Ostrovní FV 1500W okr Brno venkov

[kyocera]

Konektory pro DC a AC, zásuvky a svorkovnice.
Nejčastěji používám pro DC tyto konektory v horní řadě.
Rozpojitelné s max proudem 60A, 90A, 150A,200A ,ale na max. proud nezatěžuji.
Uplně vpravo jsou šroubovací TEKOX s označením HPS50 To je pro 50mm2
Tohle může nahradit rozvodnicové lišty. Od 50mm2 má šroub imbus, pod
50mm2 , ty menší 35mm2 mají šrouby zářez pro běžný šroubovák. V prodeji
v elkovu.
Uprostřed jsou konektory pro AC se zásuvkou na panel , barevné plastové jsou
běžné zásuvky AC na 220V. Fialová je určena pro DC napětí, má hranaté konektory
nezaměnitelné s AC 220V.
Spodní řada je svorkovnice šroubovací v plastu. I když to nevypadá, je pro
průřez 35mm2 a v kvalitní mosazi. Používám pro DC i AC. Více zde
http://www.holplast.cz/
Baterie 3HEJdá 48V.
Změřil jsem a zaznamenal nejvíce vybitý celkový stav aku 51,6V, druhý den ráno,
po dni , kdy nebylo slunečno. Změřil jsem napětí
Každého článku, ale žádný se nedostal pod napětí 1,25V. Nejslabší článek jsem zatím
žádný nezjistil při kontrole všech 120ks. článků.
Do každé větvě jsem nově přidal 1ks článku a celkový počet je tedy 123ks.NiCd 120Ah.
Na regulátoru Victron ve vlastním programu č. 8 jsem nastavil nové parametry
navýšené oproti původním o napětí jednoho článku 1,5V / 1,4V.
Denní spotřeba domácnosti z FV je 3až 4kWh / 24hod na straně AC.
Měsíčně čerpám z FV vždy nejméně 100kWh od poloviny dubna.
Od dubna jsem takto soběstačný. Všechny vybrané spotřebiče pomocí přepínače
v rozvaděči jsou 24hod. denně zásobeny z FV systému a od dubna ještě
nedošlo k přepnutí na DS.
Ale na DS je zatím stále připojena pračka a el. trouba. Tyto 2 spotřebiče nejsou
do systému FV zatím připojeny. Další příspěvek se bude týkat měničů.

[kyocera]

Pokračování dalšího příspěvku ohledně měničů.
Na první fotce je vidět praktická vyrobená pracovní pomůcka – nastavitelná zátěž.
Pomocí přepínačů s svorkovnice se dá nastavit zátěž od desítek W až max. zátěž 2800W.
Pro napětí DC až do 400V i AC 220V . U zátěže je i DC a AC voltmetr.
Na druhé fotce je vyrobený další domácí LF čistý sinus měnič,
DC 40V až 66V /AC 220V / 1500VA
Spodní prodloužená část měniče obsahuje malý panel rozvaděče DC vstupní jistič a výstupní
AC jistič. Dále 2 výstupní zásuvky 220V . Uprostřed panelu je kombinovaný
AC měřič napětí 220V a kmitočtu.
Zelené tlačítko slouží k měkkému nabití elytů přes odpor při prvním zapnutí měniče.
Měnič má dálkové nízkonapětové – signální ovládání ke snížení spotřeby v době, kdy je
Sinus měnič mimo provoz z důvodů nízkého napětí aku. Napětí aku se nenastavuje na
měniči, ale na ovládací jednotce .To bylo v minulosti
popsáno – automatika přepínání na DS a vizualizace stavu přepínacích kontaktů.
Vlastní spotřeba měniče je 7,5W naprázdno . Navýšení spotřeby o + 1W na výsledných
8,5W je v důsledku kombinovaného AC měřiče napětí , kmitočet. Povrchová úprava
modrou barvou byla inspirací modrého odstínu z V.E a nabídla také
pojmenování tohoto domácího LF sinus měniče – Modrý trpaslík 1500.
Třetí fotka ukazuje snadné propojení s dříve popsanou ovládací a přepínací jednotkou.
Bílá zástrčka se připojí do měniče Modrý trpaslík 1500 nebo i jiného sinus měniče.
Připojí se zeleným konektorem dálkové vypínání a zapínání měniče.
Šedá zástrčka se zapojí do běžné zásuvky z DS a na bílou zásuvku se připojují
spotřebiče,které tak mají zajištěno nepřetržité napájení AC 220V.
Na poslední čtvrté fotce je vidět další moduly. které napovídají další směr zájmu.
Horní řada obsahuje výkonové moduly pro LF měnič sinus DC 48V / AC 220V , které
se od sebe liší počtem výkonových tranzistorů v H můstku a to
Vlevo 8tr. uprostřed 12 tr a vpravo jen 4tr. Modul vpravo je pro systémové napětí
Aku 120V / AC 220V sinus a s pracovním rozsahem DC vstupního napětí 80V až 140V.
Ve spodní řadě jsou výstupní moduly pro HF provedení měniče. Tedy vstupní napětí
DC 320V až 380V a výstup AC 220V sinus.
Další příspěvky se budou týkat měničů už s větším výkonem , měniče
čistě ostrovního i měniče bez aku .
Ale také sinus měnič, který umí plynule docucnout z DS a bez přetoku do DS .

[kodl69]

Jsem napjat. Asi bych měl o takový řešení zájem pro jednoho známýho.

[Jozef51]

kyocera - ak to nie je tajne, planujete uverejnit aj schemy zapojenia a pripadne blizsi popis tychto zariadeni? Nie ze by som sa hrnul do vyroby menicov. Tych mam zatial dost. Ale rad sa ucim na veciach ktore funguju a predstavuju to comu sa hovori zlozitejsie zariadenie. Inak ten kludovy odber 7.5W je zaujimavy.

[kyocera]

Zdravím,
K tomu co píše Josef 51, schéma zapojení zveřejňovat nebudu, ale do mejlu Vám
schéma zapojení poslat mohu. Informace nejsou tajné. 95% Informací najdete na Google.
A v některém příspěvku také dám fotky i přístrojového vybavení. Nízká spotřeba se
dosáhnout topologií zapojení nebo také kvalitními mat. Můj zakázkový toroid
levný vůbec nebyl. Ale myslím si obecně, že měničů je na trhu hodně.
Chtěl jsem se také něco z této oblasti naučit. A za tím učením stojí i nějaké kilo
pokažené mědi a vybouchlé tranzistory.
K tomu co píše kodl , tak snad možná někdy v budoucnu něco i prodám, ale hlavním
důvodem příspěvků je ukázat na možné jednodušší nebo jiné řešení. Příspěvky
ale píši spíše pro pokročilé. Uplný začátečník by se neměl pouštět do složitých
věcí, kde si může přivodit úraz elektrickým proudem nebo způsobit požár.
Když už jsem mimo plán odpověděl kodl i Jofef 51 tak aby i tento příspěvek měl nějakou
informační hodnotu ,připojuji fotku řešení modulu LED s řešením, jak ochránit
výkonný LED modul proti prachu a stříkající vodě. Byl použit LED modul 30W.
Základem je předimenzovaný chladič, protože LED čipy by neměly překračovat
Max. 55°C. Teplotu LED držet co nejnižší, zvýšená teplota zkracuje životnost LED
Použil jsem čočku. Uvedená firma vyrábí více čoček, ale použil jsem
rozptylovou čočku zde.
http://www.lustroveovesy.cz/cs/katalog/ ... tleni_1-9/
Dále jsem použil hranol ze silikonové gumy 5 x 5mm nakoupený u
http://www.gumex.cz. Je také možné použít silikonový profil kruhu místo čtverce.
Ze silikonového profilu jsem udělal za použití vteřinového lepidla
O kroužek na průměr okrajů čočky a O kroužek na okraj čočky přilepil.
Příruba je z nerez 0,8 mm plechu a na konci zahnutá 5mm , čímž vytvoří potřebnou
tuhost a pevnost. Do chladiče je přišroubována 4mi šroubky. Tím přitiskne čočku i
těsnící silikonový profil k hliníkovému chladiči , včetně přívodních drátů a
výkonný LED modul je tak chráněný před prachem i stříkající vodou.
Na doplnění je tam nastavitelný modul step up, který zvyšuje napětí z 12V na potřebné
napětí výkonové LED diody 30W. Tento step up modul je doplňkový a pouzdro
není zatím voděodolné. Step up modul může být umístěný v chráněném prostoru.
Zvyšující nebo snižující měnič volíme podle napájecího
napětí aku. Příspěvkem ukazuji osvědčené řešení ochrany výkonových LED modulů
proti prachu a stříkající vodě. Tento příspěvek jsem dal mimo plán. Další příspěvky se
budou týkat měničů jak bylo uvedeno v předcházejícím příspěvku – Modrý trpaslík 1500.
Pokud máte k nějaký dotaz, napište SZ.

[kodl69]

Pěkná práce.
Takhle silný světlo jsem nikdy neřešil, používám LED reflektory za 130Kč, s tím, že vyměním předřadník na 230V za step down s omezením proudu a nastavím výkon na max. 7W, aby se to nepřehřívalo. Celková cena svítidla opravdových 7W napájené DC 48V je do 200Kč, a práce je minimum, krytí IP54 zajištěno. Předpokládám, že totéž se dá provést i s reflektorem 20W, 30W a 50W s podobnými výsledky...
Tam kde potřebuju co největší ůhel vyzařování dávám COB LED bez jakékoliv optiky, na kus hliníku, umístěnej ve standartním svítidle LUNA (plast, IP44) a opět opatrně s výkonem do LED kvůli teplotě.

[kyocera]

Modrá trojka 3000VA
V předposledním příspěvku jsem zmínil potřebu nastavitelné zátěže vyrobené svépomocí.
Stejně tak se ukázalo pro vývoj a stavbu různých zařízení ,že je potřebné mít k dispozici
experimentální proměnlivou tlumivku , nastavitelnou indukčnost.
Ta je vidět na první fotce. Je navinuta měděným plechem tl. 0,3mm o průřezu 24mm2 a
izolovaná teflonem.
Nastavení indukčnosti v širokém rozsahu se děje velikostí mezery mezi feritovými jádry.
Ferity váží 2kg a měděné vinutí na cívce tlumivky 3kg.
Nastavitelná indukčnost má tak celkem 5kg.
Vedle nastavitelné indukčnosti je i potřebný LCR metr.
Další potřebou je měření DC výkonu .
Fotka 2.Modelářský watmetr ,dále watmetr od Carlo Gavazzi DC 400V/ 20A uspořádaný
do zakrytovaného modulu, kde je DC jistič 440V, který slouží i jako vypínač .
Nechybí ani DC Ampermetr kleštový a nejlevnější infra teploměr .
Na třetí fotce je vidět dva potřebné měřící přístroje, , které patří do kategorie
těch nejlevnějších. Je to čínský SA s TG. Na spektrálním analyzátoru SA je možné za pomocí
logaritmicko periodické antény se známým koeficientem přepočítávat emag.pole V/m
tedy zjistit nežádoucí vyzařování měřeného zařízení v určitém kmitočtovém spektru.
Čínský SA má i TG tedy VF gen s nastavitelným kmitočtem , kde je možné za pomocí
již dříve zmíněného svépomocí realizovaného výkonového VF zesilovače a
log.per anténou se známým koeficientem zase ozařovat měřené zařízení elmag. polem
s nastavitelnou velikostí V/m a případně zjistit nežádoucí narušení funkce zařízení
vlivem elmag.pole. Tedy odolnost měřeného zařízení proti elmag. poli.
Praktická simulace dá dopředu odpověd typu např. nenaruší funkci zařízení pokud
v blízkosti zařízení zazvoní mobil nebo je v blízkosti zařízení realizovaný hovor z mobilu ?
U osciloskopu je několik sond pro různé napětí , včetně vysokonapětové do 2kV.
Na dalším snímku je další realizovaný měnič – Modrá trojka
je LF měnič 3000VA pro systémové napětí aku 48V.
Předchozí model 1500VA měl velikost modrého krytu maximální. Modrý kryt u
předchozího modelu 1500VA zakrýval z boku také rozvodný panel.
U modré trojky je modrý kryt už minimální a přiznává skutečnou velikost pomocného
rozvodného panelu měniče.
Na rozvodném panelu měniče panelu jsou opět dvě AC zás. 220V.
Dále vstupní DC jistič 80A a výstupní AC jistič 16A.
Nechybí zde opět rozpojitelný konektor pro dálkové zapínání a vypínání měniče a
zelené tlačítko pro měkké nabijení elytů při zapínání měniče a panelový AC měřič
zobrazuje AC napětí, kmitočet a počet provozních hodin měniče 3000VA.
Podrobné údaje o Modré trojce 3000VA uvedu v dalším budoucím příspěvku až provedu
měření.
Na poslední fotce jsou vidět další moduly a další směr konstrukcí. Zleva doprava ,
jsou to DC-DC měnič 12V / 2 x 40V /400W jako zdroj pro digitální výkon.audiozesilovač, dále
zvyšující DC DC měniče 1,8kW a vedle 3,5kW , dále solární nabiječ aku pro systémové
napětí DC 120V , DC 380V a zařízení pro FV ohřev vody .V dalším příspěvku se objeví napájecí
zdroje pro výkonové měření měničů , modulů a také se příspěvky budou týkat měničů,
ke konci plánovaných příspěvků to bude i měnič na 3fáze z DC 48V / 4kW i měnič
5kW.Také měniče s plynulým docucnutím bez přetoku , ostrovní měniče i bez aku
Pokud máte nějaký dotaz, napište SZ, at se nenaruší souvislost a návaznost
příspěvků ohledně všech měničů i budoucích měničů v tomto vlákně.
Tedy v případě dotazu napište soukromou zprávu.

[kyocera]

Zdravím,
Několik dalších fotek s popisem . Popis fotek zespodu nahoru zespodu nahoru
První dvě fotky úplně dole přibližují jednoduchost
Celé FV realizované s NiCd, které nepotřebují žádné balancery a stačí
Jen snímání horní a spodní hladiny napětí aku sestavy. Rozvaděč, kde jsou 4 jističe
Se týká jen DC části . A jsou to 2 FV pole a 2ks měničů. Rozvaděč AC je opět vybaven
spartansky a to jen podpětové bistabilní relé s nastavitelnou spodní a horní hladinou napětí
vybavenou servisním konektorem pro nastavení potřebných napětí – horní a dolní. A pro
přepínání je výkonová přepínací jednotka s vizualizací stavu kontaktů. Momentálně
2 zelené LED Je zobrazují , že oba kontakty výkonového relé jsou rozepnuté
Pak jsou zde 2 AC elektroměry. Jeden od DS druhý od měniče.
Spokojím se s odečtem 1 x ročně.
Třetí fotka od spodu ukazuje nový ostrovní měnič s možností zapojení 4 až 9 panelů v serii ,
tedy myšleno 1kWp až 2,3kWp. Výstupy jsou v tomto měniči dva druhy
modrá zásuvka je na ohřev bojleru až 2kW a výstup jsou obdélníky 50Hz. Zde
jsem převzal zapojení Vcontrol podle Oplockého. Na to navazuje zvyšující DC – DC měnič
se stabilizací DC napětí a za tím je modul DC – AC 220V čistý sinus. To jsou 2 černé zásuvky.
Zatížení sinus měniče je až do 2kW. Pak jsou zde 3 kulaté konektory. Jeden slouží
K napojení na FV pole , kde jsou FV panely zapojené v serii tedy napětí DC 100V
Až 400V. Druhý kulatý konektor složí k připojení aku jednotky DC 100V až DC 350V.
tento měnič tedy počítá i s možností přímého napojení starého ojetého aku z e-auta.
Poslední třetí konektor je napojený na oddělovací transformátor od DS AC 220V 2kW
tedy galvanické oddělení od sítě DS , jak to požaduje norma. Potom měnič dokáže i
přicucnout energii z DS v době, kdy FV panely dodávají málo nebo aku nestačí
nebo tam není připojený žádný aku. Pokud není na měnič připojený
aku, přicucne si z DS . To se týká jen měniče čistý sinus 2kW . Specifikum je že tento měnič má
absolutně nulový přetok do DS. Princip už jsem vysvětli dříve. Za galvanicky
odděleným transformátorem je usměrňovač a tak proud protéká vždy jedním směrem
a nevrací se nikdy do DS.
Tím je zaručený vždy nulový přetok do DS. Měnič je připravený na testovanání v provozu.
Rozměr měniče je 470mm x 200mm x 200mm. Měnič je tedy určený pro ohřev vody a napájení
dalších spotřebičů čistý sinus 220V, což vede k lepšímu využité energie z FV panelů.Tento měnič tedy má jen
plynulé docucnutí z DS bez přepínání měnič a DS.
Další fotka ukazuje, jak podpětové bistabilní relé dostalo k napájení měnič
Se vstupem 36V až 72V a tak došlo ke snížení spotřeby na 0,4W. První model jak jsem
dříve popsal byl napájený lineárním stabilizátorem.
Další fotka ukazuje jednoduchý, ale užitečný přístroj na pozorování únikového
Proudu od spotřebiče při různé sekvenci chodu spotřebiče např. pračky nebo jiného
spotřebiče.
Digilálně se tedy zobrazuje AC proud v mA a sleduje se i analogově AC odběr spotřebiče.
Říká se, že každý opravdový FV nadšenec by měl jednou za život sestavit svoji aku jednotku.
Také jdu i tímto směrem.
Fotka dokumentuje hotový vývoj LTO balanceru s hlášení do sběrnice podpětí aku článku a
Hlášení do sběrnice, také že LTO aku článek začal balancovat.
Větší zelený konektor je rozpojitelný dimenzovaný DC 40A jako vstup od jednoho
Aku článku. Na druhé straně menší rozpojitelný zelený konektor představuje výstup do
společné sběrnice pro hlášení podpětí článku nebo zahájení stavu balancování. Proud pro
Zahájení balancování z článku je 6,5A. To jsou ty výkonnové odpory 6ks , ale DPS
Dosáhne max. teploty při dlouhodobém balancování jen + 31°C
DPS vypadá jednoduše, ale na druhé straně je SMD montáž. DPS obsahuje také filtr
Proti rázům co se na aku objevují.
Bylo obtížné dosáhnout v rozmezí okolního prostředí – 15°C až + 50°C dlouhodobé
vysoké stabilitě a vysoké opakované přesnosti I pro napájecí hraniční ,kritické napětí 1,6V
Nakonec se to po vyladění součástkami a opakovaných teplotních zkouškách vše podařilo.
/ Balancer pro LTO hlásí do sběrnice podpětí LTO článku při 1,750 V /
Odběr DPS – balanceru z článku v pohotovostním režimu je jen 60mikroA , tedy 0,00006 A
To znamená, že 1Ah z aku spotřebuje balancer za 16666 hodin, tedy to je 694 dnů.
Vybití nehrozí a není zde žádná zbytečná elektronika, co by zvyšovala zbytečně spotřebu.
Celý DPS – balancer pro LTO je předimenzovaný a navržený na životnost 20 roků
Další fotka uplně nahoře zobrazuje snahu po dosažení co nejmenší přepínací jednotky
DS a měnič. Přepínací jednotka je do 2kW a červená zástrčka se zapíná do domácí
Zásuvky DS a modrá na výstup měniče. Na přepínací jednotce jsou dva elektroměry a
Výstup zásuvky pro spotřebiče 220V, které tak mají zajištěné nepřetržité napájení.
Tato přepínací jednotka má rozměr 190 x 120 x 60mm.
To mně přivedlo k úvaze vyrobit přepínací jednotku 5kW i pro indukční zátěž
tak, aby během přepínání
Kontakty byly bez proudu. To se podařilo a to přidáním SSR relé, které na 3 periody
Vypne během přepínání kontakty výkonové relé, takže kontakty jsou 60ms bez napětí a
nikdy v nich nevznikne oblouk ani při indukční zátěži.
Přepnutí je tedy vždy rychlé a bezpečné během 60ms.
/ Jedná se o časovou vlečnou regulaci /
Fotku přepínací jednotky 5kW s fotkou přinesu v příštím příspěvku. Také v
Příštím příspěku přinesu další měnič a pokračování při sestavení aku jednotky
LTO článků včetně hotových balancem v jeden celek. Není bez zajimavosti , že
Při této stavbě aku jednotky s LTO články a balancery bylo nutné zapojit
Několik tisíc součástek do jednoho konečného celku. Aby příspěvky na sebe
Plynule navazovaly, žádám Vás, aby v případě dotazu nebo nějaké Vaší reakce
jste mně napsali soukromou zprávu.
Tedy SZ a nepsali jste dotazy nebo Vaše reakce za moje příspěvky. Chtěl bych aby
popisované téma bylo ucelené, navazovalo na sebe a nebylo zbytečně rozbité .
Proto pište jen SZ v případě dotazu nebo Vaší reakce.

[kyocera]

Poslední
Zdravím,
Tento příspěvek má otevřenou pozici a dnes psaní v tomto vláknu
Posledním příspěvkem definitivně ukončím. První realizovaná sestava FV byla zaměřená na to, že šetřím z faktury 90% ceny tím, že uspora je zaměřena na spotřebiče do 1kW a
Ty dělají na faktuře 90% ceny faktury co platíme.
Nejprve ale k dnešním obrázkům.Fotky nejsou nijak popořádku ale podle popisu je možné k textu přiřadit. Na jedné fotce je experimentální školní
Ostrovní měnič s názvem - rostu s panelem. Vstupní jistič od FV panelů DC 1000V. výstupní jistič AC 16A pro 220V , Tři kontrolní měřáky, provedení měniče HF verze.
Jak název říká ,že výkon roste podle počtů
Panelů v serii. Přiklad 4 panely v serii každý 270Wp. výkon měniče je 220V čistý sinus / 1000VA
Pokud je seriových panelů 270Wp 8ks je výkon měniče 220V čistý sinus / 2000VA.
Rozsah vstupního DC napětí od panelů je 120V až 400V.
Měnič má tedy menší výkony do 2500VA spíše jako školní měnič a odrazový
můstek k větším výkonům.
Takový měnič by měl ale význam, v době, kdy panel stál 20tis.Kč. Dnes takový měnič nemá opodstatnění i když umí fungovat mimo DS i bez aku. Na další fotce je aku jednotka
s LTOčlánky 40Ah. 27,6V / 1kWh Aku jednotka s LTO má ocelovou skříň vyztuženou
proti deformaci a zkrutu spodními
Trojúhelníkovými plechovými profily.
Jednoduchá kombinace šedé barvy a nažloutlého čelního panelu.
Uvnitř je 12ks LTO článků 40Ah a 12ks BMS jednotek, které
Z jedné strany jsou předimenzovanou proudovou rozpojitelnou svorkovnicí napojeny na jednotlivé aku
LTO články a z druhé strany slaboproudou svorkovnicí do sběrnice.
Každý článek má svoji BMS jednotku. BMS jednotka byla testována v mikrocele vytápěné na + 50°C; A také zamražené na -20°C. Celá aku jednotka dokáže spolehlivě fungovat
V rozmezí teplot -20°C až + 50°C . LTO článkům mrazy nevadí. Co a jak se testovalo. K testování bylo nutné
Vyrobit zdroj s rozlišením a nastavením 1mV rozsah 0 až 5V / 70A.
Viz fotka, kde na výstupu zdroje jsou mosazné svorky M10 a 4 ks
Přívodní bílé vodiče 4mm2 Tedy 8mm2 na jeden pol svorkovnice.
Jako přívod k rozpojitelnému konektoru BMS. Dále bylo nutné na straně výstupu do sběrnice vyrobit přípravek na testování výstupu sběrnice. Současně se osciloskopem měřilo, zda během sepnutí do výkon odporů nedochází k zakmitnutí . Čistota EMC.
Také byly změřeny přechody všech polovodičů, zda úbytky napětí jsou v požadované velikosti. Odpory na BMS jsou kolmo, aby vzduch dobře proudil a odváděl teplo . Výkonové odpory jsou zatěžovány jen na 25% jmenovitého výkonu
Aby součástky se nepřehřívaly a měly vysokou životnost. Např. horní vývod odporu je více zahřátý jako spodní a tak i Cu folie pomáhá teplo rozptylovat. Dosáhlo se velmi nízké
Ustálené teploty BMS během maření energie ve výkon. odporech. Vzdálenost mezi deskami je taková, aby jedna
Deska BMS teplotě neovlivnila druhou desku BMS.
Každý článek hlásí do sběrnice svůj stav podpětí nebo přepětí. V případě přepětí dojde ihned ke spalování přebytečné energie na 6ti ks výkonových odporů- Jednotka BMS byla navržena na
Velmi úsporný provoz a vlastní klidová spotřeba je jen 80mikroA v klidu. To odpovídá
Spotřebě 1Ah z článku za 2 roky. Na pohled vypadá jednotka BMS jednoduše, ale z druhé
Cu folie je SMD montáž. Výstup ze sběrnice je v konektoru Canon, Jak je vidět
Na další fotce , se zajištěním proti vypadnutí. Všechny výstupy ze sběrnice mají
Prosté paralelní řazení. Informace o podpětí se dostává nově na podpětové bistabilní řídící
Relé s volbou nastavitelného celkového napětí pro horní nebo spodní mez.Bistabilní relé popsáno dříve.
Bistabilní relé tak přepne na DS pokud celková nastavená spodní hladina napětí byla
Dosažena nebo jeden libovolný článek LTO hlásí individuelně do sběrnice podpětí.
K přepnutí dojde tedy podle toho, která událost nastala dříve.
Podpětové bistabilní relé má pracovní spotřebu menší
Jak 1W a pohotovostní spotřebu menší jako 0,4W.
Naopak informace o přepětí aktivizuje polovodičové relé a to přímo sepne
Suchou spirálu 1kW / 50V pro ohřev vody jako využití přebytku, protože aku jsou plné.
Jedna aku jednotka má jmenovité napětí 27,6V a kapacitu uložiště 1kWh. I když je LTO
Z rodiny na bazi litia, nedochází ani při proudu 10C k pokovení elektrod a zničení článku
Proudem 400A jako by to bylo , při 40Ah LIFEPO4.
V LTO článku se nevytváří SEI film. To dává předpoklad, že vnitřní odpor se udrží stále
Na nízké úrovni. Také LTO článek má být nehořlavý.
Přesto pořád platí základní poučka o časové životnosti
I pro tento článek a to je 12 roků stejně jako další z rodiny aku na bázi litia. Uživatelé uvádí, že LTO články vyřazují už po 8mi rocích a tehdy mají za sebou 20tis.cyklů. Výkonově
Malé úložiště s LTO tak dává předpoklad k více cyklům za den. Malé uložiště s LTO je tedy něco jako superkondenzátor, který je necitlivý k vysokým nabíjecím i vybíjecím proudům.
Na čelním panelu jsou vývody mosaznými šrouby M12. Pro štouraly uvádím, že
Barva není uvnitř závitu mosazné matky M12. Uvnitř jsou Cu pásky jako
Propojky o průřezu 50mm2. Každý LTO článek je v ohrádce z izolantu na silikon gumě
Aby se pohltilo případné mechanické pnutí. Na jedné fotce je vidět jak jsou LTO články
Spojeny. Zatímco výrobce předpokládá uchycení jednou matkou, použil jsem matky dvě a
Mechanické namáhání není už na čelo článku, ale mezi matkami na závitu M12 z hliníku.
Změnu jsem udělal z toho důvodu, že jsem se dočetl na zahraničním foru, že přítlak
K čelu článku měl někdy i za následek mechanické uvolnění
Závitu M12 od čela článku. Stisknutím Cu pásku mezi dvě nerez matice s momentem 7Nm, tak toto nehrozí.
Čas ukáže , zda hliník na šroubu M12 nepoteče a spoj je dostatečný k přenesení
proudu stovky A.
Dvě aku jednotky 27,6V se vždy řadí do serie. A pak výsledek 55,2 V paraleně
S další sestavou.
Nebo pro případ jiného měniče je možné všechny aku jednotky výkonově řadit do serie, ale
Výstupy ze sběrnice na Canon vždy paralelně. Bez ohledu na výkonové zapojení LTO aku jednotek.
Sestava aku jednotky je velmi pracná a pokud bych započítal každý šroubek nebo
Odpor, obsahuje jedna aku jednotka skoro 600 součástek. Nikde není ale
Žádný kondenzátor elektrolyt s omezenou dobou životnosti a ani žádná LED dioda, která by zvyšovala zbytečně spotřebu. Jedinou LED
Diodou je indikační LEDka při spalování přebytečné energie při dosažení stavu přepětí.
I když aku jednotka má standartní výšku 2U a šířku do racku, na délka je long a tedy
Mimo standart. Aku jednotky tak budou v regálu nad sebou v policích na vozíku.
Na fotce je vidět, že jedna aku
Jednotka má na čelním panelu vyvedené kontaktní pole ke každému článku.
Na dalších fotkách je vidět, jak se jednotka BMS odzkoušela i pro LIFEPO4 – 3 vrsvy
Výkonových odporů , balanční proud 16,5A už bez vstupní proudové svorkovnice nebo pro Li-ion
To jsou 2 vrstvy výkonových odporů a balanční proud 12A. Jednotka BMS je tedy variabilní
Pro různé články v rozsahu 1,5V až 5V. S možností nastavitelného napětí pro
Libovolné Podpětí článku nebo přepětí. Vždy hlášení do sběrnice a vždy spalování přebytečné
Energie ve výkon odporech.
Vyzkoušel jsem také 5kW přepínání měniče a DS za pomocí výkon SSR relé s vynechání
3 period, jak jsem popsal dříve Ale co naplat, v SSR relé je tyristor a ten má vždy úbytek a hřeje.
Proto jsem toto přepínání zavrhl a na stejném principu jako jsem popsal v minulosti
Použil nové velmi výkonové relé. V minulosti jsem měl jeden příspěvek o tom, že
Se kontakty rozebraly, nebyly opálené při dříve popsaném zapojení během přepínání.
Nová přepínací jednotka je tak dimenzována na jednu fázi a
Mžikový přepínací bezpečný výkon 15kW
Přepínací jednotka je ale dočasná berlička v času .
Začínám stavět už poslední kombinovaný jednofázový měnič s názvem KŘ 12SIN 15MOD.
Ten název je Konečné řešení 12kW čistý sinus a 15 kW modifikovaný sinus.
Myslím, si, že podřadné spotřebiče typu el. trouba, nebo ohřev vody či
Podlahové topení nepotřebují sinus, ale stačí modifikovaný. / Menší ztráty v měniči /
Nový a poslední měnič velkého výkonu je už stavěný na bázi polovodičových modulů a topologie HF
s obousměrným měničem ke vztahu uložišti LTO..
V této výkonové hladině má možná vlastní tvorba svoje opodstatnění, ale pravděpodobně
Jen pro mě.
Nový a poslední měnič je určený pro budoucí nové FV pole 10kWp až 20kWp.
A v kombinaci s malým vysokoproudým uložištěm LTO 4 až 6kWh.
Na fotovoltaiku bez dotací jsem nezanevřel, ale už nebudu nikdy v tomto vlákně pokračovat. Uvedu důvody. Domácí výroba čehokoliv je časově i finančně náročná a nic nevyjde
Levněji. Naopak, zařízení jsou ve výsledku bez certifikace a rozhodující je i co dříve napsal střídač-N.
Má smysl se zabývat je zařízením, které se vyrábí seriově. Uvedl střífač – N.
Už dávno není doba, udělej
Si sám a moje vlákno tedy nikomu nepomůže a uživatelé si raději rychle kupují hotové
Produkty za lacino bez vlastní práce. Dále vlastní výrobek čehokoliv není zde
Na foru ceněný
Jak produkt duševní produkt , ale uživatelé kladně hodnotí spíše to, když někdo
Za svůj systém utratí 0,4 M nebo 1M.
Co jsem si myslel, než jsem napsal první příspěvek :
Že je tady parta nadšenců. Že bychom se mohli s lidmi co něco umí sejít, eventuelně by mohli
Někdy přes víkend přespat u mě a rychle bychom dali dohromady všechny věci pro
Levnou výrobu FV komponetů pro všechny a zveřejnit schémata. Jenže po prvním
Příspěvku jsem poznal, že každý je tam sám za sebe a forum je spíše škodolibé, radí mně blbosti na které jsem se Vůbec nikdy neptal, viz začátek vlákna.
Třeba to, že modrý FV regulátor Victron je jen modrý ,jinak je k ničemu a nebude nabijet NiCd viz Gupa , nebo jak smrdí
Spálenina od DC nebo AC proudu viz tomas atd. Nebo když jsem dal příspěvek o NiCd, tak uživatel
Ota, mně tam dal fotku LIFEPO4, když jsem na jeho příspěvek reagoval fotku Ota smazal
A můj přípěvek reaguje bez fotky blbě. Pokud jsem psal o NiCd, kodl 69, mně tam řešil
Jak šplouchá elektrolyt v LIFE. A pokud je někdo konstrukter, domluva
také není možná, každý si tlačí svoje řešení.
Jenže zásadní je , že forum mypower není soukromý prostor pro psaní knihy a
Tak uživatelé mají právo být škodolibí nebo psát podle libosti blbosti nebo příspěvky mimo názvu tématu.
Pokud mně to vadí, tak mohu dobrovolně psaní vlákna ukončit.
Jestli moje domácí vlákno bylo užitečné je i zpětná vazba. Výsledek.
Jen 5 lidí si vyžádalo schéma
LF měniče a jen jeden čtenář se zajímal o energetického asistenta. Dále poslední příspěvek
Byl hodnocený 2 x kladně a 1 x záporně. Když něco nevím v nějakém vláknu ,tak se já uživatele fora Opakovaně vyptám. Než zaujmu stanovisko.Třeba zde
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... =20#p50504
Ale pokud existuje uživatel fora a na nic se neptá, zda mám třeba VF mikrocelu na měření
Nebo někam chodím, ale vyhledává příležitosti, jak dát záporný bod, je to pro mě
Negativně laděný člen fora, negativní fanoušek. Po zkušenostech už bych tedy nikdy žádné domovské vlákno nezačal psát. Já se nepotřebuji ničím chlubit, ani nepotřebuji
Prezentovat výsledek své práce. Mně úplně stačí, když si něco sám vyrobím bez prezentace.
A co jsem zveřejnil je jen malý zlomek a jen s návazností na FV.
Než jsem se stal účastníkem fora, měl jsem první FV už hotovou. Ta mně sloužila k experimentování
A přípravě na budoucí velkou FV. Měl jsem malé znalosti z oblasti aku.
Nejprve jsem četl informace zde na foru, ale pak jsem našel
Že existuje universita battery
Zde
https://batteryuniversity.com/learn/
A těch informací je tam mnohem více. Mnoha členům fora jsem poradil a co jsem věděl to
jsem napsal. Něco už i 3x. Dnešní noví členové mají už přesné znalosti co chtějí instalovat, jen narychlo potřebují
Nalít do hlavy nějaké znalosti, nebo nechtějí číst návody . Také chtějí rychle a levně nakoupit a
Už to nejsou nákupy typu jeden panel, jeden regulátor a jedna baterie se slabým měničem
A noví uživatelé také mají větší znalosti jako jen základní znalost
Jedna trubka stačí na plyn a na elektřinu 2 dráty. Nových členů přibývá a o to napsat radu je velký zájem. Mohu tedy být klidný, že už radit nemusím.
Přesto jsem rád, že jsem osobně potkal i dva velikány fora, , tedy Youda a Kybos.
Domovské vlákno tedy dnes definitivně ukončím,. Na začátku jsem měl plán napsat max. 500
Příspěvků. To jsem také překročil a než se v budoucnu definitivně rozloučím jako vlkzajac, své
Příspěvky maximálně omezím. Na začátku jsem četl forum 2 x denně a dbal na to, aby lidi
Nepsali blbosti o volné energii, nebo když někdo někomu ve zlobě sebral body, tak jsem mu body doplnil.
Ale nyní už čtu jednou za několik dní a loni jsem 3 měsíce nečetl a nepsal žádný příspěvek.
Za informace jsem osobně zvyklý platit. Jsou to náklady nepřímé, tedy cestovat např. stovky km
Vstupné atd. Na členy fora jsem měl jen jednu jedinou otázku, ohledně bezpečnosti NiCd.
Tedy ptal jsem se Kolik litrů destilky za rok dolejí do svých NiCd. Chtěl jsem mít představu, kolik
Ročně vyrobím vodíku.I když řada
Členů fora má NiCd nikdo mně neodpověděl. . Psát blbosti lidi baví, ale na seriozní
Odpověd je forum lenošné.Alespon v tomto případě.
Ale už to vím – s tím vodíkem . Pokud jsem sám potřeboval na něco znát
Odpověd neptal jsem se zde na foru, ale , ptal jsem se na akademii věd, na katedrách chemicko technologické , na jaderné katedře, Katedře mikrobiologie ,Ptal jsem se doktorandů u nás v zahraničí, ptal jsem se na vysokých školách nebo vědeckých pracovníků i v zahraničí. Uspěšnost odpovědí byla 90%. Často jsem dostal do mejlu i bohatý studijním mat. k tomu na co jsem se
ptal – k danému Tématu.
V zahraničí jsem dostal od firem v USA zdarma i vzorky polovodičů. Tím chci tedy říct, že zdejší
Forum nepotřebuje mně a ani já nepotřebuji znalosti tohoto fora. Tedy upřimně pomohly mně
Maličkosti. Třeba, že jeden člen fora napsal, že výroba 1kWh z použitých 18650 stojí
5700Kč při ceně práce 100Kč / hod a ceně 1ks použitého článku 7Kč. Pomohlo mně to v tom, že bych takové
Sestavy z použitých 18650 nestavěl. Nebo o tom, jak některým se snadno zničily LIFEPO4.
/ Důvod, pro mně proč si LIFEPO4 nepořídit. /
Stejně tak jsem přesvědčený, že každý si rád staví vlastní systém a nikoho
Nekopíruje a využitelnost fora je tedy spíše obecně malá. Je to ale každého věc co kdo staví z čeho
Kde a za kolik. Snažil jsem se v minulosti pomoci foru získáním 500kWh použitých LTO článků
Z USA.
Po několika dnech dotyčná firma v USA ale změnila svoje www stránky než by seriozně odpověděla.
To je ale jedna firma, jinak si firem v USA stále vážím a cením.
A to že to s použitými LTO nevyšlo, někteří dodnes nerozdýchali a ještě mně kvůli tomu
Nedávno sprostě nadávali nebo si tropili posměšky, jak uvedu v jiném budoucím příspěvku.
Zbývá na závěr poděkovat všem co mně dali kladné body,je
To určitá zpětná vazba i když se za kladné body nic nekoupí. Příspěvků jsem napsal 800. 300 nad plán.
A když vezmu čas strávený psaním příspěvků jsou to asi celé měsíce práce, ani to nechci počítat.
Někdo plácne příspěvek za minutu, ale mně některé příspěvky trvaly i hodiny.
A můžete svobodně diskutovat dál utnul jsem diskuzi, jak šplouchá elektrolyt v LIFE, tak
Abych nikoho neomezoval můžete svobodně pokračovat v diskuzi tak jak kdo potřebuje..
Já s psaním do domácího vlákna končím.

[rottenkiwi]

Aký je prechodový odpor toho uchytenia cez 2x matica ? Veď tam sa ten Cu pásik x 3 ks
skoro vobec nedotýka skrutky.

Kde sa možem dočítať, že 40 Ah LTO možem pri - 20 *C nabíjať 400 A prúdom
bez výraznej degradácie Ti elektródy ?

Kto tvrdí, na základe čoho, že LTO pri uskladnení a užívaní pri 10 až 15 *C
nemožu dosiahnuť aj 20 r. service life ?

[kyocera]

Zdravím,
ad 1. 3 měděné spojky celkem 50mm2 jsou stisknuté mezi nerez matice. Nemám hotový vozík s regály
tedy jsem prakticky nezkoušel a ani
jsem přechodový odpor tohoto spoje neměřil. Pokud by to dělalo problém, dám jednu matici mosaznou.
Osobně vidím raději vysokoproudé LTO, které mají spojky už od výrobce svařené laserem. To existuje také.
A je to spolehlivé bezudržbové spojení. Tady bych mohl teoreticky svařit hliníkem hliníkovou
propojku. Dělat to nebudu.
ad.2. Vycházím z údajů co jsou zveřejněné, dohledat se dá v číně.. Za rok sám budu vědět víc.
ad.3. A o životnosti aku z rodiny life už se psalo dříve , stačí dříve vyhledat v minulosti z čeho jsou tam
uvedené udaje o životnosti LIFE. V posledním příspěvku určitě se nebudu vracet ke stejnému
dříve probíranému tématu- životnost LIFE. Jen jsem uvedl praktické zkušenosti uživatelů LTO článků.
Vyřazení po 8mi rocích. A 20 tis. cyklů.