Mala meteostanice WH1080 s propojenim k PC s linuxem

[Roger]

Uvazuju o netatmo.com - o levnejsim s co2 senzorem nevim (vi nekdo?) a postavit to - bastleni me nebavi (stavet jsem si to chtel jeste v dobe AsusWL500b) a zalohy dat, presne jak pises 15 let jsem delal vlastni infrastrukturu a poslednich 10 let uz jen outsourcing na cloudech je to pohodlne a uvazime-li, ze udajne kazda druha sitova karta v serveru ma backdoor... Je to jedno, AES256 je pry zatim netknuto.

Ale k veci, uvazuji, protoze jeste nemaji srazkomer a anemometr, zatim se spokojim s http://www.weatherpro.eu (koupeno v akci za 0,99€) - skoda ze to ukazuje aktualni (prekvapive temer prene na 1 stupen) a predpoved a ne historicke, ale pripojenim netatmo by to melo zobrazovat i lokalni a historike

[drama]

Vida, tady jsem našel graf z kalibrace miskového anemometru z větrného tunelu (provedeného v tunelu ČHMÚ firmou Mikrovlny s.r.o.). Jak můžete vidět, odpovídá mému popisu naprosto přesně. Přímka až někde k 30m/s. U jiného miskového anemometru se bude měnit jen sklon přímky (který zjistíte z toho jednoho bodu v datasheetu - musí procházet bodem [0,0] a tím bodem v datasheetu). Takže žádná kalibrace není potřeba. Případné mikroskopické odchylky na grafu od přímky v sekci pod 30m/s spíš přičítám nepřesnosti měření a v rozsahu 0-1m/s tření ložiska.

Tak jsem se ponořil malinko hlouběji do studia anemometrů a bohužel kalibraci asi budu potřebovat, protože potřebuji získat alespoň ten jeden bod, abych určil směrnici. Hodnota 2,4 km/h při 1 Hz vychází při vzdálenosti misek od osy cca 10 cm na konverzi takřka rovnou jedné, což je nesmysl. Bývá to tak kolem dvou až tří...

[solárník]

Já myslel, že ten datasheet je od toho, co máte...

Co tedy přesně máte? WH1080 ne? Dejte sem link na internet, pokud je to někde k sehnání a dál rozměry, předpokládám, že jsou to tedy 3 misky. Dejte průměr misky a vzdálenost od osy rotace. Jsou ty misky přesné polokoule?

[drama]

Mám přesně toto: http://hadex.cz/t114-anemometr-k-meteos ... -a-wh1090/
3 misky, 7 cm do středu misky, 4 cm miska, přesné polokoule, dva impulsy na otáčku 2pi

[solárník]

Pak je to velmi jednoduché.
4 cm průměr misky a 7 cm osa <-> střed misky má GIOM3000, ze kterého je graf výše. Není co řešit, snad jen to, že GIOM má, tuším, pouze jeden impulz na otáčku. Konkrétně má jen jeden magnet mimo osu, který vevnitř těla ovlivňuje jedno vyosené Hallovo čidlo. Tohle má tedy dva magnety, nebo dvě čidla, nebo jak to má řešené vevnitř?

To je dobrá zpráva i pro mne. Vím, kde si koupit čidlo, ke kterému máme kalibrační graf

[drama]

Uvnitř je jazýčkový kontakt, http://novalex.cz/tmp/meteo/anemo.jpg a kolik je tam magnetů nevím. Teď už jen vědět, zda ten GIOM má jeden či dva pulsy na otáčku...

[solárník]

Já myslím, že i kdybychom to nevěděli, tak 3m/s od 6m/s (popř. 5m/s od 10m/s) rozeznáme celkem snadno. Takže je to jen otázka jedné zkoušky nanečisto a úpravě násobitele.

Podle hardware má GIOM pouze jeden impulz na otáčku, nepředpokládám, že by jeden magnet a jedno hallovo čidlo dělalo něco jiného. Takže pokud ten váš má tutově dva impulzy, tak frekvence bude dvojnásobná. To bych dal jako první nástřel a pokud to bude odpovídat realitě, tak bych to tak nechal.

Je tu ještě jeden faktor, a to je zpomalení rotace prací, nutnou k tomu, aby magnet sepnul ten jazýčkový kontakt. Zřejmě to bude lehce zpomalovat více než hallovo čidlo. Ale možná to bude zanedbatelné. A jaká je životnost takového kontaktu taky netuším, ale oproti Hallu určitě nižší.

[drama]

Ano, 5 od 10 m/s se rozezná lehce, to je pravda. Jazýčkový kontakt vydržel zatím 71359170 sepnutí a zatím vypadá OK. Shodou okolností nevydržel tento kontakt u srážkoměru, nějak ztratil pružnost a je trvale sepnutý.

[solárník]

No, nechci radit, ale Hallův senzor je téměř v každém větráčku, viz
http://danyk.cz/hall.html
popřípadě koupit
http://www.ges.cz/cz/hallova-sonda-tle4 ... 00274.html
Nebude problém ten kontakt nahradit a pak to bude pracovat bez zpomalování a navíc takové čidlo je nesmrtelné. Od +5V pracuje snad každé, což je pro Arduino ideální. Jen bude potřeba místo dvou přívodních drátů k anemometru tři.

[drama]

Inu časem anemometr možná přestavím, zatím to funguje. Mám to připojeno na čítač 1-wire.

[solárník]

Rozumím. Taky mám v plánu asi 20 věcí, na které momentálně "nejsou lidi".

Optimální by bylo dát tam ten Hall a výstupní signál nacpat do Arduina a chytat přerušením. Po každém přerušení si pamatovat periodu a například sečítat ji a pamatovat si počet součtů (popř. min a max). Z toho už jde při čtení přes web dopočíst cokoli - průměr, min a max od minulého čtení atd. Popřípadě pamatovat 24 hod extrémy, nebo bůhvíco ještě vás napadne.

[drama]

Z mého pohledu je 1-wire čítač mnohem lepší, protože Arduino je zbytečná spotřeba navíc. Jediný problém je ho sehnat, už se nevyrábí.

[solárník]

To je otázka využití, většina lidí nechce jen měřit rychlost větru. Chce taky měřit směr, teplotu, tlak, vlhkost a bůhvíco ještě. To vše jedno Arduino obsáhne a pak už to není zbytečná spotřeba. Čímž váš názor nevyvracím, jen doplňuji jiný pohled. Solárníci tam určitě přidají i nějaké měření k soláru, pyranometr, nebo tak něco, co je na tomto fóru aktuální.

[drama]

Tak jsem dnes (znovu)zprovoznil měření rychlosti větru a srážek. S tou novou "kalibrací" anemometru to vypadá hned mnohem optimističtěji http://postolka.klikva.net/vitr.png a už přemýšlím o získávání energie z větru .

[solárník]

Tak jsem si schválně koupil jedno anemo čidlo na rychlost jedno na směr (k WH1080/1090) na pokusy. I když ultrazvukové anemo je prostě špička, jen ta cena...
Cvakání mikrospínačů reagujících na magnet je zřetelně slyšet. Ale nepozoroval jsem žádné podstatné zpomalení nebo jiný vliv spínačů na otáčení. Což je u čidla rychlosti dobré.

V čidlu rychlosti je zřetelně slyšet opravdu dvojí cvaknutí na otáčku.
Spíš mne překvapilo čidlo směru větru, ve kterém slyším jen 8 cvaknutí na otáčku, takže to vypadá, že to má rozlišení jen 45°, což mi tedy přijde dost málo. Ale možná, že špatně slyším Lepší bude to rozebrat.

Máte někdo tip na dobrý pasivní radiační štít na termočidlo? Nebo se všichni opičí a dělají to z bílých misek pod květináče? Přijde mi to dost pracné. Nějaká UV stálá trubka z termoizolačního materiálu by mohla stačit ne? Ty plastové misky pod květináče jsou poměrně slušně tepelně vodivé (na omak dost studí). Nepřijde mi to jako dobrý nápad je používat. Nějaká krabička z UV stálého polystyrenu s šikmými dírami mi přijde daleko účinnější.

[kovec]

Tak nějak jsem se začal zajímat o meteostanice a našel jsem tento odkaz: http://www.hw.cz/teorie-a-praxe/konstru ... anice.html, zajímavá je hlavně ta část o kalibraci anemometru.

[solárník]

Ten rotační magnetický enkodér je zajímavý, na čidlo směru větru určitě
http://www.hw.cz/soucastky/magneticky-r ... s5040.html
teď ještě jestli se tu dá rozumně sehnat.
Kalibrace anemometru autem je dost ošemetná, jednak musí být naprosté bezvětří, což je zřídkakdy a navíc rychloměry v autech mají chybu až 15%.
Vzhledem k tomu, že mikrovlny.cz mají anemometr s přesně definovanými rozměry změřený naprosto přesně ve větrném tunelu, raději bych se při konstrukci držel jejich velikosti misek, jejich počtu a průměru otáčení a celá složitá kalibrace odpadne.

EDIT: Farnell prodává kromě samotného obvodu i celý demoboard s AS5040
http://cz.farnell.com/ams/as5040-ab/pcb ... dp/2212731
za 391,-Kč

[kybos]

Rychlost automobilu lze určit relativně velmi přesně pomocí navigace - minimálně o jeden řád lepší přesnost než u tachometru. Větší problém (principiální) je ten, že testovaný anemometr je umístěn v prostoru zhuštěných proudnic nad střechou automobilu a relativní rychlost vzduchu, který obtéká karosérii vozu tak bude poněkud jiná než naměří i ta nejpřesnější navigace. Podle mých zkušeností může být chyba podstatně větší než 10%. Porovnával jsem totiž údaje profesionálního anemometru drženého v ruce vystrčené z okénka s rychlostí vozu.

[solárník]

Dát na auto nějaký delší stožárek (třeba připevnit na nosič/zahrádku)? Okolo 1-1,5 metru nad autem by mohlo být už proudění méně ovlivněno. Dál bych to situoval co nejvíc k předku auta.

Stále ale zůstane velký problém s absolutním bezvětřím. Takový stav bývá opravdu málokdy a těžko se podaří zajistit, aby byl po celé měřící dráze.

I tak bych se tomu ale nejraději vyhnul použitím kalibrovaných rozměrů kontrukce. Jestli máte zájem, mohu sem takové rozměry napsat.

I výše diskutované čidlo k meteostanici WH1080 jsem zjistil, že nemá přesné rozměry (poloměr otáčení misek) shodné s kalibrovaným rozměrem, ač se to na první pohled zdálo (viz předchozí příspěvky). Už si to z hlavy nepamatuji, ale myslím, že to prodávané čidlo má o pár milimetrů menší průměr otáčení. Tedy je nutné použít na kalibrační graf jednoduchý přepočet. Jednoduchý proto, že průměr misek souhlasí, jinak by to asi bylo složitější..

[kybos]

Ve výškách, ve kterých amatéři obvykle měří (do 10m nad zemí) ja tak turbulentní proudění, že nemá smysl vyrábět čidlo s přesností lepší než 10%. Troufám si tvrdit, že budete velmi těžko hledat místo, kde se hodnoty dvou párovaných čidel alespoň 10m od sebe vzdálených sejdou v toleranci pod 10%.