Výběr akumulátoru a spoluprace se Studerem

[Mirek123]

zdravim vsechny priznivce FVE.
Chci si sestavit FVE 3 kWp, Studer XTM 4000-48 + VT 80 , RCC-02, XCOM LAN. Ted stojim pred rozhodnutim, jaky aku.
Trend je asi Pylontech 2000 - odbornici doporucuji , ptz cena, zaruka..... (v mem pripade 4 ks). Ale ja bych si rad slozil LIFEPO4 aku 48V/200 Ah sam. A ted dotazy :
- jake pouzit balancery (nabijeni + vybijeni cca 80A) - staci balancni proudy par amperu ?
- co na monitorovani napeti jednotlivych clanku ?
- da se XTM 4000 a VT 80 spojit s akumulatorem bez vzajemne komunikace ? Mysleno tak, ze budou pracovat POUZE podle celkoveho napeti aku ? Tzn. ze nastavim jednotlive urovne na VT 80 a XTM (bulk, absorption, floating, equal......) a akumulator bude hlidat a balancovat samostatny balancer + nejaky cellog na kterym si muzu precist napeti jednotlivych clanku bez vlivu na VT 80 + XTM.
- co se vlastne prenasi za data v pripade Pylontechu propojeneho se Studerem pomoci CanBusu ? V cem je to lepsi ?
- anebo nakonec dokoupit Studer Xcom Can a 4 ks Pylontech 2000 ?
Dekuji predem za jakoukoli radu.

[willcz]

Lehce shrnu co se stane kdyz neporidis, ani BSP, ani beterky s komunikaci:
- z pohledu menice neni problem mit baterky bez komunikace i bez BSP. Daji se nastavit vsechny parametry o kterych mluvis, vcetne omezeni nabijeciho proud.
- pokud nebude ani BSP, ani nejaka BMSka, tak nebude mozne nijak odhadnout naboj v baterkach
- bez BSP, nebo BMS neni mozne nastavit proud do baterek, ale jen celkovy proud z VT do 48V vetve.
- bez SOC se nedaji delat veci jako rizeni vykonu podle SOC, nejde prifazovat kdyz je v baterkach malo energie.
- kdyby jsi sel do LiIon tak by to asi slo, ale s life si to nedokazu predstavit.

Na monitoring tady par lidi pouzivalo/pouziva cellogy (uz ale nejsou dostupne) a je potreba myslet na to ze Studer ma jen jeden vnejsi vstup kterym se da ridit, tzn havarjini odpojeni pri prebijeni se musi delat na strane panelu, dolni se da delat tim vstupem na studeru.

data ktera tecou po CANu jsou nasledujici:
- aktualni proud, napeti, SOC, teplota, SOH. - podle proudu prave system ridi vykon tech VT a XTM
- cilove napeti pro nabijeni, pozadovany nabijeci proud
- cilove napeti pro vybijeni, max vybijeci proud
- limitni proudy, napeti pro odstaveni baterky od menice.

tzn kdyz jede CAN, tak menic ma info o nabijeni, muze regulovat proud a baterka naopak muze pri balancovani rict menici ze ma omezit proud aby se mely cas clanky vyrovnat a nedochazelo k prekroceni max napeti clanku.

spoustu tech veci se da delat i kdyz poridis jen samotne clanky, BSP a vlastni balancery.
jen uplne snadno nejde udelat napriklad to snizeni proudu pri balancovani. a neda se nijak snadno rict elektrarne aby snizla odber kdyz se jeden clanek blizi dolni hranici (napriklad protoze ma vetsi vnitrni odpor)

pokud chces system bez starosti, tak bych sel do baterky s komunikaci (spolehlivou)

zdravim vsechny priznivce FVE.
Chci si sestavit FVE 3 kWp, Studer XTM 4000-48 + VT 80 , RCC-02, XCOM LAN. Ted stojim pred rozhodnutim, jaky aku.
Trend je asi Pylontech 2000 - odbornici doporucuji , ptz cena, zaruka..... (v mem pripade 4 ks). Ale ja bych si rad slozil LIFEPO4 aku 48V/200 Ah sam. A ted dotazy :
- jake pouzit balancery (nabijeni + vybijeni cca 80A) - staci balancni proudy par amperu ?
- co na monitorovani napeti jednotlivych clanku ?
- da se XTM 4000 a VT 80 spojit s akumulatorem bez vzajemne komunikace ? Mysleno tak, ze budou pracovat POUZE podle celkoveho napeti aku ? Tzn. ze nastavim jednotlive urovne na VT 80 a XTM (bulk, absorption, floating, equal......) a akumulator bude hlidat a balancovat samostatny balancer + nejaky cellog na kterym si muzu precist napeti jednotlivych clanku bez vlivu na VT 80 + XTM.
- co se vlastne prenasi za data v pripade Pylontechu propojeneho se Studerem pomoci CanBusu ? V cem je to lepsi ?
- anebo nakonec dokoupit Studer Xcom Can a 4 ks Pylontech 2000 ?
Dekuji predem za jakoukoli radu.

[Frana]

BTW: nesel bych do 2,4kWh Pylontechu, ale rovnou do vetsich US3000B, ktery maji jednak 3,6kWh nominalne, ale hlavne zvladnou i vyssi proudy oproti modelu US2000B. Navic jich jde spojit az 12 kusu, oproti 8 kusum u tech slabsich.
To jen tak na okraj.

[youda]

Mirek123,

jake pouzit balancery (nabijeni + vybijeni cca 80A) - staci balancni proudy par amperu ?

Balancery stačí i na 1A, bez ohledu na to, kolik dokáže nabíječka do baterie tlačit. To proto, že "top balancing" probíhá až v poslední fázi nabíjení, kdy už je v baterii uloženo 90% náboje. Baterie klade dalšímu nabíjení stále větší odpor a nabíjecí proud tak postupně rychle klesne na několik málo Ampér. A toto "koleno" je právě ten okamžik, kdy se napětí článků začnou vzájemně rozjíždět a je třeba začít balancovat.

Silnější balancery, na třeba 10A, bys potřeboval jen pokud budeš skládat baterku ze starých článků s výrazně jinou kapacitou a výrazně jiným vnitřním odporem.

co na monitorovani napeti jednotlivych clanku ?
Ideální je, když můžeš napětí vyčítat přímo z balancerů. Balancery stejně pro svoji funkci potřebují napětí měřit, takže nemá smysl toto dublovat.

Pokud si budeš baterku skládat z LIFE článků sám, pak můžeš použít luxusní BMS a balancery Batrium, tak jak má Willcz zadokumentováno ve svém vlákně. Levnější alternativou jsou třeba balancery z eskutr.cz, nebo pasivní odporové paliče.

Hotová baterka typu LG ReSu, BYD, BMZ či Pylontech je samozřejmě také řešením. Obvzláště pokud plánuješ postupné navyšování kapacity. Tam se ti u skládaček může stát, že zdroj článků "vyschne" a ty se najednou objevíš v situaci, kdy budeš kombinovat staré a nové packy, nebo budeš dokonce kombinovat více bateriových chemií a to je cesta do pekel.

[Mirek123]

Dekuji vsem za vase odpovedi. Tak po dalsim sbirani informaci jsem se rozhodl poridit si nakonec Pylontech3000 (zatim 2 ks, pozdeji rozsirim). Jeste tedy dokoupim Xcom Can.
To Willcz : co to, prosim te, znamena,ze se havarijni odpojeni musi delat na strane panelu? Nejaky "emergency remote control", ktery mi stykacem odpoji FV pole ? Na co se vetsinou v praxi pouziva a programuje AUX1, 2 ?
Jeste jednou diky za vas cas.

[willcz]

Pokud budes mit Pylon, nebo libovolne baterky s komunikaci tak nejake havarjini v principu resit nemesis, vse se resi po CANu.
uzivatele co ale NEMAJI BMS S KOMUNIKACI potrebuji hlidat kdyby doslo k prekroceni napeti nektereho ze clanku a protoze nemaji komunikaci, tak bud pouziji nejaky vstup menice (coz u studeru je jen jeden a ten je vetsinou uz pouzity).
nebo prave udelaji to ze BMSka vyhodi jistic na strane panel a tim zajisti odpojeni nabijeni.

Ja mam tedy oboji, BMSka na CANu a havarjini odpojeni kdyz by zazlobil nejaky clanek.
Je to pozustatek toho kdy nebyla komunikace. Nic me to nestalo, tak jsem to taky zapojil

[Mirek123]

Tak jsem svoji HFE rozjel, nakonec jsem skončil u 4,9 kWp a 6 cihel Pylonu 3000. Predevcirem mi namontovali panely, takze prozivam první dny fotovoltaitidy. Ale mam jeden problém - nejak blbe se pripojuji ke studer portal. Vse jsem udelal jak se mělo (myslim si), po prihlaseni na muj ucet u studeru vidim, ze jsem on line (zelena "kontrolka") ale data jaksi nejsou videt. Vim, ze se data posilaji az o pulnoci, ale "dash board" a "remote control" by mel byt aktualni . Všechny piktogramy vidim (dash board), ale bez dat. Pritom v "remote control" vidim i realne vycarkovany symbol baterky podle aktualni kapacity. Prijde mi to jako by Xcom232 neprenasel něco do Nportu a dále na net. Vyzkousel jsem uz snad vse co me napadlo, takze timto prosim pokorne o radu, co s tim. A ta kontrolka na Nportu TX/RX neblika (RS232 komunikace). Nastaveni Nportu jsem nekolikrat prochazel (web + RS232). A v polozce "monitor" + "async" u Nportu pribyvaji cisla. A zajimave je, ze kdyz jsem sysstem zapojil poprve (bez panelu), tak vse (i kdyz s vypadky) fungovalo. Dekuji za navedeni na spravnou cestu.

[milhaus]

Možná blbost , ale je ve všech zařízeních Studer sjednocen software? Pokud není ve všem stejná verze nejde to. Hlavně v Xcom 232i.

[Mirek123]

Milhaus : dekuji mnohokrat za spravne nakopnuti !!!!!!!!!!! Provedl jsem update Xcom232 a vse jede spravne. Neuvedomil jsem si, ze Xcom 232 se neupdatuje přes RCC a musí se zvlast. Ještě bych chtěl podekovat vsem na tomto foru za informace, které jsem tady za několik mesicu procitani tam a zpet načerpal. Bez vas bych moji FVE nikdy nedal dohromady.

[Mirek123]

Cely Studer systém s Pylontechy ovladany BMS přes CANbus se chova autonomne celkem dobře, ale bohužel napeti na konci nabijeni stoupne az na 53.2V. Je to sice podle datasheetu ale pomala vražda baterek .BMS pak posle do systemu občas alarm Overvoltage. Nevite někdo, jak regulatoru vnutit C.C. 52.5V na konci cyklu a C.V. 52V ? Ono totiž při rizeni BMSkou jsou všechna nasteveni nedostupna (coz je celkem logicke). Nechci Pylontechy zbytecne trapit prebijenim a max nabiti i na 95% by zcela stacilo. Třeba uz se to tady resilo, ale nenasel jsem. Diky .

[Mirek123]

Tak po nejake době experimentovani si odpovim sam Třeba to nekomu pomuze - ale mozna ze jsem jenom objevil znova Ameriku .Jde o to, ze se BMS prepne do modu "Activity inspect" - DIP 4 = ON v Xcom Can. Pak se data z BMS pouzivaji pouze pro monitoring a Pylontechy pouzivaji dal sve vestavene ochrany pro pripadny over/under/voltage/current/temp. Pak jsou v menu Variostringu dostupne vsechny faze nabijeni. Charger v Xtenderu mam vypnuty. No a me nastaveni Variostringu U Absorption 52.2V, U Float 51.6V, Equal.zakazano, Novy cyklus 49V 10 minut. Pylontechy se nabiji jen na 99% a zadne chybove hlasky.A myslim si, ze faze Absorption by sla teoreticky zakazat také a nic moc by se nestalo.Pak by nabijeni preslo z Bulk (CC) primo do Float. Ale je to na diskuzi a rad si poslechnu názory zkusenejsich.. Jo a mam 6 x Pylontech 3000 takze si muzu dovolit trosku plýtvat kapacitou a +- 2% nepoznam.

[redcrown]

Jo a mam 6 x Pylontech 3000

tak to se začínáš řadit mezi zdejší velkoplantážníky, gratulace....

[brumlaj]

Nech na hlavě a než budeš hovořit se šesti Pylonama o plantáži, projdi si vlákno např. LUIe.

.......... nastaveni Variostringu U Absorption 52.2V, U Float 51.6V, Equal.zakazano, ............ Jo a mam 6 x Pylontech 3000 takze si muzu dovolit trosku plýtvat kapacitou a +- 2% nepoznam.

Když můžeš plýtvat kapacitou, tak sniž tu absorpci. Baterie odmění Tvé děti (3,48V u LiFe opravdu není málo)

[střídač_N]

"U Absorption 52.2V, U Float 51.6V"

Již jsem to zde psal několikrát. Tož znova. LI baterky nemají žádné FLOAT.

Jsou tudíž dvě základní možnosti.
1) Nabít a odpojit od zdroje
2) Při trvalém připojení ke zdroji, pohybovat se v napěťových mezích daných výrobcem.

Nedává přece smysl nažduchat baterku po okraj a následně ji trošku vybít. Čemu bych pomohl? Ničemu, jen baterce ubírám v počtu cyklů. Pokud s nabíjením skončím na 51,6 hned, baterka se mi převelice odmění ve své životnosti. Nebo na životnost baterky kálí bílý tesák?

[DanoP]

S tým že LiFe nemá "float" napätie nesúhlasím. Po nabití a vypnutí nabíjania sa napätie za krátky čas ustáli na určitej hodnote. A toto napätie by malo byť udržiavané. Vtedy do a ani z nabitej batérie netečie žiadny prúd.

[Mirek123]

stridac_N - souhlas. Jenomze v menu VT je moznost vynechani pouze absorpce a equal. Float faze tam musí byt. Takze nastavim U abs 51.6, U float 51.6 a max SOC 95% a pohoda. Ono stejne jak je napeti U abs -0.3V. tak se uz snizuje dobijeci proud. V manualu Studeru je faze Bulk prezentovana jako CC az do dosazeni U abs, ale v praxi to tak není.
Takze při mem nastaveni (52.2V, 51.6V) se proud (max 80A) pomaličku snizuje uz od 51.5V, prepne se do Float (urcite drive nez při 52.2V) a na 51.6V se to udrzuje (98% SOC). Takze tam není faze striktni CC a pak vybiti na U float. Jako kdyby software "vyhlazoval" U+I skoky. Anebo do toho stále "keca" BMS Pylontechu (i v modu Activity Inspect). Jenze předtím v modu Activity Control (vse rizeno BMS) byl dobijeci proud maximalni i při 52.6V + alarm overvoltage při 53.2V i vyse. Takze kompletni rizeni BMS Pylontechu je daleko drsnejsi - je třeba kupovat nove baterky
DanoP : taky souhlas, viz vyse.

[brumlaj]

Ano, zde Mirek123 správně použil výraz "dobíjecí" proud. V kontextu LiFe, 52,2V a 15S to zcela sedí youdo Tady se již baterie téměř nenabíjí, ale zcela jistě dobíjí.

[střídač_N]

S tým že LiFe nemá "float" napätie nesúhlasím. Po nabití a vypnutí nabíjania sa napätie za krátky čas ustáli na určitej hodnote. A toto napätie by malo byť udržiavané. Vtedy do a ani z nabitej batérie netečie žiadny prúd.

Boží prostoto. Již jsme to zde řešili před několik léty a zase je tu nový oponent fyzikálně chemickým pochodům.

[kybos]

1) Nabít a odpojit od zdroje
2) Při trvalém připojení ke zdroji, pohybovat se v napěťových mezích daných výrobcem.

Nedává přece smysl nažduchat baterku po okraj a následně ji trošku vybít. Čemu bych pomohl? Ničemu, jen baterce ubírám v počtu cyklů. Pokud s nabíjením skončím na 51,6 hned, baterka se mi převelice odmění ve své životnosti. Nebo na životnost baterky kálí bílý tesák?

"Nabít a odpojit od zdroje"
Ale kdy je nabito v případě použití pouze režimu BULK a FLOAT? Toť otázka. Protože pokud nabíjím v režimu BULK konstantním proudem, musím mít svorkové napětí baterie na hodnotě o úbytek na vnitřním odporu článků vyšší (ve zjednodušeném náhradním schématu) než je vnitřní napětí článků. Pokud neznám aktuální vnitřní odpor akumulátoru, nemohu znát ani vnitřní napětí článku a to přesto, že znám nabíjecí proud i svorkové napětí článku. Navíc akumulátor nefunguje přesně podle zjednodušeného schématu, jelikož je v něm taky nějaká chemie a hmotnostní toky, které mají určitou dynamiku. Po ukončení nabíjení se tedy články ani trošku nevybijí, přestože se jejich svorkové napětí sníží.
Pokud tedy nastavím napětí v režimu FLOAT na hodnotu svorkového napětí baterie na kterém se baterie po nabití ustálí bez připojení dalších zdrojů nebo spotřebičů, je to v podstatě totéž jako "Nabít a odpojit od zdroje"
Pokud bude nabíječ takové napětí na svorkách akumulátoru přesně udržovat, poteče případný zatěžovací proud pouze z nabíječe a nikoliv z baterie.
Nabíjení pouze v režimech BULK a FLOAT mi připadá pro články poněkud surové zejména v případě, kdy balancéry nejsou schopné zpracovat plnou velikost nabíjecího proudu v režimu BULK. Zejména u Li baterií s velmi plochou nabíjecí křivkou může být problém určit správně konec nabíjení bez znalosti vnitřního odporu jednotlivých článků baterie.
Já se přikláním spíš k opatrnějšímu způsobu nabíjení s konečnou fází v režimu konstantního napětí a sníženého proudu, která dá článkům čas na vyrovnání napětí pomocí balancérů, které nemusí potom být dimenzované na plný nabíjecí proud v režimu BULK.