V Evropě je dost místa pro větrné elektrárny

[karelkilian]

Přeji pěkný den,

a protože je pátek, mám pro Vás další článek ke čtení, zamyšlení i diskuzi. Tentokrát se podíváme na výzkum, který se zabýval otázkou, nakolik je reálné využití větrných elektráren v Evropě.

Karel Kilián

V Evropě je dost místa pro větrné elektrárny

Co kdybychom chtěli celou Evropu zásobovat energií z větrných elektráren? Možná vás napadne, že v takovém případě by byl potřeba obrovský prostor a „větrníky“ bychom viděli prakticky všude, kam dohlédneme. Má tento způsob získávání obnovitelné energie šanci stát se životaschopnou náhradou za naše současné zdroje?

Na tuto otázku se zaměřil výzkum dánské Aarhuské univerzity, britské Imperial College Business School a několika dalších institucí. Hned na začátku článku můžeme prozradit, že v Evropě je dost prostoru k umístění takového počtu větrných turbín, který by stačil k pokrytí energetických potřeb celého světa.

Jak probíhala studie

„Postupný rozvoj větrných elektráren, instalovaných na pevnině, je pro Evropu důležitou součástí přechodu k energetickému systému poháněnému distribuovanými obnovitelnými a nízkouhlíkovými zdroji,“ uvádí vědci ve svém příspěvku.

Studie simulovala a hodnotila potenciál budoucích instalací větrných elektráren v Evropě. Brala přitom v úvahu všechna regionální sociálně-technická omezení a předpisy, platné pro využívání tohoto zdroje elektrické energie.

Veškeré informace byly promítány do mapových podkladů pomocí prostorové analýzy. Vstupy vycházely ze souboru údajů sestavených ze satelitních snímků a veřejných databází týkajících se elektřiny, plánování a dalších dimenzí.

Místa je dost. Ale co s tím?

Vědci došli k závěru, že zhruba 46 % evropského území, tedy asi 4,9 milionů čtverečních kilometrů, by bylo možné využít k výstavbě větrných elektráren. Vyloučili přitom lokality v blízkosti obydlených regionů, stejně tak vynechali chráněné a těžko dostupné oblasti, jako jsou například hory.

Analýza je skutečně podrobná a bere ohled i na umístění domů, továren, dopravní infrastruktury a oblasti omezené z vojenských nebo politických důvodů. Pochopitelně vynechává i místa, která jsou nevhodná pro instalaci „větrníků“ například z důvodu terénních podmínek. Díky dostatečně podrobným podkladům dokázal výzkumný tým identifikovat více než trojnásobek pevninského větrného potenciálu v Evropě než předchozí studie.

Celkem by tímto způsobem bylo možné nainstalovat až 11,6 milionů větrných turbín, které vyprodukují 52,5 terrawattů elektřiny, což odpovídá 1 MW na každých 16 obyvatel. To by stačilo nejen k pokrytí současné poptávky, ale dokonce i k uspokojení celosvětové spotřeby všech odvětví od nynějška až do roku 2050.

Obrovský nevyužitý potenciál

Evropa má tedy možnost produkovat více než stokrát větší množství energie, než jaké v současné době vyrábí prostřednictvím pobřežních větrných elektráren. Benjamin Sovacool, profesor energetické politiky na Univerzitě v Sussexu, k tomu uvedl: „Studie není jen plánem rozvoje, ale i jakýmsi průvodcem pro tvůrce politik, který ukazuje potenciál toho, co lze ještě udělat a kde existují hlavní příležitosti.“

Dále dodává: „Samozřejmě neříkáme, že bychom měli instalovat turbíny na všech identifikovaných místech, ale studie ukazuje obrovský potenciál větrné energie v celé Evropě, který je třeba využít, pokud chceme zabránit klimatické katastrofě.“

Peter Enevoldsen, odborný asistent v Centru pro energetické technologie při Aarhus University, řekl: „Kritici budou bezpochyby argumentovat, že nepravidelnost větru způsobí, že větrná energie na pevnině nebude schopna vyhovět poptávce. Ale i bez zohlednění vývoje technologie větrných turbín v nadcházejících desetiletích je větrná energie na moři nejlevnějším vyspělým zdrojem obnovitelné energie.“

Bude Evropa plná „větrníků“?

Studie nabízí pečlivě vypracovaný, vícerozměrný a podrobný atlas možného vývoje větrné energie na pevnině, který může napomoci budoucí energetické politice, výzkumu a plánování. Podle něj mají největší potenciál pro instalaci větrných elektráren Turecko, Rusko a Norsko.

Na dalších místech jsou pak velké části západní Evropy, a to zejména kvůli příznivým rychlostem větru a plochému terénu. Studie tak dochází k závěru, že evropský větrný potenciál na pevnině je větší, než se původně odhadovalo.

Co myslíte, bude za pár let Evropa plná „větrníků“?

Zdroje: digitaltrends.com, sciencedirect.com, sciencedaily.com.

[dumi]

Me by jen zajimalo, jeslti se nekdo zamyslel nad tim, ze vetrna farma muze narusit proudeni vetru, jestli to nemuze nekde neco jinyho rozbit. Stejne tak jako tu nedavno probehlo, ze by panely na sahare ji taky zmenili.

Preci jen ta energie tomu vetru potom musi zakonite chybet,

[dracekvo]

Někde jsem četl, že takovej velkej větrník promíchává vrstvy vzduchu. Ale co přesně to pak způsobuje za problém je otázka.

[dumi]

prave, teoreticky by mohlo dojit k tomu, ze kdyz jich bude hodne vitr se "zastavi". podle me tohle je jeste neprobadana oblast, otazka jaky pocet a jak rozmisten by mohl neco zmenit.

protoze dokud jezdilo na svete 1000 aut taky to nikdo neresil, za to dnes......

[NOPARasito]

Dumi: A co zalesneni, vyskove budovy???
Vitr, kterej je pohanen sluncem se zastavi. Nee!!!
To uz v USA taky tlapali, ze obri vetrne elektrarny narusuji mísení vzduchu a jsou z toho lokalni problémy pocasi. To bude zas nejaka mejlka ;-(

[rva]

Větrná elektrárna, to je takový mlýnek na ptáky, hmyz i netopýry. Proto zelení v Německu požadují, aby tyto elektrárny byly stavěny blízko lidí, kteří se vrtulemi rozsekat nenechají a na hluk si zvyknou. https://www.irozhlas.cz/veda-technologi ... 260832_ako

[NOPARasito]

To maji pravdu, i auta toho zabiji hodne, ale Rakousko a itazlie je proste s vetrakama masakr. Me osobne se ro hrozne libi. I dalsi technologie prilivu a odlivu.

[dracekvo]

Já sem někde četl, že to že to seká ptáky je hoax. Ale nemám k tomu žádné informace.

Nicméně v době kdy se plošně sype do přírody jed je zbytečné řešit sekání ptáků těma pár vrtulema co fungují

[rva]

Ono to spíš ukazuje, že se zelení začínají mydlit mezi sebou. Je lepší netopýr, nebo proud z vrtule?

[unicast]

Celkem by tímto způsobem bylo možné nainstalovat až 11,6 milionů větrných turbín, které vyprodukují 52,5 terrawattů elektřiny, což odpovídá 1 MW na každých 16 obyvatel. To by stačilo nejen k pokrytí současné poptávky, ale dokonce i k uspokojení celosvětové spotřeby všech odvětví od nynějška až do roku 2050.

To zase psal nějaký velký expert, co nerozlišuje mezi W, Wh a Wp... Dobře, možná můžeme mít 52.5 TWp vrtulí (my jich můžeme mít ještě mnohem víc, považte, kolik by se jich vešlo třeba do nevyužitých protijaderných bunkrů z dob studené války), otázkou zůstává, jakou z nich budeme mít výtěžnost, tedy kolik GWh/rok z nich dokážeme dostat (a co s těmi GWh, pro které nebudeme mít zrovna odběr). Opět se mi jeví jako mnohem užitečnější přemýšlet nad tím transatlantickým UHVDC kabelem.

[KUTIL]

Veterný park Cerová, Slovensko (4x Vestas V 47 priemer m/660 kW. Za 16 rokov prevádzky sa pod turbínami našli 3 (slovom tri) mŕtvi vtáci, z nich jeden mal v sebe broky.

[redcrown]

A ty ostatní 2 na vysoké stáří:)

[volente]

No nejsem biolog, ale noční letecký akrobat jako je netopýr dokáže asi spolehlivě identifikovat list vrtule, pokud dokáže zachytit potravu v podobě hmyzu.
Ptáka včetně sovy jsem už autem trefil, ale netopýra nikdy.

[redcrown]

Možná nejezdíš rychlostí zvuku, tak jako konec listů vrtule. Jinak tomu ale u netopýrů taky moc nevěřím.

[volente]

Rychlostí zvuku nejezdím, ale je třeba si uvědomit jakou tlakovou vlnu a zhuštění vzduchu ten aerodynamický profil vrtule při této rychlosti produkuje. Myslím že předmět o hmotnosti 50g (netopýr) se do dotyku s listem vrtule nemůže dostat. Prostě je odfouknut. Co udělá z jeho organismem tato tlaková vlna, to už je diskuze pro odborníky.

[NOPARasito]

https://www.csve.cz/cz/clanky/aerodynam ... trarny/308
Rychlost zvuku je cca.70m/s??

[PavelR]

pred nedavnou dobou jsme u jednoho 2MW vetraku staveli novou kioskovou rozvodnu. Mrtva letaci stvoreni jsem pod vezi nepozoroval. Spravce rikal ze z toho v zime umi litat led a prej to je hromada srandy kdyz se clovek zrovna nachazi v okoli kdyz se toto zacne dit.

Co se zvuku tyce tak bylo slyset akorat prosvisteni listu kdyz byl nejbliz k zemi. Toto nijak daleko slyset byt nemuze.
Co nam rikal tak prumer kolem 100m a udajne to dosahuje rychlosti neco pres 200kmh coz me neprislo zas tak moc. Dival jsem se na ridici komputer a ten pri plnym vykonu ukazoval tesne pres 16 ot/min.
Moc pekny zarizeni. Neuveritelny jak rychle to musi zabrzdit aby pri odpojeni VN neshorela brzda - par sekund a stalo to.
Bohuzel jsem se nedostal nahoru. Co jsem slysel zespodu tak tam musi byt peknej hukot.

[goodbie]

pred nedavnou dobou jsme u jednoho 2MW vetraku staveli novou kioskovou rozvodnu. Mrtva letaci stvoreni jsem pod vezi nepozoroval. Spravce rikal ze z toho v zime umi litat led a prej to je hromada srandy kdyz se clovek zrovna nachazi v okoli kdyz se toto zacne dit.

Co se zvuku tyce tak bylo slyset akorat prosvisteni listu kdyz byl nejbliz k zemi. Toto nijak daleko slyset byt nemuze.
Co nam rikal tak prumer kolem 100m a udajne to dosahuje rychlosti neco pres 200kmh coz me neprislo zas tak moc. Dival jsem se na ridici komputer a ten pri plnym vykonu ukazoval tesne pres 16 ot/min.
Moc pekny zarizeni. Neuveritelny jak rychle to musi zabrzdit aby pri odpojeni VN neshorela brzda - par sekund a stalo to.
Bohuzel jsem se nedostal nahoru. Co jsem slysel zespodu tak tam musi byt peknej hukot.

buď rád ,že si za provozu nahoře nebyl,já zažil nouzové zastavení 1,5Mw vrtule při silném větru a výpadek napětí,lítal jsem po strojovně jako nudle v bandě,brzda okamžitě zastavila a strojovna se houpala za strany na stranu.

[PavelR]

nouzovy stop zblizka po tom bych netouzil ten jsem videl ze zeme a je to impozantni kdyz si clovek uvedomi ze ta brzda to proste zastavit musi a to co nejrychleji aby neshorela. Ale jsem zvedavy clovek tak bych se rad podival nahoru. Spis ve stojicim stavu aby byl klid na prohlidku.
Presne stejny zazitek co mas ty nam vypravel tamni spravce. Myslel ze uderila jeho posledni hodina

[goodbie]

brzda je tam většinou kotoučová a čtyři nebo více brzdových třmenů a destičky jako v náklaďáku,brzda je za převodovkou tedy mezi ní a generátorem nahoře moc zajmavého není obrovská převodovka chlazení oleje generátor, teda elektromotor jako howado a hydraulický okruh co hýbe lopatama a hlídá brzdy a pak nějaké rozvaděče a trafo,všechno nahňácané jak to jen jde