Amorfy - Tenkovrstvé panely

[lubomirz]

v datasheete to nepisu ale som presvedceny ze ano (na websajte shopu su tri zalozky, jedna z nich je "Dokumenty"). Podla dokumentacie sa zda ze vyrobcom (distributorom?) je Einnova Solarline, pre panely ESM-310 iny zdroj tvrdi ze su PERC :

https://www.enfsolar.com/pv/panel?q=Ein ... 275&page=1
vsetky ESM-310 ci uz black alebo standartne su uvedene ako PERC.


No a teraz som zvedavy ci Vitek pojde z 14.9kWp na 24kWp kedze bol velice silny ze kupi celu paletu

[kodl69]

Asi budu za blbce, ale co je za zkratkou PERC?
Co mě trochu naštvalo, že halfcut panely mají tak krátký dráty, že už se nedají mezi sebou přímo spojovat když jsou na ležato vedle sebe (na ploché střeše je to jaksi lepší řešení) a budu k nim muset dodělat 6ks 1.5m dlouhejch propojek s MC4...

[lubomirz]

hele, vsak hod do googla "solar cells PERC" ze ci nieco najde

[NOPARasito]

Asi budu za blbce, ale co je za zkratkou PERC?
Co mě trochu naštvalo, že halfcut panely mají tak krátký dráty, že už se nedají mezi sebou přímo spojovat když jsou na ležato vedle sebe (na ploché střeše je to jaksi lepší řešení) a budu k nim muset dodělat 6ks 1.5m dlouhejch propojek s MC4...

Solární články PERC
PERC, což je zkratka pro pasivovaný emitor a zadní buňku nebo pasivovaný emitor a zadní kontakt, je nová technologie, jejímž cílem je dosáhnout vyšší účinnosti přeměny energie přidáním dielektrické pasivační vrstvy na zadní část buňky.

Struktura solárního článku PERC zepředu dozadu:

Síťový potisk stříbrný přední kontakt;
Antireflexní povlak (ARC);
Křemíkové oplatky, které tvoří křižovatku PN;
Místní hliníkové zadní povrchové pole (Al-BSF);
Dielektrická pasivační vrstva;
Krycí vrstva SiNx; a
Sítotisková hliníková pastová vrstva
Zdroj:
https://www.azom.com/amp/article.aspx?ArticleID=16715
Mozna presnejsi a lepsi pres chrome prohlizec:
https://news.energysage.com/perc-solar-cells-overview/

[kodl69]

Křemíkové oplatky, které tvoří křižovatku PN;

ten google překladač je úžasnej. snad wafery a PN přechod, ne oplatky a křižovatka Ale asi sem to trochu pochopil. Prostě už ty články nejsou ani trochu průsvitný a tím drobek naroste účinnost.

[wimpi]

Vykopu mrtvolu....

Kdo dneska ještě provozuje amorfní panely?
Případně jaký model, v jakém zapojení a s jakým regulátorem

Díky za praktické info

[JiříK]

Třeba já. Schott ASI 100. Klasický PWM regulátor 50A.

[mobilik]

Ja tiež na chate, ale už neviem ani typ. 4ks 125Wp s regulátorom PCM5048

[wimpi]

Pořád o nich přemýšlím. Čistě ze zvědavosti a jaké si akademicko - výzkumné činnosti. Je toho tu napsáno dost, ale vlastní zkušenost je nejlepší. Po bazarech se dají za 200-300Kč sehnat 100-140W panely. Tak bych ji pár na střechu hodil. Třeba na severní, hned pod hřeben (ať se ukážou!), kde mám místo na 15Kwp panelů a svítí tam celkem pěkně od půlky března do konce září

[mobilik]

Vykašli sa na to... Dnes sa už dajú kúpiť lepšie panely a po bazároch je cena za Wp lepšia.

[Soban]

Nebrat!!! I zadarmo jsou drahé!

[thomas.007]

Třeba na severní, hned pod hřeben (ať se ukážou!), kde mám místo na 15Kwp panelů a svítí tam celkem pěkně od půlky března do konce září

Tak na severní straně (když bude malý sklon) budou sloužit spíše od září do března
Amorfy jsou ideální do míst, kde není přímé záření nebo jsou stíny (každý článek má podobu dlouhé nudle) a ideálně jako přístřešek, já bych je využil jako "střechu" pro druhé auto, prostě jen postavit dřevěnou konstrukci a přímo na ni (přes nějakou gumu) přivrtávat vruty místo krytiny. Cenově to vyjde levně (místo krytiny), elektřina je jen bonus.
Třeba trapézový plech vyjde okolo 300Kč/m2 https://www.dek.cz/produkty/detail/2495 ... rolis-fezn
Betonové a pálené tašky vyjdou minimálně stejně draho, ale je potřeba dělat ještě min. latě, na kterých tašky budou.
Na východ-jih-západ bych dal monokrystal, severní strana ale vychází pro amorf lépe, protože mono/poly krystalu vzhledem k ceně je škoda, pokud neuvidí slunce nebo nebude mlha tak dají pendrek. Tam budou mít amorfy lehce navrch, ale chce to najít vhodný regulátor, takový Axpert na to nebude zrovna vhodný, ale na přitápění bojleru přes BEL/Siton atd. by mohlo být zajímavé.
Jen cena konstrukce vyjde dráž než samotné panely, ale dá se to hodit jen na dřevěné hranoly, pár let to vydrží a když se amorfy osvědčí, můžou dostat i pořádnou konstrukci

[unicast]

Jen wipmiho nechme, ať to zkusí. Bude-li mít slibné výsledky, tak většina lidí tu pravdepodobně má nějakou zastíněnou S/SZ/SV střechu nebo stěnu, která by si říkala o využití. Přes zimu by i 20W z panelu za pár stovek bylo fajn.

[PetrDubi]

Já mám 3 kusy na obytce, ale to jsou flexi nudle vyrobené v americe, který se montovaly i u nás (prodávali to pod svojí značkou i někteří čeští výrobci plechové krytiny). Mají nízké napětí a Vmp je 16,5V, takže na to stačí normální 12V regulátor.

Domu bych si amorfy dneska už fakt nedal. Jako jestli to chceš jenom zkusit, tak třeba jeden panel mít na testy a zkoušet jaký bude mít kdy výkon OK, ale pro výrobu elektřiny je to podle mě už dneska mimo. Nezapomeň, že nesmíš počítat jenom cenu panelu, ale i úchyty, konstrukci, kabely a konektory a když to všechno sečteš, tak tě vyjde líp koupit něco normálního..
V začátcích jsem schválně zkusil spočítat variantu 4 kWp z nových panelů (komplet včetně panelů, konstrukce, upevnění, kabelů, propojení stringů) a potom ten samý výkon z bazarových panelů (kolem 200W) za půlku (poloviční cena za 1 kWp) a celkově to vyšlo nastejno, protože úspora byla několik tisíc u rozpočtu desítek tisíc. A ještě by mi to pokrylo celou střechu a práce by s tím bylo několikrát tolik, takže mě tenhle nápad hodně rychle opustil

[wimpi]

A když se tu tak hezky rozjela diskuze ve smyslu ,,nenávidíme amorfní panely" tak se zeptám dál.....Jakou konstrukci? Používají se stejné profily jako pro klasické panely ve dvou řadách? Nebo Jiné ve třech řadách?

Protože není amorf jako amorf. U 7mm čistě skleněných bych chápal, že potřebují vice opory a speciální drzáky s gumou. Například takové Q.Smart UF 90. Ale co takové Sharp NA-F212, které mají masivní ALU rám a sklo je dokonce ve dvou místech podepřeno profily. Tady snad člověk může použít běžnou konstrukci a klasické držáky ne?

[PetrDubi]

Tak já bych to nenazval "nenávidím amorfní panely" (na tý obytce mi přijdou vhodný a hlavně jsou co se týká zpracování a výdrže někde úplně jinde, než dnešní flexibilní panely a hsou i lehký), ale čistý pragmatismus.
Vezmi si třeba tyhle panely:
https://elektro.bazos.cz/inzerat/172786 ... -solar.php
Rozměry 140x110 cm, váha 26 kg a výkon krásných 85W (pokud to ještě vůbec dává)! Rozměry jsou jen o něco menší než panely 360W a panel váží víc než 450W. Ale pro nás je důležitá hlavně šířka a do těch 110cm se vejdou všechny panely do 450W.
Takže buď dám 5x 85W na konstrukci 5,5m (cca 5500 Kč) nebo 1x 450W na konstrupci 1,1m ( cca 1100 Kč) a budu mít ještě o něco vyšší výkon. A zatížení střechy bude buď 130 Kg+konstrukce 5,5m nebo 24 Kg+konstrukce 1,1m.
Pokud budu chtít elektrárnu 4,5 kWp, tak rozdíl v zatížení střechy bez konstrukce bude 1300/240 Kg bez (takže celkově vyšší) a rozdíl v ceně konstrukce bude 44 tisíc. Pokud to dáš třeba na MPPT do 150V, tak u nových panelů budeš mít 5 stringů po 2 panelech a u těch amorfů 50 stringů po jednom panelu (Voc má 114V) - kolik myslíš že bude stát (a taky vážit) kabeláž a konektory a jaký rozvaděč na to budeš potřebovat (na paralelní propojení)? O tom, kam na střeše naskládáš těch 50 panelů ani nemluvím - to je na stodolu..

Takže než začneš mluvit o nějaké nenávisti, tak si prostě nějaký panely vyber, vem si do ruky papír s tužkou nebo excel a spočítej si to. Až budeš mít cenu, tak si spočítej místo a naonec hmotnost. A až to budeš mít, tak nejspíš zjistíš, že se ti rozumný výkon nikam nevejde, bude to hrozně těžký a ohrozíš statiku domu a ve výsledku to bude vlastně drahý a hrozně pracný.

[wimpi]

Díky za rozsáhlou odpověď. Mě tedy šlo především o praktické zkušenosti lidí, kteří je do teď provozují.
Tyhle počty si udělám sám taky a především sem se tu o nich vůbec bavit nechtěl Například ty Sharp NA-F121 (45V a 2,7A) jsou na tom lépe. 1400x1000mm, váha 18kg a nominální výkon 121Wp, cena 200Kč. Pak ty počty nevychází tak dramaticky ale jak říkám. To tu teď neřešíme.

Na dotaz o konstrukci mi například nikdo neodpověděl. Celkově se tu ozvali tři lidi a odpověděli na otázku. Zbytek se plácá okolo.

[kodl69]

Z toho vyplývá to, že výkon kolmě umístěného panelu při dobrém osvitu neklesá tak dramaticky jako u mono/poly a to samé platí pro boční úhly. Takže se hodí například pro kolmou západní nebo východní fasádu, kterou například od 15:00 do 20:00 plně a ideálně bez zastínění osvětluje slunce. Výkon takového pole je pak levnější a větší, než kdyby se osázel mono/poly. Toto je největší výhoda.

Z vlastní zkušenosti tohle můžu vyvrátit, nepravda! Propaganda amorfů!
Do loňska jsem měl na SZ střeše se sklonem 40° 4x 120Wp Auria amorfy. 1.1x1.2m, celkem 480Wp na 5.28m2. Celý to vzniklo proto, že byly kdysi "poměrně levný" a mě slunko přeskočí v létě přes hřeben a ty původní polykrystaly z difuze nedávaly skoro nic. Tyhle 4 panely jsem nikdy neviděl dávat víc než 150W dohromady, měl jsem měření po jednotlivých strinzích. Žádnej stín, jenom osvit pod úhlem.
Loni jsem to vyměnil za 3x 370Wp mono, perc, halfcut Longi, typ bych musel pohledat. Celkem 1110Wp na ploše 5.47m2 . Najednou se za stejných podmínek výrazně zvýšily výkony, běžně to chodilo přes 500W. No a solaritida je nemoc, v červnu jsem hlavní část střechy přeskládal na 16ks 370Wp Longi, stringy po 4 ks, SZ string provizorně přes diodu. Před týdnem jsem osadil na SZ 4x460Wp Leapton, tj pořád jsem se vlezl na konstrukci po amorfech, ale najednou 1840Wp na ploše 8,66m2 se stejnými náklady na upevnění jako amorfy (vlastně levnější, úchytka na amorf 80Kč, úchytka na panel s rámem 25Kč max.). Výsledky jsou takový, že to běžně dává nepatrně přes 1kW, i když úhel dopadu světla je odhadem 60° od kolmice k panelu. Podle mě skoro zázrak. Navíc moderní mono mají vyšší zisk i při malé osvělenosti, to pozoruju na JV straně střechy když je zataženo. Takže amorfy ano, pokud jsou zadarmo, je skoro zadarmo upevnění a člověk to použije spíš jako střechu než něco, co vyrábí elektriku.
P.S: Solární studánka jede na amorfy, protože když už jsem je zaplatil, tak je nevyhodím, a 10W co bere čerpadlo ze 150Wp na skoro 2m2 dostanu po většinu doby...
PS2: kdyby ty amorfy byly tak sqělý na některý využití, tak by se pořád vyráběly, ne? Srovnání z aut: Zatím se dá koupit diesel, benzín, LPG, CNG i elektro, a jestli se něco změní, tak direktivně, určitě ne rukou trhu, na rozdíl od technologií panelů.
PS3: výsledky simulace z PVGIS pro moje osazení, prakticky shodná plocha, o metr kratší konstrukce s mono.

PVdata_49.487_16.650_undefined_crystSi_1.1kWp_14_40deg_120deg_S.png (24.38 KiB) Zobrazeno 605 x

a tady amorfy. Jsem rád, že si je někdo odnesl a poděkoval. doufám, že mě neproklel do pátýho kolena:

PVdata_49.487_16.650_undefined_CIS_0,5kWp_14_40deg_120deg_S.png (24.25 KiB) Zobrazeno 605 x

a nakonec simulace pro 4x 460Wp mono, na stejné konstrukci, jako byly ty amorfy:

PVdata_49.487_16.650_undefined_crystSi_1.8kWp_14_40deg_120deg_S.png (25.12 KiB) Zobrazeno 605 x

myslím, že není co dodávat.

[skybor]

No, já nějaké amorfy na jaře za pár kaček na zahradu/chatu koupil. Zatím slouží ke studijním účelům a seznámením s problematikou FVE. Nějaké jsou opřené o palety na zemi a nějaké jsou taky na jednoduché kontrukci (která byla víceméně taky zadarmo) na střeše. Cílově by měy sloužit, jak tady již taky někdo psal, jako krytina na dva přístřešky. Mají celkem sympaticky rozměr 60x120cm a teoretických 75Wp. Zatím mne spíš příjemně překvapily. Uvažoval jsem i o fasádě (ony se mi ty černé zrcadla fakt líbí), ale to neschválila hlavní "architektka"

[wimpi]

Z toho vyplývá to, že výkon kolmě umístěného panelu při dobrém osvitu neklesá tak dramaticky jako u mono/poly a to samé platí pro boční úhly. Takže se hodí například pro kolmou západní nebo východní fasádu, kterou například od 15:00 do 20:00 plně a ideálně bez zastínění osvětluje slunce. Výkon takového pole je pak levnější a větší, než kdyby se osázel mono/poly. Toto je největší výhoda.

Z vlastní zkušenosti tohle můžu vyvrátit, nepravda! Propaganda amorfů!
Do loňska jsem měl na SZ střeše se sklonem 40° 4x 120Wp Auria amorfy. 1.1x1.2m, celkem 480Wp na 5.28m2. Celý to vzniklo proto, že byly kdysi "poměrně levný" a mě slunko přeskočí v létě přes hřeben a ty původní polykrystaly z difuze nedávaly skoro nic. Tyhle 4 panely jsem nikdy neviděl dávat víc než 150W dohromady, měl jsem měření po jednotlivých strinzích. Žádnej stín, jenom osvit pod úhlem.
Loni jsem to vyměnil za 3x 370Wp mono, perc, halfcut Longi, typ bych musel pohledat. Celkem 1110Wp na ploše 5.47m2 . Najednou se za stejných podmínek výrazně zvýšily výkony, běžně to chodilo přes 500W. No a solaritida je nemoc, v červnu jsem hlavní část střechy přeskládal na 16ks 370Wp Longi, stringy po 4 ks, SZ string provizorně přes diodu. Před týdnem jsem osadil na SZ 4x460Wp Leapton, tj pořád jsem se vlezl na konstrukci po amorfech, ale najednou 1840Wp na ploše 8,66m2 se stejnými náklady na upevnění jako amorfy (vlastně levnější, úchytka na amorf 80Kč, úchytka na panel s rámem 25Kč max.). Výsledky jsou takový, že to běžně dává nepatrně přes 1kW, i když úhel dopadu světla je odhadem 60° od kolmice k panelu. Podle mě skoro zázrak. Navíc moderní mono mají vyšší zisk i při malé osvělenosti, to pozoruju na JV straně střechy když je zataženo. Takže amorfy ano, pokud jsou zadarmo, je skoro zadarmo upevnění a člověk to použije spíš jako střechu než něco, co vyrábí elektriku.
P.S: Solární studánka jede na amorfy, protože když už jsem je zaplatil, tak je nevyhodím, a 10W co bere čerpadlo ze 150Wp na skoro 2m2 dostanu po většinu doby...
PS2: kdyby ty amorfy byly tak sqělý na některý využití, tak by se pořád vyráběly, ne? Srovnání z aut: Zatím se dá koupit diesel, benzín, LPG, CNG i elektro, a jestli se něco změní, tak direktivně, určitě ne rukou trhu, na rozdíl od technologií panelů.
PS3: výsledky simulace z PVGIS pro moje osazení, prakticky shodná plocha, o metr kratší konstrukce s mono.

PVdata_49.487_16.650_undefined_crystSi_1.1kWp_14_40deg_120deg_S.png

a tady amorfy. Jsem rád, že si je někdo odnesl a poděkoval. doufám, že mě neproklel do pátýho kolena:

PVdata_49.487_16.650_undefined_CIS_0,5kWp_14_40deg_120deg_S.png

a nakonec simulace pro 4x 460Wp mono, na stejné konstrukci, jako byly ty amorfy:

PVdata_49.487_16.650_undefined_crystSi_1.8kWp_14_40deg_120deg_S.png

myslím, že není co dodávat.

Díky moc za smysluplnou odpověď podpořenou praxi. Jakou konstrukci si pod ty amorfy použil. Stejnou jako pod klasický panely? Nějaká fotka z pokládky asi není co.