Správné zacházení s LIFePO4

[Mex]

Nechci se moc plést do debaty vás nízkovolťáků, protože pořádně nevím, jak to máte ošéfované v komunikaci nabíječ/BMS.
Ale obecně k tomu rozepnutí FETů: pokud ty FETy dlouhodobě snáší probíhající proud, tak nevidím důvod, proč by měly mít problém s jeho rozepnutím.
Nevypíná se tady žádná induktivní zátěž, aby se měly proč objevovat nějaké dramatické napěťové špičky.

A ani spínací ztráty, dané konečnou rychlostí toho rozepnutí, tady nebudou hrát žádnou zásadní roli.
Ty jsou významné u cyklického spínání, např. ve spínaných zdrojích nebo měničích. Ale u jednorázového rozepnutí, které nastane třeba 2x za den, prostě hrát roli nebudou.
Pokud nebude to rozepnutí trvat třeba půl sekundy (což určitě nebude), tak tepelná kapacita toho tranzistoru hravě absorbuje ten jednorázový příděl energie, daný přechodovým dějem.

Pokud už bych se o něco bál, tak spíš o výstup toho nabíječe nebo co do těch baterek tlačí energii. Pro ten to skokové odlehčení možná nemusí znamenat úplně příjemný zážitek. Zvlášť pokud by se vypínal skutečně plný proud v případě, že by předem nebyl snížený buď komunikací s BMS nebo samovolným poklesem proudu při dosažení cílového napětí.

PS. Opravil jsem titulek vlákna.

[Franta2776]

Mexi já mám dostatek olova, které pořád nechce do Kovohuti Příbram. U mĕ při odpojení a max proudu do všech baterii do 200A stoupne napětí na cca 60V a během cca 2 vteřin to regulace sníží na 57,6V.Life na léto odpojuji a skutečných cca 400Ah mi v olovu stačí.Dokonce i účinnost není hrozná, ztráty na gelovkách jsou okolo 5%.

[glottis]

Ale v BMS jsou paralelne vetsi jednotky az nizke destiky mosfetu paralelne a spinani paralelne zapojenych mosfetu to neni jednoducha disciplina. U spinaneho zdroje byva jeden prvek a tim to konci. To je brnkacka.

Vetsinou tam davaj mosfety co by to meli na proud vydrzet i jeden kus ale uz ne treba ztratovy vykon. A je to cina. kdyz to zbyde na jeden mosfet, co bude mit 5mR tak na nem bude pri 150A ubytek 0,75V a 110W. Dobry polovodic a dobre navrzeny obvod by to mel vydrzet. Ale zase, je to cina. A pri tech proudech tam uz muze hrat roli nejaka parazitni indukcnost.

Frantovi to jede nejakej cas tak ma treba stesti na dobry kus. Ale obecne bych to neradil, ze to je ok. Uz jsem tu jednu JK BMS mel od mistniho clena. Mosfet prorazen a ve zkravu. Andymu z offgrid garaze se to stalo.

[Mex]

Paralelní řazení FETů je brnkačka.
Na rozdíl od běžného PN přechodu u FETu s teplotou stoupá odpor a tedy i úbytek na něm. Takže tam funguje pěkná zpětná vazba - teče větší proud, daný tranzistor se víc zahřívá, má větší odpor, tím pádem klesne proud a zátěž přeberou víc jeho bratři ve zbrani. Takže se pěkně srovnají do lajny.
Proto se taky paralelní řazení FETů běžně používá na mnoha místech.
Takže ne, o tenhle bod Frantovy energetické infrastruktury bych se nebál.

[kodl69]

Stejně jako u jednoho fetu se dostáváš do problému s teplem při pomalým rozpínání (obecně tyhle BMS) a nebo naopak s du/dt při rozpínání rychlým. Při tom pomalým je to hlavně o tom, jak se rozdělí ten proud mezi tranzistory, a to může být problém. Stejně tak jako spínání fetu do vybité kapacitní zátěže, to klidně může být proud řádu kA, možná i desítek kA. Tohle je třeba důvod, proč čínský měniče někdy zkrat přežijí a někdy ne, protože to není korektně ošetřeno.

[Kostěj]

...jeden mosfet, co bude mit 5mR tak na nem bude pri 150A ubytek 0,75V a 110W. Dobry polovodic a dobre navrzeny obvod by to mel vydrzet...

To vypadá hezky, dokud nezačneš zkoumat datasheety. Používám TK72E12N1, umí 400A a 100V. Ale graf Safe Operation Area je neúprosný, 400A při 8 voltech nebo 100V a max. 4A. A k tomu obojí max. 10us. S teplotou máš pravdu: 3mOhm při 0°C a 5mOhm při 80°C. Ale jak je to udělaný, aby začal ten proud protékat celou plochou tranzistoru naráz a nedošlo k lokálnímu přehřátí, to se nějak řeší a není to triviální.

[Mex]

Máme svobodu, tak se každý může bát čeho chce.
Nebo se taky nebát, což je můj případ.

Rozdělení proudu mezi paralelně zapojené tranzistory je pohoda, klídek, tabáček.
Tady fyzika pracuje pro nás. Spojit paralelně bipolární tranzistory nebo diody je problém, ale u FETů je to jiná písnička. Tam to fakt problém není.

Příliš vysoké dU/dt může způsobovat zvonění (ringing), ale na to jsou standardní postupy pro ošetření. Nejsnadněji odporem do gate, což snad používají všichni.
Nějaké problémy s Millerovou kapacitou můžou vznikat spíš v zapojení se spínáním v můstku, ale to není tento případ.

Spínání velké kapacitní zátěže samozřejmě problém je. Ale na to snad každá normální konstrukce myslí a používá nějakou formu pomalého rozběhu.

Nakonec Frantovi to evidentně běží, že.

[PavelR]

řeším teď dilema. mám objednány další LF280 články. budu skládat 4p15s.
póly jsou hliníkové. jakou pásovinou jste toto spojovali když jste spojovalí víc článků paralelně?
Uvažuju to udělat hliníkovou pásovinou cca 40x3. 40 abych nahnal průřez protože štefty nejsou moc dlouhé. Nebo spíš řešit nepokovenou mědí a dávat cupal podložky?

[Franta2776]

V suchém prostředí cupál netřeba.

[betmen]

pouzi CuAl podlozky, tie su na to urcene...
nikdy nedosiahnes aby sa do spoja Cu a Al pritlaceneho srobom/maticou nedostala vzdusna vlhkost a zacne ti to v danom mieste vysokymi prudmi oxidovat.
zvysujuci prechodovy odpor ma za nasledok vacsiu oxidaciu a zahrievanie spoja.

[pibi]

2 baterie s vývodem M6 mám spojované originál asi niklovanými propojkami, které byly přibalené:
https://www.nkon.nl/en/busbars-b-grade.html
3. baterii s jinými vývody opět přibalenými, tentokrát flexibilními spojkami:
https://www.nkon.nl/en/busbars-flexibel-lf280k.html

[Lubik]

Měděnou pásovinu jsem pocínoval.
Očistit třeba Cif na nádobí nebo chemický. Ohřát PB hořakem, nanést trubičkový cín nebo cínovou pastu na trubky, rozetřít hadrem (bavlna nebo sklo)

[PavelR]

no právě.
Originál nepoužiju ten mi je k prdu. Navíc má 20*2 a těch 40mm mi na proudy víc jak 200A trvale připadne dost málo.
Ano dát větší pásovinu pocínovat o tom jsem přemýšlel, je to dražší, pracnější ok to by mě až tak nevadilo.
Pak mě napadlo kde je problém udělat bus bary z hliníku. Je to stejný materiál takže netřeba cínovat nebo cupal, je to levný, líp se s tím i dělá.

[glottis]

muzes si je z hliniku udelat. ja si je nechal vyrezat laserem v mistni firme z hliniku 30x4mm

K bateriim jsme dostal medene, ale takovej tenkej hnus. Diry vysekane s otrepy, diry moc velke takze stycna plocha bylajeste horsi. Tak jsem si namaloval svoje. Funguje to nekolikaty rok bez problemu.

Nejlepsi by byli ale samozrejme flexi bus bary

[PavelR]

a to s 4mm materiálu vyjde ještě závit rozumně na matičky? Ty štefty jsou takový krátký. Alepoň u článků co mám já. Mám dva články navíc to si vyzkouším.
Právě mě na to hliník připadá ideální. V práci mám možnost si to opracovat. Máme vybavení na výrobu přípojnic děrování, ohýbání.

[glottis]

jo moc zavitu nezbylo. Rozhodne to nebylo na sestavu podlozka, perovka, matice. Uz si to nepamatuju ale asi jsem dal misto toho matice s limcem a vroubkovanim bez podlozek. Lepsi by bylo mit clanky s dirou a svorniky si dodat.

Ale nevim no, priste bych asi koupil cinovane flexi propojky. Baterky mam ve sklepe, v kovovych truhlach, nejaka vlhkost tam asi bude a druhy pack je z winstonu. Ty maj jeden terminal hlinik a druhy med tam jsem dal medene jake jsem dostal. A nicemu zlemu tam taky nedochazi.

[PavelR]

já jsem se díval po flexibarech ale jedna jsem našel spíš už hodně velký a druhak je so šíleně drahý. Na jeden 4p článek budu potřebovat 2 kusy cca 250mm.
Půjdu si to oměřit a udělám si to z hliníku.

Mám doma teď jeden ten stojací box na kolečkách ala apexium 16s1p a ty originální flexibary jsou super ale nic podobnýho jsem nikde nenašel.
Jako začínat teď a nemít to teď už mechanicky v regálu a BMS rozjetý na batriu tak bych šel cestou těchto DIY beden. Za ty prachy mě to provedení a příslušenství doslova šokovalo. Aji kompresi článků tam mají celkem slušně pořešenou.

[Franta2776]

Už jsem to tu dával

[PavelR]

ano kdybych to měl 1p tak to neřeším. Já řeším situaci 4p

[thomas.007]

Já mám bloky 4x 4S2P, teď v sestavě 24, brzy přejdu na 48V. Články jsem spojoval měděnou pásovinou 20x3mm bez povrchové úpravy, mám je vyhřívané a v suchu, takže nic neoxiduje, pro jistotu jsou spoje jemně máznuty vodní vazelínou.
Pásovinu jsem kupoval tady:
https://www.ehutni.cz/kategorie/hutni-m ... oche-tyce/
Zkoušel jsem 10 minut zátěž cca. 160A (tedy 40A na kontakt) a nikde se nic nehřeje podle termokamery a ani jeden spoj nevykazoval větší přechodový úbytek napětí. Nejvíc se hřeje připojení kabelového oka na bus-bary, kabelů na BMS a kabvelů do měniče. Matice jsem použil mosazné a podložku jen plochou...vyšlo to na výšku tak akorát, asi 1 závit zbyl.
Kdybych ty články rovnal teď, tak bych si udělal přípravek a srovnal články podle kontaktů a ne podle obalu článků. Vzhledem k tomu, že jsem to vrtal ručně, tak to moc nevadilo, ale kluci čínští ty tolerance moc neřeší...