napětí ostrovního systému

[xmasin]

Myslím si že napětí kolem 60VDC max je OK a jediná správná cesta je příliv nových spotřebičů na toto stejnosměrné napětí.To by byla revoluce vykopat z domu měnič a jet přímo na 60VDC vše v baráku,bez konverze.Jen bych rozvody táhl samostatně od sebe +/- bez možnosti seškvaření.

Taková sranda to s tímto napětím není, pracuji v telekomunikacích, kde používáme převážne napětí 48V a domů bych ho, kromě baterek, nechtěl. Když spočítáte jaké dráty by byly potřeba na běžně používané spotřebiče s příkonem třeba 1 - 2kW tak zjistíte, že jsou docela masivní a tím pádem drahé, nehledě k tomu, že budete špatně shánět zásuvky na potřebné proudy. Jen pro představu, zařízení s příkonem 2700W je připojené dvěma přívody jištěné 32A pojistkami s kabely 10 mm2 a do stojanu je napájení přivedeno kabely 70 mm2. Při výpočtu na http://www.ekoproud.wz.cz/v_prurez.htm a zadání běžného spotřebiče s příkonem 2 kW mi při délce kabelu 15 m vyšel jako nejmenší použitelný kabel o průřezu 25mm2 u 230V totéž zvládnete s kabelem 1,5 mm2. Nehledě na to, že DC proud způsobuje horší úrazy.

[redcrown]

když se ti podaří nějak získat cca 300V (100xLiFePo4.....) tak střídač, i sinusový už je brnkačka

Jenže těch 100x LiFePo4 baterky vyjdou na majlant, i když budu počítat nejmenší 40Ah za cca 1600 Kč/ks tak je to 160 tisíc a to je dost.

Já pokud bych chtěl žít pouze ostrovně, tak bych musel provozovat alespoň 20kWh aku Li, aby to mělo smysl a domácnost žila normálně a baterky se netrápily. Ne že bych nevyžil s méně než 16kWh disponibilní kapacity denně, ale aby se překlenuly i horší dny. Navíc pro 10kWp panelů by méně asi nebylo ono. 8,3kWp už mám, tak ještě něco přivěsím a snad to nějak půjde. Panely vidím jako nejmenší problém.

[xxtt]

Myslím si že napětí kolem 60VDC max je OK a jediná správná cesta je příliv nových spotřebičů na toto stejnosměrné napětí.To by byla revoluce vykopat z domu měnič a jet přímo na 60VDC vše v baráku,bez konverze.Jen bych rozvody táhl samostatně od sebe +/- bez možnosti seškvaření.

Taková sranda to s tímto napětím není, pracuji v telekomunikacích, kde používáme převážne napětí 48V a domů bych ho, kromě baterek, nechtěl. Když spočítáte jaké dráty by byly potřeba na běžně používané spotřebiče s příkonem třeba 1 - 2kW tak zjistíte, že jsou docela masivní a tím pádem drahé, nehledě k tomu, že budete špatně shánět zásuvky na potřebné proudy. Jen pro představu, zařízení s příkonem 2700W je připojené dvěma přívody jištěné 32A pojistkami s kabely 10 mm2 a do stojanu je napájení přivedeno kabely 70 mm2. Při výpočtu na http://www.ekoproud.wz.cz/v_prurez.htm a zadání běžného spotřebiče s příkonem 2 kW mi při délce kabelu 15 m vyšel jako nejmenší použitelný kabel o průřezu 25mm2 u 230V totéž zvládnete s kabelem 1,5 mm2. Nehledě na to, že DC proud způsobuje horší úrazy.

Jsem rád, že si marko250 myslí neco podobné, také jsem psal o tom, že 60V je dobrá volba, je to také 5 Pb standard baterií v serii, 5x12=60, napíšu pro jistotu.
Dávneji šlo z hlediska napetí o nejvýše položený prumyslový standard, na který byly napasované rídící obvody, prvky a podobne. Dotykové napetí bylo v určitém smyslu relativne bezpečné. Tenhle standard 60V nebyl určený jenom tak pro nic za nic, určite byl výsledkem práce lidí, kterí mohli mít své zkušenosti, a bylo by zahodno zvážit jeho obnovení.

Mám i 2 packy Pb z UPS, které jsou poskládané na 360V, takže mi tyto vyšší napetí nejdou neznámé. Bateie bych však nechal spíše do 100V, klidne tech 60V, a prevedl pak do zásuvek na 200-230VDC, na toto napetí mám otestovanou hromadu domácích dílenských a kuchynských spotrebiču, které nedelají potíže. Komutátorové moturky jedou prakticky stejne, odporové spotrebiče bez problému, pulsní zdroje rovnež. Vše co má kontakty ale je treba počítat s vyšším opotrebením, nebo je treba dodelávat "filtr". Stejne dobre pojedou frekvenční meniče... které krome možnosti rízení hospodarí s rozbehem a proudem motoru výrazne lépe, než rozbehový kondenzátor, nepretežují menič.

...nemel bych ani nic proti nechat jenom 60V, ale jsou to stále dost tlusté dráty pri spotrebiči kolem 1kW, ale menič DC-DC ma jednu velkou výhodu, a tou je možná zkratuvzdornost, nastavení její charakteristiky, a také možnost rozsekat DC pauzami pro lepší vypnutí oblouku. To je všechno na zvážení.
Klasické stepup meniče by ale mely obsahovat zpomalovací indukčnost, aby šlo na zkrat reagovat dost rychle i po poklesu pod 60V, protože v step-upu diody dále prepouštejí tvrdý proud baterie. Budou se tam objevovat opet podlézající levnejší konstrukce, které toto neumí.

[redcrown]

To jako že bych některé zásuvku v domě měl jen pro spotřebiče co akceptují DC napětí? To mi připadá docela jako křeč, např. návštěvě vysvětlovat, kam si může zastrčit holící strojek, fén, dětskou chůvičku, apod.
To jen kvůli >90% účinnosti měničů 48DC->230AC?
Jestli se nepletu, tak 200-230VDC umí pěkně natáhnout oblouk, nebo nikoli? To že mi někde dítě vytáhne zásuvku pod zátěží ..........
Omlouvám se, nejsem elektrikář a některým věcem příliš nerozumím.

[tomas]

když se ti podaří nějak získat cca 300V (100xLiFePo4.....) tak střídač, i sinusový už je brnkačka

Jenže těch 100x LiFePo4 baterky vyjdou na majlant, i když budu počítat nejmenší 40Ah za cca 1600 Kč/ks tak je to 160 tisíc a to je dost.

Ale zase ušetříš za měnič Já myslím že je lepší investovat do kapacity akumulátoru než do "zbytečného" měniče který ještě kazí účinnost sytému a může se pokazit. Pro vyšší napětí stačí jen střídač který má odběr naprázdno 0,nic a účinnost cca 98-99%.
Uvažuj o napětí 7x48V tedy 7x16=112 Li článků = 369,6V a 112 aktivních balancérů, až to zlevní

[kyocera]

Pro Tomas :
účinnost 98% se dá dosáhnout i pro měnič ze 48V DC na AC 230V čistý sinus . Přičemž odběr naprázdno ze 48V DC
je v rozmezí 2W až max. 4W. Tyto parametry se dají dosáhnout pro uvedený měnič 4kW v provedení HF.
Je ale nutné řídit souběžně vice parametrů než u obyčejného HF měniče čínské výroby.
/ Na nějaké částečné výsledky jsem už dosáhnul, ale ne tolik, abych vše mohl prezentovat jako hotový celek. /

[kodl69]

to redcrown : zásuvky stačí ve většině případů jenom na 48V DC, mám dost zásuvek na 48V a výhledově budou na 230V pouze pro pračku, myčku, ledničku a vývod pro sporák. Z tvých vyjmenovaných by byl problém jenom s fénem, že by foukal málo a skoro studenej vzduch - většina spínanejch minizdrojů na 48V DC funguje bez odmluvy, takže holicí strojek, nabíječky všeho druhu atd..... Zkouším někde koupit žehličku na 110 nebo 120V , abych vyzkoušel, jestli čtvrtina jmenovitýho výkonu bude stačit na normální žehlení... Už jsem se taky chytil, když jsem omylem zapojil do 48V DC sekačku s asynchronním motorem.
Pro vyšší napětí by bylo jistým řešením udělat jenom jdnoduchej střídač s trapézem, minimální ztráty a funkčnost všech běžných spotřebičů, s výjimkou indukčních motorů a spínanejch zdrojů s PFC....

[redcrown]

s většinou.... problém jenom s ...... většina spínaných ..... zkouším někde koupit...... už jsem se taky chytil....
To je právě to, co se mi nechce a ani nelíbí. Já jsem spíše pro dostatečně nadimenzovaný standardní AC systém. Každý má ale jiné priority a potřeby.

[kodl69]

Otázka je, co chceš dosáhnout, jestli maximální energetické účinnosti, tak platí základní poučka, že každá změna napětí, AC/DC, snižuje účinnost a má vlastní spotřebu. Jestli maximálního komfortu, a FV je jenom tak jako, a hlavně aby to bylo jednoduchý, tak nějakej hybridní měnič a je bez problému hotovo. Každý máme jiné priority a o tom to je.
Mě třeba hrozně vadilo, že v noci, kdy jede jedna wifi a kamery, a sem tam někdo rožne na chodbě, jede měnič s vlastní spotřebou cca 25W (po tunningu). tj za 8 hodin sežere 0,2kWh a napájí zařízení se srovnatelnou spotřebou, a to je účinnost cca 50 procent. Světla mám na dc, když je zhasnuto, spotřeba 0W, a wifi a kamery jedou taky na dc, s původními zdroji, bez problému, a s každodenní úsporou min 0,2kWh. Stačí?

[abrams]

1. zatěžování akumulátoru : budu-li mít aku 13V 400Ah = 5,2kWh nebo 52V 100Ah = 5,2kWh zatěžovaný třeba 2kW-ami tak je zátížení jednotlivých článků téměř shodné = žádná výhoda mezi 13V a 52V .

Tomu asi nějak nerozumím. Já jsem si myslel, že:
2kW / 52V = 38,4A
2kW / 13V = 153,8A
To mi jako rozdíl přijde, a to docela dost velký.
To vysoké napětí vnímám jako významné plus pro zatěžování článků. Menší proudy = větší cyklická životnost
EDIT: asi jsme si nerozuměli, nešlo mi o kapacitu, ale o proud z článku, který vnímám jako významný faktor životnosti LFP článku.

Zdravím ,

38,4A na 1x 100Ah článek @ 52V
153,8A na 4x100Ah článek @ 13V = 38,4A na JEDEN 100Ah článek ... .

Vyšší systémové napětí je přínos pro komponenty včetně vodičů - to jsem nijak nezpochybnil .

Elektronům zdar

[kybos]

Každý máme jiné priority a o tom to je.
Mě třeba hrozně vadilo, že v noci, kdy jede jedna wifi a kamery, a sem tam někdo rožne na chodbě, jede měnič s vlastní spotřebou cca 25W (po tunningu). tj za 8 hodin sežere 0,2kWh a napájí zařízení se srovnatelnou spotřebou, a to je účinnost cca 50 procent. Světla mám na dc, když je zhasnuto, spotřeba 0W, a wifi a kamery jedou taky na dc, s původními zdroji, bez problému, a s každodenní úsporou min 0,2kWh. Stačí?

Teď je otázka, zda 0,2 kWh za den stojí za všechny ty komplikace. Když přidám jeden panel navíc, dostanu ročně cca 250 kWh, za které mohu nechat DC/AC střídač trvale běžet. V zimě je to sice podstatná spotřeba, která ale skončí v teple, které se zužitkuje. V létě je dost energie na to, aby bylo toto nežádoucí teplo čím uchladit.

[kodl69]

v zimě dostanu kolikrát 0,5kWh z pole 3kWp, takže ne jeden panel ale cca 10 navíc.... a to je rozdíl. O letních měsících nediskutuju, to bych i něco prodal... teplo se získá snadno jednodušej než z FV, třeba ze smrkovýho dřeva....

[rob.brno]

V ekole mám až 87V a nijak nad tím nepřemýšlím, že by to mohlo být nebezpečné napětí, tedy - hrabu se v tom beze strachu jako ve 24V rozvodech. Ale už mě to taky párkrát pěkně koplo - měl jsem mokré ruce.

Jistím to autopojistkama, ale vlastně ani nevím zda nejde pouze o "morální" jištění. Musím to někdy otestovat zda jsou vůbec autopojistky schopny zhášet 87V.

[PavelR]

Tusim ze autopojistky jsou do 32V takze test co to udela by to chtelo.

[gupa]

87V je slušné zapalovací napětí pro elektrodovou svářečku. Asi by to chtělo aby to byly pojistky zasypané pískem.

[xxtt]

Pro Tomas :
účinnost 98% se dá dosáhnout i pro měnič ze 48V DC na AC 230V čistý sinus . Přičemž odběr naprázdno ze 48V DC
je v rozmezí 2W až max. 4W. Tyto parametry se dají dosáhnout pro uvedený měnič 4kW v provedení HF.
Je ale nutné řídit souběžně vice parametrů než u obyčejného HF měniče čínské výroby.
/ Na nějaké částečné výsledky jsem už dosáhnul, ale ne tolik, abych vše mohl prezentovat jako hotový celek. /

Ta účinnost je ale relativní, protože tak jak je napsaná se vztahuje na jmenovitý výkon. Je lepší znát krivku účinnosti podle výkonu. Z napsaného plyne, že pri 30W odberu je účinnost menší, než 90%. Pokud by bylo jak ríkáš, tak se s DC asi možná nic moc nevyplatí delat. Kapacita rozvodu je odhaduji v desítkách až stovkách nF. Menič proto musí naprázdno zpracovávat kapacitní kvadrant, co tu účinnost zhorší. Bežne ale mívají meniče filtr s kapacitama až nekolik mikrofaradu, takže navýšení by tolik uškodit nemelo. Zatím tomu moc neverím, že meniče s výkonem nekolik kW mají účinnost 98% a klidovou spotrebu 4W, která dejmetomu nezačne prudce rust pri pripojení jakéhokoliv malého spotrebiče. Protože jsem takový žádný dusledne nemeril, i když jsem nekteré takové mel doma. Práve meniče, co umí zpracovat jalové kvadranty mívají práve z tohoto duvodu účinnost horší. Ty, co to neumí neberu vážne, protože jejich naoko hezké parametry zbourá i 200nF kapacitní záteže, tyhle nejalové zmerené nekteré mám. Nemeril jsi náhodou nejaký co umí jalové kvadranty s promenným dejmetomu činným zatížením?


...rob.brno: autopojistky pri více než 24-36V jsou opravdu jen "morální" jištení.

...redcrown, ano 230V dá za určitých okolností oblouk kolem 2.5cm. Setkal jsem se ale už i s prípadem, kde 230V AC natáhlo asi 4cm oblouk a dost popálilo manželce ruku, až vznikl puchýr pod palcem asi 2cm2. Stalo se to tak, že vidlice od rychlovarné kanvice v koupelne mohla být vlhká, ne mokrá, ale mohlo tam pravdepodobne zustat minizrnko pracího prášku, možná i ne. Pri jejím zasunutí nastal okamžite oblouk mezi PEN a fází, pričemž proud nebyl tak velký, že by vyhodil tavnou pojistku 25A. Pojistka nebyla predrátovaná na vetší proud, a smyčka ten proud dovolí, pojistka spolehlive prepaluje na prilepení elektrody od trafa, nebo pretížení cirkuláry i s prodlužkou. Pres šterbinu vyfouklá plazma z oblouku udelala nepríjemnou popáleninu.
Samozrejme jsem pátral dále, proč. Naše současné 3pólové vislice jsou vetšina nebezpečné, protože je delají s plíškem PEN na povrchu, a jakoby ani to nestačilo, kolem kolíku je difuzní šterbina, ve které se muže držet vlhkost. Nekteré plíšky jsou od kolíku 4mm, nekteré 5mm. Vetšina tam tu šterbinu v lepší, nebo horší podobe má, protože jsou tak skládané plasty-díly, málokterá je zastríknutá z 1 materiálu.
Hlavne že tam civí 10 ruzných certifikátu norem. Naše puvodní ČSSR 3P zásuvky (i teď je nekdo vyrábí) tenhle problém nemají, a povrchovou vzdálenost dodržují. Pločný spoj požaduje alespoň 5mm, netož vidlice, která se muže nacházet i v ruzném prostredí.
Oblouk byl tak intenzivní, že poniklovaný mosazný kolík, co mel puvodne prumer 4.8mm se uprostred stenčil na asi 1mm, mosaz se vyparila !!

...proto jsem také chtel 230 DC prokládat mezerami a stoupnout s frekvencí, aby klesla nebezpečnost doteku, protože kolem 50Hz je to nebezpečné asi nejvíce. Stále odpadne nutnost zpracovávat kapacitní kvadrant, lze dobre vyhodnotit potíže s nadproudem.
Faktoru a priorit je opravdu více druhu. V historii se asi používala soustava DC s mezerami, dejmetomu "DCP",
je to videt na značce starých univerzálních lampových rádií bez síťového trafa. I televize byly takové. Otázka je, kde takové síte opravdu byly, a jak a proč se ne/osvedčily.
Menič DC-DC má vyšší účinnost z principu, protože obsahuje zhruba 2x méne spínacích prvku. Také spolehlivost naroste, poloviční složitost pri vyhodnocení nadproudu.
Jen si rekneme pravdu, který profi menič opravdu vyhodnocuje (okamžitý proud v spínaném pulsu mustku, ne ve výstupním sinusu) nadproud i v jalových kvadrantech? Ješte jsem si nevšiml, že by se tím nekdo nejak chlubil. I kdyby, tak to zanikne v hromade současných smetí v datech. Bývá to príčinou poškození meniče pri nespolehlivém vypnutí silne jalové záteže.
DC síť také pomáhá odstranit neefektivní trafa a indukční motory, které plýtvají energií pri rozbehu.
Stejne tak sekundárne ztráty naprázdno AC magnetizací buzení ve všech AC motorech. Neveril jsem vlastním očím, když malá, ne strední karbobruska bez záteže kotouče žrala jedna 400W a druhá 250W, a to neudelaly žádnou práci. Obe nepoškozené, trvale používané, v té horší nové uhlíky, bez známek zhoršeného chování.
Pritom je to výkon malé turbiny, s celkovou účinností 50%, kterou teče 20 litru/sekundu na spádu 2 nebo 4m !!!

Jednou jsem tak asi na 5 let vyrešil zásobování rodiny s detmi v údolí, kam nechodilo moc slunce, a FV byla ješte pred 20 lety drahá malou turbinou s výkonem necelých 100W/160V/200Hz. Vystačilo na osvetlení domu úsporkami, čerpadlo na vodu plus tak 3 hodiny TV. Pak se povedlo dotáhnout kabel, a rázem bylo po šetrení
Ale z toho bylo dobre videt, co to znamená, když frčí tech 100W trvale. Stejne tak bylo videt, co znamená, když jsou 20W trvale ztráty. Menič 24/230AC se na noc vypínal, mel asi 500W, umel zpracovat indukční kvadrant, mel dobrou (proudovou)charakteristiku, takže rozbehl i 2kW karbobrusku, bežné kuchyňské náčiní pri rozbehu nedelalo problém, akorát pohasly elektronické zárivky, také se ukázalo, které jsou šmejdy a nesnášejí podpetí.

Takže co teď. AC, nebo DC jak a kolik. Bylo by dobré najít nejakou shodu, prunik, ať to neskončí jako videomódy počítaču PC-AT, nebo Gatesovou pametí, kde místo rozumného standardu nadelali strašnou paseku, oddalující a komplikující využití bežných PC pro normální smrtelníky do nedohledna.

[kyocera]

Pro xxtt.
Troufám si tvrdit, že 90% domácností má na faktuře 95% ceny za spotřebu el. energie
která je v rozmezí 0 až 1kW.
Co to druhé číslo říká. Že během statisticky sledovaného období např. 1 měsíc jen
5% el. energie spotřebují spotřebiče v domácnosti s příkonem větším
Jako 1kW. Tedy pračka, el trouba, vysavač atd. A říkám, že to platí pro 90% domácností.
Druhá věc . V zimě je obecně známý problém , aby vůbec něco FV vyrobila.
Z toho se dá vyvodit, že správná koncepce je provozovat stále jeden měnič do výkonu
1kW. / S velmi malou spotřebou naprázdno./ A v rezervě mít 1ks až 2ks 3kW nebo 4kW
měničů, které by se zapínaly několikrát do měsíce jen a pouze pro velké spotřebiče.
Správnost této koncepce testuji sám na sobě. Zatím provozuji trvale měnič V.E. 1200VA + 1ks
Čína 3kW občas . Jaké parametry má 1200vA od V.E je známé. 95% a 8W Čínský měnič 3kW byl
laciný, ale má mizernou účinnost a 16W naprázdno. Ten3kW ale nikdy nezapínám pro spotřebiče
s příkonem 30W nebo 500W. Jen na spotřebiče 2kW.
Protože čínský měnič 3kW má špatnou účinnost a i když běží jen občas, napadlo mě pokusit
se realizovat měniče s lepšími parametry, vetším rozsahem napětí a vyšší účinností.
Proč zrovna měnič ? FV panel na stole nevyrobím a stejně tak ani kvalitní aku vyrobit na stole
není reálné. Takže se věnuji už přes rok vývoji měniči a také hledáním
optimalizované - správné koncepce provozu FV elektrárny .
xxtt argumentuje kapacitou AC nebo DC rozvodů. Tak jsem dnes změřil
kapacitu mezi 2mi vodiči kabelu 3 x 2,5 Cu. Asi na 80 m jsem naměřil 5nF. To je docela
malá kapacita, která není důvodem ke znepokojení provozovat čistý sinus AC v běžných zásuvkách.
Mít čistý sinus 220V v běžných zásuvkách považuji za standart a základní pravidlo každého RD.
Namísto složitých DC rozvodů. Nevím, jestli se mnou souhlasíte, ale na základě výše uvedených
argumentů jsem Vám předložil kritickému hodnocení moji koncepci optimalizovaného
provozu FV elektrárny 1ks malým měničem čistý sinus do 1kW a dále podle potřeby dalšími
výkonnými
měniči na velké spotřebiče sporadicky zapínané. A když už se jedná o optimalizaci, aby cena
vyrobené energie za 1kW z FV nebyla dramaticky vysoká je nutné se pokusit o výrobu vlastních
kvalitních levných měničů. Dále jsem použil zatím levné NiCd aku namísto moderních, ale
drahých LiFePO4. Drahé aku cenu za 1kW prodraží a s lacinými NiCd aku
se snad i dočkám i kvalitních a doufám levných aku podle vynálezu pana Procházky.
/ Výrobní linka už se údajně staví /
Takže zatím mě můžete kamenovat, že používám energeticky málo účinné NiCd. Ale i
to se jednou změní.
Ale zpět k měniči. Jednou mě jeden FV uživatel řekl, mám měnič 8kW ze DC 48V a ten má
spotřebu naprázdno 45W a v zimě
mě tento měnič spotřebuje veškerou vyrobenou zimní el.energii v chodu naprázdno.
Přestože můj měnič 1kW i když má jen 8W naprázdno, tak ho dálkově vypínám, v době
Když napětí aku poklesne pod stanovenou hodnotu. Bistabilní podpětˇové relé , které
automaticky řídí chod měniče a přepínání sítí ,mělo na začátku spotřebu 4W. Pak jsem ale lineární stabilizátor
nahradil impulsním stabilizátorem a podpětové bistabilní relé, kde se dá nastavit horní
I dolní napětová hladina pro aku má už jen spotřebu 1W.
Takže malý měnič do 1kW trvale pro malé spotřebiče do 1kW a velké měniče občas pro velké spotřebiče.
Souhlasíte se mnou ? / Pokud někdy 1kW nestačí a mám už hotového i energetického asistenta, ten si přicucne
ale o tom někdy příště v samostatném vlákně /
Zatím to mám vše realizované na systémové 48V. Ale jakmile moje nové měniče budou schopné
vyššího rozsahu napětí, vyzkouším určitě i vyšší systémové napětí ostrovu FV.

[vla]

Možná je otázkou jestli je horší mít měnič s vyšší spotřebou, nebo baterky s nízkou účinností skladování energie. Zkusil jste někdo porovnat kolik se nacpe do levných NiCd aku a jestli to náhodou není horší než kvalitní baterky a stále zapnutý měnič s vyšší vlastní spotřebou?

[kyocera]

Moje aku není třeba řešit.Napsal jsem, že je to dočasné na přechodné období , je tam věta o panu Procházkovi.
A že mě máte kamenovat jsem myslel obrazně a Vy jste dokázal z mého příspěvku využít jen tuhle
nedůležitou okrajovou informaci.
Podstatné jestli forum souhlasí s koncepcí provozu měniče 1kW trvale pro malé spotřebiče
a měniče s vyšším výkonem občas zapínané na větší spotřebiče. Opřel jsem se o výše uvedená čísla v procentech
nahoře v předchozím příspěvku a dalších logicky navazujících argumentů.

[redcrown]

Z mého pohledu laika to dává smysl. Ještě větší smysl mi dává použití kaskádových měničů s automatickým připojováním (přifázováním) v případě přetížení prvního. Pokud to jsou hloupé měniče, tak se musí používat na oddělených okruzích, což je trochu škoda o instalovaný výkon. Je zjevné, že 4+4kW (případně 2+4+4) sfázované jsou zajímavější, než 2+6kW odděleně.
Obecně bych řekl, že kdo si může dovolit kvalitní měniče, může si dopřát vyššího komfortu provozu (viz. předchozí diskuze ke Studeru) a nemusí to nutně znamenat velké ztráty ve volnoběhu. Jak tu ale někdo podotkl, u normální domácnosti se vlastně nikdy nejedná o volnoběh, ale reálně o cca. 100-200W trvalé spotřeby. Kdo má např. vodárnu a podobné srandičky, tak bych volil spíše ten trvale běžící alespoň 2kW. Ono ta ztráta mezi 1 a 2kW není zase tak veliká. Myslím, že pokud nepřekročí volnoběh 10W, tak to je v pohodě. Spíše by to chtělo koukat na účinnost při 100-200W. A to i víc, než při 2kW.
Ještě komentář k zapínání měniče. Pro mě by bylo např. přijatelné, velký měnič zapínat pouze v přítomnosti v domě. To řeším i pro vypínání vodárny pro případ havárie přes signál z EZS. Pokud nejsme doma, kritické spotřebiče se vypnou. To bych si dobře dovedl představit i u velkého nenažraného měniče. Trochu to zkombinovat s časovačem pro noční provoz a dalo by se to.