Vadný článek?

[Valdano]

Franta zmiňoval, že nafouknutí každého z těch dvou článků bylo o cca 2,5 až 3cm což už bylo docela dost. Zmiňované přebití na napětí cca 4,5V v případě LiFePo4 článku to už tedy musel být extrém nebo možná šlo o Li-Ion článek, ale v tom případě už to mohlo být na hranici požáru.

Zajímavý článek k bobtnání článků na bázi lithia je třeba tady.

Souvislost mezi SEI a bobtnáním

Když ionty lithia reagují s elektrolytem, ​​reagují s molekulou rozpouštědla, což je obvykle organická molekula, jako je ethylenkarbonát. Ačkoli reakce v praxi mohou být podstatně komplikovanější, ethylenkarbonátová reakce je dobrým příkladem základního principu. Zde může (CH₂O)₂CO při reakci s lithiem velmi snadno tvořit plynný ethylen, který je vysoce reaktivní, a lithnou sůl, která se stává součástí SEI. Jiné plyny, jako je ethan, CO₂, CO, H₂ a další organické molekuly se mohou také tvořit v různých poměrech v závislosti na podmínkách a směsi rozpouštědel a přísad navržených do baterie.

Degradace mimo SEI

Degradační mechanismy jiné než růst SEI vrstvy mohou také přímo nebo nepřímo vytvářet plyny, které přispívají k bobtnání. Mnoho z těchto mechanismů tak činí nepřímo urychlením růstu vrstvy SEI. Příkladem je praskání částic, ke kterému může dojít během rychlého nabíjení a rychlého vybíjení a zhoršuje se při relativně nižších teplotách. Jiné, jako je lithiové pokovování, vedou k vystavení nechráněného kovového lithia elektrolytu. V tomto ohledu jsou jak praskání částic, tak lithiové pokovování podobné v tom, že odhalují čerstvý povrch elektrody, na kterém se tvoří nové SEI, což vede ke zrychlenému růstu SEI vrstvy a následné tvorbě plynu. Na kladné elektrodě (katodě) může také dojít k degradaci, která přispívá k bobtnání. Různé katody trpí vývojem kyslíku, rozpouštěním přechodného kovu a působením kyseliny v různé míře, z nichž mnohé mohou vést k tvorbě plynu.

[gupa]

U degradací elektrodové hmoty, jak jsem to pochopil, nejde o změnu objemu směrem zvýšení, ale degradace elektrodové hmoty jde rychle, pokud dochází ke slinování takové hmoty. Např. u NiCd jsem přidal regenerační aditivum které mi v zimě v podstatě proroste elektodovou hmotou a krystaly tohoto aditiva po oteplení v tomto čase se rozpustí a tak to celé pracuje proti slinování. Něco jako orba půdy traktorem, existují protislinové procesní postupy kdy traktor vlastně není potřeba a udržuje se s ním jako technickým prostředkem k údržně úrodnosti jen kvůli menším nákladům v zemědělství. (země se dělá pro pěstování rostlin aby pracovala ve výměně půdních plynů a pohybu a akci)

Takže pokud prakticky pohyb iontů z bodu A do bodu B neputuje cestou nejmenšího odporu, tyto kvanta pohybu tvoří regenerační akci pro elektrodovou hmotu a podporuje vznik samoopravných procesů. (orby půdy a přeorání děr a kamenů)

Pro slinování pracuje přebíjení článků které rozmělňuje elektrodovou hmotu na jemnější části a hodně i nabíjecí a vybíjecí nosná nebo vlnová frekvence. Třeba si myslím, že nevhodná ekvalizace nabíječe může baterii v podstatě zabít.

Při odparu elektrolytu může docházet k přehřívání elektrodové hmoty a zvýšení elektronového jikření. Elektrony při přechodu prostě světélkují na hmotě. Je to popsaný jev např u přechodů v polovodičích a na velikosti tohoto světélkování se odvíjí životnost polovodičových vrstev.

(elektrolyt může být kapalný, plynný nebo pevný podle typu chemie a konstrukce baterie)

Proto může být po stlačení nabobtnalého článku v baterii vyšší kapacita. Je lépe propustný a hmota má vysoký vodivý akční přechod mezi elektrodovou hmotou a kovovou vrstvou která funguje jako svodič.

[Valdano]

Přebíjení lithiových článků bych rozhodně nikomu nedoporučoval. K přebíjení viz tento článek.