1,65kW 48V solární hračka na chatě

[willcz]

Takže zase nic, ostatně existuje vůbec nějakej MPPT regulátor s galvanickým oddělením? Já ty plovoucí systémy jaksi nemusím...

Napriklad Studer MPPT ma prave - pol panelu pripojeny na - baterie a muze se pripojit na zem. Galvanicke oddeleni je az na sekundaru samotneho menice.

[tomas]

Malá ruční uhlová bruska bez pozvolné regulace otáček (rozběhu) tento měnič přetíží a vypne se. Po chvíli to ale tuto brusku rozběhne přes softstrat. Asynchronní čerpadlo ve studni tuším 1,5kW běží bez problémů.

To má jaký výkon ten měnič, že to nerozběhne malou karbovku, to VIctron 800VA dá úplně v pohodě úhlovou brusku 850W bez výpadku při rozběhu a při broušení mezi odběrem 800-1100W kratkodobě taky nevypl.
To je LF, nebo HF technologie toho měniče ?
Tak jsem vyčetl, že je bez transformátoru, tím asi myslí HF zřejmě.

Mezi solárem a AC sítí není "nic" jen MPPT a střídač a odbočka smerem do aku je HF trafo.
Jenže ta bruska nemá při zapnutí 3kW ale daleko více. Ten měnič to utáhne, jen výrobce tam nastavil nějakou ochranu výstupního můstku. Výrobce dává standardní záruku 5 let a lze ji prodlužovat, takže asi nechce řešit reklamace a má tam nějaké ochrany. Investor s tím souhlasil nic výkonnějšího nechtěl.
Původně tam stejně chtěl jen osvětlení a TV, jenže to stejně vždycky dojde až k ledničkám, svářečkám, motorům, atd..
Takže takové řeči že to chce někdo jen na světlo už neberu.

[youda]

Takže zase nic, ostatně existuje vůbec nějakej MPPT regulátor s galvanickým oddělením? Já ty plovoucí systémy jaksi nemusím...

Napriklad Studer MPPT ma prave - pol panelu pripojeny na - baterie a muze se pripojit na zem. Galvanicke oddeleni je az na sekundaru samotneho menice.

Fronius Galvo.

[tomas]

Takže zase nic, ostatně existuje vůbec nějakej MPPT regulátor s galvanickým oddělením? Já ty plovoucí systémy jaksi nemusím...

Tak si kup nějaké oddělovací trafo 1:1 a přidej si ho tam na výstup, když to chceš mít oddělené a máš rád trvalý bzukot a spotřebu trafa. Ale uzemnění jednoho pólu pokud máš amorfy by to nevyřešilo.

[kodl69]

Ono to trafo nemusí bzučet, může jet někde na 50-150kHz, jako v každým HF měniči. Mě spíš jde o to, že když mám uzemněnej - pól panelů, tak se jednodušej řeší přepěťovky, nejsou potřeba hlídače izolačního stavu, protože je to DC TNC rozvod... Ostatně jak je u těch goodve a vm akspertů řešená ochrana DC části, kde by měl být hlídač izolačního stavu, obzvlášť když je to galvanicky spojený se sítí?
Galvanický oddělení u systému 90V/48V aku nepotřebuji, jde mi o systém s "dlouhým" stringem, momentálně jenom ohřev vody, a mělo by se to nějak "sofistikovat" v létě jsou tam hrozný přebytky energie.

[kodl69]

fronius Galvo je sice galvanicky oddělenej, ale NENÍ hybrid, je to ONGRID, to fakt nepotřebuju...

[youda]

Otazka znela "existuje vubec nejakej mppt..."
Priste musis sepsat vsechny pozadavky najednou, kdo to ma furt drzet v hlave

[tomas]

Páči sa mi to, len nechápem tú ochranu voči prepetiu.
Vidím tam ochranu napojenú priamo na ekvipot., čo chráni panely
a II. Citel, čo chráni buď 48 V DC alebo 240 V AC, to z tej foto nevidno.

A potom je veĺmi blízko ekvipot. svorkovnice, nuláková, ktorá je dokonca
spojená neizolovaným vodičom s tou uzemnenou.

Ja mám nulákovú osobitne a pripojenú na 4. N pol, 3 + 1 zvodiča.

Ako to má byť správne ?

Ta druhá přepěťovka je pro 230Vac v místě kde se rozděluje PEN na PE + N a tedy TNC přechází na TNS. Na 48Vdc není přepěťovka. 48Vdc je pouze mezi aku. a měničem cca 0,5m, tam se nemá jak dostat přepětí a nikam jinam to nevede. A měnič tam určitě bude mít nějaké varistory kdyby tam někdo náhodou připojil nějaký aku. s větším napětím.
Ty máš tedy TNS (4 pólovou) přepěťovku v místě rozdělení sítě TNC na TNS? Proč? Jaký může vzniknou přepěťový potenciál mezi dvěma vodiči N a PE které jsou několik cm od přepěťovky vzájemně spojené?
Jo kdyby tam byla přivedena TNS síť z daleka a hrozilo třeba přerušení nuláku, tak by TNS přepěťovka měla smysl a byla by tam, ale je to ostrov a TNS sítě tam odnikud žádné nevedou nevedou, ale vznikají tam.

Z toho měniče nejde TNC ani TNS síť. Má sice svorky L, N, PE, ale pokud nebude nikam připojen tak je to IT síť jako třeba měnič v autě. Až jak se spojí PEN se Zemí a N s PE tak je z toho TNC/S síť. Proto musí být PE svorkovnice spojená s N aby fungovali proudové chrániče a ochrana samočinným odpojením od zdroje při poruše..

[tomas]

Ono to trafo nemusí bzučet, může jet někde na 50-150kHz, jako v každým HF měniči. Mě spíš jde o to, že když mám uzemněnej - pól panelů, tak se jednodušej řeší přepěťovky, nejsou potřeba hlídače izolačního stavu, protože je to DC TNC rozvod... Ostatně jak je u těch goodve a vm akspertů řešená ochrana DC části, kde by měl být hlídač izolačního stavu, obzvlášť když je to galvanicky spojený se sítí?
Galvanický oddělení u systému 90V/48V aku nepotřebuji, jde mi o systém s "dlouhým" stringem, momentálně jenom ohřev vody, a mělo by se to nějak "sofistikovat" v létě jsou tam hrozný přebytky energie.

Aha, tak toto tě trápí, proč to nenapíšeš hned?
Hlídač izolačního stavu na něco co je vodivě spojeno s TN síti a tedy i se Zemí je blbost, nejedná se o IT síť a nelze tam tedy použít hlídače izolačního stavu.
Je to trochu složitější a zkusím to zjednodušeně napsat v bodech:

1. ve skutečnosti pokud je neizolovaný solární střídač přifázován k TN síti a pracuje, tak na DC straně není IT síť, ale také TN, už z toho důvodu že střídač není izolovaný a z TN sítě uděláš IT jen izolací (oddělovacím trafem atd..). A tedy platí tam stejná pravidla jako v TN sítích a ne v IT sítích. Pokud je střídač od TN sítě odpojen tak je na DC straně IT síť stejně jako na jakémkoliv jiném odpojeném zdroji nebo akumulátoru.
Pokud tedy někdo píše že je za neizolovaným On-Grid střídačem DC IT síť tak je to špatně. Přiznám se že je to mám taky špatně na některých výkresech. Proberu to z revizákem. Problém je, že asi v normě není řešen případ kdy se síť IT v některých stavech provozuje jako TN a někdy jako IT. Ono je také otázka zda propoj mezi zdrojem (solárním panelem) a odpojeným střídačem lze považovat za nějakou síť, je to prostě odpojený zdroj. Takže podle mne je to TN.

2. Na DC straně jednofázového pracujícího neizolovaného střádače naměříš mezi svorkami + a - DC napětí to je jasné, ale to není vše. Mezi + a PE a mezi - a PE naměříš střídavé napětí cca 115Vac (polovinu síťového napětí). Jsou to tedy tři vodiče +, -, a PE s AC i DC potenciály mezi sebou.
Pokud bude někde na DC straně porušená izolace, tak těch 115Vac vyvolá zemní svodový proud. Na to může zareagovat proudový chránič na AC straně střídače a dokonce i DC straně střídače (pokud by mu nevadila DC složka proudu přes něj trvale procházející).
Pokud tedy uděláš zkrat jednoho pólu + nebo - na PE na pracujícím neizolovaném střídači, tak vlastně zkratuješ polovinu jeho můstku (proto je tam 115Vac proti PE) střídače. Zničíš střídač, vyrazíš jističe/pojistky DC nebo AC straně, chrániče, nebo má střídač rychlou ochranu a stihne se odpojit. Těžko předvídat co bude rychlejší.
Takže neizolované střídače mají snímání tohoto zemního proudu - elektronický proudový chránič což je vlastně i "hlídač izolačního stavu" DC strany a při překročení nastavené hodnoty se okamžitě odpojují. Mají to ale hlavně pro svou ochranu aby svodovým proudem nebyl zničen jejich můstek.

3. s tím svodovým proudem z DC strany na PE to je trošku složitější. Je tam vlastně vždy. Když si představíš solární panel jako desku kondenzátoru a plechovou krytinou jako druhou desku kondenzátoru a mezi nimi napětí 115Vac a vzduch jako dielektrikum, tak tam vždy něco poteče. A potečte tam i kdyby měl střídač izolační trafo protože i trafa mají mezi vinutími kapacitní svod, ale bude to hodně malé.
Takže čím větší plocha panelů tím větší zemní kapacitní svod.
Já tam kdysi v začátcích FVE před střídače montoval i chrániče no a u těch větších elektráren mi to občas i vlivem počasí vypadlo a izolace nebyla porušená. No a potom jsem přišel na to, že to dělá kapacitní svod přes filtry střídače a přes panely. Takže jsem chrániče odstranil a už je tam nedávám. Problém je to u FVE na dřevěnkách kde chrániče musí být na celém rozvodu alespoň 300mA, ale těch 300mA je už dost velká hodnota a ty elektrárny nejsou tak velké a byl překročen kapacitní svod.

[tomas]

Axpert tiež. Je smutné že 3kW menič nedá posr*u brusku....

Jestli má ta bruska nebo jiný spotřebič účiník při rozběhu 0,5 a příkon 3kW, tak je nutný měnič min. 6kW a to ještě ten měnič musí umět tento rozsah účiníku aby to vůbec udržel v chodu. Když ho nemá, tak musí být ten měnič několikanásobně předimenzovaný + předimenzování na rozběh motoru a tím ale roste zase spotřeba na prázdno. Nebo softstart jak to má GoodWe a potom brusku rozběhne. Je to o kompromisech, něco za něco.
Proto píšu že je to hračka, a ne náhrada zásuvky 16A, 230V z distribuční sítě.
Ty nové Axpert VM II už mají zřejmě aktivní kompenzaci účiníku, takže tam už jde jen o ten nárazový rozběhový výkon co má motor. A ten 5kW si už asi poradí s každým jednofázovým spotřebičem do 16A.

[marko250]

Jaká je účinnost Tome když to tahá jen z baterky a není hybridní režim? A na jaké spodní napětí tam je to tvrdé nastavení?