Novostavba RD - má FVE vůbec smysl?

[SJM]

Mam slamenný dom ...

Je to moc pěkné, gratuluji.

[Mars]

...beton...zvážil všechna pro a proti -- a nechci.

Takže patky betonové, pod pecí větší pilíř.

Psal jste, že beton nechcete a že ani nevíte, jak ho tam dostat - mimo betonpumpy.

Ach...
Beton nechci V DOMĚ... A zejména tehdy, kdy není skutečně nezbytný... Proto nechci potěr v podlahách, protože zde nezbytný není. Protože dostat beton na místo bude komplikované a zejména drahé... Dražší, než normálně.

Dům musí stát na základech. Základy jsou většinou betonové. Propočítat a nacenit zbývají varianty: betonovat patky a sloupky jako monolitické v jednom kroku (tj. jen jednou pumpa na místě), a nebo ve dvou, s využitím ztraceného bednění. Míchat beton do základů na místě by se asi nevyplatilo. Alternativa jsou pak mikropiloty a ocelové sloupky. Vše nechám nacenit, nevýhodnější se realizuje.

Stačí...?

Ale pokud se Vám moje řešení nelíbí, tak si jich prostě nevšímejte...

[j0hn]

K (ne)proveditelnosti krbu v obytném prostoru, který natopí aku a nepřetopí obytný prostor. Pro Marse OT, protože máme 40 let starý zděný dům, ale přesto se vypotim.
Máme 17 kW krbovou vložku u které výrobce prohlašuje, že má 3 kW do vzduchu a 14 kW do vody.
Snažím se v ní topit tak, aby byla v krbu dostatečná teplota a docházelo tak k sekundárnímu spalování CO -> CO2. Díky 750 litrové aku nádrži nepotřebuji krb škrtit a snažím se ho tak provozovat na jmenovitý výkon.
Při teplotách okolo nuly obytný prostor nepřetopím. Mám na krbu položený termostat, aby v případě topení v krbu nešla voda do radiátorů. Poslední dobou mívám ten termostat sundaný a i tak za ca 4 hodiny topení zvednu teplotu v obytném prostoru z 21 na 23 C.
Nevím, jestli nemáme šílené tepelné ztráty, protože zde prohlašovaný pokles o 3C za pět dní koncem února nedosáhneme ani náhodou. V teplotách okolo nuly by to mohlo být tak 3C za den, ale nemám to zjištěné, protože topíme imrvére. Když je vystydlá nádrž, spustí se TČ. Nicméně to má průměrný příkon ca 35 kWh za den. To by při COP 3 vycházelo na ztráty ca 4kW.
Považuji to za celkem povedené řešení, ale jsou tu i nějaká proti.
Jedno je samotná akumulace do vody. Pokud není aku umístěná v obytném patře, tak asi docela velké ztráty. Rozhodně u mě. Pak samozřejmě potřeba oběhových čerpadel a snad nijak velké riziko zamrznutí.
Druhá samotné řešení krbové vložky. Myslím, že správný návrh je šamotem vyložené topeniště a výměník až nad topeništěm. Tahle je ale bez šamotu a jako výměník používá i boční a zadní stěny. Tím dochází k předčasnému ochlazení spalin a jsou tak zhoršené podmínky pro sekundární spalování.
Tady pěkně popsáno:
https://energetika.tzb-info.cz/8644-o-s ... enistich-2
Jo a taky jsem zjistil, že ne vždy je větší lepší. Komín má tak velký tah, že i při zavřené klapce do komína, to vypadá jak kovářská výheň.

[diablo007]

Tak si na komín den regulátor tahu pokud je moc velký bude do něj přidávat vzduch a tím se sníží komínový tah

[Vitek]

Tak si na komín den regulátor tahu pokud je moc velký bude do něj přidávat vzduch a tím se sníží komínový tah

regulator tahu musí bejt ale mimo obytný prostor, jinak hrozí při vybouchnutí sazí v komíně zpětnej zášleh na obě strany komínu a muže dojit k požaru uvnit domu.
co se týká nasávání vzduchu pro kamna tak jedině z venku...

[diablo007]

Tak si na komín den regulátor tahu pokud je moc velký bude do něj přidávat vzduch a tím se sníží komínový tah

regulator tahu musí bejt ale mimo obytný prostor, jinak hrozí při vybouchnutí sazí v komíně zpětnej zášleh na obě strany komínu a muže dojit k požaru uvnit domu.
co se týká nasávání vzduchu pro kamna tak jedině z venku...

Nestacila by obyč zpětná klapka jako to má můj zplyňovací kotel? Když je nahratej tedy vyplej tlačný ventilátor a ma tendenci si uprdnout tak si prostě nasávací otvor tím přetlakem nemůže odfouknout má tam obyč klapku která se gravitačně přivírá

[brumlaj]

nestačila, regulátorem tahu je zapotřebí opravdu regulovat tlakový spád mezi sáním do krbu a výstupem do komína. To pokud možno tak aby byl nezávislý na teplotě v komíně. Prostě takový "obchvat" krbu. Sníží se tím komínová ztráta.

Ještě je výhodné topit tak, aby teplota spalin z krbu či kotle do komína byla v rozmezí 150-250 st. C. Tedy ihned na hrdle kouřovodu. A opravdu měřit teploměrem, odhad je na nic.

[diablo007]

Tak to nevím jak budu dělat tohle je měřeno v plném výkonu kotle ale kecal bych kolik v té době měla zpátečka

[Dagus]

Já mám teploměr našroubován přímo do kouřovodu a není to problém. Mám teploměr sitem s mosaznou vložkou vrtáno dle návodu 25cm nad výstup z kamen u 125tky trubky. Mělo by to být 2x průměr=výška nad výstup z kamen. Je fakt, že pokud kamna provozuji 200-250°C na teploměru, tak mají nejlepší spalování.

[NOPARasito]

Já mám teploměr našroubován přímo do kouřovodu a není to problém. Mám teploměr sitem s mosaznou vložkou vrtáno dle návodu 25cm nad výstup z kamen u 125tky trubky. Mělo by to být 2x průměr=výška nad výstup z kamen. Je fakt, že pokud kamna provozuji 200-250°C na teploměru, tak mají nejlepší spalování.

Spalovani mozna, ale ucinnost celkovou asi o 10% navic promrhanou

[kodl69]

ten IR teploměr na lesklým nerezu měří nesmysl, je potřeba si tam udělat černý kolečko, řeba okouřit svíčkou, nebo barvou na krby, a bude to hned o 40°C víc...
Pouštět studenej vzduch do komína? To je podle mě kontraproduktivní. Dojde ke kondenzaci spalin a dehtování v komíně, úplně zbytečně. Pokud je topidlo těsný, stačí zavírat přívod vzduchu, ale to moc krbů není, oplach skla z místnosti, špatný těsnění dvířek...
Pokud se krb reguluje komínovou klapkou a přivřením vzduchu, jako vedlejší efekt u mizerně tepelně izolovanejch komínů je akumulace a vyzařování tepla z komínovýho tělesa do místností, skrz který komín prochází. U mě to výrazně zlepšuje účinnost topidla jako celku.

[Vitek]

ten IR teploměr na lesklým nerezu měří nesmysl, je potřeba si tam udělat černý kolečko, řeba okouřit svíčkou, nebo barvou na krby, a bude to hned o 40°C víc...
Pouštět studenej vzduch do komína? To je podle mě kontraproduktivní. Dojde ke kondenzaci spalin a dehtování v komíně, úplně zbytečně. Pokud je topidlo těsný, stačí zavírat přívod vzduchu, ale to moc krbů není, oplach skla z místnosti, špatný těsnění dvířek...
Pokud se krb reguluje komínovou klapkou a přivřením vzduchu, jako vedlejší efekt u mizerně tepelně izolovanejch komínů je akumulace a vyzařování tepla z komínovýho tělesa do místností, skrz který komín prochází. U mě to výrazně zlepšuje účinnost topidla jako celku.

Máš pravdu, a navíc... jen dodám že měří vnější povrch plechu. teplota uvnitř, spalin bude skutečně minimálně o 50 stupnů výše. doporučuji termočlánek zastrčit do kouřovodu... pak se dá něco změřit...

[brumlaj]

....... Spalovani mozna, ale ucinnost celkovou asi o 10% navic promrhanou

kde se mrhá tou účinností? Když je spalování nejlepší, tak kam ta energie zmizí?

......... Dojde ke kondenzaci spalin a dehtování v komíně, ..........

Řekl bych že k dehtování dojde pouze pokud spaliny nesou vysoké procento uhlíku nespáleného na CO2. Takže pravá příčina dehtování je nedokonalé spalování.

[NOPARasito]

Takze nasaju z venku 0st vzduch a 250stC poslu kominem pryc a energie nemizi???? Safra.
Kdyz dokazu sebrat ze spalin jeste treba 100stC a teplota plamene byla 1000stC tak kolik poslu kominem energie jednoduchymi pocty???
Takze plynovej kotel klasickej (150stC do kominu) a kondenzacni co jeste z kominu sebere energii na skoro teplotu vratky radiatoru (21-23stC do kominu) maji stejnou ucinnost.
A to spaluji stejny plyn stejnym zpusobem.
Upozornuji, mam nerezovej(zaruvzdornej) komin 150x2mm sazenej do stareho 200*200mm(vnitrni rozmer). Nerezova vlozka je obalena 5mm "sibralem" a jinak je tam zbytek vzduchova mezera.
Na krbovkach s vymenikem mam:
Plamen

Teplota do vymeniku

Teplota za vymenikem

V kominu nemam znamky dehtovani, provozuju 8let, interval cisteni v sezone 1,5-2mesice.
Brumlaji: od teve bych cekal lepsi pristup. Takze tech 200 st mam poslat kominem pryc.
Ps.: Pred instalaci ale na kamnech ABX mereno, ale nefoceno byla teplota z kamen 300stC a na vstupu do kominu 270-280stC
Tohle si nemohu dovolit, byla by to pro me hanba.
Omlouvam se za pozdni fotky, zapomel jsem fotit po nahrati vodniho vymeniku na vyssi teplotu vody ;-(.

[brumlaj]

Takze nasaju z venku 0st vzduch a 250stC poslu kominem pryc a energie nemizi???? Safra.
Kdyz dokazu sebrat ze spalin jeste treba 100stC a teplota plamene byla 1000stC tak kolik poslu kominem energie jednoduchymi pocty???

ale to víš že s komínovou ztrátou je nutno počítat. Ale ne jednoduše jak požaduješ. Použij to co již spočítali jiní. Jak odkazoval j0hn, podívej se na obrázek č.7. Pokud máš opravdu palivo spálené, pak komínová ztráta při spalinách 200 st. C není nic co by Tě mělo energeticky vykrvácet. Ten článek je zapotřebí číst znova a znova a .......... Chlapi z VECu to nepsali pro srandu králíkům. Pochopte co je tam psáno a nebudete zbytečně dělat chyby a zabývat se relativními "zbytečnostmi".

Takze plynovej kotel klasickej (150stC do kominu) a kondenzacni co jeste z kominu sebere energii na skoro teplotu vratky radiatoru (21-23stC do kominu) maji stejnou ucinnost.
A to spaluji stejny plyn stejnym zpusobem.

V tomto případě nejde primárně o změnu teploty, ale o odebrání KONDENZAČNÍHO tepla vodě která je obsažena ve spalinách. To je řádově jiný tepelný zisk než pouhé snížení teploty spalin beze změny skupenství. A kondenzovat v kotli CO2 ze spalin dřeva, neboť vodní páry je tam zase řádově méně než u spalin metanu - zemního plynu, tak to bys nedal. Takže je třeba v diskuzi uvádět i typ paliva a příliš nezobecňovat. Jde o zcela rozdílný případ.

Edit: poměr H:C u dřeva by měl být 0,1:1 zdroj a u zemního plynu je to 4:1

[thomas.007]

Takze plynovej kotel klasickej (150stC do kominu) a kondenzacni co jeste z kominu sebere energii na skoro teplotu vratky radiatoru (21-23stC do kominu) maji stejnou ucinnost.
A to spaluji stejny plyn stejnym zpusobem.

Nelze srovnávat kotel na ZP a kotel na TP. Zemní plyn se spaluje s vysokým přebytkem vzduchu, aby se právě nestalo to, že nedokonalým spálením vznikne CO, které spolehlivě otráví své majitele. Kotel na TP při plném výkonu také pracuje s přebytkem vzduchu (ne tak velkým jako u ZP) a účinnost je nejvyšší. Nelze jen argumentovat teplotou, je potřeba se dívat co zbyde v kotli (dehet) pak neshořelý uhlík v popelu a samozřejmě CO při škrcení klapkou, který si jen tak vylétne komínem a teplotu spalin nijak neovlivňuje. Jam píše brumlaj, navíc zde hraje roli kondenzace a v té se ukrývá spousta tepla.

[brumlaj]

........Na krbovkach s vymenikem mam:
Plamen

To co vidím je sakra špatné spalování - na skle je nános nespáleného uhlíku. Přesně jak jsem psal - zabýváš se komínovou ztrátou a zcela pomíjíš fakt, že nespálením uhlíku máš "ztráty" násobně vyšší. Prchavá složka nestihla shořet a usadila se na studených plochách. Co se neusadilo, vylétlo nespáleno komínem.

Mimochodem jsem psal že teplota spalin má být 150-250 st.C sám píšeš že jsi posílal 280-300 st. C tak jak máš na první fotografii. Kdo tedy má jaký přístup? Mimochodem podívej se výdobci komínu do dokundamentace a obvykle zjistíš, že teplota spalin u pevných paliv má být 90 st. C jeden metr pod ústím komína......

[NOPARasito]

A to sklo si myslis ze je kdy naposledy cisteny??? Mozna v prodejne.
Tyto kamna nemaji omyvani skla vzduchem. Cisteni skla je ztata casu a hrozne to zari do "rypaku"

[feliz navidad]

Sklo se omývat vzduchem nemusí, při dostatečně vysoké teplotě ve spalovací komoře se sklo očistí samo, zůstane na něm jen lehký našedlý povlak, snadno odstranitelný vlhkým ubrouskem nebo hadříkem. Černé usazeniny na skle jsou důsledkem nízké teploty spalování.

[brumlaj]

Já vím chlapi že nemáte čas, ale čtěte odkazované furt dokola. Po několika letech pochopíte o čem píší. Možná si koupíte i jiná kamna