Elektrické napätie, prúd a náboj

[Rado]

Zdravím. Vopred upozorňujem, že som začiatočník, možno mi niekto poradí, poprípade doplní. Doteraz som celkom dobre nechápal, čo to je el. prúd a el. napätie a el. náboj. Potom som si našiel, že V jednotka napätia je odvodená jednotka V=kgxm3/s3xA1 Čiže Volt je kilogram krát meter kubický lomeno sekunda na tretiu krát Ampér na prvú, alebo V=kilogram krát meter kubický krát sekunda na mínus tretiu krát ampér na mínus prvú. Znamená to, že ak by sme mali takú látku, ktorej meter kubický by vážil kilogram, pri stálom prúde jeden Ampér za sekundu by ňou pretieklo také množstvo nejakých častíc, ktoré sú nositeľom náboja jeden coulomb? Čo to znamená "pri stálom prúde 1A za sekundu", lebo iná definícia zasa hovorí, že 1 coulomb je náboj, ktorý pretečie vodičom pri stálom prúde 1A za sekundu. Ten Ampér určuje koľko je tých častíc, (elektrónov?) ktoré sú dokopy nositeľmi toho náboja v tomto prípade predpokladám 1 coulomb, alebo ako? Čo určuje, koľko je tých nabitých častíc ktoré sú nositeľmi náboja v coulomboch(znamená to, že coulomb=nejaká energia tých častíc?) Alebo je táto úvaha zlá? Kde som urobil chybu?

[Rado]

Ďalšia úvaha: Mohlo by to byť takto, že v látke,ktorá má rozmer meter kubický a hmotnosť jeden kilogram sa po dobu jednej sekundy náchádza elektrický prúd jeden ampér, ak je v nej práve toľko častíc(tiež po dobu jednej sekundy?), ktoré sú nositeľom náboja jeden coulomb(nejakej energie?)? Správne?

[volente]

Nerozumím řeči tvého kmene. Jsem elektrotechnicky vzdělaný, ale takovou definici jednotky napětí jsem za dob mého vyučení nikdy neslyšel. Asi jsem na to starý i když Wikipedie to opravdu uvádí. Nechápu k čemu je ti dobré znát přesnou definici. Prostě Volt je Volt, Ampér je Ampér a Ohm je Ohm. Z těchto třech veličin spočítáš vše potřebné.

[Rado]

Predstavujem si to takto: Veta:Cez vodič preteká nejaký prúd. Znamená to, že cez vodič preteká nejaký prúd častíc? Potom, ďalšia otázka, ak je to tak, musia byť tie častice iba elektróny?

[volente]

Ano, tak nějak to je. Nás učili že napětí JE a proud TEČE. Protékajicí proud jsou vzájemně se pošťuchující elektrony (nositelé potenciálu).

[volente]

Z bodu A do bodu B neběží elektron s krosnou náboje na zádech, a za ním další a další. Z bodu A do bodu B se ty elektrony jen pošťuchují a přitom si předávají svúj náboj.

[abphoto]

netreba si mýliť pojem volt a napätie... Volt je fyzikalna jednotka - elektrického napatia a je najak definovana vid hore... ale samou podstatou je to napatie - Elektrické napätie je fyzikálna veličina, ktorá vyjadruje rozdiel elektrického potenciálu dvoch bodov a predstavuje energiu potrebnú na premiestnenie elektrického náboja medzi týmito dvoma bodmi v určitom elektrickom poli.
avsak otazka by mala smerova co je to ten ele. potencial
Elektrický potenciál je skalárna fyzikálna veličina(je veličina, ktorá je s ohľadom na zvolenú jednotku úplne určená jediným číselným údajom ), ktorá popisuje potenciálnu energiu jednotkového elektrického náboja v nemennom elektrickom poli.
a mozme ist dalej co je to ele. pole.... ale to by neskončilo nikdy

[Rado]

Aha, takže tie elektróny vlastne netečú,iba do seba narážajú a tým pádom si obrazne povedané posúvajú energiu, čiže ten náboj, to by znamenalo, že v tej hypotetickej látke s hmotnosťou jeden kilogram a objemom jeden m3 sa presunie z bodu A do bodu B jeden coulomb náboja práve vtedy, ak je v nej prúd jeden Ampér za sekundu. Čiže ten ampér bude asi znamenať, koľko bolo tých elektrónov čo do seba narazili za dobu tej sekundy. Hm. Ešte pouvažujem.

[Rado]

Skôr to bude tak,že v tej látke sa náboj 1c presunie z bodu a do bodu B, ak tie elektróny budú do seba narážať po dobu práve jednej sekundy. Hm

[Rado]

Takže ten Ampér potom asi bude určovať smer, ktorým do seba tie elektróny narážajú. Pravdepodobne. Preto asi prúd. Hm.

[Rado]

Ospravedlňujem sa urobil som chybu vo vzorci, lebo som od začiatku premýšľal nad hustotou tej látky, ktorou preteká prúd, hustota je kg/m3 V tom vzorci pre Volt je samozrejme V=kg.m2.s-3.A-1 a nie kg na -3. Ale aj tak, určite to bude mať niečo spoločné s hustotou. Chcelo by to dosadiť tam aj hustotu látky, pravdepodobne.

[Rado]

Hm, iba že by ten vzorec čo bol vo wikipédiách tj. tento:V=kg.m2.s-3.A-1 bol zle. Rozmer je predsa m3, nie je to náhodou fakt V=kg.m3.s-3.A-1? Hm.

[kyocera]

Zdravím,
Pro Rado : Na střední škole nás učili, že jeden A je definovaný počet elektronů, který proteče
elektrickým obvodem. / Tedy jeden A je určitý počet elektronů a to číslo kolik elektronů už si nepamatuji/
Ale v praxi nikdo elektrony nepočítá. Elektrotechnika je určitě zajímavá. Elektrotechnika stojí
na těchto základních zákonech. Ohmův, Dva zákony Kirchhoffovy, Idnukční Lencův a Faradayovy
zákony. Zkuste na to jít prakticky a něco si přečíst od začátku z elektrotechniky. Jednoduše
a srozumitelně je to napsané např. zde .
file:///C:/Documents%20and%20Settings/Owner/Dokumenty/Downloads/Zaklady_elektrotechniky_1.pdf

[Rado]

Z doterajších Vašich poznatkov a zo vzorca získaného z wikipédií mi vyplýva, že to napätie predstavuje odpor tej látky v ktorej je bod A a bod B a rovná sa energii,ktorú častica, alebo energia drgajúcich sa častíc musí prekonať, než sa dostane z bodu A do bodu B. Tým pádom v bode A danej látky mali častice/ca určitý náboj v cóulomboch=energia a v bode B už majú častice energiu menšiu o delta c=V kde delta c je časť energie potrebná na to, aby sa ten náboj/častica(to je jedno) predral štruktúrou látky až do bodu B. Ďakujem za doterajšie informácie z Vašej strany, teším sa na ďalšie, určite sa spoločne dopracujeme ďalej a ďalej.

[mati]

Zdravím,
Pro Rado : Na střední škole nás učili, že jeden A je definovaný počet elektronů, který proteče
elektrickým obvodem. / Tedy jeden A je určitý počet elektronů a to číslo kolik elektronů už si nepamatuji/
Ale v praxi nikdo elektrony nepočítá. Elektrotechnika je určitě zajímavá. Elektrotechnika stojí
na těchto základních zákonech. Ohmův, Dva zákony Kirchhoffovy, Idnukční Lencův a Faradayovy
zákony. Zkuste na to jít prakticky a něco si přečíst od začátku z elektrotechniky. Jednoduše
a srozumitelně je to napsané např. zde .
file:///C:/Documents%20and%20Settings/Owner/Dokumenty/Downloads/Zaklady_elektrotechniky_1.pdf

Tak to aby jsi " radovi " zpřístupnil svůj céčkovej disk

[kyocera]

Na počítače expert nejsem.
Prosím admina o smazání přístupu na můj C disk

[kyocera]

Ten odkaz co jsem dal přitom v PC vůbec nemám. Dával jsem odkaz na pdf soubor na internetu
jako učivo Základy elektrotechniky 1 pro střední školy. Nevím, proč se tam zobrazil můj C dísk. Pokud tohle
někdo víte, nechám se v tomto směru poučit.

[Rado]

Predstavujem si to takto. Ak máme látku definovanú hmotnosťou a rozmerom kg a m3, napríklad medený kábel jeden Ampér udáva smer a množstvo elektrónov, ktoré sú nositeľmi nejakého náboja/energie a keď prekonávajú vo vodiči dráhu z bodu A do bodu B strácajú pritom tú energiu(zmenšuje sa ich náboj?) lebo na nich pôsobí odpor toho vodiča(ten vodič sa skladá z nejakých atómov, ktoré majú nejakú štruktúru, pri medi asi dosť rovnorodú mriežku a tie atómy pôsobia na tie pohybujúce sa elektróny nejakými silami, tým pádom elektróny strácajú energiu, ich náboj sa zmenšuje a o koľko sa zmenšil by sme mohli vypočítať, keby sme spočítali, koľko síl,ktorými na nich pôsobili atómy vodiča museli pohybujúce sa elektróny prekonať, kým sa dostali z bodu A do bodu B v danom vodiči a keby sme tie sily zrátali, dostali by sme o koľko sa zmenšil náboj v bode B oproti bodu A a sily atómov vo vodiči sú to napätie laicky povedané?

[rva]

Nekomplikujte si to a vraťte se k definici z wikipedie "V soustavě SI patří volt mezi odvozené jednotky. Je definován jako taková velikost elektrického napětí na vodiči, kterým prochází konstantní proud 1 ampér, při kterém se na tomto vodiči rozptyluje výkon 1 watt." Jinak elektron žádný náboj neztrácí, má stále náboj jednoho elektronu. V každé látce se elektrony stále "pohybují" okolo jádra atomu. Jen ty, v největší vzdálenosti - na nejvzdálenější "orbitě" se účastní chemických reakcí (vedou k tomu, že molekula se nerozpadne a jsou molekulou sdíleny) a nebo u kovů se chaoticky pohybují ve vodiči jako "elektronový plyn". Při připojení napětí se tyto volné elektrony ke svému náhodnému pohybu přidají pohyb ke kladné elektrodě a my naměříme proud. Vodič tomuto proudu klade odpor, zahřívá se a to výkonem z definice napětí. A nemá to nic společného s hmotností, ani se spoustou dalších věcí, i když vyjádřením v SI jednotkách se tam tyto základní jednotky musí objevit.

[gupa]

Myslím si, že chaotický pohyb neexistuje. Důkazem může být třeba poznání že v kosmu se předměty po navázání spojení určitou silou většinou má snahu spojit. Na Zemi je to jinak, chování energie určují vlivy co nani působí a může být chybou takto chápat napětí proud náboj, protože jeto potom zaujatý výsledek.

No když vidím název tématu, napadá mne jediné a tím je základ místo - pěkný vyjádření má CAD -tím je bod. Napětí si představuji jako navázané spojení mezi body - spojnice, proud je důkazem navázaného spojení bodů. Na pochopení významu napětí proudu náboje lze přirovnat snad veškeré dění co lidstvo zná.

Sniper naváže spojení zamířením a má nabito, po zamíření naváže spojení s druhým bodem a po schálení velitelem zásahu vystřelí náboj.

Dva nebo více lidí navážou komunikaci a samotný projev mezi nimi určuje výši proudění informací a výši napětí komunikace.

Potkají se dva prvky v nějakých sloučeninách a je navázán vztah - napětí mezi nimi. Proudění energie určuje situace podle toho, v jakém stavu se dané prvky nachází.

V případě navázání komunikace - napětí např. sluchem chutí pohledem se spustí reakce těla, ta naváže vlastním projevem komunikaci se zdrojem a pomocí chemických vazeb se při dovršení spustí nebo nespustí odezva. V případě např. sonaru odezva nastane jen tím že bod - předmět existuje a je schopen odrážet energii. To samé u radaru. U planet se zase musí nasadit v bodě při navázání spojení pohledem správný filtr vidu aby se dokázal určit typ té které planety.

O hodně se starají jazykovědci v pochopení jazyka jakým danou věc pochopíme. Výše napětí a proud a náboj určují samotná slova které mozek mezi jinými projevy přijímá. Tím projevem může být i sloučenina kterou organismus přijme a čeká se na reakci. Podle reakce iontových kanálů, co organismus má, tím může být veškerá organická živá hmota, se určuje napětí a proud směru dané sloučeniny.