Youdova ostrovní laboratoř

[kybos]

Jak psal NoParasito o pár postů výše - chtělo by to nějaké rozumné spotřebiče. Ideálně asi minisplit jednotku s možností řízení PWM vytěžovačem, která by v zimě topila v létě chladila.

Je to realizovatelné?

Tohle je realizovatelné, ale přemýšlel bych raději o systému "fázového posuvu" dispozičního výkonu FVE. Nízkonákladově by se to dalo řešit vodním akumulátorem, vysokonákladově chemickým akumulátorem. V přechodném období, kdy jsou k dispozici ještě použitelné výkony FVE, není zrovna nejvhodnější topit přes poledne minisplit jednotkou vzduch-vzduch.

[NOPARasito]

Ted jsi to trefil (poridil jsem LG klimu s COP na chlazeni 4/ topeni 5) vyuzit potencial spotrebici pro svuj komfort .
Uvidime co se da delat v mrazech s udrzenim dobreho COP.
Prumerna standartni spotreba 1kw/h . To je akorat, tak jak mam priskrcenej bojler, ze jsem vymenil teleso z 2200W na 750W kvuli mensimu, ale delsimu zatizeni regulatoru .
Jen bych chtel na klime poresit jeji rizeni na dalku pres net a trochu poladit rizeni s vytezovacim rele .

[youda]

Prosimte, a uz jsi vyresil inteligentni spinani toho LG, aby jela jen kdyz je dost vykonu, nebo to je teprve v reseni?

Ja si zatim jen tak hral, ale spinani cehokoliv relatkem zpusobuje, ze dochazi ke zbytecnym mikrocyklum na baterce... Ono za to nemuze ani tak to relatko, jako to, ze proud z/do baterky vzorkuju 1x za deset vterin. Ve floatu tam neleze ani 1A, takze kdyz zajde slunce za mrak, tak to pak zbytecne taha 10 sekund z baterky a za chvili to zase dobiji zpatky, byt jen malym proudem. Stejne se mi to ale nelibi...

[NOPARasito]

Mam to v reseni se znamym, hlavne je to beh na dlouhou trat, vse kupuju minimalne rok dopredu, kazdopadne pokud by neslo ridit primo na vykonu invertoru, poresil bych to srovnanim teploty na pokojovou teplotu aby vykon klesl co nejmene a dodal nejakou casovou hysterezi a po ni dokud nedojde dalsi signal tak off.
Nahled na net ovladac http://s.aliexpress.com/Bvmquy6V.(cena musi byt v akci 14$ max)
Jak rikam, vse kupuju v predstihu a jak vyjde cas, montuju.
Cyklovani baterie nemusi byt, spatna vlastnost, v Tesle se to taky tak deje a baterie vydrzi i na zatezovani dost dlouho .
Ps.: ono pri sepnuti rele, dostane povel, ze je prebytek neni problem casove nastavit treba 1,5hod, aby to zas tak necyklovalo, te 1,5kwh tvoje 10kwh baterie musi dat jak nic.

[youda]

Nehoda v Youdově ostrovní laboratoři, aneb jak mne zachránila BMS

Ahoj chlapi,
v pátek 7.9. došlo v mojí laboratoři k nehodě!

Ten den jsem zrovna nebyl doma, takže nejely skoro žádné spotřebiče. Podle grafů se ráno dobila baterka, potom nahříval bojler a dál už nic, jelo jen několik set wattů ambientní spotřeby. Ve 13:42 se z nějakého důvodu BMS v battery boxu rozhodla odpojit bistabilní relé "nabíjení". Proč, to zatím netuším. V tu dobu už šlo do baterky už jen 1.6A, viz fig1:

Jestli si to pamatuji správně, tak battery box funguje tak, že paralelně k relé nabíjení je výkonový FET. Po rozepnutí relé se tedy baterka neodpojí úplně, ale BMS pomocí FETu omezí nabíjecí proud. Podíval jsem se do LOGu (http://batterybox.zaloznisystemy.cz) a k odpojení bistabilního relé došlo historicky jen ve třech případech: při výrobě boxu, 6.9. a 7.9. Určitě jde tedy o mechanizmus, který se spouští jen v krizových případech. A k prvnímu problému po instalaci došlo ve čtvrtek, k druhému v pátek. Nicméně, tentokrát to FET nevydržel a shořel. Ohořel i modrý vodič, kterým byl FET připojen. Je to zvláštní, jelikož 1.6A nabíjecího proudu by určitě neprovedlo takovou paseku. Aspoň, že baterkám se nic nestalo.

Stále přemýšlím, proč se bistabilní relé rozhodlo rozepnout. Možná, že napětí na článcích příliš vystoupalo? Podle doporučení výrobce jsem měl nastaveno nabíjecí napětí 56V. A jelikož panelů a měničů už mám více než při uvedení do provozu, nabíjecí proud mám softwarově omezen na 100A max (C/2).

Po této zkušenosti jsem tedy snížil nabíjecí napětí na 55.8V. Ohořelý vodič jsem vyměnil, baterka i BMS funguje normálně. Ovšem pokud se relé odpojí příště, bude to už natvrdo, bez FETu. Pokusím se spojit s výrobcem a zjistit co dál. Každopádně BMS zafungovala a baterky ochránila

[NOPARasito]

Cau Youdo, co tam mas za BMS???
A clanku mas 16S???

[youda]

Ano je to 16s2p. BMS je soucasti batteryboxu primo od vyrobce. Koupit se da na eskutru, ikdyz popis na eshopu uz je zastaraly a dnes jsou dodavany trochu novejsi verze.

[NOPARasito]

To vim, ale typ BMS??? Ze ti to zahaprovalo???

[youda]

Driv se to jmenovalo "modul X".

[NOPARasito]

Sakra ta je, ale komplikovana - koukal jsem na Eskutr.
Doufam, ze tam nemas zasadni zavadu ;-(.

[rva]

Po této zkušenosti jsem tedy snížil nabíjecí napětí na 55.8V.

Stejně si myslím, že i toto napětí je zbytečně moc vysoké. Kdysi jsem měl 56V - byl jsem chamtivý a chtěl jsem zachytit každý elektron, ale aktuálně mám 54,7 V. A i přesto maximální napětí na baterii dosáhne výše. Stane se to na okamžik, když slunce vyjde z mraku a skokově stoupne proud z regulátorů. Aby při tom nedošlo k odpojení baterie, používám časové relé, u kterého mám nastaven čas, po který musí taková nesrovnalost trvat a až poté by došlo k vypnutí elektrárny (tedy k odpojení panelů, odpojení přívodu z DS a odpojení baterie).

[youda]

U mne se o chamtivosti nedá moc mluvit
Chtěl jsem prostě co nejvíce dodržet pokyny výrobce. Těch 56V doporučoval určitě z nějakého důvodu. Například, aby bylo zaručené, že se pravidelně spustí balancery a dojde k resetu čítače SoC. Zkusím napětí v příštích pár dnech postupně snižovat do úrovně, ve které balancery budou pořád zabírat. To jde krásně vidět tím, jestli poblikávají, trvale svítí nebo jsou zhasnuté.

U mne nastalou událost bych rozdělil na dvě sub-události:

1) Proč se rozeplo relé "nabíjení bistabil"?
Jak koukám do logu, BMS reportuje dva údaje a ty v inkriminovaný čas vypadaly takto:
- celkové napětí: 56,082V
- napětí baterie: 56,464V
Jednu z těchto hodnot měří, druhou hodnotu dopočítává sečtením hodnot, které reportují balancery na jednotlivých článcích. Určitě tedy nastává situace o které hovoří RVA - tedy, že napětí na baterii občas vyskočí výše, než člověk nastavil. To může způsobit vykouknutí slunce z pod mraků, nebo náhlé odlehčení spotřeby. Jelikož spotřeba ten den moc nebyla, tak v mém případě asi relé zareagovalo na vzestup napětí způsobený náhlým osvitem.
Poučení pro příště je, nespoléhat se jen na nastavení nějaké hodnoty, ale také si ověřit, kam se napětí při nabíjení skutečně dostává a podle toho hodnotu upravit.

2) Proč zhořel výkonový FET?
Moje hypotéza je zatím taková, že FET dokáže omezit nějaký rozumný nabíjecí výkon. Pokud ale bylo dostatek slunce a FET začal omezovat proud, tak SCC začal v reakci zvyšovat napětí, aby naopak proud udržel. Vzhledem k tomu, že nakonec ohořel i jeden z vodičů (průřez tak 2mm2), dovedu si představit, že SCC do toho valil pěkných pár ampérů.
Je to možné?

Každopádně se začínám přiklánět k názoru, že v krizových situacích je možná lepší odpojení natvrdo, než se to snažit uregulovat FETem. Ikdyby měl chladič o velikosti dlažební kostky, stejně by nakonec něco shořelo. Tím, že odešel FET vlastně zabránil tomu, aby ten opálený kabel začal doopravdy hořet. Tudíž to celé zachránil
Co myslíte?

[kodl69]

u tvých balancerů se dá nastavit balanční napětí. Já mám nastaveno 3.45V a jednou týdně proženu baterky na 55.2V. BMS nehlídí jenom celkový napětí, ale i jednotlivý články, a předpokládám, že dosčlo k překročení max. napětí článku nastavenýho v BMS. Ale to snad máš někde v logu, nebo ne?
No a to "vytápění" přebytečné elektriky chci řešit těmi zvyšujícími měniči na článcích...

[youda]

Je to tak, balanční napětí článků se dá nastavit. Nechci do toho ale rýpat, takže určitě nechám tovární nastavení. Aktuálně jsem otestoval, že při nabíjení na 55.5V už to nebalancuje, při nabíjení na 55.6V ano. To přibližně odpovídá také továrně nastavenému Ubal = 3.480V per článek (16x 3,480V = 55,68V). Takže zatím nechávám nastaveno nabíjení do napětí baterie 55.6V a budu sledovat.

LOG z BMS je luxusní. Aby se vtom nadšenci mohli porochnit, přikládám screenshot z doby, kdy odeplo relé a také export vybraných sloupců dat z celého pátku 7.9.

BMS LOG 2018 09 07.xlsx

(233.65 KiB) Staženo 74 x

Když se vygrafuje napětí jednotlivých článků, je tam vidět, že napětí na článcích u3,u4,u5 roste rychleji než na ostatních, ale rozdíl je minimální. Například těsně před odepnutím to bylo:
u3 = 3,558 V
u4 = 3,567 V
u5 = 3,573 V
u16 = 3,480 V (referenční)
Rozdíl mezi nejvyšším u5 a referenčním u16 je tedy jen 0,093V. Dle mého laického názoru jsou články úplně zdravé a správně zafungovala i BMS, byť to chudera odnesla.

Chyba je určitě na mojí straně. Prostě jsem nezkontroloval, jaké napětí do toho skutečně jde při reálném provozu.

[volente]

0,93V ? Není to nějak moc? To mě chodí lépe Li Ionky bez balancéru.

[willcz]

Za me je ten rozdil taky relativne velky. Pri nabijeni ma pack rozdil tak 20mV.
desetina voltu me prijde uz dost. Hlavne u noveho packu.

[youda]

Volente, je to 0,093V nikoliv 0,93.
Toto je stav pri plnem nabiti. Az budu zpet u PC, mrknu se jaky je prubeh rozdilu behem nabijeni...

[rottenkiwi]

No ja 3 roky nebalancujem a keď zareaguje ochrana hore, tak ide všetko do prebytkov,
a to mám na článkoch: 3.43 3.43 3.43 3.43 3.43 3.44 3.43 3.45 V.

Keby to zlyhalo, je tam ďalšia ochrana pri 3.52.

A pri 3.6 V vypnú regle. Na tom najhoršom článku mám ešte 2 x pasiv. balancer.

Má ten BMS kalibráciu ? Bolo to nakalibrované na dané baterky a vodiče s kalibrovaným multimetrom ?

[youda]

Rottenkiwi a ta uvadena napeti mas pri:
- nabijeni
- nabiti na 100%
- vybijeni
- bez proudu
Protoze kazdy z tech stavu je trochu jiny.
Mnou uvadena napeti byla tesne pred odepnutim rele, kdy baterka byla nekolik hodin plna a nabijeci proud byl minimalni a pravdepodobne i mareny balancery.

Clanky a BMS sestavoval enstore.cz, ktery uz tech boxu prodal urcite vice nez 100ks, takze verim ze vse dela perfektne.

[NOPARasito]

Nechci Vas zklamat, ale mam zkusenost ze i firmy s vice nez 20letou praxi dokazou divy v podobe nepodarku, ktere si clovek systemem DODO upravi do funkcnho stavu, ale i zkusenost, ze i po prestavbe, zaklad stal za takove ho...., ze bylo lepsi to vyhodit. ;-(