FVE s podporou z DS

[rva]

Zabránění výpadku měniče při přetížení
Už skoro rok používám bezdrátové odpojování spotřebičů při hrozbě přetížení, aby nedošlo k výpadku měniče nebo jeho přepnutí na DS. Mám dva Axperty, na každém sleduji výstupní proud a při překročení limitní hodnoty začne bezdrátový vysílač vysílat a s ním spárované přijímače vypnou spotřebiče, které jsou na ně připojeny. Pokud nedojde k dostatečnému poklesu proudu, začne další bezdrátový vysílač vysílat a opět vypne s ním spárované spotřebiče. Vysílač vysílá po celou dobu, kdy proud překračuje limitní hodnotu, pak přestane vysílat a spotřebiče se zase zapnou.
Reguluji tak výkonové spotřebiče: varnou desku, rychlovarku, troubu, boiler, venkovní zásuvku, klimatizaci, jeden celý zásuvkový okruh.
Přijímače mám splácané z čínských komponent, umístěné v krabičkách a jsou 4 typů - 2 varianty pro okamžité zpětné připojení a dvě varianty pro připojení s nastavitelným časovým zpožděním. Časové zpoždění proto, že některým spotřebičům vadí časté zapínání a vypínání a proto se u nich dá nastavit, za jak dlouho po vypnutí se zase mohou zapnout (třeba u klimatizace mám 180s)
Vysílání běží u jednoho měniče na 433 MHz (dovolená frekvence u nás) a u druhého na 315 MHz, aby se ani náhodou nerušily, i když dnes bych to vše dělal na 433 MHz, abych mohl přijímače volně přehazovat a párovat s libovolným vysílačem.
Varianta s ULN2003A je na fotkách - tam jsou komponenty pájeny na univerzální destičku. Je to kanón na vrabce, ale levnější, skladnější a univerzálnější, než ochraná dioda na indukčnosti. Univerzálnější proto, že některé vysílače + přijímače jsou vícekanálové a je tak příprava na vícestupňové řízení.
Zatím vše funguje jak má bez závad a ke spokojenosti uživatelů i měničů. Ještě by to chtělo nějakou LED, aby uživatel věděl, že ho odpojilo něco chytřejšího, než je on, protože tu rychlovarku teď prostě zapnout nelze.

RF prodlužovačka

RF prodlužovačka

Jsou vidět programovací tlačítka na univerzálním relé, pomocí kterých tady nastavuji funkci a časové zpoždění relé.

RF prodlužovačka

Vše pájitelné je na univerzální destičce.

RF prodlužka - schéma 1+2

RF prodlužka - Schema 3+4

[rva]

Ještě vysílací část.
Mám to přes hlídač proudového maxima HJ306, který zajišťuje jednu příjemnou vlastnost. Při přetížení, když odpojí spotřebič, si pamatuje, o kolik poklesl proud a teda ví, kdy je bezpečné daný spotřebič zase připojit. Já tak nemusím řešit cyklické zapínání/vypínání. (Bez toho hrozí, že odpojím spotřebič, tím poklesne proud. Tak znovu připojím spotřebič, čímž stoupne proud a to se opakuje.)
HJ306 ovládá cívku vícekontaktního relé. Toto relé jsem si vybral proto, že mohu připojit více různých napětí dle potřeby a mám na výběr spínací i rozpínací kontakty. A toto relé má integrovanou LED, takže v rozvaděči vidím, jestli nastalo přetížení.
Při přetížení začne vysílat RF vysílač, nebo jako ve schématu ještě navíc odskočí relé stykače zásuvek.

RF vysílač

[willcz]

Na tom schemata 3+4 je fakt stabik primo z usmernenych 230V?
Bylo by dobre aby schemata neobsahovaly takove veci.
Neni dobre aby to nekoho zabilo, nebo vyhorel.

[rva]

Všude, kde je potřeba DC napětí, je jako zdroj 12V použit modul hkl-pm12.

[střídač_N]

Všude, kde je potřeba DC napětí, je jako zdroj 12V použit modul hkl-pm12.

Pokud je používáte dlouhodobě, jaká je jejich reálná životnost, či kazivost?
Uvádějí MTBF≥100000 h. (100000/24/365=11let). Je to reálné?
U jiných čínských výrobků je uváděna MTBF v řádu milionů hodin.
Já je používám, býť jen DC/DC, již poměrně dlouho s tím, že zatím vše "drží".

Případně jakými poruchami trpí?

[rva]

Zatím běží rok 4 kusy, tak uvidím. Obecně mají malou zatižitelnost, ale v mém použití je to více, než dostatečné, takže se vůbec nehřejí. Zvolil jsem je z důvodu miniaturní velikosti a kompaktního tvaru umístitelného na univerzální desku. I když s tím umístěním se musí trošku pomoci, protože piny pro DC i piny pro AC jsou sice v rastru 2.5mm. ale ve druhém směru je mezi AC a DC vzdálenost jen 29mm.

[rva]

Havarijní odpojení panelů
Pokud nastane na elektrárně porucha, je potřeba odpojit panely. Používám zapojení dle schématu, které vychází z toho, že v případě poruchy přestane fungovat měnič a tedy přestane dodávat napětí do cívek stykačů. Pro omezení oblouku vedu + pól přes oba páry kontaktů.
Každý string je jištěn pro případ jeho závady, aby nebyl ohříván/přehříván/zapálen sousedními stringy. String dává obvykle 8A, tak by stačil jistič 10A, ale někde mám stringy spojené už na střeše, tak u nich musím zvolit silnější jistič.

Zapojení panelů

[FRSO]

V případě jaké poruchy konkrétně, a co když jen bude přebíjet MPPT aku LIFEP4 na vyšší napětí cca 3,6V, ale měniči to snad vadit nebude a pojede dál, nebo máš jištění-nastavení havarijního napětí na tom měniči, ten spadne a odpojí panely.

[rva]

Dva celllogy hlídají napětí a pokud bude napětí na některém článku mimo limit, tak se spustí časovač + houkačka a pokud do 2 minut nikdo nezareaguje, tak se odpojí.
1. vstupní napětí z DS do Axpertů
2. + pól baterie
3. panely
Toto zatím nikdy nenastalo, jen jsem vyzkoušel, že to funguje
To samé způsobí požární hlásič, ale to se vypne vše okamžitě.
A to samé způsobí okamžitě i měnič, když přestane dodávat napětí. A proč měnič nedodává může mít spoustu příčin, které je složité řešit jednotlivě a je lepší, když se vše vypne a počká to na obsluhu.
Schema zatím není reprodukovatelné, protože do té části vstupuje spousta kabelů a není to přehledné.

[ota]

Zeptám se: nevytáhne se ve stykači po rozpojeni oblouk?

[willcz]

Oblouku bych se nebal, tedy bal, ale jen kdyby to spinalo nejak casto. Takto chapu ze to je jen nouzove vypnuti.
Spise mi prijde ze klidovy stav by mel byt bez napeti. tzn libi se mi vic reseni s DC jisticem a jeho vyhozenim pomoci ovladaci civky. (tak jsem to udelal zatim ja, I kdyz odpojuju jen panely od mppt v pripade alarmu z cellogu)
Jaka je vlastni spotreba vsech tech stykacu a rele v klidovem stavu?
Druha otazka, to opravdu verite tem cinskym stykacum, stejne tak tem malym cinskym zdrojum?

[rva]

Cívka toho 100A stykače bere 2W - měřeno přes měřák do zásuvky. Jsem smířen s tím, že každá elektrárna má vlastní spotřebu a že zatímco 50 W u malé elektrárny může být neakceptovatelné, tak při více panelech se toto ztratí a mělo by být více dbáno na zabezpečení, protože při těch velkých proudech už má i co hořet.
Komponenty jsou vybírané tak, aby byly za rozumnou cenu. U malé elektrárny je škoda utrácet velké částky za věci okolo, ale u velké už se to ztratí. Se stykači nebo jističi jsem zatím žádný problém neměl. Nákup z Číny je napínavější, protože při nákupu mnohdy nevím, co přesně přijde. A i když se neosvědčí, tak jsem s tím smířen. Kvůli číňanům i DPH koupím nejprve jeden kus a když se osvědčí, tak pak další a může se to použít v elektrárně.
Se zdroji mám špatnou zkušenost s těmi, které jsou v LED, nebo dříve i elektronickými předřadníky zářivek. A i těmi integrovanými do vidlic třeba jako nabíječka mobilu. Tam jsem si raději udělal vlastní, neboť některý mobil i při mírné odchylce výstupu od 5V podstatně snížil dobíjecí proud.

[abrams]

Zdravím ,

osobně k nouzovému odpojení používám obyč AC jističe + vyrážecí cívku za normálních okolností , tojest 99,999999999% času s nulovou spotřebou , jen v okamžiku činnosti krátký 13V impuls . Z mi teče Voc kolem 150V což použité AC jističe s přehledem ustojí .

Elektronům zdar

[rva]

Do oblasti elektroinstalací jsem se dostal až s FV elektrárnou a vycházím z toho, co mé chabé znalosti umožňují. Samozřejmě, pokud je FV koníček, tak snad u každého probíhá periodická úprava zapojení a děkuji za upozornění, že existuje vyrážecí cívka, která umožňuje snížit spotřebu. Musím zvážit, jaké konsekvence by její použití mělo a jak je to kompatibilní/ dostupné pro jističe různých výrobců.
Za bezpečné ale preferuji, aby za stavu bez napětí byly panely odpojené, protože nevím, jestli lze zajistit, aby každý poruchový stav vedl k tomu, že vyrážecí cívky odpojí panely.
Ty ztráty na cívce nemusí být velké vzhledem ke ztrátám na kontaktech stykače/jističe. A pro toho, kdo chce ztráty minimalizovat, umožňují stykače třeba automatické odpojování panelů přes noc.

[rva]

Monitoring okolo baterie.
Pro sledování stavu nabití baterie, proteklé energie přes baterii a DC spotřeby používám 2 bočníky a 3 měřáky. Zároveň při dostatečném nabití se spouští využití přebytků - buď přímo 48V DC do podlahového topení 1800W, nebo 230V do spirály boileru.
Který signál (napětí baterie, SOC, proud do baterie nebo jejich kombinace) je optimální pro spouštění vytěžování zatím nemám rozhodnuto, každý má své výhody a nevýhody.

Bočníky, baterie, monitoring

[rva]

Automatické odpojení baterie a všeho ostatního při závadě na FV elektrárně.
Na + pól baterie je připojeno bistabilní relé (mimo schéma), které dostane impulz 48V k odpojení od stykače ST1.
V případě poruchy je žádoucí u FV elektrárny odpojit panely, přívod DS, baterie, DC spotřebiče, AC spotřebiče.
Navíc je vhodné odpojit nejprve panely (a přívod DS) a až nakonec odpojit baterie.
Na bateriích jsou 2 cellogy, které hlídají, jestli se napětí na článcích pohybují v přípustném rozsahu.
Bohužel celllog neumí spínat napětí 48V, proto musí být každý zapojen na samostatné relé,
jeden mezi 0 a 24V a druhý mezi 24 a 48V.
Na časovém relé se dá nastavit doba, po kterou bude houkat siréna a obsluha má čas zjistit, co se děje,
popřípadě vypínačem zabránit odpojení baterek.

Stykač ST1 odpadne v několika případech:
1. Závada měniče, který nedodává 230V
2. Běží časové relé a uplyne mu nastavený čas, po kterém rozpojí kontakty 1 a 9
Časové relé začne odečítat v několika případech:
1. Některý z Celllogů sepne Relé1 nebo Relé2
2. Požární hlásič sepne Relé1

Po odstranění závady se FV zapne takto:
1. Stykač ST1 se manuálně přepne do sepnutého stavu
2. Tlačítkem (mimo schéma) se přivede impuls 48V na bistabilní relé
Tím se:
1. připojí baterie k obou měničům
2. naběhne měnič Axpert PWM a začne dodávat napětí, které přidrží cívky stykačů ST1 a ST2
3. připojí se přes stykače panely k regulátorům
4. připojí se přes ST2 DS na vstup obou Axpertů

Odpojení baterie

[rva]

Elektrárna má 10 kWp, do baterie se vejde 12 kWh. Přitom při roční spotřebě 10 MWh (denní je 30 kWh) FV pokryje 6.2 MWh.

Rozšíření FV

Pro zvýšení soběstačnosti jsou dvě možnosti - zvýšit kapacitu baterie, nebo přidat panely. Pokud chci i v únoru 100% soběstačnost, musím zvýšit výrobu ze 441 kWh na 796 kWh a tedy v příslušném poměru přidat panely - to je rozšířit elektrárnu z 10 kWp na 18 kWp. Tuto extra energii jsem schopen využít jenom v období září - květen, kdy přebytky půjdou do topení. U mě takto využiju ročně dalších 2.7 MWh.
Tuto další energii nejsem schopen rozumně spotřebovat během dne, kdy je světlo, protože vyšší nároky jsou ráno a večer, kdy je v únoru ještě tma. Tedy zatímco teď jsem si ji bral z DS, po rozšíření ji musím mít v baterii, kam se během dne uložila. Stávajících 12 kWh v baterii tedy nebude stačit. V únoru tak potřebuji uložit dalších 353 kWh, tedy denně 10 kWh na ranní a večerní spotřebu.
Závěr: rozšíření soběstačnosti i na únor přinese ročně 2.7 MWh a náklady na 8 kWp panelů a 10 kWh v baterii. Takže vysoké náklady a malý přínos.
(To ale neznamená, že elektrárnu nebudu rozšiřovat, protože jsou i jiné důvody, než ekonomické).

[kodl69]

Ještě že mi "došla střecha" jinak bych podobný úvahy prováděl taky, ale u mě to skončilo podstatně dřív...

[kybos]

Závěr: rozšíření soběstačnosti i na únor přinese ročně 2.7 MWh a náklady na 8 kWp panelů a 10 kWh v baterii. Takže vysoké náklady a malý přínos.

Já bych nezískal v únoru soběstačnost ani kdybych zvýšil výrobu na čtyřnásobek.

pokrytí spotřeby elektřiny v průběhu roku

[ota]

Kontrolní otázka: kolik kWh musí být baterie a kolik kWp potřebuji abych zajistil soběstačnost při lednové 10 denní inverzi kdy jsou dny 6 hodin dlouhé a solární pole dává 2% nominálního výkonu?
Podle mne to bez agregátu nebo ukrutného omezení spotřeby nejde.