Jaký Axpert či jaký jeho klon?

[cuki]

Prokousávám se tím už asi týden, ale pořád přesně nevím jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými axperty, protože se informace zde i jinde dosti liší. Byl by někdo kdo by to uměl shrnout či potvrdil nebo vyvrátil co píšu?

Hledám 48V řešení jedné fáze. Rád bych se dostal na 25A. Protože jsem nenašel rozumný způsob jak přepínat mezi 3F DS a 1F FV, takže požádám o změnu 3x16B na 1x25B. Ta by měla na domácnost stačit a pokud ne pomůžu si u bojleru a topení hlídacím proudovým relé.

Tedy ideálně min 5kW ideálně 5k5W až 6kW řešení MPPT.

Nejsem rozhodnut jestli pojedu panely VN a nebo NN. Přikláním se k VN, ale nevím co to bude všechno obnášet a jaká je životnost těchto ochranných prvků, které by na NN být nemuseli?

Nemám hromosvod a jsem na skále, čili uzemnění hromosvodu je tu v době sucha dost problém, jsem rád že mám nějak uzemněnou elektrickou soustavu.

OD VN si slibuji mnohem lepší účinnost při chodu na přímo z panelů a v případě king II i lepší chod ze sítě. Viz dále.

Takže z toho co jsem pochopil, jsou nejčastější a nejdostupnější verze MKS III (je už i MKS IV), King I, King II, MAX

MKS3: 5kW; spotřeba 50W; VN FVE; maximální výkon z FVE 5kW; čas přepojení 15ms
King I: 5kW; spotřeba 50W; NN FVE; maximální výkon z FVE 4kW; čas přepojení 0ms
King II: 5kW; spotřeba 50W; VN FVE; maximální výkon z FVE 6kW; čas přepojení 0ms
MAX 7,2kW; spotřeba 70W; VN FVE; maximální výkon z FVE 2x4kW; čas přepojení 15ms (de facto silnější MKSIII)

Takže shrnuto: vlastní spotřeba je dána hlavně max výkonem (Některé klony udávají mnohem nižší spotřebu), účinnost udávají všechny verze stejnou, což je divné protože VN FVE verze, musí mít účinnost mnohem lepší protože jedou napřímo. King I i II se přepojuje bypasem napřímo, tedy je to rychlejší a nemůže dojít k přetokům do sítě. U ostatních verzí je to vyřešeno pouze pomocí SW a tedy v případě přetížení jedu ze sítě přes AC/DC/AC konverzi, což je velmi neúčinné a scestné? Je to tak? Bohužel jsem nikde nenašel vnitřní schémata.

Tedy King II a jeho klony by měli být nejefektivnější. Pokud je baterie prázdná a nebo dojde k přetížení, tak jedu beze ztrát bypassem A FVE pokud jede tak pouze dobijí baterku zcela odděleně. Tedy chápu že jiné řešení se vůbec nevyplatí používat a ani o něm přemýšlet. Jaký může být vliv na účinnost že pojedu vysokonapěťově? Proč je manuálu uvedena stejná účinnost, když to podle mě nemůže být pravda?


Je nějaký klon přímo toho Kinga II?
tohle je spíš lepší MKS3 soudě dle parametrů
https://vi.aliexpress.com/item/10050042 ... ec%21CZ%21

tento: https://vi.aliexpress.com/item/10050042 ... ec%21CZ%21
je asi to samý co? Nevím jaký je rozdíl mezi SMR a SML. Ale tady čas přepínání neuvádí.

[mirekcafa]

pokud přemýšlíš o Easunu, kupuj z EU skladu, procleno a dodávka do týdne
https://www.easunpower.com/
osobně bych vybíral tady....sklad také v EU
https://maximumsolar.online/

[rva]

Z hlediska spotřebičů se všechno chová podobně. King má dvojí konverzi, ale i u verzí s přepínáním FV/DS to spotřebiče nepoznají.
Kategorie jsou pwm, mppt do 150 V, mppt do 500 V. Se všemi mám zkušenosti, každá má své přednosti a nevýhody, ale každá bude dělat to, co má - tedy z FV dobíjet baterie a dodávat elektřinu spotřebičům.

[cuki]

pokud přemýšlíš o Easunu, kupuj z EU skladu, procleno a dodávka do týdne
https://www.easunpower.com/
osobně bych vybíral tady....sklad také v EU
https://maximumsolar.online/

Jo to u EASUNU není problém, obecně se FVE věci ani baterie prý neclí. Tak to tu má každý v EU skladem.

Jinak "originál" King II se dá sehnat tady za 18k Kč:
https://pt.tienda-solar.es/en/carro-de- ... ction=show

Mě se ten EASUN zamlouvá, ale žádnej manuál, jen strohý neúplný data a asi 20 podobných výrobků, které od sebe funkcí nedokážu odlišit.

[cuki]

Z hlediska spotřebičů se všechno chová podobně. King má dvojí konverzi, ale i u verzí s přepínáním FV/DS to spotřebiče nepoznají.
Kategorie jsou pwm, mppt do 150 V, mppt do 500 V. Se všemi mám zkušenosti, každá má své přednosti a nevýhody, ale každá bude dělat to, co má - tedy z FV dobíjet baterie a dodávat elektřinu spotřebičům.

No mě zajímá jak se to chová k DS ohledně přetoků a taky jakou to bude mít účinnost, hlavně v zimě.

Jaké jsou nevýhody KING II řešení? Oproti MKSIII a nebo MAX? Conevě je to v podstatě stejné.

[rva]

Téměř žádný nemá přetok, jedná se o offgrid (někde hybrid) měniče. To hrozí jen u vysokonapěťových verzí provozovaných bez baterie. Jinak vnitřní relé přepíná mezi DS a FV.

[cuki]

Téměř žádný nemá přetok, jedná se o offgrid (někde hybrid) měniče. To hrozí jen u vysokonapěťových verzí provozovaných bez baterie. Jinak vnitřní relé přepíná mezi DS a FV.

ok tak alespoň něco, a jak je to s tou reálnou účinností?

A když už jsme u toho, jak to že je možné tak snadno provozovat zařízení bez baterie když odpojením zpravidla odejde zařízení (dosud jsem nepochopil proč).

A druhá, chápu že u PWM verzí je problém s maximální velikostí PV pole, ale U MPPT by se to mělo chovat jako spotřebič ne?
Tedy bych mohl mít pole libovolně velké ale jen měnič nepustí větší než maximální proud. Což mě netrápí. Jen chci co největší zisky v zimním období. To že to nevyužiji v létě mě netrápí.

[Franta2776]

Téměř žádný nemá přetok, jedná se o offgrid (někde hybrid) měniče. To hrozí jen u vysokonapěťových verzí provozovaných bez baterie. Jinak vnitřní relé přepíná mezi DS a FV.

ok tak alespoň něco, a jak je to s tou reálnou účinností?

A když už jsme u toho, jak to že je možné tak snadno provozovat zařízení bez baterie když odpojením zpravidla odejde zařízení (dosud jsem nepochopil proč).

A druhá, chápu že u PWM verzí je problém s maximální velikostí PV pole, ale U MPPT by se to mělo chovat jako spotřebič ne?
Tedy bych mohl mít pole libovolně velké ale jen měnič nepustí větší než maximální proud. Což mě netrápí. Jen chci co největší zisky v zimním období. To že to nevyužiji v létě mě netrápí.

Největší zimní zisky ti zajisti jenom maximální počet panelů.Panely jsou opět levnéMěnič to ovlivñuje max cca 1kWh denně.To je 30kWh za měsíc a za rozdíl v ceně si dnes pořídíš cca 4kWp panelů.

[rva]

Systém bez baterie běží bez baterie v podstatě jako ongrid s limiterem, který se snaží omezit dodávku k distributorovi.
A to je něco jiného, než když u něj mám připojené baterie, on běží jako offgrid a najednou mu baterie odpojím.
Přepanelování je na zvážení každého - pwm při větším proudu shoří, mppt obvykle ne a reguluje si různými způsoby maximální proud. Ale obvykle se tím porušují doporučení od výrobce.

[cuki]

Systém bez baterie běží bez baterie v podstatě jako ongrid s limiterem, který se snaží omezit dodávku k distributorovi.
A to je něco jiného, než když u něj mám připojené baterie, on běží jako offgrid a najednou mu baterie odpojím.
Přepanelování je na zvážení každého - pwm při větším proudu shoří, mppt obvykle ne a reguluje si různými způsoby maximální proud. Ale obvykle se tím porušují doporučení od výrobce.

Teď proč je tam to doporučení? Kvůli tomu aby jsi maximálně využil panely a nebo proto aby jsi ochránil měnič před plameny pekelnými?

Ve specifikaci je pouze napěťové maximum, což je jasné, ale proud tam nijak určen není, jen maximální proud (výkon) do výroby.

Téměř žádný nemá přetok, jedná se o offgrid (někde hybrid) měniče. To hrozí jen u vysokonapěťových verzí provozovaných bez baterie. Jinak vnitřní relé přepíná mezi DS a FV.

ok tak alespoň něco, a jak je to s tou reálnou účinností?

A když už jsme u toho, jak to že je možné tak snadno provozovat zařízení bez baterie když odpojením zpravidla odejde zařízení (dosud jsem nepochopil proč).

A druhá, chápu že u PWM verzí je problém s maximální velikostí PV pole, ale U MPPT by se to mělo chovat jako spotřebič ne?
Tedy bych mohl mít pole libovolně velké ale jen měnič nepustí větší než maximální proud. Což mě netrápí. Jen chci co největší zisky v zimním období. To že to nevyužiji v létě mě netrápí.

Největší zimní zisky ti zajisti jenom maximální počet panelů.Panely jsou opět levnéMěnič to ovlivñuje max cca 1kWh denně.To je 30kWh za měsíc a za rozdíl v ceně si dnes pořídíš cca 4kWp panelů.

přesně to si taky myslím

[mirekcafa]

pokud se bavíte o proudu není tohle to omezení? "Max. input current 22A"

[rva]

Teď už to budou mít asi lépe ošetřeno, ale dříve když jsem měl více fv panelů a regulace proudu při rychlé změně osvětlení byla pomalá, tak relátko odpojilo fv panely (byla tam 2 relátka v sérii). Znovu se panely připojily a pomalu se najíždělo z Voc dolů aby nebyl překročen max. proud. No a to relátko odpojování za plného proudu nepřežilo.
V mých regulátorech to je ošetřeno dobře a na vlastní riziko na nich mám mnohem víc panelů než odpovídá parametrům mppt regulátoru.

[pasta]

Tady je dobré si uvědomit, že jsou 2 napěťové hladiny, kam mohou panely dodávat:

- SS napětí baterie (cca 52V) použiji step-down topologii spínač-dioda=indukčnost (King) Panely jsou nízkonapěťové, max 200V (Epsolar) - výhoda: je to tak nějak účinné i v zimě (počítač, lednička), nevýhoda málo panelů do série.
- SS napětí DC-AC měniče před střídač, (cca 325V) - použiji univerzální topologii (VM3, MAX) Panely jsou vysokonapěťové (max 500V) - nevýhoda v zimě lépe přejít na step-down, jinak to má velkou spotřebu.

[cuki]

Tady je dobré si uvědomit, že jsou 2 napěťové hladiny, kam mohou panely dodávat:

- SS napětí baterie (cca 52V) použiji step-down topologii spínač-dioda=indukčnost (King) Panely jsou nízkonapěťové, max 200V (Epsolar) - výhoda: je to tak nějak účinné i v zimě (počítač, lednička), nevýhoda málo panelů do série.
- SS napětí DC-AC měniče před střídač, (cca 325V) - použiji univerzální topologii (VM3, MAX) Panely jsou vysokonapěťové (max 500V) - nevýhoda v zimě lépe přejít na step-down, jinak to má velkou spotřebu.

šlo by to nějak více rozvést. Hlavně ta účinnost?

Máme tedy 4 možnosti
1) VN PV přímo tedy z těch +325V jde přímo na střídač (cca- 5%)
2) VN PV do baterie 48V ( step down -8%) baterie do střídače (step up -5%) a střídač (cca -5%)

3) NN PV step down (součástí MPPT -5%) střídač + step up (-8%)
4) DTTO je ztráty baterie navíc stejně jako 2)
-3) a 4) mají navíc ale poměrně velké ztráty ve vedení vlivem většího proudu. Něco vyřeší silnější kabel, ale není na trhu rozumné řešení paralelního spojení více než 3 panelů a i to je na hraně.


Ty procenta si trochu cucám prsty z podobných řešení. Třeba je to jinak.

[rottenkiwi]

MOznosti je viac, a hlavne sa treba orientovat na vyrobcov, co maju HW aj SW zvladnuty
a nie ako to ma vacsina lacnych veci.

Ked si spocitate straty, vlastnu spotrebu, nepresnost merania napatia 1.5 V
nepresnost merania prudu 3A, zlu ucinnost, tym velke naroky na vzduch
v technickej miestnosti, tak pri vacsich vykonoch sa vam celkova investicia
+ zisk za nejake obdobie, napr 15 - 35 r., co je u FVE bezne, ukaze ako
nevyhodna, vzhladom na to, co budete musiet este pri tychto neefektivnych
menicoch riesit pocas celeho toho obdobia.

To ze je tu par kutilov, ktori si vedia lacne menice servisovat, este neznamena,
ze to vie kazdy a ze ma na to peniaze, cas a vedomosti.

Neviem dost dobre pochopit, preco je malo panelov v serii nevyhoda
a 450 - 800 V v serii vyhoda. Zase by sa tu museli opakovat litanie,
ze riesit chybu uzemnenia pri 120 V a 450 - 800 V DC je nieco uplne ine
ako ked tam mam v zime max. 75 - 90 V u dvoch panelov v serii.

Viete si lacno zostrojit zariadenie, ktore bude sledovat izolacny stav pri 450 V ?

[sisdale]

Jo to u EASUNU není problém, obecně se FVE věci ani baterie prý neclí. Tak to tu má každý v EU skladem.

I kdyz se nejake veci cli, tak clo je obvykle o dost mensi nez 21% DPH ktera se domeruje u zasilek nad 22 Euro.

[cuki]

MOznosti je viac, a hlavne sa treba orientovat na vyrobcov, co maju HW aj SW zvladnuty
a nie ako to ma vacsina lacnych veci.

Ked si spocitate straty, vlastnu spotrebu, nepresnost merania napatia 1.5 V
nepresnost merania prudu 3A, zlu ucinnost, tym velke naroky na vzduch
v technickej miestnosti, tak pri vacsich vykonoch sa vam celkova investicia
+ zisk za nejake obdobie, napr 15 - 35 r., co je u FVE bezne, ukaze ako
nevyhodna, vzhladom na to, co budete musiet este pri tychto neefektivnych
menicoch riesit pocas celeho toho obdobia.

To ze je tu par kutilov, ktori si vedia lacne menice servisovat, este neznamena,
ze to vie kazdy a ze ma na to peniaze, cas a vedomosti.

Neviem dost dobre pochopit, preco je malo panelov v serii nevyhoda
a 450 - 800 V v serii vyhoda. Zase by sa tu museli opakovat litanie,
ze riesit chybu uzemnenia pri 120 V a 450 - 800 V DC je nieco uplne ine
ako ked tam mam v zime max. 75 - 90 V u dvoch panelov v serii.

Viete si lacno zostrojit zariadenie, ktore bude sledovat izolacny stav pri 450 V ?

Tak na to jsou hlídače izolačního stavu, krabička na din , přiznám nevím kolik stojí. Vím že je to složitější, ale nevím o jak moc.
Zato si jsem jistý že při uvažované skladbě až 18x 450Wp panelů budu muset mít až 10x víc kabeláže a nebo někde nějak vyřešit paralelní sběrnici (nevím jak) protože tři panely v sérii už překročí požadované napětí naprázdno. Navíc bude (podle mého názoru) lepší účinnost i tak.
A bavíme se o napětí FV do 120V a do 450V nikoli nad.

Jaký má být ten nelaciný a kvalitnější? nemám vůbec přehled.

[cipis]

Hranice je 120 V, nikoliv 450 V.
Nad 120 V jsou ty hlídače izolačního stavu. Defacto samostatné a levné pro FVE nejsou. Je to zařízení, které stojí desítky tisíc. Možná jsou jeho "napodobeniny" v některých regulátorech.
Další velké plus pro krátké stringy, které jsou paralelně, tak jsou stíny. Jeden velký string jde do kytek, když se zastíní rožek jediného panelu. Pokud zastíníš i třeba všechny 2-3 panely stringu, tak furt jedou všechny ostatní stringy bez efektu na jejich výkon.
Na kabel, resp. holý konec kabelu, do 120 V si šáhneš, aniž bys musel do nemocnice nebo pod zem.
Kabeláže až zase tolik mít nebudeš, pospojuješ to nahoře, včetně přepěťovek a odpínačů, a dolů táhneš už jen tlusté.

[bokser01]

Souhlasím s kolegou nahoře. Sám mám celkem 5 stringů paralelně a nemůžu si to vynachválit... Různé stíny od komínu nebo stromů mě vůbec netrápí protože odpadne jen jeden string ale další jedou naplno. Kdybych měl vše v jednom stringu, tak mi odpadne výkon celé elektrárny. Pokud je to ovšem v místě kde stíny nehrozí tak přichází v úvahu jeden velký string nebo 2 paralelně. Ale pozor na to napětí... Jak píše Cipis na 120V DC si šáhneš protřepe ti to ruku brněním a relativně se nic neděje... Ale když si šáhneš na 450V DC tak v lepším případě skončíš v nemocnici v horším půjdeš do škatule! bacha na to!

[cuki]

A má někdo fotku jak se to spojuje? Mě stíny neděsí, Jsem na kopci-skále. Ale když jsem naposledy připojoval paralelně panely, tak jsem našel jen roztrojku a ani ta ve mě nevzbuzovala pocit bezpečí. ani ten MC4 konektor není dělán na 30A

Pokud bych měl 9 450Wp panelů. Musím spojit 2S9P a poteče tam ve zkratu přes 100A!!!

Jak to řeší komerční elektrárny na dotace? Tam to není třeba?