ATtiny85 + Uno komunikácia

[rottenkiwi]

My potrebujeme len adresu AT85, čo može byť WORD, príkaz WORD a dáta napr. 2 x WORD,
počiatočný byte a CRC kód a to je všetko. Každé AT85 bude reagovať len na svoju adresu.
Len to bude dlhšie trvať.

[willcz]

pokud ma reagovat procak na svoje data, tak proc to resit tim daisy chainem?
v tomto pripade je podle me snadnejsi udelat to master-slave a ty slave dat vsechny na spolecnou sbernici kde budou prave ty tranzisotory optoclenu?
tzn Master posle co chce a odpovi jen jeden. vsechny TX z tech AT85 budou vlastne otevrene kolektory toho optronu.
kdyz tam bude I CRC tak by to mohlo byt odolne pro pripad ze by se ozvaly dva.
Taky bych premyslel pro pripad kalibrace moznost komunikovat obracene, tzn ze pujde odeslat kalibracni offset a ulozit jej do eepromu toho AT85. stejne tak spinaci hranici pro balancovani, atd.
ale neni to muj projekt a nevim co vsechno autor s tim zamysli.
Kdyz to vezmu uplne do dusledku, jaky smysl to ma resit pri 4S baterce? tam se to da prece uchodit i bez takovych blbosti jako je procak na kazdem clanku, jejich oddeleni a navic se nemusis resit FETy s nizky UgsOn, atd.

[rottenkiwi]

Autori možeme byť všetci spolu. Ide o to, urobiť programovateĹný balancér bez obmedzenia počtu bateriek
a napatia. Každý tu može dať návrh, čo by to malo obsahovať. Zatiaľ je to len v štádiu pokusu, či to vobec
bude fungovať. Komunikácia je obojstranná, ako z AT do Una, tak aj opačne.

1. reálny test. Nastavené bal. napatie 4.00 V a začalo to na 3.99 V.

https://www.youtube.com/watch?v=AWZyMB_l-Cc

[youda]

Taky si rád občas něco ubastlím, ale jen v případě, že k dané věci neexistuje vhodná robustní komerční varianta. A zrovna v případě BMS je dnes v nabídce spousta krásných a vychytaných produktů:

http://eskutr.cz/cs/bms-balancery/544-b ... atory.html
https://www.orionbms.com/
https://www.batrium.com/

Tak mne tedy napadá otázka - proč nepoužít něco z výše uvedeného?

[kodl69]

1.) je potřeba se vyhrát.
2.) mnohdy nesmyslný cenovky prodávanejch BMS
3.) uvedený BMS nemají požadovanou funkčnost, a ani jiný, krom některjch s kosmickejma cenovkama
abych doplnil - mám ty balanční moduly z e-skutru, a modulx za 6kKč mi přijde předraženej, navíc neumí aktivní balancování, tj přelití přebytečné nebo chybějící energie mezi články. Díval jsem se na nějaký datasheety IO od TI, ale tohle mi přijde jako lepší řešení. Na každým balanceru by měl být zvyšující měnič a posílat energii do celýho aku. Sice to není dokonalý řešení, ale předse jenom lepší než to pálit v odporu. To spínání mosfetu do zátěže je dočasná věc, výsledek má být inteligentní BMS s možností "přelévání" energie jak při nabíjení, tak při vybíjení (neodebírání energie z nejslabších článků při konci vybíjení) - zvyšující měnič vytvářím já (momentálně bojuju s impulním trafem, poměr výkon/cena) představa je taková, že modul procesorem a měničem 5A/3.3V na 0.2A/55V by měl vyjít okolo 200Kč v materiálu, a řízení by mělo obstarat arduino, zatím netuším, jestli bude stačit uno, nebo něco výkonnějšího. A takovýhle BMS potřebují ti, co používají články, co mají vyšší samovybíjení, různý vnitřní odpory a kapacity, protože jedině tak se z nich dá dostat maximum. jenom pro info, schéma zvyšujícího měniče s LM3481:

[youda]

AHA!
Takže to pálení v odporu je pouze mezistav a cílem je přelejvání z přebíjenejch článků zpět do celého aku.
Ok, chápu.

Ohledně cenovek je pravda, že některý věci jsou předražený. Nadruhou stranu, pokud mám aku za cca 100 tis Kč, tak ušetřit 10 tisíc na balanceru (a pak aku odrovnat kvůli tomu že něco selže) se nemusí vyplatit. Jaká ještě funkce chybí v těch mainstreamových produktech? A co balancery od Mandy, ty taky nejsou dost dobrý?

[kodl69]

jinak společní sběrnice a další věci zesložití a zvýší možnost chyby. balancer bude přímo na svorkách aku, jako moduly z e-skutru, jeden vodič mezi balancery jako data. na každým modulu 2 nezaměnitelný 2 pinový konektry pro propojení 55V (nebo jinýho napětí) konfekcionovanými kablíky s těmito konektory. Žádný bastlení na baterkách, propojování drátů do šroubovacícch svorek a nic podobnýho. Zatím nemám vyhlídnutej rozumnej 1pin konektor v ceně cca 1kč na propojení komunikace, podmínka je mechanický zajištění, a kompletní izolace toho kusu na kabelu, aby nemohlo dojít k mimořádné události... Třeba moduly z eskutru se mezi sebou musí propájet, to jsem měl dost strach, že mi upadne páječka nebo kus cínu na svoky aku...

[kodl69]

balancery od mandy možná dokážou fungovat na li-ion, kde napětí mezi článkama předse jenom chodí v nějakým rozmezí, ale co tady někteří popisují, tak to balancování za moc nestojí a funkce BMS tam není vůbec, a taky to není levný.
To co píšeš, je taky pravda, kdysi jsem takhle odrovnal dva 20Ah A123 články. Ale aparát by měl být dost blbuvzdornej, každej modul bude autonomní, tj v eeprom uloženou default hodnotu balancovacího napětí, běžný blbiny jako watchdogm, brownout detect co umí všchny atmegy (attiny) považuju za samozřejmost. A když se balancer zresetuje, a nido mu nepošle žádný data, tak si balancuje na předem určenou hodnotu co má v eeprom a nic velkýho se neděje. komunikační LED, co je na modulech z eskutru je v tom případě nutný zlo, aby v případě poruchy komunikace bylo vidět, kde se to zaseklo.

co celkem funguje, jsou smart BMS z číny, možná by stačilo vzít tohle, vytáhnout z balančních odporů signály pro zapnutí zvyšujících měničů, ale byla by to hrozná drátařina, podle mě s velkou pravděpodobností kouřových efektů. Jinak číňan má to ovládání a nastavování přes PC i mobil celkem zmáklý, tuším to jede na modbusu, takže integrace do vyšších systémů bez problému.

[youda]

No pokud je číňanova BMS téměř dokonalá, tak myslím bude úplně stačit vyrobit prototyp té jeho BMS doplněné o přelejvání a jeden mu poslat.
Číňan to zkopíruje i s chybama a šoupne na Ebay, takže se nebudeme muset trápit s domácí výrobou

[rottenkiwi]

Je možné, že ATtiny85 má nemerateľný prúd v rozsahu 20 mA na multimetri ?
Mám tu ešte rozsah 2000 uA, ale tam je tiež 000, len keď blikne led,tak je tam 001.

[pajas]

Je to možné. V datasheetu se píše:
Low Power Consumption
– Active Mode: • 1 MHz, 1.8V: 300 μA
– Power-down Mode: • 0.1 μA at 1.8V

[rottenkiwi]

Tak mi to konečne balancuje. Ešte dorobiť webové rozhranie a som spokojný.
https://www.youtube.com/watch?v=YpRHz9-bHPw

Asi je potrebné do rozhrania dať pre každý článok dve napatia, jedno pri ktorom
začína balancovať a druhé, pri ktorom končí.
Podobne dole, jedno pri ktorom začína tlačiť z plných do najslabšieho článku
a potom kedy to s tlačením prestane.

Dalo by sa na ten pin AT85 dať namiesto blikania, priamo PWM a stým niečo riadiť.

Príp. ak balancovanie nestíha tak pri hornej úrovni zapnúť nejaký palič, napr. bojler alebo radiátor, či klímu.
Ale to už može robiť riadiace Nano, Uno alebo Mega, kto čo chce.

[kodl69]

to youda: taky mě to napadlo, ale to není BMs modulová, ale na jedné desce, tu drátařinu já nerad.

Já dnes konečně testoval zvyšující měnič - mosfet CSD16323Q3 při 5.5A na 3.3V trochu hřeje, trafko s jádrem ze zdroje 24V/0.5A převinutý, nehřeje skoro vůbec, měnič jede na 600khz... Jediná chyba je, že budu muset udělat pomocný vinutí na trafu kvůli zpětné vazbě, ale zároveň to bude dobrý kvůli vyššímu napětí na gate mosfetu, protože zpětná vazba tak jak jsem to vymyslel nereguluje napětí na výstupu trafa ale pouze na neizolovaným zvyšujícím výstupu... Když zatěžuju zvyšující neizolovaný výstup, tak roste i napětí na sekundáru. Takže výkonovej prvek ok, jádro trafa taky, akorát obvodově to budu muset ještě doladit.
vinutí na 3.3V asi udělám měděným páskem, potřebuju celkem 3 závity.

[rottenkiwi]

Ako by to web rozhranie malo vyzerať ?
Takto ?
https://www.batrium.com/collections/sof ... on-toolkit

[kybos]

Já dnes konečně testoval zvyšující měnič - mosfet CSD16323Q3 při 5.5A na 3.3V trochu hřeje, trafko s jádrem ze zdroje 24V/0.5A převinutý, nehřeje skoro vůbec, měnič jede na 600khz...
vinutí na 3.3V asi udělám měděným páskem, potřebuju celkem 3 závity.

600kHz měděným páskem? Zkus trochu pouvažovat nad rozdělením proudu v průřezu pásku. Trochu napovím: Kolik je pro tuto frekvenci hloubka vniku? (skin efekt)

[rottenkiwi]

Prečo Step-Up ? Nie je výhodnejšie energiu prelievať z vyššej do nižšej nap. úrovne ?
Tie čo sú hore, tam stačí bypass a energiu tlačiť to tých horších.

Napr. Batrium v pri veľkej baterke balancuje v najhoršom prípade 15 weeks ?????

[kodl69]

ano, kvůli skin efektu pásek. pro první pokusy to bylo 4x0,6mmCul. Použití pásku ve zdrojích vyšších výkonů je standartní metoda. Výsledky prakticky stejný jako 40x 0.4mm CuL... Na ampéru nějaká polská firma předváděla dokonce pásky lakovaný, přesně pro takovýhle vinutí viz třeba http://shop.ben.cz/cz/121092-transforma ... droje.aspx strana 178v od poloviny dolů. A pak se podívej na to, jak vypadá vinutí v planárním trafu, je vyleptaný na vícevrstvé DPS, příp jich je několik na sobě, není to náhodou varianta měděnýhho pásku? A tohle chodí do 10MHz

To rkiwi: měnič je ve výsledku fly-back, galvanicky izolovaný, a je to sice energeticky horší možnost, ale jednodušší. Taky existuje metoda, kde se nabije kondenzátor a ten pak připojí k nejslabšímu článku. Ale to už taky není jednoduchý, hlavně to nejde dělat jako modulová BMS.
navíc tohle řešení funguje i při vybíjení, pokud jeden článek "upadne" tak se na ostatních zapne balancování a energii do výstupu částečně dodávají balancery, tím se ulehčí tomu nejslabšímu článku, samozřejmě limitem je zase účinnost.

Pokud budeš chtít měření proudu, můžu ti dodat desku s galvanickým oddělením napájení i I2C s OZ a ADS1115, zapojení viz datasheet od ADS1115, knihovna na netu.

[rottenkiwi]

Tak už mi to z ATtiny85 aj zobrazuje napatie, tie prvé dva budíky a je to stabilné.
Ešte dorobiť obojsmernú komunikáciu.
A potreboval by som nejaký tip, ako by malo vyzerať okno editácie všetkých parametrov v browseri.
https://www.youtube.com/watch?v=Od8sNgFFYFk

[kybos]

ano, kvůli skin efektu pásek. pro první pokusy to bylo 4x0,6mmCul. Použití pásku ve zdrojích vyšších výkonů je standartní metoda. Výsledky prakticky stejný jako 40x 0.4mm CuL... Na ampéru nějaká polská firma předváděla dokonce pásky lakovaný, přesně pro takovýhle vinutí viz třeba http://shop.ben.cz/cz/121092-transforma ... droje.aspx strana 178v od poloviny dolů. A pak se podívej na to, jak vypadá vinutí v planárním trafu, je vyleptaný na vícevrstvé DPS, příp jich je několik na sobě, není to náhodou varianta měděnýhho pásku? A tohle chodí do 10MHz

Netvrdím, že nelze použít pásek pro vedení proudu ve zdrojích s vyšší frekvencí. Pouze diskutuji optimální tvar vodiče z hlediska rozložení hustoty proudu viz https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q ... FsXZqibxw3 strana 9. Je to sice příklad přípojnice relativně velkých rozměrů pro nízké frekvence ale pro vyšší frekvence a menší rozměry to dopadne obdobně. Použití plochých vodičů (pásků) může mít v uvedených konstrukcích zcela jiný důvod. Například účinnější chlazení. U plochého vodiče vychází výrazně nižší tepelný odpor při přestupu tepla z vodiče do okolního prostředí. Ale přesto zastávám názor, že je výhodnější generovat méně ztrátového tepla, než se pak starat o jeho účinně odvádění do okolního prostředí. Co se týče plochých cívek na plošných spojích, tam může být rozhodující důvod využití plochého vodiče ekonomický, jelikož navinout cívku slaněným vodičem a připojit ji do obvodu bude určitě výrazně dražší než ji provést vhodným tvarem plošného spoje.
V uvedeném odkazu je poměr stran přípojnice 1 ku 10 a předpokládám, že frekvenci uvažují 50Hz. Při těchto poměrech vychází nerovnoměrnost rozložení proudové hustoty větší než jedna ku dvěma. Předpokládám, že u řádově vyšší frekvence a štíhlejšího pásku bude nerovnoměrnost rozložení proudové hustoty v průřezu vodiče výrazně vyšší. Je pak otázkou v kolika pocentech průřezu teče 90% proudu. Tomu potom bude odpovídat dynamický odpor vodiče a ztrátový výkon. Dnes se na účinnost příliš nehledí, protože ztráty platí provozovatel ale výrobní náklady jdou k tíži výrobce. Použití plochého vodiče na nepatřičném místě je tedy logickým důsledkem maximalizace zisku, nikoliv energetické optimalizace projektu.

[kodl69]

jde o to, že pro omezení skin efektu na 0.5MHz nemá cenu tlustší vodič než cca 0.4mm. takže se dávají dráty paralelně. A teď co je jinak, když uložím vedle sebe 50x 0.4mm drát a nebo tam dám pásek 0.4x20 mm? odpověď je prostá, výsledek je prakticky totožný, akorát se nemusím mrcasit s takovým chuchvalcem drátu, kvůli třem závitům.
U plošných cívek je to to stejný, díky tloušťce mědi na DPS pro cívky 105um (někdy vyjímečně víc) je i na 2MHz +- využitá celá síla mědi. Nškde jsem viděl transformátor, co přenesl 3kW na několika MHz a byl na DPS a ferit byl rozměrově fakt malej, s celekm rozumnou účinností, nechci si vymýšlet rozměry a parametry, ale dost mě to šokovalo.
Na 0.5MHz je hloubka vniku do mědi 0.1mm, takže můj pásek 0.4mm je zbytečně tlustý, ale netuším, kde sehnat tenčí, optimálně 0.2mm.
Co málokdo řeší, tak jsou plochy smyček spínanýho proudu na desce, odstranění zákmitů, vůbec celkově EMC. Já to sice do zkušebny nedávám, ale snažím se aspoň v rámci možností tohle omezit už v návrhu, a pak měřit a řešit, ale je to zase na úkor účinnosti ("měkčí spínání" produkuje míň harmonickejch, ale zvyšuje ztráty, atd...)