Zkušenosti se SSR z eBay (Fotek aj.)?

[JirkaK]

Předně bych se rád omluvil, pokud jsem tenhle dotaz dal do špatné sekce, případně prosím admina o přesunutí někam, kde by to bylo lepší...

Chtěl bych se zeptat, zda máte nějaké zkušenosti s "čínskými" SSR z eBay nebo podobných míst, zejména by mě zajímaly SSR Fotek. Před nějakou dobou jsem za účelem využívání přebytků z FVE v bojlerech s pomocí GreenBono koupil několik kusů SSR Fotek SSR-40DA, zatím jsem se ale k realizaci nedostal. Jde mi hlavně o bezpečnost (aby to při poruše neshořelo, popř. nezničilo něco okolo). Protože papír snese všechno, tak jsem koupil předimenzovanou verzi, která má zvládat spínání až 40 A, přestože můj maximální a spíš teoretický požadavek je cca 6 A v jedné fázi - pokud bych SSR použil třeba s tímhle chladičem, můžu být v klidu?

Našel jsem kdysi nějakou diskuzi, kde to několika lidem dost nepěkně shořelo (ale bez nějakých větších škod krom samotných SSR), na druhou stranu je fakt, že to asi provozovali ne až tak daleko od jmenovitého proudu (osobně u věcí z Číny počítám spíš s tím, že to jsou padělky, a tak bych třeba u toho udávaného proudového zatížení počítal radši s polovinou nebo třetinou udávané hodnoty, nebo třeba i méně - můj případ).

Rád si poslechnu rady a názory zkušenějších, přecejenom pokud je příliš rizikové nechat to pracovat nezřídka i bez dozoru, tak radši seženu značkové SSR z nějakého tuzemského obchodu (můžete kdyžtak něco doporučit?)... Předem díky!

[dub042]

Zdravim mam jich asi 5 a s arduinem mi slapou bez problemu 2 roky,vsechno Cina,mam je lehce naddimenzovane. Jinak Cinani maji v nabidce i SSR Kongin,ty mam taky,taky bez problemu a navim maji mensi spotrebu nez Fotec,jen kolem 2mA pri 5 V,takze spokojenost...

[kybos]

Používám SSR Fotek již asi dva roky a zatím mi žádný kus neshořel. Dimenzuji je na 2 až 3 násobek pracovního proudu. Používám typy s AC i DC řízením. U DC řízených SSR se mi u dvou ze tří provozovaných kusů stává, že při spojitém analogovém řízení je již SSR dávno sepnuté ale indikační LEDka je ještě zhasnutá. K tomu, aby se rozsvítila je zapotřebí cca o třetinu větší proud než pro sepnutí SSR. Z toho důvodu se při spojitém řízení nelze na indikaci spolehnout. Lze to ale obejít zařazením nějakého komparátoru s hysterezí a přejít tak na nespojité řízení. Chladič uvedený v odkazu je vhodný tak akorát do plechového řádně větraného rozvaděče. Jeho instalaci do plastového rozvaděče pro chlazení SSR Fotek na řízení boileru bych nedoporučil. Zkoušel jsem to a teploty chladiče překračovaly 60°C. Orientace chladiče je nevhodná pro vodorovně umístěné DIN lišty a přirozené proudění chladícího vzduchu.

[tomas]

V jedné automobilové lakovně jsem opravoval infrazářič na vytvrzování laku. Prodává to nějaká firma z Německa a montují to v USA, nebo naopak už přesně nevím. SSR byly použité Japonské OMRON G3NA-225B. Po vytržení nuláku z vidlice na přívodním kabelu se všechny SSR prorazili tak, že pustili fázi do řídícího obvodu. Naštěstí to řídící mikroprocesor přežil, shořeli jen budiče mezi SSR a mikroprocesorem a podařilo se mi to opravit a vylepšit tak, aby se tato chyba neopakovala. Japonci se v datovém listě k SSR chlubí izolačním napětím 4kV a přitom to 400Vac překonalo. Po rozebrání SSR jsem zjistil se Japonci ochranný varistor ohnuli (aby mohli zavřít víčko na SSR) přes optočlen na stranu řídícího obvodu. No a jak varistor zapálil, tak se výboj přenesl i na řídící část. Dal jsem tam tedy Čínské SSR na 600V.

[JirkaK]

Omlouvám se, že jsem to tak dlouho nechal bez odezvy a děkuju za všechny vaše zkušenosti! K realizaci jsem se bohužel ještě nedostal . Nakonec tedy dám asi "číně" šanci, jen bych chtěl ještě poprosit o radu ohledně chladičů pro SSR. Počítám totiž s osazením do nástěnného plastového rozvaděče, tudíž chlazení by nebylo zrovna optimální. Dají se sehnat nějaké vhodné chladiče, které by to s rezervou uchladily (klidně i třeba na eBay), nebo by stálo za to něco ubastlit třeba ze starých chladičů na procesor? Nemám ale představu, jak velké by měly být... Případně do rozvaděče udělat nahoře a dole díry (a dát tam nějakou síťku, aby tam něco nemohlo spadnout/nedalo se tam sáhnout)? Ještě jednou chci ale podotknout, že SSR budou zatěžovány jen zlomkem jmenovitého proudu, těleso s nejvyšším příkonem má v současnosti cca 2 kW, tj. ~9 A a víc by pro mě asi ani nemělo smysl.

[mobilik]

Ja mam ssr, dokonca ich mam aj tu v bazare na predaj. Su uz aj z chladicom a ked cez nich tlacim kilovat cez pwm tak niesu ani teple poriadne. Su take letne...
Tie by som sa nebal dat do rozvadzaca.

[tomas]

Já jsem koupil hliníkový plech tloušťky 3mm a z něj si vždy uříznu chladič dle velikosti rozvaděče a potřeby. Do plastových rozvaděčů žádné díry nedělám a s chlazením nikde nebyl problém. To teplo se na tak velké ploše vyzáří i přes plasty rozvaděče. Jo a plech vždy uzemním, kdyby SSR začalo probíjet tak ať není fáze na chladiči.

fázová regulace

pulzní regulace

[JirkaK]

Tak teda ten nápad s plechem se mi moc líbí, díky .

[kodl69]

Celkem dobrý, akorát ten rozvaděč je ve dvojité izolaci? pokud ano, tak ČSN EN 61439-1 ed.2 čl.:" 8.4.4 Ochrana celkovou izolací pozn. dle 33 2000-4-41 dvojitou izolací" "d.) neživé části v ROZVADĚČI nesmí být připojeny k ochrannému obvodu. To platí také pro vestavné přístroje, i když mají svorku pro připojení k ochrannému obvodu" .
Takže nepřipojovat nic v rozv. s dvojitou izolací k ochrannému vodiči, je to porušení normy. Ochranný vodič v izolaci stejné jako vodiče pracovní.
Možná podobný přehmaty jsou důvodem, proč musí být všechny rozvaděče typově odzkoušeny, navíc nevím o žádným, kterej by měl v typové zkoušce čínský SSR.

[tomas]

Díky za upozornění, ale není ve dvojité izolaci, alespoň ne v otevřeném stavu jak je vyfocen. OK, není to ochranné uzemění, ale prohlásím to za stínění proti rušení, spokojen? A krytí také není porušeno ventilačními otvory ani žádné neživé čísti netrčí přes kryt rozvaděče (šrouby atd..). Navíc normy jsou nezávazné a nesmí nikomu bránit udělat zařízení bezpečněji než požadují normy.
Zrovna v pondělí jsem tento normovaný nesmysl řešil při montáži lamp veřejného osvětlení. Kovové svítidlo s dvojitou izolací bez ochranné svorky vodivě upevněné na kovovém a uzemněném sloupu s ochranou svorkou. Neživé části svítidla s dvojitou izolací jsou svým upevněním připojeny na ochranou svorku. Tak a co teď? Používat plastové sloupy? A co kovová lampička s dvojitou izolací položená na topení spojeným s ochranou svorkou, také stav v rozporu s normou?

Je to podobné jak hodně elektrikářů a revizních techniků tvrdí že v síti TNC není povoleno používat chrániče, přitom to není pravda, já používám proudové chrániče i v TNC síti (elektromotory, topná tělesa atd...) Není pouze povoleno vypínat nebo jistit PEN vodič, což ale nebrání v některých případech v instalaci proudového chrániče, případě proudového chrániče který nevypíná PEN vodič ale pouze ho měří.

[PavelR]

Proboha proc nekdo vymyslel ze u zarizeni s dvojitou izolaci se nesmi uzemnit kovove prvky?

Tusi nekdo co mohl byt duvod?

[JirkaK]

Tak tohle by me taky zajimalo. Vim (ve skole jsme se to kdysi ucili), ze spotrebice s dvojitou izolaci nepouzivaji ochranny vodic, ale ze je to primo zakazane...? Ten duvod bych rad znal, mozna to bude mit nejaky smysl, ale ted opravdu nemuzu na zadne rozumne zduvodneni prijit .

[JRC]

Zdar, je to proto, aby se nezavleklo při poruše na jiné části instalace poruchové napětí po ochranném vodiči na vaše zařízení ( s dvojitou / zesílenou izolací). Při připojení ochr. vodiče na neživou část máte zařízení chráněné už "jen" automatickým odpojením od zdroje a tudíž může dojít při poruše k zvýšení dotykového napětí proti zemi na neživých částech připojených k ochr. vodiči, než jistící prvek vypne poruchu. Tím vlastně ochranu dvojitou/zesílenou izolací degradujete na aut. odpojení od zdroje.

[kodl69]

to Tomas: nemíchat jabka s hruškama, 1.) vysvětluje JRC, proč a zač, 2.)
Motor nebo 3f topení bez vyvedeného a připojeného středního vodiče nepotřebuje vůbec vodič PEN, ale vodič PE, takže za chráničem je to soustava TNC-S, kde N není použit, to není nic proti ničemu. Tam je proudový chránič v pořádku, pokud je důvod ho použít. Je to sice zdánlivě slovíčkaření, ale pak dochází taky někdy k zásadním omylům, hlavně při použití FI ve starých instalacích.

[PavelR]

Zdar, je to proto, aby se nezavleklo při poruše na jiné části instalace poruchové napětí po ochranném vodiči na vaše zařízení ( s dvojitou / zesílenou izolací). Při připojení ochr. vodiče na neživou část máte zařízení chráněné už "jen" automatickým odpojením od zdroje a tudíž může dojít při poruše k zvýšení dotykového napětí proti zemi na neživých částech připojených k ochr. vodiči, než jistící prvek vypne poruchu. Tím vlastně ochranu dvojitou/zesílenou izolací degradujete na aut. odpojení od zdroje.

jo takto to logiku ma to jo. Takze pri pripadne poruse nebude trkat lampicka ale sporak uz jo.

zavleceny napeti je svina. Letos jsem u kamosa resil bazen se slanou vodou co trosicku kopal ... hrozny veci.

[JirkaK]

Tak možná bych to tak nějak chápal v tom rozvaděči (neuzemňovat ten "chladicí" plech). Ale proč i u spotřebičů, to mi není jasné. Příklad - budu mít vrtačku s dvojitou izolací a s kovovou částí volně přístupnou dotyku, která ale nebude spojená se zemí ochranným vodičem. Pokud se při poruše dostane napětí na tu kovovou část, tak sice je skvělé, že ho potenciálně nezavleču na (kovové) části přístupné dotyku jinde v elektroinstalaci/na jiných spotřebičích, ale třeba mě to rovnou zabije, protože poruchový proud poteče z kovové části vrtačky přes moje tělo do země. Nějak v tom nevidím zrovna moc velkou výhodu :-/. Případně prosím o rozepsání ještě nějak podrobněji nebo z jiného úhlu, třeba mi pak dojde, jak to bylo myšleno . Díky.

[JRC]

Tak třeba takhle : el. zařízení se konstruují na bezpečnost proti úrazu el. proudem při normálním provozu a také za podmínek jedné poruchy. Při ochraně aut. odpojením od zdroje, která používá ochranný vodič PE/PEN - zel/žlutý, je zajištěna základní ochrana např. izolací a ochrana při poruše aut. odpojením od zdroje - tj. vypnutím poruchového proudu jistícím prvkem. Při tomto způsobu se povoluje nějaké poruchové napětí( např. 25, 50, 100V podle prostor), které se objeví na neživých částech zařízení ( většinou kostra spotřebiče), na které je připojen ochranný vodič. A protože je ochr. vodič spojen s ostatními zařízeními a kolíky zásuvek, tak se to napětí dostane i na ostatní zařízení. Je to sice na cca 0,4s, ale krátkodobě "je to tam".
U ochrany dvojitou izolací (značka dvojitého čtverce) je základní ochrana provedena izolací a ochrana při poruše přídavnou izolací. V případě poruchy základní ( většinou pracovní) izolace se poruchový proud nedostane přes přídavnou izolaci. Tudíž tato ochrana nespoléhá na jistící prvky síť. rozvodu, ale má všechny ochrany "v sobě". Dalo by se říct, že je na vyšším stupni ochrany před úrazem el. proudem než aut. odpojení od zdroje.
No a pokud bychom připojili neživé části u zařízení s dvojitou izolací na ochranný vodič. nestane se při poruše, že se dostane poruchové napětí ze zařízení s dvojitou izolací na ochr. vodič a na ostatní zařízení ( tomu brání přídavná izolace), ale naopak se může z jiného zařízení v poruše dostat dotykové napětí na můj spotřebič s dvoj. izolací, i když ten bude v pořádku. Proto prostě NEPROPOJOVAT s ochr. vodičem.

[Matess]

no jsem tu jediny komu prijde ze tato norma byla fajn, ale v pripade pouziti proudovych chranicu postrada smysl?

[tomas]

A protože je ochr. vodič spojen s ostatními zařízeními a kolíky zásuvek, tak se to napětí dostane i na ostatní zařízení. Je to sice na cca 0,4s, ale krátkodobě "je to tam".

To je ideální stav, skutečnost je ale jinde, jsou pomíjeny vazby mezi jednotlivými zařízeními a prostředím (viz. lampy s dvojitou izolací na kovových sloupech spojených s PEN). Například při propojení (nejen záměrně vodičem) neživých částí přístrojů různých tříd, tato norma nebezpečí úrazu elektrickým proudem ještě zvyšuje. Protože kdyby neživé části byly dobře vzájemně propojeny, byla by celková impedance pospojování nižší, jistič by snáze vybavil a krátkodobé napětí by mělo nižší hodnotu a kratší čas.
Krátkodobě tam můžete mít i milióny voltů (při úderu blesku), ale když budete mít barák na kuří nožce do kterého nepovedou žádné vodivé sítě, tak vám to může být úplně jedno, protože celý dům a všechno v něm bude "plavat" na stejném potenciálu. A kde není rozdíl potenciálu neteče proud. A úrazy a škody způsobuje proud, nikoliv napětí.

A co doplňková ochrana pospojováním a proti EMC a rušení, tam je pospojované úplně všechno (už jsem viděl i plastové potrubí s bernard svorkami) nehledě na třídy a izolaci spotřebičů.

Neexistuje dokonalé pospojování na stejný potenciál (snad jen supravodiči), ale také neexistuje dokonalá izolace ať už je dvojitá nebo X-vrstvá a nelze vyloučit že se na neživé části objeví nějaké napětí ať už poruchou, vlhkostí nebo se zavleče odjinud.

Když jsem dělal rekonstrukce elektroinstalací v panelácích, tak mne seřvala jedna majitelka bytu že to děláme špatně a jí některé zásuvky vypadávají. Tak jsem se šel podívat co má za problém. A viděl jsem jak toustovač ponořila do dřezu umyla a strčila do zásuvky v kuchyňské lince, chránič v rozvaděči správně vybavil. Potom toustovač vzala odpojila ledničku a strčila ho do zásuvky tam a normálně dělala tousty. Ještě štěstí že to byl spotřebič který měl neživé části spojené s PE vodičem. Těžko to ženské vysvětlovat že správně měla vypnout zásuvka i od ledničky, ale projektant naprojektoval zásuvku pro ledničku bez chrániče. O té doby jsem dával přes chrániče všechny zásuvky i od ledniček a počítačů a nebyl žádný problém. Byla prostě doba kdy normy povolovaly některé zásuvky bez chrániče, to už je naštěstí za námi.
Normy nebyly, nejsou a asi nikdy nebudou dokonalé, protože nepracujeme s dokonalými vodiči ani izolanty. A stále budou dohady jestli je lepší izolovat nebo pospojovat a budou kompromisy.

Konkrétně k tématu, já se prostě nespoléhám na 4 kV izolaci SSR (mimochodem nemají dvojitou izolaci takže chladič je spojen s PE správně) viz. ty Japonské OMRON G3NA-225B zde: https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 080#p44588

[PavelR]

co treba takova vrtacka? zemnici kolik to nema, tak bych predpokladal ze to je teda s dvojitou izolaci.
ale ja v zadne vrtacce dvojitou izolaci nevidel ... nebo jsem se spatne dival. Uz nekolikrat uvazoval nad tim proc spousta rucnich vercajku s kovovymi dily nema PE.