EPsolar XTRA 40A 100VDC a tři panely 225W

[Koudy]

Dobrý den,
Nerozumím tomuto doporučení u tohoto regulátoru -
Maximální nabíjecí proud do baterie tohoto modelu je 40A což odpovídá výkonu panelu 520Wp pokud máte 12V baterii, nebo 1040 Wp pokud máte 24V baterii. V případě že bude panel poskytovat vyšší výkon, pak ho regulátor omezí na svůj nominální maximální výkon. Výkon FV panelů nesmí být vyšší než 1,5 násobek nominálního výkonu regulátoru!

Chápu, že max. nabíjecí proud je 40A. Ale to přece neodpovídá výkonu panelu 520Wp. Nebo se pletu?
Mám dva panely Jinkosolar JKM225P-60 - 225W, umístěné na chatě na jih, zapojené paralerně a dvě olověné baterie 12V 180Ah zapojené paralerně. Chtěl bych využít západní volnou stěnu chaty a připojit tam ještě jeden stejný panel. Asi taky paralerně k těm dvěma? Ale to už je teoreticky 675W které se stejně této celkové hodnotě ani nepřiblíží když jsou na panely na různých stranách chaty. Bude to na regulátor při zapojení na12V už moc, nebo ten panel můžu bez obav připojit? Díky za rady.

[FRSO]

Dobrý den,
Nerozumím tomuto doporučení u tohoto regulátoru -
Maximální nabíjecí proud do baterie tohoto modelu je 40A což odpovídá výkonu panelu 520Wp pokud máte 12V baterii, nebo 1040 Wp pokud máte 24V baterii. V případě že bude panel poskytovat vyšší výkon, pak ho regulátor omezí na svůj nominální maximální výkon. Výkon FV panelů nesmí být vyšší než 1,5 násobek nominálního výkonu regulátoru!

Chápu, že max. nabíjecí proud je 40A. Ale to přece neodpovídá výkonu panelu 520Wp. Nebo se pletu?
Mám dva panely Jinkosolar JKM225P-60 - 225W, umístěné na chatě na jih, zapojené paralerně a dvě olověné baterie 12V 180Ah zapojené paralerně. Chtěl bych využít západní volnou stěnu chaty a připojit tam ještě jeden stejný panel. Asi taky paralerně k těm dvěma? Ale to už je teoreticky 675W které se stejně této celkové hodnotě ani nepřiblíží když jsou na panely na různých stranách chaty. Bude to na regulátor při zapojení na12V už moc, nebo ten panel můžu bez obav připojit? Díky za rady.

Dobrý den,
Nerozumím tomuto doporučení u tohoto regulátoru -
Maximální nabíjecí proud do baterie tohoto modelu je 40A což odpovídá výkonu panelu 520Wp pokud máte 12V baterii, nebo 1040 Wp pokud máte 24V baterii. V případě že bude panel poskytovat vyšší výkon, pak ho regulátor omezí na svůj nominální maximální výkon. Výkon FV panelů nesmí být vyšší než 1,5 násobek nominálního výkonu regulátoru!

Chápu, že max. nabíjecí proud je 40A. Ale to přece neodpovídá výkonu panelu 520Wp. Nebo se pletu?
Mám dva panely Jinkosolar JKM225P-60 - 225W, umístěné na chatě na jih, zapojené paralerně a dvě olověné baterie 12V 180Ah zapojené paralerně. Chtěl bych využít západní volnou stěnu chaty a připojit tam ještě jeden stejný panel. Asi taky paralerně k těm dvěma? Ale to už je teoreticky 675W které se stejně této celkové hodnotě ani nepřiblíží když jsou na panely na různých stranách chaty. Bude to na regulátor při zapojení na12V už moc, nebo ten panel můžu bez obav připojit? Díky za rady.

Panely budou na dvou stranách, tak stejně nebude celkový výkon dle mě více jak 600Wp max, tak je podmínka splněna.

[JiříK]

Nebude to problém. Mám na stejném reglu tři tyto panely paralelně a funguje to už druhým rokem. Regl si to ukočíruje.

[diablo007]

Chápu, že max. nabíjecí proud je 40A. Ale to přece neodpovídá výkonu panelu 520Wp. Nebo se pletu?
Nevím jak je to teď ale Ohmův zákon jsme se učili na základní škole ve fyzice a mám pocit že stále platí
Takže
I=P/U
Tedy 520w/12= přes 40A
Jinak to paralelní zapojení jak uvadis problém nebude

[FRSO]

Chápu, že max. nabíjecí proud je 40A. Ale to přece neodpovídá výkonu panelu 520Wp. Nebo se pletu?
Nevím jak je to teď ale Ohmův zákon jsme se učili na základní škole ve fyzice a mám pocit že stále platí
Takže
I=P/U
Tedy 520w/12= přes 40A
Jinak to paralelní zapojení jak uvadis problém nebude

Ale taky to může být že i P=U x I a to je pak jiné při 12V a jiné při 14,4 V

[JiříK]

Není to problém. Běžně se objevuje přenášený výkon 635 W, ovšem při napětí 16 V (NiCd baterie) Regl si prostě upraví vstupní napětí panelů a do baterie teče limitních 40A. Tečka, funguje to...
A je celkem jedno, jestli jsou panely paralelně, nebo sériově, pokud se napětí za všech okolností vejde do těch 100 Voltů. Pro mě je výhodnější mít panely paralelně.

[diablo007]

Chápu, že max. nabíjecí proud je 40A. Ale to přece neodpovídá výkonu panelu 520Wp. Nebo se pletu?
Nevím jak je to teď ale Ohmův zákon jsme se učili na základní škole ve fyzice a mám pocit že stále platí
Takže
I=P/U
Tedy 520w/12= přes 40A
Jinak to paralelní zapojení jak uvadis problém nebude

Ale taky to může být že i P=U x I a to je pak jiné při 12V a jiné při 14,4 V

Chápu kam smerujes ale pointa byla vysvětlit v jednoduchém příkladu jak se dostat k těm 40A

[Plazivec]

Také mám tento regler a chystám se na něj zapojit 4 panely 285Wp. Podle mě to nebude problém, protože je chci orientovat vicemene do oblouku od JV do JZ. Ale na 24V.

[Ukonvej]

Rozmyslel bych to. Při vybité baterii na 10,5V a plném osvícení, při ideálním sklonu všech tří panelů, což reálně hrozí v červnu, červenci až srpnu mezi 14:00 - 16:00, může teoretický nabíjecí proud dosáhnout 10,5V x 675W = 64,28A...

Jiný výpočet:
Výrobce doporučuje instalované maximum pro 12V systém - 520Wp : 40A = 13V (nabíjecí napětí)

Tvůj případ může být pro červen - červenec a čas zhruba od 14:00 - 16:00 ideální sklony, osvit a dosažen tedy teoreticky max. výkon všech panelů:
Jižní string - 30Vmp x 14Amp = 420W
Západní string - 30Vmp x 7Amp = 210W

Celkem tedy: 630Wp - 15% nějaké ztráty dejme tomu nějakých = 535Wp

Baterie je vybitá a tedy předpokládáme 530W : 11V = 48A. Domnívám se že regulátor omezí nabíjecí výkon, pojede v nabíjecím režimu boost na maximum a bude se zahřívat... Také záleží na kapacitě baterie a jaká hodnota kapacity je do regleru zadaná. Regler umí s proudem zacházet dobře a nabíjení boost přizpůsobí zadané kapacitě baterie tak aby ji nepřebíjel (default je 200Ah). Skvělé je doplnit ji prodlouženým teplotním senzorem, pak počítá regulátor i s ním. Proud tedy není až takový problém jako napětí Voc. Regulátor se bude chránit při překročení 85°C uvnitř snížením nabíjecího výkonu... Otázka co na to řeknou kondenzátory a předpokládám že jejich životnost se zkrátí.

Pro dlouhodobý bezproblémový provoz bych oporučoval koupit druhý regulátor a druhý panel pro západní string (více je vždycky více), nebo nastavit západnímu panelu sklon 80°až 90°tak, aby bylo zajištěno že se nepotkají všechny tři dohromady a oddělovací paralelní diody jsou samozřejmé.

Samozřejmě neznám přesně detaily a jde tedy jen o teoretický výpočet vycházející z mé zkušenosti.
Provozuji od října 2019 - 3 regulátory XTRA4415 se třemi nezávislými stringy na jeden bateriový pack 48V a to východní, jižní a západní.
Východní má sklon 66° a orientaci 27°na JV - nyní již 780Wp Amorf CDTe
Jižní má sklon 73°a orientaci 10°JV - 800Wp Polykrystal
Západní má sklon 90°a orientaci 45°JZ - 520Wp Amorf CDTe

Jih a západ se doplňují teď v květnu od 13:30 do 17:00. Od těch 17.00 pak už nabíjí jenom západní string... Proto ta obava, že se Ti všechny tři mohou potkat s dostatečným výkonem...
Možnost je taky to nejdřív nějakou dobu logovat a pak zapojit.
Regler se zdá být snadno opravitelný viz mé foto XTRA 4415 v jiném vláknu...

[Pepin]

Rozmyslel bych to. Při vybité baterii na 10,5V a plném osvícení, při ideálním sklonu všech tří panelů, což reálně hrozí v červnu, červenci až srpnu mezi 14:00 - 16:00, může teoretický nabíjecí proud dosáhnout 10,5V x 675W = 64,28A...

Při plném osvícení ve 14h v červnu a červenci panely určitě nedodají plný výkon, ale spíše tak 75-80%. protože budou rozpálené od Zároveň, úplně vybitá baterie může mít 10,5V, ale jakmile do ní začne téci pár ampér, je během chvíle na 12V+

Jiný výpočet:
Výrobce doporučuje instalované maximum pro 12V systém - 520Wp : 40A = 13V (nabíjecí napětí)

Tvůj případ může být pro červen - červenec a čas zhruba od 14:00 - 16:00 ideální sklony, osvit a dosažen tedy teoreticky max. výkon všech panelů:
Jižní string - 30Vmp x 14Amp = 420W
Západní string - 30Vmp x 7Amp = 210W

Celkem tedy: 630Wp - 15% nějaké ztráty dejme tomu nějakých = 535Wp

I když bude výkon panelů větší, regulátor do baterií stejně "nepustí" více než max. proud a zbytek nechá takříkajíc na střeše.

Baterie je vybitá a tedy předpokládáme 530W : 11V = 48A. Domnívám se že regulátor omezí nabíjecí výkon, pojede v nabíjecím režimu boost na maximum a bude se zahřívat... Také záleží na kapacitě baterie a jaká hodnota kapacity je do regleru zadaná. Regler umí s proudem zacházet dobře a nabíjení boost přizpůsobí zadané kapacitě baterie tak aby ji nepřebíjel (default je 200Ah). Skvělé je doplnit ji prodlouženým teplotním senzorem, pak počítá regulátor i s ním. Proud tedy není až takový problém jako napětí Voc. Regulátor se bude chránit při překročení 85°C uvnitř snížením nabíjecího výkonu... Otázka co na to řeknou kondenzátory a předpokládám že jejich životnost se zkrátí.

Mám také dva regulátory EPsolar, předchozí "non Xtra" řady, ale stejných parametrů 100V/40A/12-24V a nemají žádné omezení nabíjecího proudu a nastavená kapacita v mém případě ovlivňuje akorát hausnumero SOC, nikoliv nabíjecí proudy... A navíc nejde nastavit víc než 1000Ah

Mám dva regly aktuálně na nerezovém plechu, chladičem přímo na plech mez dodatečné mezery a teplota se nikdy nedostala přes 52°, když byly na cihlové zdi, tak 58°. Pokud nebudou úplně blbě namontované, nepřehřejí se.

Pro dlouhodobý bezproblémový provoz bych oporučoval koupit druhý regulátor a druhý panel pro západní string (více je vždycky více), nebo nastavit západnímu panelu sklon 80°až 90°tak, aby bylo zajištěno že se nepotkají všechny tři dohromady a oddělovací paralelní diody jsou samozřejmé.

Souhlasím s tím, že dva regulátory budou lepší, přestože by to dle mého názoru jeden zvládnul. Budoucí rozšíření, které nepochybně přijde, bude jednodušší.

Pavel

[Koudy]

Chápu, že max. nabíjecí proud je 40A. Ale to přece neodpovídá výkonu panelu 520Wp. Nebo se pletu?
Nevím jak je to teď ale Ohmův zákon jsme se učili na základní škole ve fyzice a mám pocit že stále platí
Takže
I=P/U
Tedy 520w/12= přes 40A
Jinak to paralelní zapojení jak uvadis problém nebude

No, tak teď si trošku připadám jak blbec... Někdy stačí zapnout mozek

[Koudy]

Rozmyslel bych to. Při vybité baterii na 10,5V a plném osvícení, při ideálním sklonu všech tří panelů, což reálně hrozí v červnu, červenci až srpnu mezi 14:00 - 16:00, může teoretický nabíjecí proud dosáhnout 10,5V x 675W = 64,28A...

Jiný výpočet:
Výrobce doporučuje instalované maximum pro 12V systém - 520Wp : 40A = 13V (nabíjecí napětí)

Tvůj případ může být pro červen - červenec a čas zhruba od 14:00 - 16:00 ideální sklony, osvit a dosažen tedy teoreticky max. výkon všech panelů:
Jižní string - 30Vmp x 14Amp = 420W
Západní string - 30Vmp x 7Amp = 210W

Celkem tedy: 630Wp - 15% nějaké ztráty dejme tomu nějakých = 535Wp

Baterie je vybitá a tedy předpokládáme 530W : 11V = 48A. Domnívám se že regulátor omezí nabíjecí výkon, pojede v nabíjecím režimu boost na maximum a bude se zahřívat... Také záleží na kapacitě baterie a jaká hodnota kapacity je do regleru zadaná. Regler umí s proudem zacházet dobře a nabíjení boost přizpůsobí zadané kapacitě baterie tak aby ji nepřebíjel (default je 200Ah). Skvělé je doplnit ji prodlouženým teplotním senzorem, pak počítá regulátor i s ním. Proud tedy není až takový problém jako napětí Voc. Regulátor se bude chránit při překročení 85°C uvnitř snížením nabíjecího výkonu... Otázka co na to řeknou kondenzátory a předpokládám že jejich životnost se zkrátí.

Pro dlouhodobý bezproblémový provoz bych oporučoval koupit druhý regulátor a druhý panel pro západní string (více je vždycky více), nebo nastavit západnímu panelu sklon 80°až 90°tak, aby bylo zajištěno že se nepotkají všechny tři dohromady a oddělovací paralelní diody jsou samozřejmé.

Samozřejmě neznám přesně detaily a jde tedy jen o teoretický výpočet vycházející z mé zkušenosti.
Provozuji od října 2019 - 3 regulátory XTRA4415 se třemi nezávislými stringy na jeden bateriový pack 48V a to východní, jižní a západní.
Východní má sklon 66° a orientaci 27°na JV - nyní již 780Wp Amorf CDTe
Jižní má sklon 73°a orientaci 10°JV - 800Wp Polykrystal
Západní má sklon 90°a orientaci 45°JZ - 520Wp Amorf CDTe

Jih a západ se doplňují teď v květnu od 13:30 do 17:00. Od těch 17.00 pak už nabíjí jenom západní string... Proto ta obava, že se Ti všechny tři mohou potkat s dostatečným výkonem...
Možnost je taky to nejdřív nějakou dobu logovat a pak zapojit.
Regler se zdá být snadno opravitelný viz mé foto XTRA 4415 v jiném vláknu...

Panely na jižní straně jsou ve sklonu něco přes 60°
Západní bude 90°
Co se týká oddělovacích diod, tak ty by měly mít panely už v sobě, ty nestačí? Popřípadě, není i řešení jistit každou větev zvlášť?

[Ukonvej]

Oddělovací diody bývají integrovány jen pro sériové zapojení, paralelní málokdy. Pokud nejsou instalovány, bude se méně osvětlený panel chovat jako spotřebič a zároveň se bude zahřívat.

Tohle je pak výsledek. Hotspoty narušily fosforovou vrstvu, ale sběrný potisk to kupodivu vydržel. Sice neznatelná ztráta výkonu, ale takhle to určitě nikdo mít nechce. Stejný problém nastane u částečného zastínění pár článků v rámci jednoho panelu (můj případ z fotografie). Panel byl osvětlován postupně jak vycházelo slunce a byl tak v blbou dobu částečně zastíněný už při celkem silném osvitu. Tzn: část už jela na plný výkon, ale část byla zastíněná a osvětlovala se postupně. Zastínění budovou...

[Majkl]

Pokud nejsou instalovány, bude se méně osvětlený panel chovat jako spotřebič a zároveň se bude zahřívat.

Opravdu? Jak velký rozdíl v osvětlení by to musel být, aby se ten méně osvětlený string začal chovat jako spotřebič? To se mi moc nezdá. Trochu chápu to poškození v rámci jednoho zpola zastíněného panelu, ale stringy východ / západ tady provozuje spousta lidí a naprostá většina bez diod. Alespoň jsem se o tom nikde nedočetl.

M.

[NOPARasito]

Oddělovací diody bývají integrovány jen pro sériové zapojení, paralelní málokdy. Pokud nejsou instalovány, bude se méně osvětlený panel chovat jako spotřebič a zároveň se bude zahřívat.

IMG_3101.jpeg

Tohle je pak výsledek. Hotspoty narušily fosforovou vrstvu, ale sběrný potisk to kupodivu vydržel. Sice neznatelná ztráta výkonu, ale takhle to určitě nikdo mít nechce. Stejný problém nastane u částečného zastínění pár článků v rámci jednoho panelu (můj případ z fotografie). Panel byl osvětlován postupně jak vycházelo slunce a byl tak v blbou dobu částečně zastíněný už při celkem silném osvitu. Tzn: část už jela na plný výkon, ale část byla zastíněná a osvětlovala se postupně. Zastínění budovou...

Tohle by ale mely resit bypass diody ne???(ve svorkovnici panelu)
Tvoje fotka vypada na "sneci" cesticky. To muze byt vyrobni i vada po nejakem mechanickem soku. Poly na to trpi, to mono vydrzi vcelku vic (mono clanky nejsou tak krehke - nekde na Tube to bylo )

[Ukonvej]

Bohužel asi nejde o prasklinu v křemíku tedy klasickou snail trails, ale nejspíš o tepelné přetížení fosforové přechodové PN vrstvy. Ta má pár mikronů a je extrémně citlivá. Pročtěte si toto vlákno...

https://www.researchgate.net/post/Photo ... e_lifetime

Jinak k diodám sem zjistil, že bypass diody jsou pro to, aby vyřadily při zastínění celý panel zapojený v sérii na stringu. Ne jednotlivé články. Například u 100W/12V panelu je 36 článků po 0,5V x 5,5A = 18V x 5A = 99W. Bypass dioda je inetrována, ale vyřadí ho celý. Pokud bude pár článků zastíněno budou energii ostatních spotřebovávat a to tím víc čím víc je jí na osvětleném zbytku. Proto by panely neměly mít jednotlivé články částečně zastíněné při plném osvitu. Pokud je zastíněný celý panel tak ten příliš neutrpí, ale při paralelním zapojení bude ostatním odebírat výkon úměrně tomu jak se liší intenzita jejich osvitu. Proto se doporučuje dát mezi ně oddělovací diodu. Jde o stejný problém jako při zapojení do série, jen je zapojení paralelní.

https://www.youtube.com/watch?v=6OasL1SDYVg
jdu to skouknout to jsem ještě neviděl...

[Ukonvej]

Diplomka se věnuje bypassovým diodám ve FV...

https://core.ac.uk/download/pdf/30297851.pdf

Zajímavé pro nás:
3.9.1 I-U charakteristika zastíněného solárního článku
Celková volt-ampérová charakteristika monokrystalického článku je vidět na obr. 16.
Graf volt-ampérové charakteristiky lze rozdělit do čtyř kvadrantů. Na kvadranty, kde se
elektrická energie generuje, a kde se elektrická energie spotřebovává. V prvním kvadrantu
volt-ampérové charakteristiky článek generuje elektrickou energii. V tomto kvadrantu je
napětí a proud článku pozitivní. V druhém kvadrantu volt-ampérové charakteristiky se článek
naopak chová jako zátěž a musí být k němu připojeno externí napětí. V této oblasti je napětí
článku negativní, a proto je potřeba vnějšího zdroje nebo jiného solárního článku, který
generuje potřebné elektrické napětí. V tomto stavu se článek zahřívá vlivem vysoké energetické
spotřeby. Pokud se teplota článku příliš zvýší, může být tento článek zničen.
Nejběžnějším způsobem, jak se článek dostane do oblasti druhého kvadrantu, je jeho
zastínění. Pro účely výroby elektrické energie z fotovoltaických článků se využívá oblast
prvního kvadrantu volt-ampérové charakteristiky