Vadný článek?

[Soban]

Proč?
Pokud není poškozen mechanicky jakože není tak úbytek elektrolitu znamená pouze ztrátu části kapacity a podlemě zde bude malá protože kolik toho vyteklo, zbytek zůstal nasáklý uvnitř.

Samozřejmě ho chce hlídat a pokud by měl výrazně jiné parametry tak pak vyměnit za nový, ale i ten nový pak bude mít jiné parametry jak ten zbytek......

[Dagus]

Po umytí acetonem se to pĕknĕ zvětšilo.Jak kdyby ten elektrolyt žral pomalu ten hlinik.Přejedu to transparentním mamutem,článek postavím na bok čas ukáže.
20250329_123437.jpg
20250329_123434.jpg

[Franta2776]

Já bych řekl bod 4.Podle fleku co elektrolyt udělal odhaduji ,že ho uniklo cca 25% volného.Trhlina není v nejnižším bodu článku. Na dně asi něco zůstalo.
V tuto chvíli je článek oddělen od ostaních článků 16mm cetrisem, samostatně stažený stolářskou svěrkou v uzavřeném rozvaděčí na kolečkách.Na Bms je nastavená difernce mezi články 0,1V, takže by mělo dojít k bezpečnému odstavení.. Dnes do něho teklo 120A a nejevil žádné elektrické anomálie.

[vk_1]

Pokud vím, tak CATL vůbec nedodává články na B2C trh. Takže pokud někde jdou volně koupit CATL články, jsou to články horší kvality, vyřazené výrobcem při QA.
Máte někdo jiné info?

[Franta2776]

Jj to co mám jsou průmyslové články, které se na bĕžny trh nedodávaly bylo o nich min. Informaci.Já je koupil na Ali za cca 1350USD v roce 2021.Maji platný QR kód pod samolepkou Litokala. V současné době mají u mĕ 600cyklů a podle srovnání jsou OK.Řekl bych čorka na použité nevypadaly.

[Mex]

Proč?
Pokud není poškozen mechanicky jakože není tak úbytek elektrolitu znamená pouze ztrátu části kapacity a podlemě zde bude malá protože kolik toho vyteklo, zbytek zůstal nasáklý uvnitř.

Samozřejmě ho chce hlídat a pokud by měl výrazně jiné parametry tak pak vyměnit za nový, ale i ten nový pak bude mít jiné parametry jak ten zbytek......

Řekl bych, že se to na kapacitě neprojeví vůbec.
Kapacita není dána množstvím elektrolytu.
Reakce se účastní jen ten elektrolyt, který je nasáklý v separátoru. Ten kapalný volný je tam jenom "pro strýčka Příhodu" na případné doplnění ztrát kdyby třeba článek odfouknul.
Jsou i články, kde volný elektrolyt vůbec není (cylindrické, různé placaté pytlíkové nebo i v pevném plastu třeba v mobilech, ty kterým se říká LiPol atd.).

[Mex]

V tuto chvíli je článek oddělen od ostaních článků 16mm cetrisem, samostatně stažený stolářskou svěrkou v uzavřeném rozvaděčí na kolečkách.

Nebojíš se psychické stránky věci?
Ten samostatně stažený to bude brát jako újmu, že je za trest na samotce.
A ti ostatní to zase naopak budou brát tak, že ten jeden má nějaká privilegia, že dostal jednolůžkový pokoj.

[Franta2776]

Proč?
Pokud není poškozen mechanicky jakože není tak úbytek elektrolitu znamená pouze ztrátu části kapacity a podlemě zde bude malá protože kolik toho vyteklo, zbytek zůstal nasáklý uvnitř.

Samozřejmě ho chce hlídat a pokud by měl výrazně jiné parametry tak pak vyměnit za nový, ale i ten nový pak bude mít jiné parametry jak ten zbytek......

Řekl bych, že se to na kapacitě neprojeví vůbec.
Kapacita není dána množstvím elektrolytu.
Reakce se účastní jen ten elektrolyt, který je nasáklý v separátoru. Ten kapalný volný je tam jenom "pro strýčka Příhodu" na případné doplnění ztrát kdyby třeba článek odfouknul.
Jsou i články, kde volný elektrolyt vůbec není (cylindrické, různé placaté pytlíkové nebo i v pevném plastu třeba v mobilech, ty kterým se říká LiPol atd.).

jj to zní logicky.

[mopadzi]

výrobní vada, ale i u kvalitních článků stačí jen malé ťuknutí....a u přebíjení to začne...

[Franta2776]

Tady je vidět,kolik toho elektrolytu tam je. Mě to proti tomu udělalo jenom loužičku. Aby to vyteklo všechno, tak to by musela být louže.

[Mex]

Řekl bych, že to bude u různých výrobců a různých výrobků různě.
A čekal bych, že čím lepší výrobce, tím míň tam toho volného elektrolytu bude.
Že dobrý výrobce líp umí odhadnout a svou výrobní technologií dosáhnout stavu, aby se plně nasytil separátor, a navíc bylo jen trochu jako technologická rezerva.
Důvody jsou jasné - elektrolyt něco stojí, a čím míň se ho při výrobě spotřebuje, tím líp.
Navíc elektrolyt je to jediné hořlavé a potenciálně plyny-produkující, co v LFP článku je. Takže méně je lépe.

[Franta2776]

Výtáhl jsem 2 články 125Ah z roku 2022 změřená kapacita 130Ah ,které jsem měl v serri jako 17článek s články Catl.Jelikož jsme byl líný zapojit další balancer ,tak jsme ho provozoval bez ochrany a povedly se mi krásně v roce 2023 nafouknout, články o síle 37mm byly každý nafouknutý o 2,5-3cm.Ani ve svěráku nešly zmáčknot do původního stavu. Považoval jsem je podle všech recenzí na vyhození. Zmáčkl jsem je částečně do svěráku a odjel na dovolenou. Časem jsem je přes desky tyče a opravdu hrubou silu dostal do původního stavu. Napětí 2 roky držely a teď jsem udělal kapacitní test, naměřil jsem 244 Ah nahoře mám paliče, takže by se do nich možná ještě něco vlezlo.Ono to s tou delaminací a vzduchovými bublinami a nevratným stavem nebude tak horké, jak se všude píše. Články půjdou opět do boje.

[Matess]

já jsem takhle taky zachránil nafouklé články... člověk se toho nesmí bát a postupně a pomalu je stahovat do původního tvaru.

[Valdano]

Nafukování je proces, při kterém se z elektrolytu v článku uvolňují plyny. Většinou to nemusí být velký problém pokud nedochází k takovému pnutí, které způsobuje problémy s propojkami (tzv. busbary) mezi články zejména u těch propojek, které jsou pevné.

Prismatické články mají vestavěný ventil, který při určité míře tlaku může plyny částečně uvolnit mimo článek aniž by došlo k trvalému poškození/proražení ventilu. Pokud by došlo k trvalému proražení ventilu byl by obsahu článku trvale vystaven okolnímu vzduchu a tím by se výrazně zrychlil proces degradace samotného článku, protože elektrolyt v něm je silně těkavý díky v něm obsažených rozpouštědlech a tak by začal vysychat což by vedlo k poškození článku.

Doporučuji hlídat teplotu u těch článků za provozu i to zda se u nich nezačíná výrazněji zvyšovat míra samovybíjení. Mohla by to totiž být i předzvěst budoucího zvrhnutí článku ve smyslu blížícího se interního zkratu v důsledku růstu tzv. dendritů, které v konečném důsledku mohou způsobit proražení separátoru mezi elektrodami a tím nevratný interní zkrat článku.

S výjimkou LTO článků většina článků na bázi lithia včetně LiFePo4 používá grafitové anody, což je primární oblast růstu lithiových dendritů. Pokud elektrony uniknou z vodivé dráhy grafitu, primárně během nabíjení, spojí se s příchozími ionty lithia a vytvoří lithiový kov, který tvoří dendrity. Vrstva SEI (rozhraní pevného elektrolytu), která během nabíjení narůstá kolem grafitových granulí, pomáhá udržet elektrony vázané na grafit. Expanze grafitu během nabíjení nepřetržitě láme povlak SEI skořepiny, který se při následném nabíjení znovu vypěstuje/opraví. Je to hlavní určující faktor životního cyklu článků. Oprava spotřebovává volné lithium a elektrolyt, což snižuje kapacitu článku během jeho životnosti. Primární rizikové faktory, které urychlují proces degradace článku jsou velmi nízký stav nabití, nabíjení při nízkých teplotách a vysoké proudy ať už při nabíjení nebo vybíjení článku.

[Franta2776]

Celkem zajímavé je,že jsem při lisování kontroloval přetlakový ventil a ten se ani nehnul.Já je určitě nafoukl přebíjením, naměřil jsem na nich cca 4,5V.
tzn,že ten plyn po poklesu napětí se někam vstřebává. Myslím si, že jak jsem zjistl stav, hned jsem je začal vybíjet.
Lisoval jsem postupně, nechlal jsem je zmáčklé ve svěráku cca 14dní a potom 4x12mm závitové tyče a postupně velkou silou, až jsem si říkal, že to nemůžou přežit.

[Valdano]

Já je určitě nafoukl přebíjením, naměřil jsem na nich cca 4,5V.

Tak to máte štěstí, že se vám některý z těch přebíjených článků při tom přebíjení nezvrhl. Rozhodně nedoporučuji to považovat za přijatelnou záležitost a už vůbec ne to opakovat. Zkuste u těch článků změřit jejich vnitřní odpor po plném nabití a porovnat ho s hodnotami ostatních článků, které takto přebíjeny nebyly. Plyn vygenerovaný z elektrolytu se po poklesu napětí v článku nikam nevstřebává. Uvádíte, že jste je lisoval postupně a nechal je zmáčklé ve svěráku cca 14dní. Uvolněný plyn dle mého názoru při tom zvýšeném tlaku během lisování postupně unikl přes ventil aniž jste si toho všiml a ne že se zpětně vstřebal.

[Franta2776]

Však ten ventil je navařená folie. Jakmile povolí je protržený a je to nevratný jev. Nebo je to jinak??

[Valdano]

Záleží na provedení. Ta fólie bývá nad ventilem, který je až pod ní. Přes tu fólii tedy může plyn mírně ucházet pokud ventil pod ní začne mírně propouštět. Fólie se protrhne obvykle až v případech, kdy dojde k nevratnému proražení ventilu pod ní v důsledku příliš extrémního nárůstu tlaku v článku např. při náhlém zvrhnutí článku v důsledku interního zkratu.

[Valdano]

Otázkou také je jestli jste si ten ventil pod fólií tím dlouhodobým navýšením tlaku při lisování nepoškodil natrvalo tak, že se sice neprotrhl, ale začal sice mírně, ale trvale ucházet. V takovém případě se vám už článek nikdy nenafoukne, ale je tu riziko, že vám začne vysychat elektrolyt z článku s takto byť mírně poškozeným ventilem.

[Mex]

Teda nechci se přít, ale vidím to (dost) jinak.
Myslím, že to nafouknutí nefunguje tak, jako by se nefoukl balón.
To "nafukování" není tak úplně nafukování v pneumatickém smyslu slova. Je to zvětšování objemu vnitřní struktury článku.

Při nevhodných podmínkách (přebíjení, příliš velké proudy a podobně) vznikají mezi elektrodami a separátorem mikrobublinky.
Pokud není článek stažený vnější silou, tak ty bublinky od sebe odtlačují jednotlivé vrstvy článku, tedy jednotlivé fólie katody, separátoru a anody.
Jsou malé, ale je jich hodně. A vrstev toho článku je mnoho, takže i malé bublinky dohromady zvednou tloušťku celé té vnitřní struktury článku, a ta pak mechanickou silou (nikoli pneumatickou) tlačí na boky obalu a vyboulí ho ven.

Pokud se od sebe odtlačují jednotlivé vrstvy, tak se tím zhoršují vlastností článku. Když jsou dál od sebe, tak se ty elektrody nemůžou podílet stejně efektivně na přechodech iontů Li+ mezi sebou a tím se zvyšuje vnitřní odpor, případně i klesá kapacita.
Pokud by jich bylo mnoho, tak hrozí úplné delaminace té baterky, případně dokonce natržení těch fólií. Což už budou nevratné procesy.

Naproti tomu není vyloučeno, že pokud jich nevnikne zase tak moc, a dodatečně se to pomalým tlakem vrátí do původních rozměrů, bublinky pomalu vycestují elektrolytem ven a článek zase může celkem úspěšně fungovat.
Takže celkový pneumatický tlak v článku se nijak zásadně zvedat nemusí.