Cisteni panelu

[volente]

Podle mého názoru a zkušeností ANO. Ale bavím se o zkušenosti bez reglu, i když logicky by to mělo být stejné. Samozřejmě že nejde o velké proudy ale jsou. A čím vyšší napětí stringů bude, tím to bude horší.

[Trosecnik]

Tak to bude záležet i na celkové koncepci ne?

Já si třeba neumím představit, když potáhnu k regulátoru 20m kabelu z každé paralelní větve (řekněme dva panely v sérii, dvě paralelní větve), že cesta nejmenšího odporu nebude rovnou přes regulátor do baterek.

[kyocera]

Ještě poznámka k tomu co píše Marko 250
Panely musí být stejného druhu. Uvedu možný příklad. Je 6ks stejných panelů 250W zapojených
po třech kusech v serii a dvě paralelní větve. Mám v úmyslu rozšířit a daný typ panelů 250W stejného
druhu už není k sehnání. Nevyrábí se. Vyrábí se 265W. Koupim tedy 3ks panelů 265W a zapojím
nově tři větve paralelně, přičemž v každé větvi je 2ks 250W a 1ks 265W vše v serii.
nově vzniknou 3 paralelní větvě, přičemž v každé větvi bude v serii 2ks 250W a 1ks 265W.
Takové řešení bude správně funkční , přičemž z nových panelů nevyužiji 15W , které jsou
nad 250W. To uvádím pro případ, který může někdy nastat při dalším rozšiřováním FV pole.
Pokud bych jen přiřadil třetí větev ze 3ks nových 265W, tak bych původní 2 větve trochu rozhodil, protože
panel 250W a 265W má každý trochu jiné Ui.
A k tomu jak píše Ota. někde jsem četl, že bez oddělovacích diod se dají paralelně k sobě přiřazovat
max. 2 panely. Protože v případě zastínění jednoho kusu, se druhý nepoškodí. Provozuji 2 větve po 3ks serii bez
dodatečných oddělovacích diod. Žádný panel se doposud nepoškodil. / A těchto 6 panelů někdy pro experimenty
přepínám do serie pro dosažení vyššího napětí. /

[Trosecnik]

Máš to jak píši, že. Kabeláž od každé paralelní větve až do rozvaděče a tam si s tím už hraješ jak chceš. Takhle jsem o tom přepojování dříve také uvažoval.
Konkrétně původně proto, abych za nesvětla získal delší dobu kdy panely lze provozovat tak aby dodávaly napětí vyšší než napětí baterie. Nicméně ten zisk bude naprosto zanedbatelný.

Nebo snad lezeš na střechu popřepojovat konektory? Já v poslední době nějak zvažuji, že i ta střecha mi příjde málokdy jako to správné místo na panely... Ale já jsem duší kulníčkář, jedna šopka vedle druhé, a nikdy jich nebude dost.

[kyocera]

Pro Troseřník. Ano, každou větev samostatně táhnu až do rozvaděče.

[ota]

Od každého stringu kabely až k rozvadeči je 40metrů. To nedám- 9 stringů po 3 panelech krát 40 metrů je hodně kabelu

Překvapuje me ze se takhle chová Tristar a nikoli Axpert, což by měl byt kvalitativně horší regulátor.
Ale v tomto režimu se chova naprosto korektně.

[kodl69]

Oddělovací diody bych nebral jako dogma, ale stačí počíst co výrobce píše do datasheetu u panelů. Obvykle je tam napsáno, že dva stringy paralelně netřeba zvlášť jistit, a při více než dvou paralelně pojistky 10A. Pojistka má menší úbytek napětí než dioda. A zpetný proud, pokud není v nějakým panelu zkrat, tak neteče. Mám měření jednotlivých stringů, a mám dokonce paralelně amorfy a polykrystaly různých výrobců, a nikdy netekl proud "do panelů" ani když jich byla polovina pod sněhem a podobně. Mě by se teda nechtělo tahat tolik drátů, mám na půdě rozvaděček s jištěním a měřením a dál už jenom tři dráty (ten třetí je uzemnění kvůli přepěťovce).

[rva]

A jak to tedy je? Jsou 2 panely paralelně, jeden osluneny a druhy nikoli. Je možné že ten neoslunený "sežere" energii toho druhého?

Myslím, že skoro nikdy k tomu nedojde. Vycházím z charakteristiky FV panelu.

FV charakteristika

Osluněný panel má G=1000W/m2 a Umppt bude někde kolem 30 V. Ten neosluněný panel bude mít třeba G=300W/m2 a přitom Voc bude stále nad těmi 30V a proto k "přelévání" energie nedojde. Pouze pokud bych ten zastíněný zastínil podstatně více (hodil přes něj deku), tak bude mít Voc 0V, což je méně než 30 V a až pak přes něj může téct proud. Ale aby začal téct, musí překonat napěťový úbytek na řadě P/N přechodů. FV panel je řada P/N přechodů, na každém bude napěťový ubytek 0.7V, pro 60 článkový panel to dělá 60*0.7=42V. A takové napětí bude na osluněném panelu zřídka kdy. Jen tak mimochodem - i jeden fotovoltaický panel je vlastně takové seriovo paralelní zapojení fotovoltaických článků a jeden holub dovede ten jeden článek nastálo zastínit.
Jsou-li tu nesmysly, tak to někdo zkorigujte.
Sám mám 3 regulátory a k nim připojeny panely takto:
1: 4 stringy po 3 panelech
2: 3 stringy po 3 panelech
3: 5 stringů po 2 panelech
bez oddělovacích diod a zatím bez problémů. (Problém nastane, až se zkratuje některý panel).

[brumlaj]

Myslím, že skoro nikdy k tomu nedojde. ............. (Problém nastane, až se zkratuje některý panel).

Nemusí se zkratovat panel, stačí aby odešla jedna či více z diod v připojovacím boxu panelu. Například nepřímý účinek vhodně umístěného blízkého blesku udělá divy. Kdo z vás pravidelně kontroluje výkon jednotlivých stringů? Pojistka vyjma mírného výkonnového úbytku 1-2W při plném proudu stringem nic nezkazí. Na FVE s vždy třemi paralelně spojenými stringy se občas nějaké pojistky pálily. Statisticky však má rva pravdu, ale pokud by kvůli šetření na pojistkách měl někde černat panel či hořet izolace kabelu stringu si musí každý se svým svědomím zhonotit sám.

[rva]

Jen jsem zapomněl - diody nemám, patlal jsem to z toho, co dům dal. Takže každý string (někdy dva stringy společně) je přivedený zvláštním kabelem ze střechy dolů a přes jističe do regulátoru. Kdybych měl pojistky, šlo by to přes pojistky, měl jsem nadbytečné jističe, jde to přes jističe. Chtěl jsem to tak proto, abych mohl kontrolovat klešťákem/vypínat jednotlivé stringy. Zatím jističe žádná nepříjemnost nevyvolala. A už jsem dlouho nekontroloval proudy, tak až zasvítí, tak to asi s klešťákem obejdu.

[kodl69]

my lenošní tam máme ACS712 , arduino s web. rozhraním a SD kartou na logování, ale za poslední rok se mi nějak nechtělo to rozebírat, abych ji vytáhl, a program mám neumětelskej, bez možnosti vyčtení SD karty přes web...

[solárník]

Já tam mám arduino s ethernetem

p.s. ACS713 má lepší rozlišení než 712, pokud to nemá být vysloveně obousměrné měřidlo. I ona ale měří pár ampér "do mínusu", což je důležité hlavně pro impulzy následných střídačů, či při pronikání impulzů desulfátoru do systému, které jdou (občas i) opačným směrem. Ovšem i ta 712 je oproti Amplocům královna, Amplocy už nechci ani vidět, hystereze jako prase.

Perlička:
Jednou jsem měl mezi panely a tristarem jednosměrné měřidlo s LTC6102 (což je bomba senzor, má to takovou citlivost, že na shuntu 0,0005 ohmu (což je míň jak polovina tohohle ACSka) to stále měří bez většího šumu) a asi 14 dní jsem nedokázal pochopit, proč to měří jinak, než ACS713, kterou jsem pokusně dal do série. Pak jsem odpojil desulfátor od baterií a měřilo to najednou stejně . Důvod byl ten, že právě hally měří v obou směrech a já tam měl pulzy v opačném směru, které zcela rozhodily to LTC měření, že ukazovalo nesmysly. A prolezly od baterie, přes tristar, až do panelů (a to jsem měl mezi tristarem a desulfátorem cívku).

[Trosecnik]

Ona je tu ještě jedna věc, myslím i zajímavá, i když svým způsobem (kvůli situaci kdy k ní dochází) pro pál panelů zbytečná k řešení.

Například vím, že je-li slunečný den, tak mám v určitých časech (já konkrétně po ránu, kdy je slunce nízko u obzoru) úplné, měnící se na částečné zastínění jednoho z panelů.

Když je ale slunce málo, jsou mraky, prostě rozptýlené světlo, nebo i to čemu já říkám tma (snažím se vyjádřit že jde pro člověka o širokou škálu jasu od tmy až po mžourání do slunce v mlze či za mraky), tak z našeho hlediska je světlo řekněme rovnoměrně rozptýleno. Nemusí tomu tak ale být z hlediska panelů. Ale může.

Takové zářící jižní mraky od západního slunce dokáží kupodivu dodat do panelů nějakou energii. Jindy zase člověku příjde, že světla je skokově více než před chvílí, ale na výrobu to nemá zdaleka takový efekt.

Snažím se říct, že když tu (minimálně já) hovořím o nedostatku slunce či tmě, je součástí toho mnohdy i skryté zastínění panelů, ale já jako člověk to již nerozlišuji.

[Trosecnik]

Tady schválně přikládám obrázek výkonu panelů ještě než dojde k odpojení panelů, aby bylo vidět že se zparacuje i nižší výkon (napříkla než zmíněných 5W). Mimochodem když se panely jednou odpojí tak jsou odpojené, žádné cvakání a to ani když se mění zátěž.

EDIT (poznámka):
Jinak když se na ta čísla podíváte, tak zjistíte že nesedí. Výkon panelů 0.76W, napětí a proud na panelech 26.79V x 0.02A = 0.54W, napětí a proud baterie 25.54V x 0.07A = 1.79W. Je to pozorovatelné právě při takovýchto výkonech.

Podle mne je možné, že to spíše než o nepřesnosti svědčí o nějakém matematickém algoritmu který zpracovává regulátor. Například že uvedené napětí a proud nebyla aktuální hodnota umístěná v nějakém bufferu a kterou SW získal, ale že může jít o nějakou střední hodnotu z nějakého intervalu a podobně (při digitalizaci se dříve běžně používaly specifické algoritmy.
Nebo je také možné, že všechny ty hodnoty nejsou ve skutečnosti měřeny naráz ve stejný čas, ale například jednou se měří vstup jednou výstup,... střílím od boku.

[kodl69]

je to nepřesnost, už jenom proto, že to musí umět měřit 20A, tak jestli je tam 12bit ADC, tak má sice rozlišení 5mA, ale šum zesilovače, nesymetrie, nelinearita ADC.... prostě tohle jsou jenom čísla, to už moc realitě neodpovídá. To je to stejný, jako měření SOC, když musíš měřit +-200A po dobu pár minut a zároveň míň než +-100mA po dobu několika set hodin, tak jsou nakonec výsledkem náhodný čísla, když se to neresetuje ani při 0 ani při 100%SOC.
Pro zhodnocení skutečnýho osvětlení doporučuju obyčejnej luxmetr, výsledky kolikrát překvapí. Prostě lidský oko se adaptuje na okolní osvětlení a je určeno k vidění, ne měření osvětlenosti. Takže vliv osvětlení na vidění je vlastně chyba.

[solárník]

Jak už jsem naznačil výš, nepřesnosti mohou vzniknout (k tomu , co píše kodl69) i mnoha dalšími způsoby.

- Například zmiňovaný Amploc, když dostane DC špičku, tak se jádro zmagnetuje tak, že to pak kecá až o stovky mA. To se mi běžně stávalo u měření vstupu 1,2kW střídače.
- Použití čidel, měřících striktně jednosměrný proud nemusí měřit přesně, pokud vám tam jakýkoli střídač vytváří pulzy, které mohou pronikat zpět (stačí, když má v sobě zařízení na vstupu velký kondenzátor a proud kmitá dovnitř i ven i když je zařízení vypnuté - a celkový součet výkonu je ideálně nula). Chyba měření je pak jednotky až desítky procent.
- Stejnou chybu může mít i software - pokud má někdo napsán program odečítání čidla tak, že hodnoty menší než "něco, co považuji za nulu" se všechny započtou jako nula, je to špatně. Melo by se vzít X měření (čím víc, tím líp), ty sečíst, vydělit počtem měření a až pak posuzovat, jestli výsledek je a nebo není větší než "něco, co považuji za nulu". Jinak to na vstupu střídačů a podobných zařízení strašně kecá s velkou chybou.

Já používám na měření proudů povětšinou ACS713 a když jejich proudový rozsah nestačí, tak jim dám paralelně malý odpor (bočník) pro zvýšení rozsahu. S těmi jsem spokojený asi nejvíc, jejich přesnost je ukázková. Bohužel někdy je potřeba je magneticky stínit proti rušení.

[solárník]

Ještě ke zmiňovanému problému s MPPT - pokud má někdo k výstupu stringů před regulátorem zapojeno jiné zařízení (nějaký střídač a podobně) s velkou kapacitou vstupních kondenzátorů, pak tato kapacita může zcela zblbnout MPPT algoritmus regulátoru.

Pokud to tak je a blbne vám to, vyzkoušel bych odpojit od panelů vše, kromě solárního regulátoru, jestli to nezačne fungovat správně.

[marko250]

Mám před reglem odklon do keramických spirál(3,5kW) a funguje to bez komplikací,ale ty jen kapacitu snižují,nikoli udržují.Midnite jen sebere zbylou energii dle osvitu z panelů a jede dál beze ztrát.

[kodl69]

Kvůli tomuhle je dobrý na začátek regulátoru pro boiler dát taky diodu, aby to ten regulátor nemátlo. Ale tohle zařízení teď úplně odpočívá, panely stačí tak sotva na DC spotřebu, kterou sice neměřím, ale podle odhadu je tak 1kWh denně...

[solárník]

Ono kolikrát stačí vložit před střídač diodu, aby proud mohl "tam" ale už ne z kondenzátorů střídače zpět "ven", když MPPT pak "zabere", aby ho nezmátl tím, že v panelech je hodně energie, když ono třeba při částečném osvitu tam hodně energie reálně není. A najednou to funguje dobře.

Bohužel tam vzniká ztráta na té diodě Některé střídače už tam tu diodu interně osazenou dokonce mají. Minimalizovat ztrátu na té diodě - těžká věc. Schottky diody mají menší úbytek/ztrátu oproti normálním, ale je potřeba mít na paměti, aby jejich maximální napětí v závěrném směru nebylo nikdy překročeno, tedy vybrat vhodný typ. Čím víc diod paralelně, tím menší úbytek/ztráta.

Klasický příklad je použití různých GTI. Ty mají na vstupu kapacitu značnou, tisíce uF. Některé i desetitisíce.

edit: aha, kodl69 byl rychlejší