jsem je plánoval vyhodit a nechat jenom jeden pro celý string.
A pravděpodobně spíš IGBT než FET.

[emedium]

Co by se stalo, pokud by 3 bmsky 23s sdílely mezi sebou 2-3 boční články ? Srovnalo by se jim napětí nebo by se mezi sebou jen přetahovaly vyrovnávacími proudy a přetěžovaly sdílené články ?

[Mex]

Podle mě by to fungovalo. Minimálně s "přelívacími" balancéry.
Dokonce jsem to tom uvažoval, že tam posadím takový ten velký toroid pro 22 článků, blok udělám s 18 články a na každé straně vždy zapojím 2 články z vedlejší sady.
Ale pak jsem si řekl, že se na to vykašlu. Že by to asi nestálo za to.
Asi ne nadarmo to velcí kluci v profi HV baterkách tak nedělají.

[emedium]

Master a přídavné slave moduly pro 64S případně i víc https://www.cleverbms.com/

Na alíkovi to mají za necelých 15k https://www.aliexpress.com/item/1005005 ... ry_from%3A

[emedium]

Asi ne nadarmo to velcí kluci v profi HV baterkách tak nedělají.

Odepsal mi Zhao z Heltecu a jde to následovně. Pro vybalancování 64s jdou použít 4ks 16S a jedna 8S, případně 5ks 16s.

Finta je v tom, že se propojí poslední výstup prního modulu s prvním výstupem dalšího modulu

Ptal jsem se jestli bude fungovat tohle

1 - 15 (15 cells) connect 16 + 1 of next 16s module
2 - 15 (14 cells) connect 16 + 1 of next 16s module
2 - 15 (14 cells) connect 16 + 1 of next 16s module
2 - 15 (14 cells) connect 16 + 1 of next 8s module
2 - 8 ( 7 cells)

totally 64 cells

Pro lepší funkčnost je zřejmě lepší propojit více výstupů

yes, but more in common part , balance is better. 1 string is at least

při spojení 2 terminálů a použití 5ks 16s by to vyšlo takto

1 - 14 (14 článků) 15+1, 16+2
3 - 14 (13 článků) 15+1, 16+2
3 - 14 (13 článků) 15+1, 16+2
3 - 14 (13 článků) 15+1, 16+1
3 - 16 ( 14 článků)

67 článků

[rva]

Balancování bude pomalejší. Dnešní přelévací balancéry na rozdíl od těch starších přelévají obvykle přímo mezi článkem s nejvyšším a nejnižším napětím. Dříve to dělaly mezi sebou dva sousední články.
A při více bms se přelévání bude dít zase jako kdysi pomaleji jen přes krajní články. Ale třeba to nemusí vadit.
U některých HV BMS je jiný způsob reakce na závadu článku - článek BMS odpojí a projí navzájem jeho sousedy. Tak jde "vyřadit" cca 5% článků kdy už napětí baterie moc poklesne.

[vanilka]

Moc to řešíte aneb člověka častěji zabije strach z toho, co by ho mohlo zabít

HV baterie Li-ion 144s1p z 12ks 12s1p PHEV modulů VW. Každý modul má vyvedený balanční konektor (což udělat byl vcelku opruz). Celá baterie odjištěna pojistkama a jističem ve funkci odpínače. Žádná BMS ani balancer, použitá pouze interní BMS v měniči Sofar Solar HYD pro min/max napětí a proud. Jednou za čas (x-měsíců) připojim NEEYE aktivní balancer a přes apku v mobilu mkrnu na napětí článků.

[Mex]

Hezkýýý!

Když někdo udělá tak pěkné řešení, tak pak nechápu, jak v jiném vláknu úporně vzdoruje jinému dobrému řešení, jako je použití frekvenčního měniče pro zmrzlinomašinu.

[emedium]

Balancování bude pomalejší. Dnešní přelévací balancéry na rozdíl od těch starších přelévají obvykle přímo mezi článkem s nejvyšším a nejnižším napětím.

Uvažuju o těchto 5A balancérech

https://www.mivvyenergy.cz/cs/bms-a-bal ... eltec.html

Prakticky by šla udělat LV varianta 4x16 a pak i HV 1x64 s téměř stejnými komponenty

Dal bych tam pro jištění 4 bmbsky 16s s malým balancováním, třeba tohle má jen 30 mA https://www.mivvyenergy.cz/cs/bms-a-bal ... daly-.html

Články se mi líbí tyhle hi-perf pro BYDy https://www.mivvyenergy.cz/cs/lithiove- ... _nabiti-ne

Jeden HV string by měl 12.416 Wh při ceně baterek 42.5k, optimálních 50 kWh pro barák se čtyřmi stringy pak vyšlo kolem 170k + 30k další bižu

Uvažoval jsem, jestli jít do hotové hv bedny baterek nebo to mít složené z komponent. Pokud bych už nějakou hotovou koupil, tak pro kompatibilitu s první bych musel mít nejlépe další stejnou bednu. Výhodou by sice byla komunikace s měničem, ale zase mi přijde horší kontrola a výměna jednotlivých článků, pokud by začal být nějaký vadný.

[emedium]

Známý si bude dávat na bazén fv se Solaxem a bateriemi Triple Power HV11550, má zatím 2ks po 5,8 kWh

Podle nominálního napětí to bude 36S (115,2V) a asi se budou spojovat do série, když Solax startuje od 180V

Podle datasheetu jdou spojit 4, tak by to pak mělo dát 460V. Jedna baterka je Master a další pak Slave.



Jaké tam jsou články a kolik jich je paralelně jsem ale nenašel

[kodl69]

to nějak nemusíš řešit. Tohle je standart, zapojíš, neřešíš.

[Mex]

Jaké tam jsou články a kolik jich je paralelně jsem ale nenašel

Jsou tam 50Ah články. Co jsem viděl, tak tam byly zrovna REPT. Ale asi to tak nemusí platit vždy, řekl bych.
Paralelně tam není nic, je to uspořádání 36S1P.

Když bude dodatečně přidávat další baterky, tak pozor na stejný stupeň nabití těch původních a nových. Aby byl co nejstejnější.
BMS v těch baterkám má jen velmi malé balanční proudy, maximálně cca 100mA. Tak kdyby byly baterky hodně rozjeté, balancoval/sjednocoval by to opravdu hodně dlouho.

[Matess]

že se to komerčně používá vím... já se zajímal o DIY řešení

[kyocera]

To co píše Mex neplatí obecně pro všechny HV baterky. Zmíním např. HV baterky APX , kdy se k sobě mohou řadit jak nabité, tak
i vybité

[emedium]

Jaké tam jsou články a kolik jich je paralelně jsem ale nenašel

Jsou tam 50Ah články. Co jsem viděl, tak tam byly zrovna REPT. Ale asi to tak nemusí platit vždy, řekl bych.
Paralelně tam není nic, je to uspořádání 36S1P.

Tak to je docela oj.. bez redundance, pokud se přebije jeden článek, tak se to pak celé odpojí, čekal bych tam aspoň 2 stringy ne-li 4, ať to může jet dál na poloviční nebo 3/4 výkon

Známý si navíc myslí, že má baterka 1000V což si asi plete s max pv polem u Solaxu.

Pokud je tohle standard, tak je taky docela mimo nominálním hodnotám pro 3f měniče, kde by mělo být 560 V, pět baterek v sérii to neumí

I ta série 4 baterek je spíš vhodná pro 1f

[Mex]

To co píše Mex neplatí obecně pro všechny HV baterky. Zmíním např. HV baterky APX , kdy se k sobě mohou řadit jak nabité, tak
i vybité

Mex konkrétně odpovídal na konkrétní dotaz jak je to u HV baterek Solax TriplePower 5.8kW.
A protože si myslí, že je vždy dobré, aby bylo jasné o čem se diskutuje, tak tu otázku ocitoval na začátku svého postu.
A protože taky ví, jak je tam udělané balancování (ztrátové balancování na odporu 33R, který víc než 100mA prostě nepustí), tak napsal i tu poznámku o postupu pozdějšího doplňování baterek.
Mimo jiné i proto, že na vlastní oči viděl jak to dopadlo, když si tam jeden člověk přihodil další baterku jen tak bez rozmyslu.

Jak se dají při sériovém řazení skládat různě nabité baterky nevím. A docela by mě to zajímalo.
To by snad mohlo jít jen tak, že by byl zavedený nějaký výkonový balancér mezi jednotlivými bloky, ne?
A to moc nechápu, proč by to výrobce dělal.
Jestli někdo zná konkrétní podrobnosti jak je to dělané (pokud to opravdu existuje), tak budu velice rád, když se podělí.
Děkuji.

Tak to je docela oj.. bez redundance, pokud se přebije jeden článek, tak se to pak celé odpojí, čekal bych tam aspoň 2 stringy ne-li 4, ať to může jet dál na poloviční nebo 3/4 výkon

Známý si navíc myslí, že má baterka 1000V což si asi plete s max pv polem u Solaxu.

Pokud je tohle standard, tak je taky docela mimo nominálním hodnotám pro 3f měniče, kde by mělo být 560 V, pět baterek v sérii to neumí

I ta série 4 baterek je spíš vhodná pro 1f

Chytrá BMS by měla zajistit, že se jeden článek nepřebije, když ostatní budou ještě málo nabité.
Podobně jako ten Solax to dělá u HV baterek třeba i Pylontech. Taky ztrátové balancování s malými proudy. A myslím, že taky v uspořádání xS1P.

Více stringů se u HV baterek myslím obecně moc dělat nebude. Tedy pokud pomineme sestavy z malých článků typů 18650, 21700 nebo 4680, jak to třeba lepí Tesla.
U prizmatických baterek vychází konstrukčně i cenově líp raději méně velkých článků, než mraky nějakých menších, řekl bych.
Ono už tak poskládat třeba 80-150 článků sériově je docela opruz.

Někdo tady nedávno psal o baterkách (myslím Hyuawei), kde je dokonce jen snad 8 článků nebo kolik, a měničem step-up z toho dělají HV baterku.
Jestli je to ale pravda jsem zatím nezjišťoval a neověřoval.

V autech, kde se používají všelijaké ty bloky, se taky myslím používají malé balanční proudy. Řádově ve stovkách mA.
Nakonec o tom mluvil na srazu i ten kolega, co má bateriové bloky z VW ve svém Berlingu. A kde jsou výstupy pro balancování jištěny nevratnými pojistkami 400mA, takže max. balanční proudy budou taky zřejmě někde kolem 100-200mA, řekl bych. On zatím nepoužívá balancování vůbec, jak jsem pochopil.

K celkovému napětí: je myslím celkem trend zvyšovat max. napětí připojitelných baterek.
Třeba i ten Solax má v novějších modelech a dokonce snad i jen s novějším firmware povoleno vyšší napětí stringu.
Souhlasím, že je to pořád málo na to, aby účinnost konverze pro výstupní střídač byla optimální.
Některé jiné hybridy (třeba Solinteg) mají max. napětí snad až 750-850V.
A i Solax u své nové řady hybridů Ultra už má maximální napětí baterek 800V.

Jinak s tím napětím docela souvisí i max. výkon do/z baterek. Například ty 3f hybridní Solaxy mají max. nabíjecí/vybíjecí proud 30A.
Tak při připojení 2 baterek 5.8kW (což je asi nejběžnější uspořádání, jaké montují instalační firmy), je možné baterku nabíjet nebo vybíjet max. výkonem 6.9kW.
A to ještě kdoví jestli vůbec BMS povolí tak velký nabíjecí proud, který už přesahuje 0.5C. A jestli to neořízne na 0.5C, tedy 25A (ale to nevím, jenom teoretizuji a možná kecám).

[centaurian]

Ty T58 mají doporučený nabíjecí/vybíjecí proud 25A s tím, že nejvyšší možný je 35A. Těch 30A je omezení nastavitelné v měniči (Advanced -> Charger), těch 30A je výchozí hodnota. V reálu se to omezuje na nižší hodnotu z tohoto nastaveného limitu, nebo na aktuálně dostupnou hodnotu v BMS. Graf může vypadat třeba takto:

V rozsahu 20%-80% SOC je BMS omezení nabíjení vždy >30A (na těch 35A to dokáže šáhnout jen u těch 80%, 85% je 30A, 90% je 25A, 95% je 17,5A)
Vybíjení BMS tolik neomezuje - více méně je 35A v rozsahu 20%-100%. Kolem 10% je to cca 25A, níž jsem nešel.

t-bat-sys-hv-5.8-datasheet-en.pdf

(70.86 KiB) Staženo 70 x

[Mex]

Datasheet Solax X3 Hybrid G4, výkony 5-15kW:

[emedium]

V rozsahu 20%-80% SOC je BMS omezení nabíjení vždy >30A (na těch 35A to dokáže šáhnout jen u těch 80%, 85% je 30A, 90% je 25A, 95% je 17,5A)
Vybíjení BMS tolik neomezuje - více méně je 35A v rozsahu 20%-100%. Kolem 10% je to cca 25A, níž jsem nešel.

Tohle jde u dvou packů nebo jich máš v sérii víc ?