Plechová střecha s hromosvodem

[glottis]

ja si to vysvetluju takto ... pravdepodobne se predpoklada, ze to bez uzemneni ani strechy ani ramu (jak by se taky ram zemnil a strecha ne, ze) neni takovy atraktant blesku a primo do skeneneho panelu, nebo nejakym preskokem pres ram a pak do panelu neni ta cesta, co si blesk vybere. Prece jen to ma nejaky kilovolt izolacni pevnost. Pravdepodobne se predpoklada, ze spis to rachne nekde kolem, do zeme, do stromu, k sousedovi, do manzelky co uklizi pluh. A pak ta T2 tam je jen na ochranu pred indukovanym napetim.

Poskozeny panel pak muze byt jina pohadka a mozna mit jeste hlidac izolacniho stavu proti te strese by nebylo od veci

[vla]

kodl69: Dík za info, najdu si sám.

[ElektroEzs]

Stringy mám 105V a VOC 130V ale hlídač by se mi líbil no ale ta cena. Pořád váhám zda dát dvě T2 nebo raději T1 a T2. Jakého výrobce dáváte T1?

ja si to vysvetluju takto ... pravdepodobne se predpoklada, ze to bez uzemneni ani strechy ani ramu (jak by se taky ram zemnil a strecha ne, ze) neni takovy atraktant blesku a primo do skeneneho panelu, nebo nejakym preskokem pres ram a pak do panelu neni ta cesta, co si blesk vybere. Prece jen to ma nejaky kilovolt izolacni pevnost. Pravdepodobne se predpoklada, ze spis to rachne nekde kolem, do zeme, do stromu, k sousedovi, do manzelky co uklizi pluh. A pak ta T2 tam je jen na ochranu pred indukovanym napetim.

Poskozeny panel pak muze byt jina pohadka a mozna mit jeste hlidac izolacniho stavu proti te strese by nebylo od veci

[PetrV2]

jeden svod na bytovým domě???? to jistě není "čisté řešení" když má být jeden na každých 15m obvodu pro LPS III, 10m pro LPS II... V ČSN EN 62305 je napsaný, že potřeba co nejdříve provést rekonstrukce hromosvodů pro splnění podmínek téhle normy. Platí od roku 2009. 14 let je asi málo na "co nejdříve" - a neboj, není to jenom u vás.
Leda by měl celej dům méně než 15m2, potom by to teoreticky vycházelo Asi, že. Navíc svody mají být přednostně v rozích objektu.

Ahoj, díky za příspěvek. Ano, je tam jeden svod, další svod je hned na sousedním domě. Sousední dům znamená, že domy jsou nalepené na sobě a tvoří blok domů. Co potom přesně znamená roh objektu? Rok toho domu, což je ale fakticky administrativní pojem, protože fyzicky "dům" pokračuje sousedním domem včetně drátu hromosvodu. Myslím, že blesk nedbá na to, že v RÚIAN se jedná o různé stavební objekty.

Ještě by mě zajímala ta izolovaná STA na plechové střeše, to mi nafoť detailně, ať se při pátku trochu zasměju...

Anténa - oddálený jímač

Jak je anténa izolovaná nebo "izolovaná" - neumím posoudit

Principem neizolovaného hromosvodu je pospojování všeho se vším na co nejvíce místech. Tím vznikne faradayova klec, do které vstupují vodiče jen přes přep. ochrany. A ty by měšly být na rozhraní zón, tj hned pod střechou. T1, a pak u zařízení, T1+T2. jak chceš s jedním svodem s uzemněním 9 ohm, udělatr faradayovu klec? tj uzemnění není nikde spojeno s PEN instalace, plynem, tady nějakej FV kabel CY 6mm2 připojenej k T1 maximálně shoří, a navíc zavlečeš do instalace nejenom bleskový proudy, ale i indukovaná přepětí, které se vyskytují častěj, než si dokážeš představit.

Ano, myslel jsem, že pod střechou T1 a doma u vstupu T2, ale nevím, na co je připojit.
Domlouvám druhé kolo s někým jiným, t.j. revize elektroinstalace i hromosvodu, navíc dělají fotovoltaiku (což jsem nevěděl), samozřejmě ideálně za dotace, nicméně když jsem vysvětlil, že by šlo jen o instalaci panelů + ochrany + svod domů, tak mě s tím do háje neposlali.

[Dagus]

Oddálený jímání to není. Je tam ten "oddálený" jímač, ale dole máš tu trubku přidělanou měděným drátem, takže o oddáleným hromosvodu nemůže být řeč. U plech střech oddálené jímání může být, ale přes HVI vodiče, nebo nějaké extrémy se sloupama vedle domů a nataženým lanem přes něj (kdyby mě někdo chytal za slovo, že nelze).

[eman]

Chlapi, oživím diskuzi, protože při včerejší bouřce dostal asi 200m vzdálený soused přímý zásah bleskem a má po kabelech i spotřebičích v celým baráku. Sice to je chata, takže to nebere tak tragicky, ale má plechovou střechu jako my. Dost mě to znervoznilo.

Mám na falcovaném plechu přizvednutou konstrukci, všechno pospojované a svedené na PEN do rozvaděče. Kdybych dostal i vedlejší zásah, fungovala by konstrukce jako bleskosvod a bylo by asi hodně "veselo". Navíc mám těsne u domu 3 smrky a obávám se, že při zásahu by aspoň jeden šel k zemi a to je střecha vháji.

Už loni jsem poptával firmy na dodání bleskosvodu a nabídky byly tragický, všechny přes 60tis., což je na 4m vysoký dům s pultem úplně mimo mísu. Stavět to sám je prý blbost, ikdyž na plechu neplatí žádné odstupy a všechno se pospojuje. Tak nevím jak to řešit.

Jak by jste to řešili vy?

[pibi]

[Matess]

ano toto je jedno řešení a druhé řešení je izolovaným hromosvodovým drátem. Nevypadá to tak blbě, ale je to drahé. Hledej HVI vodič... cena kolem 1000Kč za metr není divná - tam to začíná. Prý ti potom stačí jen jeden svod a nemusíš vůbec řešit kudy ten kabel taháš.

[betmen]

nie, jeden zvod nestaci. na obytne budovy sa dava zvod maximalne kazdych 15m obvodu budy... aspon podľa SK noriem a ceske nebudu daleko od nasich.

[betmen]

Chlapi, oživím diskuzi, protože při včerejší bouřce dostal asi 200m vzdálený soused přímý zásah bleskem a má po kabelech i spotřebičích v celým baráku. Sice to je chata, takže to nebere tak tragicky, ale má plechovou střechu jako my. Dost mě to znervoznilo.

Mám na falcovaném plechu přizvednutou konstrukci, všechno pospojované a svedené na PEN do rozvaděče. Kdybych dostal i vedlejší zásah, fungovala by konstrukce jako bleskosvod a bylo by asi hodně "veselo". Navíc mám těsne u domu 3 smrky a obávám se, že při zásahu by aspoň jeden šel k zemi a to je střecha vháji.

Už loni jsem poptával firmy na dodání bleskosvodu a nabídky byly tragický, všechny přes 60tis., což je na 4m vysoký dům s pultem úplně mimo mísu. Stavět to sám je prý blbost, ikdyž na plechu neplatí žádné odstupy a všechno se pospojuje. Tak nevím jak to řešit.

Jak by jste to řešili vy?

vyriesil som to ako mi poradili dvaja nezávislý revizaci.
nemáš bleskozvod na plechovej streche?
v ziadnom pripade si nemaluj terc na tu strechu pospojovanim panelov. bud bleskozvod a pospojovanie, alebo nic.
daj prepatovky vsade kam sa zmestia, pod strechu, k menicu, do rozvadzaca, aby ta ochranili pred indukciou z blizkeho blesku.

prezentujem to ako radu co som dostal, od ludi co robia revizie dlhe roky a aj po mojej praci, nie ako svoj navod a najlepsi napad v zivote, ale verim im, tak snad vedia co hovoria...
aj ked poistovniam to nevysvetlis v prípade pruseru.

[glottis]

ano, podle me o spravne rady a ja bych mel takovehle priority reseni

1. oddaleny hromosvod at uz hvi nebo klasika, ramy panelu pospojit a separe pripojit na met
2. klasicky hromosvod a pospojit s ramy panelu
3. nic nespojovat se zemi

A u bodu 2 a 3 bych premyslel, co ze je vlastne lepsi

[kodl69]

podle mě betmen dostal dostatečně dobrý návod na poměrně jednoduché a funkční řešení. Jenom bych v tomhle případě nepoužil nejmenší možný průřez na vodiče mezi přípojnicemi pospojování, což je 16mm2, ale raděj 25mm2 nebo ekonomicky výhodnější dural 8mm průměru. Tohle řešení se nevědomky používá v průmyslu už od doby, kdy začaly kovový haly - prostě je všechno spojený se vším, co nejvíc železa, PE spojený s konstrukcí kde se dá (kabel rošty) a moderní "bonus" už jsou jenom přepěťovky, v tomhle případě nejlíp T1+T2, a podle počtu stringů vybrat kolik kA na pól to má vydržet. Pozor, je potřeba dobře dimenzovat i přepěťovku na přívod z DS.

[Matess]

nie, jeden zvod nestaci. na obytne budovy sa dava zvod maximalne kazdych 15m obvodu budy... aspon podľa SK noriem a ceske nebudu daleko od nasich.

myslel jsem 1 svod ze strechy dolu, do zeme musis mit zemneni tak aby to splnovalo pozadavky... pokud mas zemnici pasek v betonu pod celou stavbou staci jeden, pokud mas zasekane zemnici tyce musis je pospojovat aby jsi dostahl pozadovaneho odporu, ale z jimace na zemni potencial by ti melo stacit jedno hvi vedeni.

[eman]

Já mám připravené dva svody a pásek jsem dával pod základ na stojato do hlíny. Odpor nemám změřený, není čím. Pár tisíc do HVI bych klidně dal, kdyby to mělo smysl, ale 60 táců firmě nevyklopím, aby mi tu nakonec nechala materiál za desítku. Navíc jak je to defakto plochá střecha, tak i montáž by byla pohoda.

[cipis]

To neni mozne, aby byl takovy pomer. Vesmes se to drzi 50:50, material vs. prace.
Dej sem prosim te ten rozpocet po polozkach.
Neco vezme projekt/projekt skutecneho provedeni, vychozi revize, ale to nebude 40 tisic, dle toho, co pises, kdyz je tam matros jen za 10 tisic.
Navic podle toho, co psali kolegove vyse, tak jen ten vodic stoji min. tisicovku za metr, tak tam asi nebudes mit jen dva tri metry toho HVI ...

[betmen]

myslel jsem 1 svod ze strechy dolu, do zeme musis mit zemneni tak aby to splnovalo pozadavky... pokud mas zemnici pasek v betonu pod celou stavbou staci jeden, pokud mas zasekane zemnici tyce musis je pospojovat aby jsi dostahl pozadovaneho odporu, ale z jimace na zemni potencial by ti melo stacit jedno hvi vedeni.

prosim, nezavadzaj ludi co to tu nahodne budu citat.
pocet zvodov urcuje trieda ochrany LPS a velkost budovy, od nej totiz zalezi vzdialenost zvodov medzi sebou a tym padom aj pocet zvodov.

1 zvod je povoleny pri malych objektoch a AKTIVNOM BLESKOZVODE, ale dufam, ze tuto blbost si nikto dobrovolne k fve nemontuje a nerobi zo seba terc.

[eman]

cipis: Nikdo klasický rozpočet neposlal. Rozesílal jsem rozkres objektu, fotografie a na základě toho mi dorazilo několik nabídek s "odhadovanou" cenou. Nicméně, když jsem to porovnával s cenama co platí lidi u novostaveb, tak asi nemám šanci se dostat na nižší částku. O HVI v žádné nabídce nebylo ani slovo. Proto teď spekuluju, jak se ktomu postavit. Ideální by bylo nechat si udělat projekt a vydrátovat si to sám za víkend.

[kodl69]

pásek jsem dával pod základ na stojato do hlíny.

tak to je zrovna špatně. Má být v betonu, a další věc, co nikdo nedělá, je ochrana proti korozi u spojů v betonu, a přestupu beton/ hlína, beton/ vzduch nebo hlína/ vzduch, cca 0.5m na každou stranu. A ochrana proti korozi není našmrdlání gumoasfaltem ani zelenožlutá smršťovka... Díky tomu, že beton je zásaditej a půda je leckde kyselá, tak potom má takovej zemnič životnost v řádu jednotek roků... Pak nezbejvá, než ten barák znovu obkopoat kolem dokola.

Odpor nemám změřený, není čím.

CO?? ty nemáš multimetr? stačí změřit odpor PE proti tomu uzemnění, pokud to teda nemáš v rozvaděči spojený (což bys spojený mít měl), ale pro změření to klidně rozpoj. Na orientační měření to stačí. Pokud je to fakt 40m pásku v hlíně, odhaduju to do 2 Ohm..
Hromosvod je specifickej, materiál je obvykle mnohem levnější než práce, pokud to není v mědi nebo HVI...

[Matess]

myslel jsem 1 svod ze strechy dolu, do zeme musis mit zemneni tak aby to splnovalo pozadavky... pokud mas zemnici pasek v betonu pod celou stavbou staci jeden, pokud mas zasekane zemnici tyce musis je pospojovat aby jsi dostahl pozadovaneho odporu, ale z jimace na zemni potencial by ti melo stacit jedno hvi vedeni.

prosim, nezavadzaj ludi co to tu nahodne budu citat.
pocet zvodov urcuje trieda ochrany LPS a velkost budovy, od nej totiz zalezi vzdialenost zvodov medzi sebou a tym padom aj pocet zvodov.

1 zvod je povoleny pri malych objektoch a AKTIVNOM BLESKOZVODE, ale dufam, ze tuto blbost si nikto dobrovolne k fve nemontuje a nerobi zo seba terc.

ano máš pravdu! spletl jsem se... vyšlo to tak pro moji stavbu malého domu a mylně jsem to bral jako obecný fakt. Co jsem napsal předtím je blbost. Omlouvám se za to.

[Martin P]

podle mě betmen dostal dostatečně dobrý návod na poměrně jednoduché a funkční řešení. Jenom bych v tomhle případě nepoužil nejmenší možný průřez na vodiče mezi přípojnicemi pospojování, což je 16mm2, ale raděj 25mm2 nebo ekonomicky výhodnější dural 8mm průměru. Tohle řešení se nevědomky používá v průmyslu už od doby, kdy začaly kovový haly - prostě je všechno spojený se vším, co nejvíc železa, PE spojený s konstrukcí kde se dá (kabel rošty) a moderní "bonus" už jsou jenom přepěťovky, v tomhle případě nejlíp T1+T2, a podle počtu stringů vybrat kolik kA na pól to má vydržet. Pozor, je potřeba dobře dimenzovat i přepěťovku na přívod z DS.

Na kolik kA se dimenzuje součtový proud přepěťovek?
Doma jich bude v třídě T1T2 celkem 7.
Děkuji za odpověď.