Malá FVE pro vlastní spotřebu

[Votrok]

Dobrý den,

přestěhovali jsme se nedávno do RD, kde je ohřev teplé vody a podlahové vytápění připojené na stacionární kombinovaný bojler dražice (nevím typ, štítek není dostupný, bude to přes 100 L, vypadá jako OKC 125 NTR/HV ale trochu větší) a v něm je voda ohřívaná kondenzačním plynovým kotlem. Jsme tu 4 (2 malé děti) a funguje to poměrně dobře, zatím.

Z hlediska spotřeby el. energie ale i plynu se dostáváme (pouze simulace - není zkušenost) cca na 5-6 MWh na elektřině a na plynu někde cca 17 MWh za rok!!! Vypadá to i na nějakou chybu v nastavení ohřevu, ale řekněme, že 14 MWh si to vezme určitě, z toho přes zimu a okolní měsíce asi tak (bohužel) ... 10 MWh. Ve dnešních (našich) cenách jsme teda někde na cca 60.000-80.000 za rok. Předpoklad je 60 tis, ale obávám se, že ten plyn si nakonec vezme víc ...

Nyní je otázka jak dimenzovat systém, aby návratnost byla smysluplná. Cílem není samostatnost za každou cenu, ale umazání části nákladů proti investici s rozumnou návratností do 5-ti let. Jako největší problém vnímám v tomto baterie jak z hlediska návratnosti tak i z hlediska bezpečnosti a investiční náročnosti.

Otázky jsou následující:

0) Kolik KWp si hodit na střechu, aby to bez problémů pokrylo spotřebu v slunných (slunnějších) měsících. Samozřejmě nějaký občasný dokup není problém, ale jsem toho názoru, že v létě by to mohlo být skoro za nula.
Když teda vezmu 8 měsíců, ve kterých říkám, že spotřebuji tak cca 8-10 MWh tak to vychází asi tak na 1-1,25 MWh měsíčně a to vyjde tak na (při předpokladu že elektrárna dá dohromady tak 4 hodiny max výkonu - v úhrnu za celý den- průměrně za každý den z těch 8 měsíců) 8,25-10,41 KWp instalaci. Je tato úvaha správná?
1) Má při této kombinaci smysl vynechat baterie nebo je nutné to naopak postavit na nich? Nebo ještě jinak, je vůbec možné baterie (LiFePo) smysluplně vynechat? Nemám tu technologii rád ... viz výše.
2) Má někdo zkušenost s uchováním energie jinak než pomocí LiFePo baterií? Tj. kondenzace tepla v zásobníku (ne vodního - drcené cihly, písek apod. s následným tepelným převodem zpět na el. en.) nebo uchováním energie jiným způsobem? Nějaké přečerpávací nádrže v rámci svažitého pozemku? Dává v našich podmínkách a v malých podmínkách něco z toho smysl?
3) Neumím odhadnout, jaký efekt umí udělat nějaký moderní zásobník na vodu ... tady mi úplně chybí zkušenost, jak se k tomu postavit? Zvýšit objem? Na kolik? Jak dlouho udrží teplo a kolik stupňů? Oddělit ohřev vody od podlahovky? Respektive co posuzovat ... ?
4) Otázka trochu bokem ... máme orientaci na jih, plochou (vyspádovanou) střechu, má smysl uvažovat systém V-Z nebo prostě jen vše orientovat na jih?

Děkuji za jakékoliv rady.

Sol. Votrok

[kyocera]

Dobrý den,
protože nechcete dodávat do sítě a o nepodlehnout mámení pozlátka dotací, poradím Vám.
0. FV panely jsou předmět s největší užitnou hodnotou , co se týče poměru životnost , cena a návratnost
vynaložené investice.
Na střechu dejte tedy maximum jak unese Vaše peněženka co to půjde a to maximum , které dáte bude pozitivní přínos na jaře a na podzim v přechodném období.
Já osobně i když jsem začal před 12 roky, nyní v posledních letech stále navyšuji počet panelů kam to jde.
1. Baterie mají určitý význam, ale je to předmět s relativně malou užitnou hodnotou ,omezenou životností a vyžadují stálou časovou obslužnost.
Já osobně předělávám FV systém už po několikáté , stále v režimu ostrovní systém a po úpravách se obejdu budˇzcela bez aku nebo jen
s malými aku do 4kWh, které mohu přes den hrubě přetěžovat i bez ohledu třeba na mínusové teploty, protože jsou LTO. Velikost aku dimenzuji s ohledem na noc, kdy provozuji pouze energeticky nenáročné spotřebiče.
2. I když provozuji FV 12 roků, teprve loni jsem uvedl do provozu experimentální FV akumulační kamna.
Samozřejmě v zimě NIC netopí, či jen vyjímečně , ale na jaro a podzim umí temperovat jednu místnost ještě 8 hodin po západu slunce.
Přínos to tedy je v přechodné období a jako akumulační tepelnou hmotu se v zahraničí nejčastěji používá písek, použít je možné všechno od betonu, štěrku nebo šamotových cihel.
3.Pokud používáte zásobník na vodu a uvažujete o velkém, zvažte, zda nějakou energii nedodat přímo fototermikou. Ta má účinnost 95%, zatímco panely jen max 22%. Já osobně mám jen bojler kombinovaný 100litrů a v zimě jej plynem ohřívám
na 35°C a zbytek i v zimě dotápím z FV panelů. Voda je vždy dostatečně teplá i když je oblačno, něco to dá a když jsou slunné dny i v zimě se bojler
sám termostem vypíná, že už FV panely dohřály vodu na 65°C i v zimě. I takové řešení přináší úsporu plynu v zimě.
4. Jak jsem uvedl, panely dejte maximálně všude kam to půjde. Osobně využívám FV panely přibližně takto. 1/3 ohřev vody. 1/3 ohřev experimentálních FV akumulačních kamen. 1/3 Sinus měnič pro sinus spotřebiče. Další optimalizace a další změny budou po dokončení dalšího měniče s vysokou účinností a zanedbatelně malou spotřebou naprázdno.
FV se tedy neustále mění a zdokonaluje s růstem znalostí a zkušeností a vývojem technologie. Pokud někdo podlehne
falešnému pozlátku dotace ve výsledku stane se větším vazalem DS a firmy , která ho o dotaci obere a jako bonus nesmí do systému na klíč od firmy 10 roků ani sáhnout. Jediné co dotyčný příjemce dotace pak může je
stěžovat si na to co jeho FV elektrárna od firmy dělá nebo nedělá a loudit informace od členů mypower, protože realizační firmu pak už příjemce dotací po realizaci
nezajímá .Proto Vaše rozhodnutí žádné dotace a žádný prodej do sítě považuji za správné rozhodnutí.

[Soban]

Panely co se vlezou....
Baterku určitě, tak aby vydržela přes noc.
Termiku bych nedělal, spíš nahřívat bojler aby byla teplá voda, ušetří se plyn.

[TomHC]

Skúsim aj ja. Plynom kúrim aj ohrievam TÚV. Za minulý rok som minul necelých 10 MWh plynu. V prechodnom období (noc okolo 5°C a deň 10+°C) kúrim pár týždňov krbom s prieduchmi. Elektrina necelé 4 MWh za rok.

Nahodil som na strechu 5.52kWp, menič 5.5 kW, 14.3 kWh v LiFePO4 (o tom v samostatnom odseku). V zime to urobí čo sa bude dať, od marca do októbra by som mal pokryť celú spotrebu elektriny a s prebytkami mám tiež svoje plány. Kúpil som 150 l el. bojler, servoventily a ak bude baterka takmer plná, môžem nahrievať vodu, čím ušetrím plyn na TÚV aspoň 6-7 mesiacov v roku. Dodatočne, ak bude už aj voda v bojleri teplá, tak použijem dve klimatizácie na prikurovanie namiesto krbu, t.j. ušetrím aj na dreve. V lete budem klímami chladiť skôr a dlhšie, ako by som to robil keby som za tú elektrinu musel platiť distribučke.

Odporúčam Ti zmerať si pár mesiacov odber domácnosti, kľudový odber (noc), ideálne aj špičkový odber v súbehu spotrebičov (ale aj to sa dá ošéfovať prúdovými relé) a potom môžeš začať počítať. Priemerná denná spotreba, u mňa cca 320 kWh/mesiac = 10 kWh denne. Špičky max 6 kWh, po inštruktáži manželky sa to dá obmedziť, takže stačí jeden 5.5 kW menič (alebo 6, 8...). Potom podľa kľudovej spotreby v noci vieš odhadnúť kapacitu batérie, ale dáva sa minimálne 2x inštalovaný výkon, u mňa teda 11+ kWh. Potom si pozrieš https://re.jrc.ec.europa.eu/pvg_tools/en/, nahodíš tam uvažované stringy (orientácia, sklon, Wp), vygrcia ti to CSV dáta do Excelu, kde uvidíš predpokladané zisky a uvidíš či treba niekde pridať, alebo ubrať. Často tu opakovaná mantra "daj čo najviac panelov" je podľa mňa blbosť. Ja som tie dáta z JRC spojil s ročným meraním spotreby domu a vypočítal pokrytie spotreby a prebytky. Podľa toho sa dá relatívne rozumne navrhnúť výkon FVE.

Nejaké ďalšie poznámky... Kúrenie plynom neriešim, netrápi ma, nehrám sa na čistý ostrov, riešim návratnosť. Ak máš na výber orientáciu panelov, daj JV+JZ. Ja som dal V (4ks) a J (8ks), 25°sklon. Východ mi pokryje dobitie batérie hneď ako vykukne slnko, včera začalo vyrábať už 6:15 ráno. Cez deň môžeš dobiť batériu doplna a míňať prebytky. Za noc (marec, březen) mi z baterky uberie cca 40%. V lete to bude samozrejme menej, lebo dlhší deň. V zime sa treba zmieriť v takomto setupe, že to moc nevyrobí, spustil som to až 3.2.2023, takže presné čísla ešte nemám.

Baterky - čo tu tak čítam 1) olovo jedine za cenu šrotu, ekvalizovať, vetrať, nevybíjať, neustále niečo riešiť 2) NiCd asi už ťažko 3) Li-ion 18650 jedine kto ich lacno získa, a má veľa času to skladať 4) Li-ion packy z EV, to by sa ešte dalo (málo roboty, relatívne bezpečné) 5) LiFePO4... Ja som išiel rovno do LiFePO4 - jednoduché poskladanie, vysoké prúdy, nízky vnútorný odpor, veľa cyklov / živostnosť, bezpečné, už slušne overené. Bez nich si efektívnu off-grid/hybrid FVE s rozumnou návratnosťou neviem predstaviť. Cena adekvátna tomu, čo ponúkajú.

Kuk spomínaná tabuľka ktorú som použil na návrh, a dáta za prvé dva mesiace prevádzky...

[TomHC]

...a z týchto dát + nákladov na FVE si vieš vypočítať návratnosť, na tom mám tiež tabuľku. Tam si vieš pekne pozrieť ako ti ďalšie investície vedia pomôcť (alebo aj nie) ku lepšej návratnosti. A preto som neriešil "panely koľko sa zmestí", ale to, čo mi treba a stačí.

[Soban]

Tak já předpokládám že na normální střechu se nedá dat tolik panelů aby jsi to nevyužil a měl hromadu přebytků, obzvláště jak má bojler do kterého v létě může cpát......

Samozřejmě od určitého počtu panelů už se nezaplatí - a na zimu už moc nepomůžou.....