Uzemnění kontrukce a rámu panelů

[Dagus]

Tak ono 20s a 2s to je celkem rozdíl. Jinak spíš že by mi pojišťovna proplatila fve by mi vadilo, kdyby neproplatila dům co shořel kvuli blesku a byla na něm home made fve.

[kodl69]

takže chata neshořela jenom náhodou... V podstatě jsi měl veliký štěstí. A už ten hromosvod buduješ? Kam se blesk trefí jednou, najde cestu i podruhý, aspoň takovou mám zkušenost z okolí, viz třeba veranda domu pod kopcem, kde už je to snad třetí zásah za 10 let...

[rouchi]

1. Pospojovat panely mezi sebou není třeba. Při nedodržení vzdálenosti od hromosvodu je třeba je propojit na hromosvod.
2. Ano 16mm2 mědi, M8 a klíč 13 je takový standard koukněte se spojky hromosvodu jaké mají šrouby.
3. Konstrukce i s vrstvou nevodivého oxidu je OK. Ty miliony voltů hravě překonají tu 100V vrstvičku a pak už to vede.
4. Ztráta času, na střeše. Oxidy jsou přirozené, chrání materiál do hloubky.
6. Blesk je pouze o pravděpodobnosti, že to vezme souseda a mě se to vyhne.
7. Nejkratší cestou.
8. Když je vedení delší než XX ano. Takhle obecně to je myslím 10m. 8m se tomu blíží, neznám detaily abych se rozhodl před i za, nebo jen za...

Tohle:
"malým potenciálem úderu"
Bylo asi myšleno jinak. Jestli to je milion voltů nebo milion a půl voltů je asi vcelku jedno ne? Stejně to může být ještě mnohem víc. Obojí má naprosto devastující účinky. Vzhledem k tomu jaký náboj se pokusí přejít z mraků do země v tom ionizovaném kanálu.

Montážní firmy se pokusí udělat vzdálenost větší než S od hromosvodu a pak můžou říct, že to není třeba. Ne vždy se jim to povede?

Ahoj, tak jsem na tom strávil pár hodin hledáním na netu, koukáním na různá videa, jak to kdo kde dělá atd..
Vyšel bych z doporučení od odborníků na kniska.eu viz můj případ

Vzhledem k tomu, že mám plechovou střechu a tím pádem skoro automatickou nemožnost dodržení vzdálenosti S propojím konstrukci přímo k hromosvodovému svodu napětí.
Nejsem odborník na hromosvody, ale jeslti to chápu dobře, tak hromosvod se dělí na jímače - jímací soustavu, která je uzpůsobená (připravená) pro přímý úder blesku a svody blesku, to bude asi klasický ALSI drát, kterej vede od těch jímačů, jasně, že FVE nepřipojíte na jímací soustavu, ale na "Bleskosvody" a když by náhodou blesk udeřil, měl by si najít cestu nejmenšího odporu, jasně, že sem tam někam přeskočí, ale má to cenu řešit na plechové střeše ?
Podle mnou nalezených informací se domnívám,že by to mělo být nejsprávnější "levné řešení" pro domy s plechovou střechou.
Asi nejlepší řešení by bylo použití HVI svodů oddálené soustavy od Dehn, to má ale každopádně dva velké háčky... jeden je ten, že by ten hromosvod vypadal fakt hrozně hnusně a na rodiný dům by se prostě nehodil a druhý - ten hlavnější cena takového řešení by se lehce vyšplhala ke 100 a více tis. Kč...
Jo ještě poznamenám, že momentálně žádný hromosvod nemám, (potažmo nemám ho od rekonstrukce střechy... před rekonstrukcí byl...) takže se bude dělat "nový" v rámci výstavby FVE

[kodl69]

Levné řešení? pozor na háčky. U svodičů 2 a 3 musí být propoj k uzemňovací soustavě min. CY 16mm2 co nejkratší cestou.
přep. 2 a 3 by měly být co nejblíž vstupu do budovy. Všechny přepěťovky T1 min. 50kA (součet pólů) taky nejsou levný, nehledě k tomu, že musí být na všem, co do domu vstupuje, a musí být dobře udělaný vyrovnání potenciálů. tj pořádnejma drátama propojený všechny kovový hmoty v domě. Na střeše se v tomhle případě spojí všechno se vším.
Řešení s HVI nemusí být extra drahý, pokud se použije s rozmyslem - potom stačí dva svody, krytina a fv se připojí k vnitřnímu pospojování a nad hřeben se dá izolovaný jímací vedení na 0.5m izolační tyčky, příp ještě dva tyč. jímače. A co je dražší nedokážu posoudit, tohle by měl zpracovat projektant, kterej s tím má nějakou zkušenost. Pokud je hromosvod izolovanej (oddálenej) tak jsou zase levnější přepěťovky...
To jsou ty výhody levné plechové střechy...

[rouchi]

Levné řešení? pozor na háčky. U svodičů 2 a 3 musí být propoj k uzemňovací soustavě min. CY 16mm2 co nejkratší cestou.
přep. 2 a 3 by měly být co nejblíž vstupu do budovy. Všechny přepěťovky T1 min. 50kA (součet pólů) taky nejsou levný, nehledě k tomu, že musí být na všem, co do domu vstupuje, a musí být dobře udělaný vyrovnání potenciálů. tj pořádnejma drátama propojený všechny kovový hmoty v domě. Na střeše se v tomhle případě spojí všechno se vším.
Řešení s HVI nemusí být extra drahý, pokud se použije s rozmyslem - potom stačí dva svody, krytina a fv se připojí k vnitřnímu pospojování a nad hřeben se dá izolovaný jímací vedení na 0.5m izolační tyčky, příp ještě dva tyč. jímače. A co je dražší nedokážu posoudit, tohle by měl zpracovat projektant, kterej s tím má nějakou zkušenost. Pokud je hromosvod izolovanej (oddálenej) tak jsou zase levnější přepěťovky...
To jsou ty výhody levné plechové střechy...

Tak ty hromosvody děláš trochu sem doufal, že poradíš nějaký "ideální řešení"

[Vitek]

Ahoj tipuju že ideální řešení neexistuje každý barák je jiný, každý má jinou krytinu, jiné možnosti uzemnění, jiné vodivosti hlíny, jindě svody, jinde jímací tyče, jinak vysoká antény a komíny.

Jediný co tipuju bude aktivní bleskosvod ale to nechceš ani ty a ani sousedi !!!

vše musí zohlednit projekce

V.

[rychtar]

Reagujem na to ako som zabezpecil chatu po zasahu bleskom: Su nabite dve zemniace tyce, bleskozvod, uzemnene ramy panelov+konstrukcia, prepatovka z panelov k regulatoru, prepatovky FTP na kazdom zariadeni a vsetko uzemnene. vsetko 16, 25, 35mm kablami. bleskozvod na streche je cely z gulatiny.

[shuty]

najde prosim niekto aj odkaz na prepatovku T1? akosi nemozem nic najist, iba T2

[DanoP]

Skús pozrieť katalógy citel, kiwi, sú aj kombinované prepäťovky, kde je v jednej T1+T2 +T3. Potom nemusíš riešiť minimálnu vzdialenosť medzi T1 a T2.....

[Quickyprd]

Dobrý den,
to Vám teda pěkně neděkuji za to co tu čtu. Ještě pár dní zpět jsem si myslel, jak je to pěkné. Revize na elektro, FVE i hromosvod mám bez závad...paráda...ale teď koukám, že revize má váhu asi jako listina práv a svobod v Severní Korei neboť:
1) Na DC vedení od panelů do měniče, jsem nenašel žádné ochranu...a mezi měničem a rozvaděčem kromě jističe taky moc AC ochran nevidím
2) Krytina je falcovaný hlinik, vzdálenost S od hromosvodu je taktak 0,5metrůl, někde i méně..ale co, když je to hliník

Čili budu muset nahnat realizační firmu FVE, aby pod střechou na DC vedení a i AC dodělala přepětovou ochranu a v součinosti s jinou projekčně-realizační firmou na hromosvody provedla úpravu hromosvodu dle potřebných norem. Jelikož dodnes musím být koukám rád, že za ten rok co bydlíme mě nezasáhl blesk (naštěstí jsou u Nás řídké)...jelikož by odešel on grid měnič a skoro jistě i celá rozvodná soustava. Jelikož jediná ochrana je jistič v rozvaděči....

Děkuji Vám za info

[DanoP]

Casto sa hovori ze oddialeny/izolovany bleskozvod je drahy. Velakrat len do casu ked sa zacne vypocitavat co vsetko treba vybavit prepatovkami a pospajat. Napriklad obytne podkrovie pod plechennou strechou - vo vzdialenosti mensej ako s su rozvody pre svetla - co s tym, alebo ocelovy nosnik..? Alebo z opacnej strany muru je oproti bleskozvodu rozvodna skrinka. Aj ked ma mur 40cm, s v tehle vychadza 70cm....
Plechova strecha - no je to z pohladu blesku skor staniol, kde priamy zasah znamena dieru, alebo vyvarene miesto (Cu) s tym ze ak pod plechom je napriklad terovy papier tak od poziaru nie je daleko.
Niekedy mam dojem ze projekty domu robia rozni ludia co vobec o sebe nevedia - elektrika/bleskozvod - to bol aj moj pripad.

[dano]

Ziaden bleskozvod nenahradi prepatovu ochranu. Spoliehat sa na oddialeny bleskozvod mi pripada smiesne, blesk ktory prekona vzdialenost stoviek metrov nema problem vybrat si chraneny objekt namiesto oddialeneho bleskozvodu. Typickym prikladom je zemne lano na vedeniach VVN, je vysoko pravdepodobne, ze blesk zasiahne prave toto lano, ale mam foto kde blesk zasiahol prave vodic fazy. Samozrejme blesk moze mat roznu intenzitu a niekolko vetiev mimo hlavny kanal, takze odhadovat intenzitu prudov pri zasahu je vestenie z gule a podla toho su aj tepelne ucinky blesku.

[kodl69]

to Quickyprd: Ongrid? Dotace? Jak už jsem psal jinde, tohle jsem ještě N I K D Y neviděl udělaný aspoň dobře (tj známka 3, ne 1) ale dycky nedostatečně, dokonce i u instalace 250kW staré dva roky jsem během pěti minut našel cca 10 závažných závad, a to jsem se jenom rozhlídl po střeše, nešel jsem ani do rozvodny. Spíš si říkám, kdo ty revize podepisuje, ale na druhou stranu už chápu, proč tolik revizáků nezřízeně chlastá...

[Quickyprd]

Ongrid ANO, Dotace (sprosté slovo) NE. Bohužel jsem stran elektriky vzděláním měnavka či prvok, čili jsem na tom nic neviděl. Zkrátka jsem si naivně myslel, že tři kulatá razítka revize jsou fajn. Ale FVE byla levná, no nekup to....bohužel při stavbě domu jsem zařizoval tolik jiných věcí, že na studování tohoto fóra se dostávám až po roce, kdy zvažuji o vylepěšení a větší míře soběstačnosti (zbytečně moc přetoků...50-70% výroby...fuj). Spíše mám dilema, zda to nenechat udělat někoho jiného, ověřeného, nebo ať to opraví firmy, které to již dělaly. Přepětovky, prppojení konstrukce s hromosvodem, natažení zemění 16mm2, nyní je jen klasické uzemnění 6mm2...a když už někoho na tu střechu naženu, tak rovnou přidat panely, ať tam za rok zase někdo nemusí propojovat nové konstrukce...kdyby jsem o někom na LIberecku-Semilsku o někom věděli, nechám si poradit.

EDIT: Koukám do materiálu od Fronius Primo 3.0 light (který mám) a ten snad má DC ochranu v sobě...ale zda tomu věřit, zejména když DC vedení má skoro 10m?

[Quickyprd]

Dobrý den,
tak se chystám konečně na pořádnou opravu/tvorbu ochrany před bleskem mé instalace. Vše samozřejmě u mě bude dělat firma/řemeslník, ale jelikož vidím a slyším, jak to kdo dělá, či spíše nedělá tak jsem to tu nejdříve díky Vám studoval.

Současně mám:
Hliníkovou krytinu, vzdálenost S je sice dodržena, ale to u plechové střechy moc nehraje roli, DC přepětovka CITEL 1000V je až u měniče a je uzemněna jen CYA 6mm2. Samotné panely jsou uzemněny také CYA 6mm2. Rozvaděč má vše jištěno přepěťovkami.

Tedy blesk by prošel hezky přes neobydlenou půdu do instalační šachty a přes plechové potrubí rekuperace do celého domu...

Pozitivum je, že blesků zde je minimum a za dvacet let co zde bydlím (celá lokalita) zde nebyl případ úderu blesku...ale spolehněme se na to že

Dle zde a v kníšce.eu čtených postupech by to mělo vypadat asi takto (plánuji i string rozdělit na dva stringy na využití obou MPPT):

Panely a jejich konstrukci spojit s "hromosvodem" (tedy v mém případě AlMgSi ) po cca dvou metrech?
Hned pod střechu do plechového rozvaděče dát T1+T22 ochranu 2x 500V, id nich CYA 16mm2 v samostatné chráničce do hlavní uzemňovací svorkovnice.
DC vedení od stringů povede dál každý pár ve své chráničce do TM (je to o trochu více než 10m) k měniči, před kterým bude ochrana T1 2x500V, od nich opět CYA16mm2 do svorkovnice.

Podle DEHN manuálu to vypadá, že mám spojit panely se svorkovnicí taky CYA 16mm2, nebo stačí tak 6mm2 co tam už je?

P.S. raději oželím jednu US2000C cihlu za pořádnou ochranu před bleskem...

Moc díky pánové

[kodl69]

Zkus mi popsat, jak je dodržena vzdálenost panelů a vodičů od hliníkové krytiny? nějak si to nedokážu představit. Ty máš panely cca 30cm nad krytinou, a na izolačních držácích? Vodiče, procházející přes krytinu, jsou určiotě všude ve vzdálenosti s od toho plechu? nebo je hliník nevodivej?
Takže na vzdálenost s raděj zkus zapomenout... Přepěťovky T1 na 25kA co nejblíž vstupu do budovy, a všechno spojený se vším, vodiče začínají na CY16mm2, a víc je víc...

[Quickyprd]

Děkuji, přesně jak jsem psal S je sice dodržena, ale vzhledem k plechové krytině je to úplně jedno. V jaké rastru mají být spojeny panely s bleskosvodovou soustavou? Mám dvě řady po 8mi panelech, tedy určitě obě řady každá zvlášť ze strany a nahoru k bleskosvodu jistě po krajích a pak cca po 2metrech. Dolní hrany panelů taky tak jen přichyceny k falcu či okraji plechové střechy.
Přepětovky jsem koukal, a na rovinu říká, že v tom mám, trochu maglajs. Stejně tak pojistné odpojovače.
Hned pod střechu do plechového rozvadeče třeba toto https://www.citel.cz/produkty/ds50pvs/#DS50PVS-500 nebo https://eshop.neosolar.cz/prepetova-ochrana-500-v-dc
Sem by byl sveden i uzemňovací CYA 16 od panelů na svorkovnici a kde by byly i obě přepěťovky a odtud CYA 16 v samotné chraničce do TM na hlavní zemnící svorkovnici.
Oba stringy by ještě měli 2x CITEL 500V před vstupem do měniče ve vlastním malém rozvaděči (16-18pozic), kde by byly odpojovací jističe 12/16A (https://eshop.neosolar.cz/pojistny-odpi ... anelu-16-a)

A přímo od panelů by ještě vedlo dodatečné samostatné přímé uzemnění přímo na hlavní svorkovnici.
Čerpáno odsud (kromě zdejšího fóra)
https://eshop.neosolar.cz/data/images_c ... 150dpi.pdf

Aź tu budu někoho poptávat, tak nechci, aby to zase bylo blbě...děkuji moc pane kodl

[Karlik73]

To samostatne pospojeni od panelu byste resil jak?

[sitra]

pokud nejde dodržet vzdálenost "s" tak se spojí všechno se vším a nic dalšího se neřeší, včetně připojení panelů na hromosvod...

[kodl69]

A k připojení na hromosvod se použijí typové svorky na hromosvod a standartní AlMgSi vodič. jenom dodatek, pane kolego.