FV a bleskozvod, ako ich zladit.

[tomer]

Teoreticky to potom moze byt mozne aj takto:
kombibox by som dal niekam pod strop do jedalne, odtial nad SDK rost CYKY/AYKY do technickej.
bol by to zasah do interierovej omietky, ale tak to by sa malo opravit lahsie ako fasadu...
sice ten SDK strop.. tam zas slusne zavadzia rekuperacia.. ale vsetko sa da ak sa chce..

Ono nejde az tak o ubytok 1-2% z vykonu (vs "estetika") z dovod udlhej "solar" trasy, skor o bezpecie, tam sa polavovat neoplati..

[glottis]

ano, tak jsem to myslel. teoreticky muze sobe dve moznosti. Kdyz to do fasady/na fasadu posles mezi haky, mel bys tam mit dost mista. Ja natahnul chranicky, ty tvrde sede pod tasky nad tu tkaninu a pripevnil na late. pak protahl kabely. pak jsem prostoupil do fasady. Mel jsme ji uz rozrezanou tak jsme udelal do zatepleni dalsi drazku a dal tam 4 chranicky.

Vetsinou jsme pak pod tu tkaninu prosel presne jak pises. Pres ten presah. Nekde jsem to ale proste proriznul a chystam se to oblepit takovou paskou co tu mam. na to.

[tomer]

Inak preco sa zemnenie pripaja cez dom a nie priamo na bleskozvod (resp mimo dom) ?

Dom na obrazku na lavo je original, dom na pravo je upraveny.

[glottis]

potrebujes prepetovky pripojit na potencial domu a k tomu se vybere jedno misto. MET. to se bere jako stredobod potencialu. Kdyz by ses pripojil na bleskosvod nahore a doslo k uderu, potece svodem proud desitek kiloamper a vznikne tam ubytek napeti. Klidne kilovolty az desitky kilovoltu. V tu chvily budes mit ten rozdil mezi zemi a napetim na panelech a elektroinstalaci doma. Na hromosvod bys to teoreticky mohl pripojit ale az nekde u zeme, nebo v zemi. Bylo by to mensi zlo nez prepetovky asi vubec nemit nebo to nepripojit na MET. V idealnim pripade jsou pak hromosvod, zemnic baraku a PEN distribuce spojene prave v miste MET

[tomer]

Hm, to je zaujimave, pytal som sa preto, lebo uz som taku instalciu videl.. Bol o to ale na plechovej streche a menej ako 10metrov medzi panelom a zvodicmi.
Cize do domu tam isliel DC+ a DC- priamo do poistkoveho odpojovace, odtial do zvodica T1+T2 a odtial do zariadenia.
Od poistkoveho odpojovace isiel kabel aj do MET, ale do MET nesiel uz od Al konstrukcie panelu/panelov. Len na bleskozvod. A majitel hovoril, ze "naco budem tahat blesk do domu"


Takze absolutny ideal je potiahnut co najkratsou cestou do MET? Je to dokonca lepsie, ako ten zvodic T1 napojit priamo na bleskozvod v zemi?

EDIT: otazka 2, ak ma niekto nastreche viac stringov, taha X kablov >16mm2 z kazdeho SPD T1 napriklad, do toho MET, alebo da sa urobit podruzna svorkovnica priamo pod panelom a odtial tahat potom hruby kabel do hlavneho MET? Tj, aby som zo strechy netahal napr 2 kable po 25mm2 ale napriklad jeden ~70mm2.. (do zvodica co mam doma ide max 25mm2 flexi kabel)

[glottis]

FVE na plechove strese je uplne jina pohadka. Tam je to jinak.

Ano ideal je natahnout do MET.

Kdyz mas vic stringu, mela by stacit jedna 16ka do krabice, kde budes mit kombiner box a prepetovky. tam si to pak 16kou privedes do prepetovek + dal povedes pospojeni panelu a konstrukce.

Ale samozrejem zalezi jak ma stringy udelane. Kdyz jsou vsechny stejne a stejne budou paralelne, ma smysl je spojit v prvni krabici, tam dat jednu prepetovku a dolu to vest vodici adekvatniho prurezu. Kdyz by byli striny ruznych napeti tak samozrejme musi mit kazdy svoji prepetovku.

Ja mam treba 9 stringu. 5x 110V a 4x 150V. Mam to v combiuner boxu spojene, dve prepetovky a 2x2 vodice 16mm pak dolu do strojovny kde jsou dalsi 2 prepetovky

[tomer]

Neviem ci to tu bolo rozoberane, video od Amperaka
https://youtu.be/c9Scx6j3xd4?t=879
neviem preco hovori, ze panel "sa uzemni na zem" "zvede to blesk do zeme" "a uz len maly prepeti pojde do domu"

Hovori ako to ma dehn vyborca spatne, tak neviem

A ze v Polsku ma ju ine normy, ine blesky, ze blesk ma mapu, a podla toho udiera - toto bol celkom zaujimavy postreh, ak je to naozak tak, ako hovoril, ako je mozne, ze ina krajina, ina norma

Ale tak ja to dam do MET, dava to logiku.

No ja by som potreboval 1 string cisto na DC spiralu, ta potrebuje ~240VDC , mam ale T1+T2 zvodic 1100V , neviem ci to nebude privela, ci nedokupit za neho este aj tento saltek https://www.saltek.eu/sk/produkty/flp-pv550-vu
ten co mam je asi taky lacnejsi
ETITEC EM T12 PV 1100 / 6,25Y zvodič prepätia
Menovité napätie (Un): 1100V DC
Spôsob montáže: lišta TH-35
Trvalé prevádzkové napätie (Uc): 1100V
Počet pólov: 3
Rázový prúd (10/350): 6,25 kA
Úroveň ochrany: 3,8 kV
Trieda ochrany: Typ 1 + 2

In (8/20) = 20kA
Iimp (10/350) = 6.25kA
Itotal(10/350) = 6.25kA
Imax (8/20) = 40kA
Itotal (8/20) = 50kA
Up 3800V
Iscpv 11kA
Ipe (AC/DC) 0.5mA/<10microA

A potom mi zostane 7 volnych panelov, nimi som chcel napajat napr hrniec na polievku, pomaly dlho varena polievka, obycajny hrniec, a pod nim DC plotna, alebo nieco take, ale neviem ci to bude fungovat. Pripadne v zime ako DC dohrev/kurenie.

[tomer]

kazdopadne, skusim tie kable DC natiahnut priamo v izolacii, teoreticky by to nemal byt az taky problem, hold tie chranicky z tej ryny budem musiet vytiahnut, to bola zaujimava brigada, ked som ich tam tlacil 5 hodin na 38C polednim slunci. No nic.. Chybicka se vloudila

[glottis]

jestli mas koupene t1+t2 kombinovanou tak ji pouzij a dej nahoru. Dolu pak dopln T2. U salteku je FLP T1 a SLP T2. F jako first a S jako second. Obecne, kdyz mas hromosvod melo by stacit vsude T2 protoze se pocita s tim, ze bleskovy proud svede hromosvod a ne prepetovka.

Nevim uz presne o cem tam amperak mluvi. jestli s hromosvodem nebo bez nej. Kdyz je hromosvod je dobre konstrukci propojit se zemi, ale ne kvuli blesku ale jako ochrane pospojeni. Neni u zsnad nutne to delat 16kou. Je to z duvodu bezpecnosti, kdyz by se poskodil panel, a ty tam polezes a sahnes an knstrokci tak aby te to neshodilo ze zebriku

Pokud hromosvod nemas tak jsou u toho velke dohady a asi prave o tom mluvi. Jsou zastanci konstrukci nepripojovat na zem ... poukazuji na to, ze pripojenim na zem z toho efektivne udelas vlastne hromosvod. Kdy zto nepripojis porad tam je nejaka sance, ze si blesk vybere jine misto, lip uzemene a ne zem za sklenenou deskou s izolacni pevnosti par kilovoltu. Pak jsou lidi, co rikaji pripojit na zem, ze blesk na to sere a mrdne to tam stejne A kdyz uz to tam vleti je lepsi to svest jinudy nez propojem do menice. Pak uz je lepsi to napojit na ten hromosvod mozna. A nebo aspon natahnotu novy svod od paty hromosvodu a pripojit to tam. Prijde mi, ze v tom ma kazdej nazor a nikdo neni za jedno. Ale na cem se shodnou vsichni, ze nejlepsi je hromosvod mit

[tomer]

Hm a ciste teoreticky, ak dam viac T1 pripadne T2 za sebou, tak to pomoze, alebo su to vyhodene peniaze?
Taka "redundance" ak 1 zlyha, zachrani to druhy, alebo vsetko je medzi nebem a zemi?

Lebo ak sa pocita, ze blesk ma 200kA +- tak asi pomerne dost zalezi, ako silny blesk k/do objektu uhodi?

Takze ak by som mal napriklad dve alebo tri prepetovky za sebou, ci t ofunguje tak, ze ta prva "odchyti" napr 50% a ta druha tiez, a ta tretia dajme tomu tie posledne percenta.

Inak, ak prva prepetovka odchyti alebo zastavi blesk, kam sa podeje jeho energia? "Neuviazne" prave niekde na streche a tym padom si to odnesu FV panely?

[tomer]

Pocital som toto spravne?
Dom je 13m dlhy a 7az10m siroky, ak dam pri zemnici typu B 7 alebo 10, cisla su identicke, asi tam vazi skor vzdialenost "l"
Pri zemnici B mi vyslo S az 31cm pri zemnici A len 23cm
Ak som dal dobre rozmer domu aj tam aj tam, ale napadlo mi, ak by som moj zemnic..
ja mam zemnic typ B ak mam obkopany dom kolom dokola v hlbke cca 50cm ?
skombinoval s pridanymi tycami - mam piesocnate podlozie, az kym nenatrafim na jíl (brnkacka naklepat tyc do zeme)
tak by mi to ako celku bleskozvodu pomohlo?
Ak ano, pomohlo by to aj FVE? Minimalne aspon jemne posunut "s" do lepsich cisiel a tym padom aj prakticky lepsie ochranit celok?

Dokonca mam na tom "B" type len l=13m a na A type az l=15m aj napriek otmu ma lepsie cisla "s".

[glottis]

Hm a ciste teoreticky, ak dam viac T1 pripadne T2 za sebou, tak to pomoze, alebo su to vyhodene peniaze?
Taka "redundance" ak 1 zlyha, zachrani to druhy, alebo vsetko je medzi nebem a zemi?

Lebo ak sa pocita, ze blesk ma 200kA +- tak asi pomerne dost zalezi, ako silny blesk k/do objektu uhodi?

Takze ak by som mal napriklad dve alebo tri prepetovky za sebou, ci t ofunguje tak, ze ta prva "odchyti" napr 50% a ta druha tiez, a ta tretia dajme tomu tie posledne percenta.

Inak, ak prva prepetovka odchyti alebo zastavi blesk, kam sa podeje jeho energia? "Neuviazne" prave niekde na streche a tym padom si to odnesu FV panely?

Netusim jestli to pomuze. U T2 prepetovek s enepocita s tim, ze pres ne pujde cely proud vyboje. Pocita se spis s pohlcenim energie z indukce. Kdyz rachne 100kA blesk do hromosvodu, pocita se ze polovina jde do zemnice domu a polovina do gridu. Prepetovky T2 pak maji pozrat spicky z indukckce. T1 by mela byt schopna prenest vetsi proudy. Pri primem uderu blesku bych ale necekal, ze si to nevezme aspon menice nebo mppt sebou, pokud mas hromosvod. Kdy zhromosvod nemas, spis to tak zabrani ze vyhoris

S tim dalsim z dalsiho postu ja neporadim

[pibi]

Pocital som toto spravne?
Dom je 13m dlhy a 7az10m siroky, ak dam pri zemnici typu B 7 alebo 10, cisla su identicke, asi tam vazi skor vzdialenost "l"
Pri zemnici B mi vyslo S az 31cm pri zemnici A len 23cm
Ak som dal dobre rozmer domu aj tam aj tam, ale napadlo mi, ak by som moj zemnic..
ja mam zemnic typ B ak mam obkopany dom kolom dokola v hlbke cca 50cm ?
skombinoval s pridanymi tycami - mam piesocnate podlozie, az kym nenatrafim na jíl (brnkacka naklepat tyc do zeme)
tak by mi to ako celku bleskozvodu pomohlo?
Ak ano, pomohlo by to aj FVE? Minimalne aspon jemne posunut "s" do lepsich cisiel a tym padom aj prakticky lepsie ochranit celok?

Dokonca mam na tom "B" type len l=13m a na A type az l=15m aj napriek otmu ma lepsie cisla "s".

Zkus se zeptat p.Hájka (hajekjan), ten o hromosvodech ví opravdu hodně.

[tomer]

Este taka otazka, ktory sposob ukladania DC kablov je lepsi? Kedze budem mat v rade 7 ks panelov, tak si mozem dovolit ich ulozit takto nejak.. Asi je to najjednoduchsi sposob.. (tj nemam smolu zlozitej strechy, a panely na seba napelim blizko k sebe)

Podla teorie je ta leap frog, cize ta spodna cast obrazka lepsia...
lenze.. kabel na paneloch nie je tak dlhy, aby sa to dalo urobit, cize by som musel pouzit nejake predlzovacky (vlastne kable a MC4 konektory). panel je siroky 100cm, kable idu zo stredu, cize potreboval by som 50+100+50 / 2 cize 100cm jedne kabel, on ma mozno 80cm.
jedine riesenie ktore mi zatial napadlo je v obrazku cislo 2..

ale neviem, povodne som ich chcel instalovat podal obrazku cislo 3, pre moznost pristupu, ak by tam trebalo nieco odpajat, ale aka je tomu pravdepodobnost, to veru neviem.. Dalsia vec je, kedy zacne a skonci osvit panelov, kedze dva rady nad sebou mozu dat iny cas osvitu, ale to asi nevadi, ze ?

ten obrazok 2, problem je, ako fyzicky strcit ruky tak hlboko pod panel, pretoze najskor dam hore panel cislo 7, to je OK, nic nezavadzia, potom panel c1, stale je to OK, potom panel 2, tento by sa uz dal spojit, a potom panel 6 a ten bys a mal spojit s panelom 7 ale uz by som tam nemusel mat dost pristupu. Aj ked ono tie kable su relativne dlhsie, takze by sa dal priiahnut blizsie k okraju kde by som na streche lezal a zapojil tak.. potom kabel vratil priblizne do toho idealneho stredu, priviazal o AL ram aby nelietal a podobne.. Takze asi by to nemalo byt ani tazke, len nemam taku plochu, kde by som si to mohol aj skutocne nasimulovat, ci dociahnem

[Diablo1st]

Na tú 2. možnosť sa vykašli, nevidím benefit si takto komplikovať zapojenie.
Spravil by som leap frog ako na obr. 3 a na káble by som použil takéto svorky

[tomer]

Problem je, ze mi nedociahne kabel ktory je pripevneny s panelom, ma len 80cm, a ja potrebujem 190cm, cize mi chyba 30cm. Cize by som musel pouzit "predlzovacku"

[Diablo1st]

tak potom sprav obyčajné prepojenie, holt budeš mať + alebo - o pár metrov dlhší. Nemá zmysel tam dávať takéto predlžovačky, zbytočne by si zvýšil riziko nekvalitného spoja a tým potenciálneho požiaru. Určite by som zachoval jeden string hore druhý dole.

[tomer]

A malo by logiku, ak by som tie + - umelo zvysil, aby boli rovnako dlhe? Napr nejakym (navynom) trikom tesne pred tym, ako by som tieto + a - dal do prepatovky a nasledne z nej do domu ?
Teoreticky by jeden pol bol o 7 metrov dlhsi, tak by som umelo predlzil ten kratsi pol/kabel.. urobil by som navin, zaistil popod krajny panel, a hotovo?

[pibi]

Poněkud mi uniká smysl zbytečného prodlužování kabelu. To, že je jeden delší než druhý ničemu nevadí. Akorát by sis zbytečně zvyšoval ztráty.

[cipis]

Asi to kolega plete s poučkou "stejné délky kabelů", akorát u té se počítá plus a mínus dohromady. Takže je úplně jedno, jestli je 10+6 nebo 6+10. Důležité je těch 16, tj. aby druhý string, pokud bude paralelně, měl taktéž v součtu 16. Nicméně na těch strinzích to nebude až tak kritické, u baterky je to už horší, kvůli násobně vyšším proudům.