Je možné vzplanutí článku Samsung SDI 60 ???

[SAKO]

Tak já fakt nevím....Nečekal jsem to. Baterky jsou v nízkém prostoru, tak 45 cm, tam žádná supr odolná bedna nepomůže. Ten tlak musí někde jít...Nabíjení v mrazu se bát nemusím, 2 st. jsou extrém, naposled to tam bylo před 3 roky, u olova, které nebylo izolované... jinak i když déle mrzne, tak 4 - 6 st., níž to nejde, stejně mi to v listopad - únor dává málo, mám na střeše pro Li ion 2 kWp, panely vodorovně a i přes léto, když je slunce vysoko to nedalo nikdy víc, jak 1400W. A v zimě vůbec, jsem ve stínu u břehu za kopcem, na panely trochu a z velkého úhlu začne svítit až kolem 14.00 když už se pomaly slunce chystá k západu... to mi dá max tak 200W, spíše mín, jinak tak 60-100W a to jenom pár hodin. To nejsou žádné proudy, si myslím, na ty baterky. Studer mi více, jak je nastaveno nepustí a je tam ještě BMS. A dolu mi to ještě jistí trakční 2V články Gel PZVB 140 Ah , jsou téměř nové, měly jenom 71 cyklů, nabíjeno samostatně reglem a 660Wp taky vodorovně na střeše a paraelně připojeno přes 4 diody, - taky paraelně, každá na 20A. Funguje to dobře, zkoušel jsem to jenom jednou, vypnul jsem solára u Li ion a čekal, až klesnou na těch zhruba 50.4, kde se začne připojovat olovo. Normálním používáním jsem se k tomu nikdy nedostal. Jištění všude OPVP jak plus, tak minus pol. dal jsem si na tom záležet. Takže hraniční vybitá dolu, nebo přebitá nahoru v podstatě asi není možné....jinak, mám ještě 200Ah PZVB taky gel a úplně nové, ani jeden cyklus. Jsou na udržovačce bez využití. Takže asi připojit paraelně k těm 140Ah a 340 Ah 48V je pro mě nadbytek. Nevím, co mám udělat, sral jsem se s tím dlouho k obrazu svému....Fakt jsem si dal záležet.

[abrams]

Zdravím ,

Li-Ion v chytrácích sou týraný na hrany limitů . Jedině tak udrží chytráka v provozu až celej den . Při limitech jimiž hýčkáme v našich FVE systémech by chytrák zhasnul po obědě .
Takže bych se Li-Ionu ve FVE nebál . Samozřejmě je na místě vhodný dohled bo nic není věčné .

Je možné vzplanutí článku Samsung SDI 60 ??? Ano , je možné , ale za extrémních okolností .

Elektronům zdar

[antoni_sk]

Tie samsungy maju niekolko ochran v sebe. Medzi najdolezitejsie patria: poistka pri skrate a dve poistky pri prebiti. Jedna vypne clanok a druha proti explozii.

[rasto1]

Jedno mi stále nie je Jasné A to rozdiel medzi explóziou spôsobenou nahromadenia tlaku a druhou keď rupne poistka proti tlaku v batérii.
Hlava mi hovorí že stále sa rozprávame o tom istom A to že lítium pri styku s kyslíkom horí.

[shuty]

... že lítium pri styku s kyslíkom horí.

takto sa to povedat neda. litium pri styku s kyslikom nehori ale koroduje. co hori v baterkach je elektrolyt kde su rozpustadla a to litium. avsak ani to nehori len tak z nicoho nic pri kontakte s kyslikom. na to treba specificke podmienky.

[dano]

Ked je vysoka vzdusna vlhkost, tak sa litium podobne ako sodik moze vznietit samo, samozrejme kovove litium hori aj po zapaleni. V Li-Ion bateriach toho litia zas tak vela nieje, zda sa mi ze okolo 2%. Zato v primarnych litiovych clankoch je ho podstatne viac, staci si kupit jednu AA litiovu bateriu, rozobrat a potom vyskusat, ako reaguje kovova litiova folia samozrejme opatrne a vonku.

[rasto1]

... že lítium pri styku s kyslíkom horí.

takto sa to povedat neda. litium pri styku s kyslikom nehori ale koroduje. co hori v baterkach je elektrolyt kde su rozpustadla a to litium. avsak ani to nehori len tak z nicoho nic pri kontakte s kyslikom. na to treba specificke podmienky.

Pekne napísané akurát všetky testy litia vidím ukončenie plameňom

[shuty]

Ked je vysoka vzdusna vlhkost, tak sa litium podobne ako sodik moze vznietit samo, samozrejme kovove litium hori aj po zapaleni. V Li-Ion bateriach toho litia zas tak vela nieje, zda sa mi ze okolo 2%. Zato v primarnych litiovych clankoch je ho podstatne viac, staci si kupit jednu AA litiovu bateriu, rozobrat a potom vyskusat, ako reaguje kovova litiova folia samozrejme opatrne a vonku.

myslim ze sa litium na vzduchu samo nezapali, rychlo zoxiduje a hotovo. aka by musela byt vzdusna vlhkost aby to malo reakciu neviem. ak litium hodime do vody tak jasne, reaguje burlivo a vznikajuce vypary su horlave a vybusne ale opat neviem ci sa len tak samovolne vznietia. ak pridame ohen my, to je ina pesnicka...

ale nie som chemik, info mam len s toho co som vyhrabal na nete. par lipoliek z modelov a elektroniky som mal roztrhnutych obal a ziaden poziar sa nekonal...

https://youtu.be/5mvWQdad31o

[rottenkiwi]

Napísať, že prečo lítium horí, v lítium-iónových článkoch je dosť zložitá téma,
lebo jednak by tam lítium nemalo byť a jednak sú tam Li+ ióny, ktoré však
po prechode separátorom a opustení väzby s elektrolytom a LiPF6, vytvárajú
väzby s materiálom anódy a katódy, takže každá väzba má nejakú energiu
a až po prekonaní tej energie sa dokáže niečo uvoľniť.

Pri 90 až 120 *C a uvoľňujú plyny na anóde, lebo pri týchto teplotách nastáva
dekompozícia SEI vrstvy / solid electrolyte interface /, a keďže táto SEI pomaly
mizne, pod ňou je už obnažená anóda z LiC6 a ten začína reagovať s elektrolytom.
Pri 220 *C ten LiC6 prudko exotermicky reaguje.

Bežné separátory sa začínajú topiť pri 130 * C, alkylové uhličitany začínajú
reagovať nad 200 *C. LiNixMnxCoxO2, x=1/3, začínajú exotermicky reagovať
pri cca. 210 *C, LiFePO4 pri 300 *C.

Bez prístupu vzduchu LiC6 a NMC vyhorí okolo 260 *C a je koniec.

Ak však nastane otvorenie batérie, plyny pojdu von, ale vzduch sa dostane
tam, kde nebol, ak bola baterka uzavretá ventilom. Ak toto nastane pri nižších
teplotách tak sa dnu dostane kyslík a vzdušná vlhkosť, čo ešte zvýšiexotermickú
reakciu.

Často sa pri otvorení ventilu dostanú von nie len plyny, ale aj roztavený
materiál, alebo kúsky pevného materiálu.

Ak sa roztopí separátor, tak dochádza ku skratu. NMC katóda má veĺmi malú
vodivosť, takže ku skratu NMC prispieva minimálne.
Najčastejšie je skrat medzi Al-Cu zberačmi a vodičmi elektrónov alebo medzi
medzi Al kolektorom a anódou.

Propagácia exotermickej reakcie v cylindrických článkoch väčšinou ide smerom
od vnútorných vrstiev k vonkajším.
Lokálne može byť vývoj tepla tak veľký, že Cu kolektor nestíha odvádzať teplo
a Cu fólia sa začne pri 1100 *C topiť.
Takže medzi materiálom anódy, ktorý má 300 *C a Cu kolektorom 1100 *,
vzniká vysoký teplotný gradient.
Ak sa veľká časť vnútorných vrstiev odtrhne a vyletí von, prestáva prenášanie
tepla do ďalších vrstiev.

Ak berieme vplyv na susedné články, tak takto horiaci článok dokáže preniesť
dosť tepla aj na susedné, ak nie sú separované vzduchom alebo iným materiálom.
Tiež záleží, čím sú články spájané hore, či sú tam Ni alebo Cu bus bary. / zbernice /
Ak sú články na 50 % SOC a sú oddelené od susedných 2 mm vzduchu, alebo
1.6 mm Cu či Al, a hore sú Ni pásiky, tak k reťazovej reakcii pravdepodobne nedojde.

Ak sú články nad 80 % SOC a sú tesne vedľa seba a ešte je u paralených použitá
namiesto Ni pásikov, meď, tak veľmi pravdepodobne od jedného článku začne
postupne horieť celý paralelný pack.

Pre predstavu, u 43 Ah NMC článku sa pri 30 % SOC uvoľní termálna energia 310 kJ,
pri 70 % SOC 450 kJ a pri 90 % SOC 500 kJ

Boeing chcel, aby dodané baterky operovali od -18 do +70 *C,
a vieme dobre ako to dopadlo.
https://www.ntsb.gov/investigations/Acc ... IR1401.pdf

[lubomirz]

velmi spravne ze schopnost / nabeh na vzplanutie silno zavisi od urovne nabitia LiIon.

https://www.youtube.com/watch?v=dnPdxes0R9U
https://www.youtube.com/watch?v=2J-h6fC1GrU

[kodl69]

Tak už trochu tuším, k čemu v tom telefonu došlo. Díky přehřátí při nabíjení se narušily separátory a dál přesně podle popisu. Přímo plameny z toho nešlehaly, ale teplota byla jistě přes 300°C, protože se v telefonu odpájely nějaký součástky...
Otázka je, proč to třeba zavčasu nezastavilo teplotní čidlo na BMS baterky. Můj tip je, že baterka byla mechanicky narušená po nějakým prudším nárazu (ostatně původně to byl odolnej telefon) tj někde došlo k narušení separátoru, po zahřátí při nabíjení už to pak byla řetězová reakce, zkrat, teplota, další zkrat, ještě vyšší teplota...

[Dagus]

velmi spravne ze schopnost / nabeh na vzplanutie silno zavisi od urovne nabitia LiIon.

https://www.youtube.com/watch?v=dnPdxes0R9U
https://www.youtube.com/watch?v=2J-h6fC1GrU

Proto taky letecký pošťáci nechtějí vic jak 20% nabité baterky na palubě z Číny do Evropy celkem oblíbenej problém vratky, pokud to Číňan nepohlídá.

[xmasin]

Také mám tyto články a budou používány v mojí FVE v zapojení 3P15S a vzhledem k tomu, že budou umístěny ve sklepě, tak také řeším zabezpečení proti požáru. Takže jsem si nechal vyrobit hliníkovou bednu, která bude vevnitř vyložena izolací, která se používá na stavbu krbů (tepelná odolnost 1200°C) a jednotlivé články budou od sebe odděleny Cetrisem o tloušce 5 mm. Kromě toho bude ve víku bedny instalován automatický hasící systém Proteng. Ještě mě napadlo udělat záplavový systém, jako používají automatické kotle na pevná paliva, ale to by bylo asi už moc překombinované.

[kodl69]

A jak budeš v tom tepelným izolantu řešit chlazení? Bedna měla být železná, hliník se taví jenom o trochu vyšší teplotou než olovo (jistě není čistej Al, ale slitina, tj od 440°C), zkus hodit hliníkovou plechovku do kamen...

[lubomirz]

ta bedna urcite bude odolna voci roztrhnutiu z vybuchu co nastane vnutri, hej ?
Lebo ked bafne lithium, tak to hori trochu inak jak Pepo ... https://www.majstrik.sk/pepo-tuhy-podpa ... -100ks-bal

[xmasin]

A jak budeš v tom tepelným izolantu řešit chlazení? Bedna měla být železná, hliník se taví jenom o trochu vyšší teplotou než olovo (jistě není čistej Al, ale slitina, tj od 440°C), zkus hodit hliníkovou plechovku do kamen...

Ten izolant není tak silný (3 cm a nemá zrovna extra tepelnou vodivost), navíc ve sklepě je v létě maximálně 15°C a co jsem testoval tak se baterka při vybíjení konstatním proudem 20A zas tolik nezahřívala. Proto tam je ten hasičák, který by měl zafungovat již od 120°C.

[xmasin]

ta bedna urcite bude odolna voci roztrhnutiu z vybuchu co nastane vnutri, hej ?
Lebo ked bafne lithium, tak to hori trochu inak jak Pepo ... https://www.majstrik.sk/pepo-tuhy-podpa ... -100ks-bal

Články SDI by neměly být schopné vybuchnout s velkým tlakem, už při malém tlaku zafunguje bezpečnostní ventil.

[ikovlabs]

JJ ale ta pojistka vypusti plyn kam? No bedny prece.A co dela plyn?No boucha, ku... Boucha!!

[josse]

Věřím, tyto články jsou velice kvalitní. Příčina vnitřního zkratu je pokud vím v tom, že lithium při nesprávném používání krystalizuje a ten krystal kdyz doroste určitých rozměrů poté může propíchnout separátor a tím dojde ke zkratu, nebo alespoň zdroji samovybíjení. A právě ve snaze maximalizovat výkon a kapacitu článku se ten separátor dělá co nejtenčí, článek je pak více náchylný tomuto jevu.

Konečně ten správný důvod, jen upozorním, dendrid se to jmenuje a roste to samo od sebe, špatné zacházení to urychluje, kvalitní separátor se to snaží nepustit skrz.

Je to pouze otázka času.

Když se něco stane, zaplavit vodou je jediné a rychlé řešení jak z průseru.

[josse]

A jak budeš v tom tepelným izolantu řešit chlazení? Bedna měla být železná, hliník se taví jenom o trochu vyšší teplotou než olovo (jistě není čistej Al, ale slitina, tj od 440°C), zkus hodit hliníkovou plechovku do kamen...

Ten izolant není tak silný (3 cm a nemá zrovna extra tepelnou vodivost), navíc ve sklepě je v létě maximálně 15°C a co jsem testoval tak se baterka při vybíjení konstatním proudem 20A zas tolik nezahřívala. Proto tam je ten hasičák, který by měl zafungovat již od 120°C.

Celá ta tepelná izolace urychlí řetězovou reakci. Když se něco stane, těch 300°C na jednom článku, je třeba zajistit aby se to nedostalo na další. Termoska a 500KJ zajistí, že se to dostane na všechny