FVE dimenzování komponentů

[salinm1]

Ahoj,

konečně jsem se dostal k zprovozňování mojí FVE, kde jdu do začátkus s 7ks PylonTech US2000 Plus a k Infinisolar 48V 3kW Plus (kde jsem na to dostal super cenu) a ted při řešení jak velký výkon v panelech budu v první řadě zapojovat jsem přišel na to, že pokud mám nyní v baterkách kapacitu 16,8 KW a nabíjecí výkon v Infinisolatu 1370W tak ve výsledku mi to skoro nebude schopno stíhat dobíjet?

Daly by jste esterní MPPT nebo myslíte vyměnit Infiniti za 4KW ci 5,5 vyriantu? Nebo myslíte, že se to bude zvládat dobíjet? abych to neměl jednoduché tak veškeré panely budu instalovat naplocho tj se klonem 0 stupnu, ale výkon panelů asi neni problém, vzhledem k cenám panelů v nejhorším doplním místa je celkem dost.

Děkuji za radu opravdu jsem znejistěl, když jsem kouknul, že Infinity 3 Plus má pouze 25 A nabíjecí proud...

Martin

[diablo007]

Externí mppt bude asi levnější varianta než prodávat skoro nový infiny a kupovat výkonnější

[youda]

Pokud přidáš externí MPPT, tak to chodit bude, ale výkon z externího MPPT zase nebudeš moct poslat do AC. Bude muset projít přes baterku. Takže abys mohl krmit zátěže přes den a zároveň i přes den rychle dobíjet, budeš muset mít více panelů.

InfiniSolar Plus 3KW je spíš taková demoverze. Je dobrej k tomu, aby krmil zátěže přes den, jelikož výkon z panelů umí poslat přímo do AC a to s vysokou účinností. Kromě toho, že má slabou nabíječku, taky neumí paralelní provoz, takže do budoucna máš zavřenou cestu. Další mínus je, že při spojení neutrálů ACin+ACout (které má v CZ nevědomky spojen skoro každý solárník) může odejít, viz níže.

- Jak InfiniSolar Plus 3KW tak InfiniSolar Super 4KW jsou choulostivé na propojení nuláků: https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?p=73038#p73038
- InfiniSolar E 5.5KW zase neumí paralelní spojení, takže do budoucna taky zavřená cesta.
- InfiniSolar V je jen přebarvenej Axpert.

Z jednofázových Infini prostě dává smysl jen verze InfiniSolar Plus 5KW, která umí všechno. Bohužel víc žere a je drahá.

[diablo007]

Nechci odporovat ale jaký je rozdíl že interní mppt pošle napětí na DC sběrnici kde si to vezme střídač a pošle do spotřebiče nebo že externí mppt pripojis na společný DC bod u střídače tudiš to defakto pošle na DC sběrnici jako ten interní mppt? Pokud to pripojis až na baterii a bude odběr tak jako tak to nepotece přes baterií ale jen to poteče přes svorku baterie ale jestli kecám nechám se klidně opravit.

[mypower.cz]

Nechci odporovat ale jaký je rozdíl že interní mppt pošle napětí na DC sběrnici kde si to vezme střídač a pošle do spotřebiče nebo že externí mppt pripojis na společný DC bod u střídače tudiš to defakto pošle na DC sběrnici jako ten interní mppt? Pokud to pripojis až na baterii a bude odběr tak jako tak to nepotece přes baterií ale jen to poteče přes svorku baterie ale jestli kecám nechám se klidně opravit.

Zkusim teoretizovat a prirovnat to k vode v trubce. Pocitejme ze i trubka ma urcity odpor, obvlaste v kolinkach, redukcich, zahybech apod. Elektrina ma odpor v kabelech, nejake redukce ani zahyby se zde nekonaji, pokud na spojich nemame studenak nebo nejaky prechodovy odpor.

Predstav si situaci ze tece voda ze zdroje tlaku nejprve k sousedovi a pak k tobe. Soused pusti naplno kohout a tece voda. K tobe toho dotece mnohem mene (pokud vubec neco) skrze odpor vedeni k tobe. Kdyz to bude naopak a voda potece nejprve k tobe, a ty pustis kohoutek naplno, soused utre. Plati samozrejme v pripade ze prurez vystupu z kohoutu je stejny nebo vetsi jako prurez vstupu tlakove vody. V praxi se to samozrejme takhle nedela, jen teoretizujeme. Privod byva mnohem tlustsi (treba 1") nez vystup (treba 1/2") avsak i v tomto pripade pokud soused pusti 2 kohouty s vystupem 1/2" a vstup je veden prvne k nemu, tak ses taky v haji s privodem 1" prvne k sousedovi a pak k tobe. Nebavim se o stupackach. Tam to jeste dale ovlivnuje gravitace a sloupec vody, ale to u elektriny neresime.

Ja mam tedy u sebe ve sve FVE spojovaci misto na svorce menice. Predpokladam tedy, ze kdyz menic krmi odber, tak z FVE vyroba jde primo do spotreby a do baterii se dostane jen to co spotreba nespotrebuje (spotreba je mensi nez vyroba), nebo naopak baterie dokrmi to co vyroba uz nezvladne.

Dam-li svorku na baterie, baterie si cucne co muze a na spotrebu se dostane o neco mene prave o ten nepatrny odpor vedeni mezi baterii a menicem. Takze pokud mam svorku na menici, krmim primarne spotrebu primo vyrobou a az pak dobijeni baterii. Pokud je svorka na baterii, krmim prvne dobijeni a az pak spotrebu. Ty rozdily tam budou asi minimalni, ale i tak.

Samozrejme take se mohu mylit ale snad nejsem uplne daleko od reality.

[j0hn]

Podle mě je to o odporech. Odpor vedení a odpor baterie. Aby si baterka cucla, musí být na svorkách napětí vyšší než má baterka. Čím větší rozdíl napětí, tím víc proudu jí projde.
Co jsem dobíjel 60 Ah 7s baterii, pak trafo muselo dávat o ca 3/4 voltu víc, aby do baterek teklo ca 15 A. Doufám, že čísla držím dobře. Už to je pár měsíců.
Odpor vedení rozumně tlustýho vodiče pak podle mě bude zanedbatelnej.
Ale klidně se můžu mýlit. Když může Admin, proč bych nemoh já, že.

[kybos]

... Elektrina ma odpor v kabelech, nejake redukce ani zahyby se zde nekonaji, pokud na spojich nemame studenak nebo nejaky prechodovy odpor.

Takové teorie mohou platit v těch instalacích, kde se používá malé napětí (12 nebo 24V) a dráty jak tkaničky od bot. Pokud je ovšem návrh FVE řádně dimenzován, tak mají rozhodující odpory jistící prvky (pojistky) a odpory vodičů jsou zanedbatelné. Já používám při 48V systémového napětí připojovací vodiče střídače o průřezu 95mm2 (délka 1m) a propojovací sběrnice, kde se stýkají přívody nabíječe, střídače a baterií má průřez 300 mm2. Navíc používám napěťové snímací senzory nabíječů, které případné úbytky na vedení a pojistkách vykompenzují. Pomocí těchto senzorů nabíječ upraví parametry nabíjení tak, aby požadované napětí bylo právě v místě připojení senzoru. Standardně se tyto senzory připojují až přímo k článkům baterie a je tedy zajištěno, že baterie bude mít v průběhu nabíjení na svorkách požadované napětí.

[abrams]

Zdravím ,

dal sem si tady od toho trochu pauzu . Jak tak vidím , moc se to tu nezlepšilo . Nebo že by byla chiba ve mě ?

Salinm1 - pěkný koupil sis drahý auto s velkou nádrží a až teď si zjistil že to má malý dveře do kufru , takže ikeácký nábytek budeš moct vozit jen po jednotlivých prkýnkách . Sorry , bavím se nejen na Tvůj účet .
Samozřejmě že lze nabíjet přídavnými externími regly , stačí je pouze nastavit na shodné parametry v chytrákovi .

Youda měl na mysli ztráty z pohledu transformací napětí . Dejme tomu : 140V DC na 48V DC to pak na 325V DC rosekaný na 231V AC je nemálo "prudkých konverzí jež každá má pár % ztrátu . Novější krabice s HV (High Voltage) vstupem oněch třeba 500V DC upraví na 325V DC , roseká na 231V AC a co přebývá přetransformuje na 48V DC do . Ve své podstatě účinnější ale vzhledem k nebezpečně vysokému DC napětí a dovolím si říci komplikovanosti řízení ancáblu v oné krabici , pro kutila domácího . Holt dnes co není smart je out .

Elektronům zdar

[youda]

Takže k vyřešení této prekérní situace aplikujeme postup, který je načrtnut zde, v části "PS, s fotodokumentací":

https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?p=91344#p91344

Salinm1,
A) Přikup si k tomu ten MPPT regl. Třeba MakeSkyBlue. Fungovat to bude, navíc to bude pěkně hřát a budeš mít doma takové malé solární Dukovany.
B) Vyměň InfiniSolar Plus 3KW za InfiniSolar Plus 5KW.
C) Vyměň InfiniSolar Plus 3KW za GoodWe ET-série.
D) Vyměň InfiniSolar Plus 3KW za PIP5048MK aka Axpert King 5KW.
E) Nech to to jak to je. V létě se prostě baterka bude nabíjet delší dobu a v zimě se nenabije stejně vůbec, ikdyby ta interní nabíječka byla na 60A.

[j0hn]

abramsi, youdo,

díky za nakopnutí.

[salinm1]

Dekuji vsem za rady...a konstatovani reality, ze ten menic je maly, ale cene baterek neslo odolat...tj. nyni premyslim presne nad menici co psal youda a to bud nad levnym resenim tj Axpert Kingem nebo drazim a to GOODWE, kde se mi libi jeho komunikace, kterou bych mohl dobre napojit na Loxone. a kontkretne se mi libi Solární měnič GoodWe GW5048D-ES coz je, ale jiná řada než mi doporucoval youda.

[youda]

Řada ES je v pohodě, viz přehled níže. Je to 1f, což na samo-domo použití stačí.
Já doporučovat ET, což je 3-fázová řada s asymetrickým výstupem. Pokud by se FVE měla legálně připojovat, pak v ČR je potřeba mít pro větší výkony 3f a z ekonomického hlediska je vhodné mít právě asymetrický měnič.

Pozor na řadu EM, to je m*dka:

GW3648-EM = 4600Wp / 3680W ongrid / 2300W backup / 1-phase
GW3648D-ES = 4600Wp / 3680W ongrid / 3680W backup / 1-phase
GW5048D-ES = 6500Wp / 4600W ongrid / 4600W backup / 1-phase
GW5K-ET = 6500Wp / 5000W ongrid / 5000W backup / 3-phase asymmetric

PS: Loxone umí nativně komunikovat i s měniči GoodWe? To je pro mne novinka

[zbek]

V čem je u EM problem ? Nabijeni a vybijení 50A se mně zda dost a Backup 2,3Kw pokud nepotřebuji tahat domacnost celou když nejde sit je v pohodě .

[youda]

Ahoj Zbeku,

Pokud je člověk dopředu dostatečně informován a parametry daného zařízení (ať už je to měnič, elektromobil nebo manželka) mu vyhovují, tak s tím není problém žádný. Bohužel, většinou je to v životě tak, že skutečné parametry uživatel zjistí, až teprve empiricky, tedy po nasazení do ostrého provozu. A to už může být pozdě...obzvláště u té manželky

Jako příklad mohou tady na fóru sloužit měniče SolaX, které jsou sice fajn, ale pár uživatelů po jejich instalaci zjistilo, že potřebují 2x silnější model, byť na začátku se vše zdálo růžové. Nebo také, že backup výstup u SolaXu nefunguje v režimu UPS, ale že přepnutí musí zajistit externí stykač, což představuje dodatečné náklady, komplikace a hlavně výpadek při přechodu z ongrid do bateriového režimu.

Z podobného důvodu jsem se trochu navezl také do EM řady od GoodWe. Ta na první pohled dělá dojem, že toho zvládne více, než je pravdou. Například, pokud si měnič GW5048-EM koupí někdo, kdo chce třeba na baterky použít pračku a do toho mu (logicky) sepne vodárna, tak bude nepříjemně překvapen tím, že 5kW měnič najednou utáhne jen 2300W. A takovým zklamáním bych rád předešel.

Jak totiž víme, hromada uživatelů fóra si není schopná ani pořádně přečíst manuál a specsheet, natož porozumnět tomu co je tam napsané.

PS: Před časem jsem to popisoval v jiném vlákně. Dal jsem tam i srovnávací tabulku několika modelů GoodWe:
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?p=101085#p101085

Komu stačí EM, ušetří. Kdo je náročnější, pro toho je lepší řada ES nebo ET.

[zbek]

diky ted to chapu

řada ET je super , ale potřeba vysokonapěťových baterií to mně od ni odradilo jinak cena parametry super
Na EM nebo ES stačí jenom pylontechy 2000 neb 3000 a ty maji v každem kramě proto vyhral
EM nabiji 50A maximalně což je pro 4x 2000 uplně v pohodě
ES ma 100A ale na to už potřebuji min 5kwp v panelech a taky vice baterek

[youda]

Přesně tak.
U někoho se zase může stát, že přehlídne potřebu těch vysokonapěťových (HV) baterek potřebných pro 3-fázový ET a potom když už to chce všechno objednat, tak zjistí že mu nepasuje měnič dohromady s baterkama.

U HV baterek jsou také dva další problémy, na které se občas zapomíná:
1) Každý AKU modul se typicky dělá 48V a do HV série potřebuješ aspoň 4ks, což se do začátku docela prodraží.
2) HV baterky se nenabíjí do 100%, ale jak GoodWe tak SolaX zastaví jejich nabíjení při cca 90% SoC. Desetina kapacity baterií, nad 90% SoC se tak nedá využít.

Ohledně bodu 2 to ví fakt málokdo. U SolaXu to poprvé odhalil během instalace Tomas, u GoodWe ET jsem si to pak jen ověřil a dělá to úplně stejně.

[zbek]

otazka jestli by neprospělo i Pylontechum 2000 nabijeni jenom do 90% SoC co se tyka životnosti
u HV to asi bude z duvodu bezpečnosti
je zajimave že Pylontech H48050 ma až 4000 cyklů.
PylonTech US2000 Plus ma 4500 cyklů při 80% DoD někteři tvrdi 6000 a největší optimisti 8000

[youda]

U HV je to velmi pravděpodobně proto, že všechny články jsou sériově. A u 150ti sériových článků je prostě problém srovnat je na setinu voltu, tedy dobít skutečně do plna. BMS u HV tedy bude mít pravděpodobně nastaveno trošku jinačím způsobem pálení. Navíc, pokud by se zapnuly paliče na 150ti kusech článků, tak by to vygenerovalo už asi docela pěkné horko.

U paralelních článků se může každá cihla balancovat samostatně. Samostatně si také může omezit vstupní proud do cihly pomocí FETu. To u HV nejde, protože FET by omezil proud celého sériového řetězce.

Takže ano, bude to nějaká kombinace technických možností dohromady s tím, aby to bylo bezpečně ukočírovatelné.

Kdyby byl hodně chytrý invertor, také by mohl nabíjet US2000/3000 jen do 90%, s tím že jednou za pár dní by to nabil až do 100% aby se články srovnali. Programátorsky to není problém, BMS pylontechu umí všechny potřebné údaje poskytnout přes RS485. Ale kdo z výrobců by se stím prcal že...