Jak poznat, že jsou špatné kondenzátory v měniči

[solárník]

Pokud vím, tak se používají nejvíce X7R

[kybos]

U hmoty X7R je to poněkud lepší, tam klesá kapacita s DC napětím asi jen o 30%.

[rottenkiwi]

Mám takýto kapacitor, aký je tam na obrázku, ten veľký modrý a má 70000 hodín
a ešte stále funguje.
http://www.silentpcreview.com/article751-page3.html
Tiež mám takéto kapacitory:
http://www.silentpcreview.com/article986-page3.html
Tie majú za sebou 60000 hodín.
Myslíte že ešte pár rokov vydržia ?

[solárník]

rottenkiwi: Záleží na teplotě, při které jsou provozovány.

kybos:
Záleží na tom, jestli když koupím kondenzátor 10uF/25V, tak jestli je jeho kapacita udávána při 25V. Logicky by mohla. Ovšem praxi, například u X7R, neznám. Z uvedeného grafu si začínám myslet, že to může taky klidně být při 1V.

Mám tu velkoobchodní balení (reel-kotouč) X7R viz obrázek

Tedy 0,68uF/100V X7R 10%

Když měřím jeden náhodný kus malým SMD měřičem (http://pandatron.cz/?784&va_505b_-_auto ... _soucastky), tak ukazuje 0,675uF. Když multimetrem UT70A, tak 0,623uF. Nevím, který měří přesně, nebo jestli je to rozdílným testovacím napětím. Každopádně 0,675uF se vejde do uvedené tolerance 10% s přehledem.

EDIT: malý SMD měřič má 0,7V DC napětí při měření. Velký multimetr má pouze střídavou složku, žádné DC při měření.
Zkusil jsem ještě jeden kus. Výsledky: Malý měřič: 0,681 uF a velký multimetr 0,729 uF. Tedy to vypadá, že velký multimetr měří dost podivně (a svítí mu indikace slabé baterie).

[kybos]

Vzhledem ke skutečnosti, že v uvedeném grafu závislosti kapacity na napětí vychází křivka z nuly DC, předpokládám, že jmenovitá kapacita C je udávána pro nulové napětí, kdy platí, že delta C/C = 0%

závislost změny kapacity na napětí pro X7R

[solárník]

No já jsem se inspiroval tou větou "with respect to the capacitance at 1V". Tedy, že to vztahují ke kapacitě při napětí 1 Volt.

[solárník]

Podle tohoto obrázku

...je to opravdu buď při 0V nebo 1V, ten rozdíl je minimální. A dál z textu článku vyplývá (https://www.maximintegrated.com/en/app- ... vp/id/5527), že čím větší pouzdro kondenzátoru použijeme, tím menší výkyvy kapacity to bude mít.

[kybos]

Nebyl jsem si jistý významem znaku před písmenem V, neboť mám dojem, že v použitém fontu textu vypadá jednička jinak než jen svislá čára.

font

font.jpg (13.23 KiB) Zobrazeno 2756 x

Více než změna kapacity s napětím mne znepokojuje proudový limit kapacitoru, který vidím jako kritickou mez pro jeho použití ve střídačích o výkonu v řádu jednotek kW.

[solárník]

Bůhví, co to je za font. Jedině zkusit jiné grafy ve stejném dokumentu, ze kterého je čerpáno, jestli se tam nevyskytuje nějaký text se stejným znakem. Ale jak je vidět na grafu nahoře, tak je to celkem jedno, v intervalu <0V;1V> se mění kapacita minimálně. Rozhodně to tedy není uváděné při jmenovitém napětí, což může být pro spoustu konstruktérů veliká zrada.

Většinou každý hledá určitou kapacitu na minimální napětí, což se tedy u této vysokokapacitní keramiky na první (ani druhý) pohled nedozví a musí bezpodmínečně konzultovat s datasheetem.

K proudovému limitu - záleží samozřejmě na frekvenci, ale vzhledem k tomu, že kapacita těchto keramik je podstatně nižší, než elytů ve střídačích, pak i proud bude podstatně nižší.

[kybos]

Obával bych se toho, že se proudy rozdělí podle reálného ESR obou paralelních kondenzátorů (elektrolytického a keramického) a jelikož průběh proudu bych očekával výrazně nesinusový (spíš více impulsní), je zřejmé, jak se potom rozdělí ztrátové výkony.

[solárník]

Tak stanovme dvě kapacity, jednu elyt a jednu paralelní keramiku a průběh na svorkách, já to hodím do simulátoru a uvidíme. Jinak budeme jen hádat.

[kybos]

Dobře tedy: Střídač LF PIP8048LC , filtrační elektrolyt 6,8mF/63V, keramický blokovací kondenzátor 4700 nF/100V http://www.tme.eu/cz/details/2220b475k1 ... 0/walsin/# (větší jsem nenašel). S průběhem napětí na svorkách to bude obtížnější, nemám totiž k dispozici paměťový osciloskop. Základní nosná frekvence PWM je lehce supersonická, ale Fourierův rozklad bude sahat dost vysoko vzhledem k předpokládanému průběhu.
Předpokládám, že keramickým kapacitorem bude protékat značná část proudu, protože kdyby to tak nebylo, byl by tam zbytečný. Když vezmu v úvahu, jaký průřez mají elektrody v SMD keramickém kondenzátoru, jaká hustota proudu by tam vycházela a jak velká je chladící plocha kondenzátoru pro přenos ztrátového výkonu, tak mám obavu, aby se z keramického kondenzátoru nestal jen zapalovač zničujícího elektrického oblouku.

P.S.: Výrobce tam nějakou keramiku osazuje, ale není to SMD ale THT a má docela silné vývody.

blokovací kapacitor

porovnání průřezu přívodů kapacitorů

[gupa]

Několikrát jsem tu četl názor, že chlazení ventilátory by neměly ofukovat elektrolyty protože dříve vyschnou. Je nějaký odkaz kde to je lépe rozebráno? Nějak mi to logicky nesedí, načetl jsem to, že teplota obalu a teplota nejvyššího bodu kondenzátoru jsou odděleny tepelným odporem. Zdroj tepla totiž není přímo na obalu, ale někde uvnitř součástky a tento odpor je roven nule, při počítání zmíněné odolnosti co -10°C tím více násobek hodin max°C dle datasheetu, kdy nějaký časový úsek kondenzátor přežije. Pokud není tepelný odpor roven nule, tepelný odpor může zato, že životnost přehřátého kondenzátoru bude zase o něco menší. Odpočet ve známém vzorci, podle kterého se životnost počítá, se odečítá také od okolní teploty obalu elektrolytického kondenzátoru, což je u mne na půdě v létě okolo 50°C v zimě - 20°C.

https://www.youtube.com/watch?v=qW0VEQvl5lM

Představím si logicky kondenzátor jako Papinův hrnec, zapnu ho na 100°C, uvnitř je mnohem větší teplota, a začnu ho velmi aktivně chladit proudem vzduchu, ano sice se obsah odpařuje přes rotační trysku, ale ta rotuje mnohem méně při aktivním chlazení než při nechlazení. Dokážu si představit i tak sofistikovaný rozvod chladícího proudu, že hrnec nezačne ani vařit při několikanásobně větší energii, která ho jinak běžně ohřívá.

Tak jak to popravdě je stím ofukování elytů na DPS v elektronice?

[kodl69]

V některých konstrukcích je ten rozvod vzduchu udělanej tak mizerně, že ty elektrolyty ještě ohřívá. Nejčastěj v případě, kdy jsou hned vedle chladiče. Potom to životnost elektrolytů snižuje. Někdy stačí dodělat přepážky z papíru/pertinaxu a pod. Pokud ale dokážeš kondenzátory chladit, tak každejch 10°C dolů je polovina životnosti navíc. Samozřejmě pokud jsou díky impulsnímu proudu kondenzátory ohřívány zevnitř, tak je jasné, že existuje tepelný odpor mezi tím co hřeje a tím, co odvádí teplo. Ostaně z tohoto pohledu je i ta folie na povrchu vlastně špatně... No a zase, pokud je vzduchu málo, a kondenzátory za sebou, tak první ok, a ty poslední už možná i ohříváš, ale nechladíš.

[gupa]

Pokud je to folie, která odvádí teplo - má nižší odpor než okolní vzduch, tz. má např. vysoký podíl grafitu, tak je to spíš dobře než špatně, si myslím, pokud je ale dobře chlazený. Ty malý zkosený hliníkový např. na MB PC, neměli nikdy folii pokud dobře myslím. Často ale vidím zatavený keramický kulatý kond ve smršťovací bužírce, tam prý je problém se svodovými proudy. To je zase jiný špek. Čekám, že dojde doba, kdy se tato součástka nahradí jinou. Je to Achylova pata veškeré elektroniky. Ojet kondenzátor je velmi jednoduché a někdy nechápu situaci, kdy vezmu úplně nový elektrolyt který byl v sáčku společně se stavebnicí, je to asi 12 let starý pytlík který jsem našel, a ESR jeden malej 1,5Ω a druhý podobně velikej 12Ω. Schválně jsem to měřil i s jinými novějšími ty měli 0,00 abych vyloučil pravděpodobnost typu špatného měření, protože jsem nevěřil. Takže platí, že stáří i nového nepoužívaného elektrolytu také kondenzátoru ubere na funkci. Prý stačí nepatrný náboj a vývin vodíku funguje stále.

[thomas.007]

Často ale vidím zatavený keramický kulatý kond ve smršťovací bužírce, tam prý je problém se svodovými proudy.

Do bužírky se dává Varistor (někdy se ve spínaných zdrojích označuje MOV), který vysychá a bužírka toto částečně eliminuje a taky zamezuje rozprsknutí při zahoření. Časem varistor při vysychání začne mít větší svod a začne se zahřívat ještě více, až až nakonec zahoří...dříve či později. Velké ofukování urychluje degradaci vysycháním, neofukování zase degradaci teplotní, takže nasazená bužírka je odzkoušený kompromis.