Kterak P106 Electric k LiFePo přišel

[mopadzi]

nevíte jak se na BMS u Studeru nastaví 100% SOC?... mám to trošku rozjeté

[milhaus]

nevíte jak se na BMS u Studeru nastaví 100% SOC?... mám to trošku rozjeté

Zkrátit dobu parametru 6026 např na 120sec. A potom pustit 10010... samo že záleží i na jiném nastavení ..
Ale manualně jako u Victronu to asi nejde... alespoň o tom nevím...
Prostě musí BSP poznat že klesl nabíjecí proud pod nastvenou hodnotu , dle napětí , času a procent ... 6024,6026a 6025.

[mopadzi]

Díky. Hezký víkend

[ResHacker]

Takže fugasi, mám pro tebe slibovaný experiment. Zkoušel jsem to ve fázi nabíječem ukončeného nabíjení - tj. ukazatel procent na nule, kontrolka dobíjení neblikala. Klidové napětí baterií naprázdno, když jsem do auta sednul, je 136V. Potom jsem zkusil jednoduše odpojit a znovu připojit zásuvku, nabíjení se spustilo uplně normálně a nabíječka začla do baterek prát asi 3,1kW. Bohužel jsem neměl vůbec čas sledovat, kam až to napětí vystoupá a kde se přejde na přebíjecí fázi atd., můžu kdyžtak někdy vysledovat i toto... Snad aspoň tato informace pomůže

[fugas]

Ahoj.
Díky mc za ochotu ResHacker.Teď už je nad míru jasné že nabíječka je po smrti.Jak jsem totiž zjistil ,jedná se o typ Y1000 ,který ještě jaksi neumí ohlídat sám sebe před přehřátím ,přes to ,že prvky snímající teplotu jsou tam nainstalovány.Takže pokud z jakéhokoliv důvodu vyteče voda během nabíjení a nebudeš u toho ,máš jaksi kosočtverec.Sice moc nechápu proč ,jelikož takovou ochranu bych tam zvládnul vestavět i já a to o elektrice vím dohromady to že má konečnou v Dejvicích.Asi soudruzi ve Francii neměli v roce 1998 tak rozsáhlé vědomosti Osobně to u stroje s nuceným chlazením,řízeným PIC ,považuji za naprostý vrchol diletantsví a nebál bych se říci kretenismu.Vylepšený model Y3000 už to umí a po přehřátí mu stačí jednoduchý restart.Takový pokrok programátora si dle mého soudu zaslouží aplaus.
Takže teď než to vyřeším ,bych potřeboval nějaký AC/DC zdroj ,kterým budu zatím nabíjet jelikož zbytek Sagemboxu je OK.

[SJM]

Možná má nějaké náhradní díly nebo celou nabíječku na P 106 p. Vegr, www.elektromobily-os.cz

[ResHacker]

Neni zač, Davide.. Vegr určitě mít bude, ale chce za to náležitě zaplatit... co oprava? Anebo zahraniční fóra.. Bude tam nejspíš odešlá nějaká výkonová část..?
Jinak dotaz - jak zjistím typ té nabíječky? Mám P106 rok 2000 a nedávno jsem nabíjel při asi 25° a moc to do baterek nelezlo, než jsem zjistil, že furt jede věrák a že tam minulý majitel nechal na zimu kus gumy, aniž by mi to ráčil oznámit.. ale voda tam byla...tak nevim jestli mám tu novější nabíječku nebo ne

[mopadzi]

https://dspace.vutbr.cz/bitstream/handl ... sAllowed=y

[ResHacker]

Pěkná DC rychlonabíječka, ale pro NiCD. Pokud by se Davidovi nechtělo řešit opravu té stávající, šel bych asi cestou dokoupení nabíječky pro LiFePO napojenou na BMS a vestavěnou někam do auta...

[fugas]

Díky pánové.
Typ Sagemboxu lze prý vyčíst z toho kódu.Ale obecně ,pokud se do toho někdo nevložil ,by v roce 2000 měl být ten novější Y3000.Snad proto ti omezil proud když mu bylo horko.Ten můj se řídil heslem "lepší mrtvej ,než druhej".Ale prodávám jak jsem koupil ,tolik o tom ještě nevím.Na zahraničních fórech už jsem poměrně jako doma.Dost mi to objasnil jeden kolega z Polska.Sagemboxů je dost.Mám nabídku z Polska a dvě z Francie.Ceny jsou poměrně jednotné ,kolem 500Eur.Ve francii se dá sehnat Y1000 za 300Eur.
Nabíječku jsem včera vyndal.Vypájím výkonové diody ,protože jsem je napoprvé měřil na desce.Osadit to novými je otázkou stokorun.Jinak okem vše vypadá zdravé a co jiného by se sakra mělo upéct
Tišťáky mají léty také svoje za sebou ,ale na funkci rostlináře by to nemělo mít vliv.Pak jsem ještě dostal kontakt na pána který se zabývá opravami ,tak uvidíme.Každopádně až/jestli se mi to podaří rozběhat ,dodělám tepelnou ochranu ,protože prasklá hadice během nabíjení nebo jízdy znamená totální destrukci ,což se mi duševně ještě stále nepodařilo vstřebat.Vždycky jsem měl Citroena ,kvůli odpružení a nevšednímu vzhledu a dělal jsem na tom snad všechno.Ale takovouhle chybu v konstrukci a návrhu ,to by fakt zasloužilo slavnostní dlaždici v chodníku

[kybos]

https://dspace.vutbr.cz/bitstream/handl ... sAllowed=y

Tahle diplomová práce je bohužel zatížena mnoha chybami a je typickým příkladem nedostatečného dozoru školitele, který ponechává studenta vykoupat ve vlastních chybách a to jak praktických, tak i teoretických. Jen pro názornost uvedu některé z nich: Student složitě řeší balancování DC meziobvodu a následné ošetření havarijních stavů při jeho nevyvážení a při tom stačí nabíječku připojit ne třídrátově ale čtyřdrátově včetně nulového vodiče do středu mezi polovinami DC meziobvodu a všechny tyto starosti odpadnou. V práci jsou i hrubé teoretické chyby, díky kterým potom student není schopen dosáhnout projektovaného výkonu a supervizor je tam až do finále bez korekce ponechává. Jeden příklad za všechny: Magnetická intenzita není skalární veličina a proto se její jednotlivé složky v prostoru vektorově sčítají. Není proto možné tvrdit, že lze použít jedno jádro pro dvě indukčnosti, jejichž siločáry jsou navzájem kolmé a proto se neovlivňují. Důsledkem je potom přesycení jádra v důsledku vektorového součtu magnetických intenzit a následná nemožnost použít nabíječku na plný projektovaný výkon.

[kyocera]

Pro kybos : Tato diplomová práce byla dovedena do konečného výsledku s funkčním vzorkem v roce 2011.
Nová rychlonabiječka je na kmitočtu 100kHz, s polovodiči SiC, s podřízenou proudovou smyčkou a nadřízenou
napětovou smyčkou. Využití je ale vázáno licenčním poplatkem.
V jednom čísle elektrorevue najdete popis automatického vyvažování DC meziobvodu.
Automatické vyvažování DC meziobvodu se používalo v generaci Cool Mosfet tranzistorů , které měly U do 600V.
S příchodem nové generace SiC tranzistorů , s malou kapacitou gate a napětím přes 1200V a zvýšením kmitočtu
na 100kHz už se volí opět nová odlišná topologie DC DC měničů. Co se týče dvou cívek v sobě, kdy se
jedna indukčnost neovlivní druhou indukčnost a ušetří se prostor a objem , tak toto zapojení se stále používá.
Stručný popis s barevným obrázkem a popisem najdete na straně 3 zde.
file:///C:/Documents%20and%20Settings/Owner/Dokumenty/Downloads/Elektrorevue__2011_15%20(1).pdf

[kodl69]

odkaz do tvýho PC fakt neotevře nikdo, kromě tebe. Navíc s na sebe práskl, že používáš wokna jako uživatel jménem Owner , což není moc chytrý (pak ještě User a Admin)...
To řešení nabíječky by mě fakt zajímalo.

[kyocera]

Tohle už se mně stalo podruhé. Když kliknu na soubor pdf, tak čtecí program pdf dělá ihned
odkaz na můj C disk. I když zdrojový program na C disku nemám. Stačí trochu spěchat a nevšimnout si toho.
Je to nějaké číslo elektrorevue , jenže tedˇto hledám znovu a už se mi to nedaří najít.
Zkusím to později. kodl 69 když tak zkuste hledat v elektrorevue.

[kyocera]

V uvedeném odkazu je soubor v pdf. U toho pdf je text. Stáhnout článek. Na ten pdf už musíte kliknout sami
Barevný obrázek s popisem je tedy na 3 straně.

http://elektrorevue.cz/cz/clanky/energe ... umulatoru/

[kybos]

Pro kybos :V jednom čísle elektrorevue najdete popis automatického vyvažování DC meziobvodu.
Automatické vyvažování DC meziobvodu se používalo v generaci Cool Mosfet tranzistorů , které měly U do 600V.

Zdá se mi jednodušší přivést nulák na střed DC meziobvodu. Pak není co vyvažovat, jelikož každý z kondenzátorů se nabíjí z příslušné půlvlny strídavého sinusového průběhu. Předpokládám, že napájení bude prováděno střídavým napětím bez stejnosměrné složky téměř ideálně sinusového průběhu, jaký bych v distribuční síti očekával.

Co se týče dvou cívek v sobě, kdy se
jedna indukčnost neovlivní druhou indukčnost a ušetří se prostor a objem , tak toto zapojení se stále používá.

O takovém šetření si myslím, že je provedeno na nepravém místě. Materiál jádra musí být v takovém uspořádání dimenzován na vektorový součet magnetických intenzit. Plocha středního sloupku jádra se tedy neušetří. Vnější cívka pro tlumivku pak má v tomto uspořádání velkou střední délku závitu a z toho vyplývají velké ztráty v mědi. Navíc je potřeba vzít v úvahu i fakt, že vnější tlumivka bude generovat magnetické pole, které bude v určitých částech vodičů toroidního transformátoru umístěného uvnitř tlumivky vytláčet proud k jedné straně vodiče, což bude zvyšovat skinefekt a tím ztráty v transformátoru. Otevřený magnetický obvod jádra tlumivky bude mít při daném uspořádání za následek velké rozptylové pole a tak bude ze zařízení při uvažovaných výkonech a frekvencích slušný vysílač.

[kyocera]

1.Viděl jsem hodně schémat zapojení s usměrněním 3f, ale nikdy se tam nulák nikam nezapojoval.
Proč se nulák nikdy do usměrnovačů 3f nezapojuje, jak navrhujete , Vám okamžitě neumím říct.
2. Všude je dnes trend vyrábět zařízení co s nejmenším objemem, co s nejmenší spotřebou mat.
To jsou trendy, které já neurčuji. Když si budete doma něco navrhovat, tak to uděláte pro svůj jeden
kus jinak. Pokud je trend takové transforátoru a cívky používat je to asi z důvodů, že víc převažuje
těch využitelných věcí. A 150kHz na cívce se asi dá spoutat do stínění v kovové krabičce. Protokol
k EMC jsem neviděl a sám zkouším doma dělat odrušovací filtry a měřit je na SA.

[kodl69]

To Kybos: zrovna tahle "finta" s tlumivkou je použitá v DC DC měničích používaných v lokomotivách, autobusech a lodích pro napájení radiostanice. Měnič je sice v plechové krabičce, ale obyčejné, ne poměrně pěkně vodivě spojené kolem dokola jako u značkovýho PC. A o problémech s rušením fakt nevím.
Je taky zajímavý se zamyslet nad tím, že asi není maximum proudu v trafu a v tlumivce ve stejnou chvilku, tím pádem k jevům co píšeš nejspíš vůbec nedojde, nebo aspoň nijak významně. To, že se spotřebuje na tlumivku víc mědi je fakt, ale stejně by musela mít na tyhle proudy dost velkou vzduchovou mezeru a feritu by byl taky pořádnej kus, počítal jsem si nějakej step-down na 50kHz a pro 2kW už to byla půlkilová masa feritu.

[kybos]

Realizoval jsem tlumivky do 6 kW a 8 kW střídačů, pracují s proudy kolem 100 A, jsou na uzavřených půlkilových toroidních jádrech a i tak mám problémy s rozptylovým tokem. Občas se mi stává, že se zaruší signál z teplotních čidel i přesto, že jsou signály vedeny krouceným párem hustě opředeným mědí a navíc je celý kabel k čidlům obalen několika vrstvami hliníku. Nedokážu si představit, jak by se konstrukce chovala s tlumivkou s otevřeným jádrem. Tam už by šlo nejen o zarušení ale i o bezpečnost komponent. Magnetické stínění tlumivky je problematické z důvodu potřeby odvodu ztrátového tepla vzduchem. Ale to už jsme tu poněkud OT.

[fugas]

Takže konečně došlo na reálnou zkoušku provozu ,která ukázala ,že mohu počítat reálně a bezpečně se 120km dojezdu.Spokojen že už mi to tak nějak funguje jsem se vozil ve dvou osobách bez ohledu na spotřebu.Konečné napětí pod zátěží 2,95V na článek.Uvidíme co ukáže test EKOrally S LiFePo je to opravdu jiné svezení.