Nové uzemění

[Ferko]

S dovolením vmísím se do debaty. Uzemnění a měniče, moje oblíbené. Víte co těch 115v voltů znamená a proč to tak u některých měničů je? Jak zde již někdo dodal tyto měniče fungují pouze do sítě IT. Do síťe TN-C se nesmí vůbec zapojit. U drtivé většiny je na výstupu rozstřídáno cca 300-325V DC (zde záleží na tvaru signálu), pomocí H-můstku na nějakých AC 230V efektivních. Obrázek najdete na Googlu pod pojmem H-bridge.Tím že spojíte jeden z AC vývodů z kostrou měniče, vlastně vyzkratujete jeden z výstupních tranzistorů. Taky se mi to stalo, ale né z nevědomosti, ale z blbosti. Testoval jsem rezistorem co vydrží tranzistory. S pár Kohm odporem se jeden odporoučel a mě čekalo pájení s výměnou proraženého tranzistoru. Dá se proti předpisum a normám zapojit tento měnič, tak že jeden AC výstup zapojíte na uzemnění a další jako normální fázi. Je to sice funkční, ale je to životu nebezbezpečné, tak že NE NEĎELAT. Zde by elektrikářsky byl O.K hlídač izolačního stavu a vlastní rozvody. Většinou totiž nejsou tyto měniče galvanicky oddělené a tak hrozí přenos 115V do 12V části. Při dvoupólovén dotyku měnič/12V vás to může slušně nakopat. Tady ani nepomůže nějaké vymýšlení uzemnění na 12V části. Z důvodu absence galv.odělení je opět velká šance na poškození měniče. Viděl jsem jeden modrý 1f "profi" měnič určených do TN-C sítí. Víte jak byl řešen? Obyčejné trafo. Nevím jestli oddělovací, nebo 24/230V. A podle zvuku to muselo vyrábět nějaký modifikovaný sinus. Hučelo-brumělo v něm, jak úlu. Nebylo teda určeno pro paralelní provoz se sítí, jen do ostrovu, ale šlo uzemnit. Napadlo mě zapojení síť E-on/přepínač 1-0-2/levnější měnič+oddělovací trafo zapojeno do TN-C domovní instalace, to by mělo být v souladu s normami. Co se týká uzemnění hledejte název ekvipotenciální svorkovnice+Fezn 30x4. Já na chatě použil typ EPS1+ příslušnou krabičku a krytku. V případě,že zde ještě vůbec není zřízeno uzemnění, musíte zazekat do venkovní zdi krabičku, do ní přivédst pásovinu nasadit svorkovnici a k ní přitáhnout zelenožlutou Cu 10mm. A máte to i dle norem ČSN. Délku pásoviny neporadím, ta se odvíjí dle měrného odporu půdy změřenou v létě/zimě (sucho). Tedy změřit PU311, to by měl umět za pár kč každý revizák a máte jistotu a poradí i s výpočtem. Do nezámrzné hloubky 80cm se pak umístí naležato pásovina a zasype se zeminou (ne pískem!!). Obecně se ale prý nepokláda délkou více než 25m. Dál to snad už nemá cenu. Na zlepšení hodnot jsou pak různá zapojení mřížová, paprsková, zemnící tyče.. Odpor uzemnění se pohybuje od 15ohm k 5 ohm na koncích vedení až max 2 ohm, je-li spojen hromosvod s uzemněním distribuční sítě (pozor na povolení vlastníka sítě). Přechod pásoviny ze země do domu pak zatřete nějakým gumoasfaltem (koroze).

[mati]

[quote="Ferko"]Taky se mi to stalo, ale né z nevědomosti, ale z blbosti. Testoval jsem rezistorem co vydrží tranzistory. S pár Kohm odporem se jeden odporoučel a mě čekalo pájení s výměnou proraženého tranzistoru.


Tzn. pokud dokázal tranzistory odpálit pár Kohm odpor , jistě bych netestoval výstupní napětí z měniče obyčejnou vadaskou ( jak psal výše Ota ) - to by se u "šmejdskýho" měniče tranzistory odporoučely taky .

[Ferko]

Hele nebudu si skálopevně stát za kiloohmy. Možna to byl jen kilo nebo i stovky ohmu. Můžete otestovat, pak poreferujte. Ale vadaska má hodnoty odporu v řadu Mohmu (Ledková). Tam je nějaký sledovač signálu + vlastní baterie. A u fázovky (šroubovák s doutnavkou) je to taky tak Mohm. Nezapomínejte, že skrz vás vlastně teče sítové napětí, vůči zemi, ale s proudem v řádu desetin mA. Ten necítíte. Třeba nezkoušel bych štěstí ani žárovkami. Maximálně multimetr na 1000V. Ten má také velký vnitřní odpor.

[mati]

Hele nebudu si skálo pevně stát za kiloohmy. Možna to byl je kilo nebo i stovky ohmu. Můžete otestovat, pak poreferujte. Ale vadaska má hodnoty odporu v řadu Mohmu (Ledková). Tam je nějaký sledovač signálu + vlastní baterie. A u fázovky (šroubovák s doutnavkou) je to taky tak Mohm. Nezapomínejte, že skrz vás vlastně teče sítové napětí, vůči zemi, ale s proudem v řádu desetin mA. Ten necítíte.

Tím , že jsem napsal " obyčejnou vadaskou " tak jsem nemyslel ledkovou , ale takovou tu starou - ta dokáže vybavit i chránič ( používám ji na to ) - tzn. teče přes ní více než 20mA - tzn. může mít vnitřní odpor max. 10kohm.!!

Některý archiválie se dají i použít k věcem o kterých v době jejich vzniku nebylo ani potuchy..

[youda]

Chlapi,

správně by měniče do karavanů měly být:

• buď s vniřním propojem N-PE
• nebo s N-PE relátkem
• nebo s plovoucím výstupem

Drtivá většina těch malých měničů je opravdu s galvanicky odděleným plovoucím výstupem. Například:

• CARSPA - galvanicky oddělený plovoucí
• Victron Phoenix - galvanicky oddělený plovoucí
• Victron Multiplus - galvanicky oddělený s relátkem

I u těch malých je klasický H-bridge a za ním trafo, které výstup můstku galvanicky oddělí. Výstup za trafem tak plave oproti svorkám baterie a tudíž i oproti kastli. Počítá se s tím, že kastle bude přišroubovaná někde v autě a potenciálně tedy spojená s mínus pólem baterie. U těchto měničů je tvrdé propojení výstupní svorky N a PE kolíku bez následků a zajistí správnou funkci proudového chrániče. Výrobce s tím počítá a sám to v instalačních návodech doporučuje. Victron Phoenix má dokonce obě svorky k propojení už nachystané uvnitř měniče.

Pak jsou tady ale skutečně ještě i ty šmejdské měniče, u kterých to galvanicky odděleno není. Na první pohled to vypadá že plavou, při připojení žárovky mezi N-PE či L-PE tato radostně svítí. Při tvrdém propojení N-PE pak dojde k vyřazení půlky H-bridge a šmejdský měnič letí do luftu. Což ale na druhou stranu vlastně není žádná škoda, protože takový krám si nic jiného nezaslouží.

Takže Kamile, není třeba se ničeho obávat, stačí se chopit testovacích žárovek a dát se do práce!
V nejhorším případě výslednou zdechlinu jen přemístíš do elektroodpadu.

[Ferko]

JJ stará šedá/černá vadaska. Napětí se dalo odečíst 230-400V podle výchilky magnetku a změřila i sled fází L1-L2 svítí/nesvítí a taky jako fázovka, znám. Přeci jen ta vadaska má v sobě jen cívku. Oproti LED, kde jsou polovodiče. Já teda jsem pro preventivní opatrnost a raději experimentovat, pro životnost měniče, jen s multimetrem. Stojí to pár Kč a doma se hodí vždy. Ten mám ozkoušen přeci jen Mohm je víc než kohm. Nezapomínejte i na to, že v měničích se jedná o citlivé Mosfety ne bipolární tranzistory. Není-li jiné zbytí než vadaska, aspoň bych pro první očichání zařadil pro sichr tak 1M odpor.
PS: myslím, že nějaká variace na ten modrý měnič jsem již viděl.

[mati]

Psal youda :
Takže Kamile, není třeba se ničeho obávat, stačí se chopit testovacích žárovek a dát se do práce!
V nejhorším případě výslednou zdechlinu jen přemístíš do elektroodpadu.[/quote]


Jo,jo , pravdu má předseda - po výbuchu rovnou do elektroodpadu!

V tom mým jsem zkoušel tenkrát vyměnit ty tranďáky ( asi 12x větší , xx meší ) za čínský náhrady - chvíli to vypadalo dobře , potom se pohádali a zbyly kouřový signály. A originály z Hadexu by přišly na víc než za kolik jsem měnič obdržel.

[ota]

To nedává smysl. Vadaska prý měniči může ublížit a to má spotřebu pár W navíc je to induktivní spotřebič, ale žárovkou se nulák měniče proti zemi zkoušet může?

[mati]

To nedává smysl. Vadaska prý měniči může ublížit a to má spotřebu pár W navíc je to induktivní spotřebič, ale žárovkou se nulák měniče proti zemi zkoušet může?

Taky už jsem si to říkal , že závěry vypadají protichůdně. Můj názor je ten , že šmejdskej měnič o kterém jsem psal nepřežije ani starou vadasku ani tu žárovku! Výstup takové zkoušky tedy smrdí elektroodpadem.

Ale nebyl to zezačátku žádnej krám , když mi dokázal ohřívat vodu 2MWhodinami a stál mě myslím do dvou litrů.

[rimi]

Pouzivam na boiler CARSPA 3000W trapez, neni galvanicky oddeleny, no diky propojeni minus polu baterii se zemi chranic vybavi, aniz bych se pokousel spojit PE a N.

[berounskygrizly]

Měnič HQ 24/230V 2500W modifikovaný sinus, zvládne propojení PE, N a - polu baterie. Nevadí ani kybosův vytěžovač (zatím pouze zkušebně 500W žárovka jako zátěž)

6a332ba48da153a978da38aad4955cc5.jpg