Solární sestava na zahradu II.

[Soban]

Mně tam nejde na nic kliknout...ale asi bude problém ve mně, nevím, ani jak zde vložit obrázek, nejde mi to...

Musíš nejdříve mapu přiblížit a vybrat v mapě polohu jinak se nedá vybrat databáze z kterých to má sosat data.

Pak třeba zadat výkon panelů jaký máš, pozor panely jsou ve W zadává se to v tom prvním v kW takže 1000W -> 1kW.

Pak zadáš azimut a sklon, panelů a máš to......

[jova]

Dovolím si přidat můj pohled na věc.
Podle mě, jsou tyhle všechny výpočty a měření nanic. V našich podmínkách, budou funkční všechna řešení, jak 2 panely, 4 panely, jedna kompletní „bedna“, tak skládačka z komponentů, ALE
Je tu právě jedno velké ALE, ten systém bude vždy minimalistický, není zde žádná rezerva na výkonu panelů, akumulátorů, měniči… Zkrátka když bude hezky, tak to vše pojede jak má, jak bude 14 dní pršet, tak to skončí vybitou baterkou, vyteklou lednicí… Prostě průšvihem. Je jen na tobě, zda to riziko podstoupíš a i za tu cenu do toho utopíš dost peněz.
Základem alespoň nějakého úspěchu, jsou dvě věci, zajistit co největší příjem energie a omezit co nejvíce možnou spotřebu.
Veškerou energii ti poskytují panely, takže to chce změřit přesně střechu, aby bylo jasné, jaké panely a o jakých rozměrech se tam dají poskládat. Čím více se podaří tu střechu (případně jiné plochy), těmi panely zaplnit, tím lépe. Z toho pak vypadne, s jakou energií se dá cca kalkulovat.
Té energie nebude nikdy nadbytek, takže je s ní třeba zacházet co nejúsporněji.
Jsou dvě cesty kudy jít.
Buď jednodušší, ale více energeticky ztrátová - koupit nějaké kompaktní úložiště s měničem viz. ten MUST a vše mít na 230V. Výhodou je relativně jednoduché zapojení, kompaktní bedna, přívětivé pro laika, ale tím výhody asi končí. Ta bedna má v sobě měnič, který transformuje napětí z akumulátorů na 230V. Ten měnič musí běžet 24hodin denně a jeho spotřeba není bohužel nezanedbatelná. Takže, se klidně může stát, že při špatném počasí všechnu energii z panelů spotřebuje jen ten měnič a na zásuvky pro spotřebiče už nic nezbude.
Druhou cestou je poskládat vše z komponentů a snažit se, co půjde, provozovat na 24V. V základu by pak byly panely s regulátorem, které by nabíjel akumulátor 24V a z něj by se napájely 24V spotřebiče jako jsou světla, lednice, možná čerpadlo, filtrace... Pro spotřebiče, které vyžadují 230V, by tam byl samostatný měnič, který by se zapínal pouze v okamžiku, kdy by bylo napětí 230V skutečně potřeba a byla jistota, že je na to akumulátor nabitý. Nevýhodou tohoto systému je pro lajka větší složitost (bez elektrikáře, který to vše nastaví a zapojí, se to neobejde), ale získá se nižší spotřeba a větší variabilita. Například se dá pomocí jednouchého obvodu, automaticky ten měnič zapínat podle napětí akumulátoru a tím pádem zapínat automaticky třeba i tu filtraci bazénu, která by byla na 230V, jen když je akumulátor skutečně dostatečně nabitý, mít jeden „slabší“ měnič s menší vlastní spotřebou na TV, rádio, silnější na sekačku, čerpadlo…
Další finanční položkou, se kterou je třeba kalkulovat, je ochrana před atmosférickými jevy a ochrana před úrazem elektrickým proudem.
Pokud není někde blízko vedení vysokého napětí, případně další stavba, která by ty panely před bleskem, nebo naindukovaným napětím “přikryla“, je třeba zbudovat hromosvod, panely uzemnit osadit přepěťové prvky…
Pokud by bylo vše jen na těch 24V, tak by starost o úraz el proudem odpadla, v okamžiku, kdy tam bude ten měnič na 230V je třeba zbudovat to uzemnění, na jeho výstup osadit proudový chránič typu B…