Kam s ním? aneb Co s odpadem ze solárních panelů?
Novinky, zajímavosti, věda a technika v oblasti solární energie.
-
- Příspěvky: 155
- Registrován: úte pro 11, 2018 1:22 pm
Kam s ním? aneb Co s odpadem ze solárních panelů?
Pěkný pátek všem, máme tu pro vás další aktualitku.
Kam s ním? Odborníci řeší nebezpečný odpad ze solárních panelů
Využívání sluneční energie má své nesporné výhody, ale i nevýhody. Do druhé kategorie patří fakt, že čím více bude solárních panelů, tím více bude nutné likvidovat nebezpečného odpadu. V tuto chvíli nemá problém, který vygraduje kolem roku 2050, žádné jednoduché řešení.
Solární panely budou v budoucnosti s velkou pravděpodobností jedním z důležitých zdrojů energie. S jejich rostoucím počtem ale vzniká problém: co uděláme s miliony panelů, když skončí jejich životnost a přestanou pracovat?
Čeká nás velký problém
Otázka není úplně nová. Již v listopadu 2016 japonské ministerstvo životního prostředí varovalo, že do roku 2040 bude země produkovat 800 000 tun odpadu, souvisejícího s provozem slunečních elektráren.
V témže roce Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje odhadovala, že v celosvětovém měřítku již bylo vyprodukováno 250 000 tun odpadu ze solárních panelů. Upozornila, že objem by do roku 2050 mohl vzrůst až na 78 milionů tun.
Mary Hutzler z Institutu pro energetický výzkum označila tento nárůst za ohromující a jedním dechem podotkla, že to bude během následujících třiceti let velký problém.
Nebezpečné materiály
Garantovaná životnost solárních panelů se pohybuje mezi 25 a 30 roky. Lze předpokládat, že ty kvalitní vydrží o něco déle. Na druhou stranu byl ale rychle rostoucí trh doslova zaplaven čínskými produkty, které dle šéfredaktorky časopisu Solar Power World Kelly Pickerel mohou přestat fungovat během pouhých pěti let.
V čem tkví tedy největší problém? Primárně v tom, z čeho se panely vyrábějí. Existují různé typy solárních panelů, ale většina z nich obsahuje hliník, sklo, stříbro a elastický materiál zvaný etylenvinylacetát.
Mohou také obsahovat nebezpečné materiály, způsobující rakovinu, jako je olovo, chrom a kadmium. Funkční panely jsou utěsněny sklem a jsou velmi bezpečné. Ale když se sklo rozbije nebo se panely poškodí, mohou tyto látky unikat.
Škodlivé látky unikají do přírody
Toto riziko je zvláště vysoké u nekvalitně vyrobených solárních panelů instalovaných v oblastech, kde dochází k extrémním meteorologickým jevům, jako jsou hurikány a krupobití. Podle Hutzler mohou vítr či kroupy rozbít sklo, následkem čehož chemikálie proniknou do půdy a pak do vodního systému.
Kelly Pickerel poukazuje na to, že i když solární energie pomohla Portoriku zotavit se z následků po hurikánu Maria, na ostrově bylo několik oblastí, kde byly panely poškozeny. V takovém případě bylo nutné je shromáždit a ekologicky zlikvidovat.
Únik toxických materiálů z poškozených solárních panelů, je však nesrovnatelně menším rizikem ve srovnání s nebezpečím globálního oteplování či následky živelních katastrof, jako jsou zmíněné hurikány. Rozhodně je to ale otázka, kterou bude nutné řešit.
Recyklace se (zatím) nevyplatí
Solární panely jsou jen jednou částí problémů se starou elektronikou, která je nyní nejrychleji rostoucí kategorií odpadu. Čína v minulosti přijímala asi 70 % světového elektronického odpadu, ale před několika lety začala jeho recyklaci odmítat.
Západní země začaly přepravovat svůj odpad do jihovýchodní Asie, ale ani to není dlouhodobé řešení. Na trhu dnes operují firmy, prodávající staré ale funkční panely do dalších zemí, kde je hlavním kritériem nízká cena. Z nadhledu jde ale pouze o přesunutí celého problému někam jinam.
Řešením není ani recyklace, protože není ekonomicky zajímavá. Solární panely sice obsahují cenné materiály, jako stříbro či měď, ale zdaleka ne tolik, kolik jich najdeme ve vysloužilých mobilních telefonech či dalších gadgetech. Nevyplatí se je tedy rozebírat a třídit.
Institut pro energetický výzkum navrhuje ukládat staré panely jako na skládce. Dokud nebude vyřešena recyklace, mohlo by se jednat o nejpraktičtější řešení. Kelly Pickerel dodává, že lidé někdy sbírají poškozené panely a dávají je do speciálních kontejnerů, takže jsou lokalizovány v rámci jedné oblasti.
Politici zasahují
Před dvěma lety asociace Solar Industry Industries zavedla národní recyklační program a oslovila recyklační firmy se sídlem v USA, aby prozkoumala procesy a uzavřela dohody. Aktuálně funguje v pěti recyklačních centrech, které však zatím nemají příliš mnoho práce.
Pickerel je přesvědčena, že je to problém, který bude potřebovat legislativní řešení. Zvažuje se například zavedení poplatku na recyklaci solárních panelů. Na jedné straně by tak vzrostla jejich cena, na straně druhé by stoupla i ochota firem podílet se na recyklaci.
Stát Washington přišel s proaktivnějším přístupem: minulý rok přijal zákon, který vyžaduje, aby výrobci solárních panelů měli pro své výrobky stanovený plán recyklace. V Evropě byl v červnu otevřen první recyklační závod na solární panely. Jedná se o malé kroky správným směrem, ale do budoucna rozhodně potřebujeme komplexnější plán.
Je určitě správné nadchnout se pro slibnou technologii, která může přispět k omezení likvidace naší planety. Přesto bychom ale měli přemýšlet i nad tím, co se bude dít poté.
Zdroj: theverge.com.
Kam s ním? Odborníci řeší nebezpečný odpad ze solárních panelů
Využívání sluneční energie má své nesporné výhody, ale i nevýhody. Do druhé kategorie patří fakt, že čím více bude solárních panelů, tím více bude nutné likvidovat nebezpečného odpadu. V tuto chvíli nemá problém, který vygraduje kolem roku 2050, žádné jednoduché řešení.
Solární panely budou v budoucnosti s velkou pravděpodobností jedním z důležitých zdrojů energie. S jejich rostoucím počtem ale vzniká problém: co uděláme s miliony panelů, když skončí jejich životnost a přestanou pracovat?
Čeká nás velký problém
Otázka není úplně nová. Již v listopadu 2016 japonské ministerstvo životního prostředí varovalo, že do roku 2040 bude země produkovat 800 000 tun odpadu, souvisejícího s provozem slunečních elektráren.
V témže roce Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje odhadovala, že v celosvětovém měřítku již bylo vyprodukováno 250 000 tun odpadu ze solárních panelů. Upozornila, že objem by do roku 2050 mohl vzrůst až na 78 milionů tun.
Mary Hutzler z Institutu pro energetický výzkum označila tento nárůst za ohromující a jedním dechem podotkla, že to bude během následujících třiceti let velký problém.
Nebezpečné materiály
Garantovaná životnost solárních panelů se pohybuje mezi 25 a 30 roky. Lze předpokládat, že ty kvalitní vydrží o něco déle. Na druhou stranu byl ale rychle rostoucí trh doslova zaplaven čínskými produkty, které dle šéfredaktorky časopisu Solar Power World Kelly Pickerel mohou přestat fungovat během pouhých pěti let.
V čem tkví tedy největší problém? Primárně v tom, z čeho se panely vyrábějí. Existují různé typy solárních panelů, ale většina z nich obsahuje hliník, sklo, stříbro a elastický materiál zvaný etylenvinylacetát.
Mohou také obsahovat nebezpečné materiály, způsobující rakovinu, jako je olovo, chrom a kadmium. Funkční panely jsou utěsněny sklem a jsou velmi bezpečné. Ale když se sklo rozbije nebo se panely poškodí, mohou tyto látky unikat.
Škodlivé látky unikají do přírody
Toto riziko je zvláště vysoké u nekvalitně vyrobených solárních panelů instalovaných v oblastech, kde dochází k extrémním meteorologickým jevům, jako jsou hurikány a krupobití. Podle Hutzler mohou vítr či kroupy rozbít sklo, následkem čehož chemikálie proniknou do půdy a pak do vodního systému.
Kelly Pickerel poukazuje na to, že i když solární energie pomohla Portoriku zotavit se z následků po hurikánu Maria, na ostrově bylo několik oblastí, kde byly panely poškozeny. V takovém případě bylo nutné je shromáždit a ekologicky zlikvidovat.
Únik toxických materiálů z poškozených solárních panelů, je však nesrovnatelně menším rizikem ve srovnání s nebezpečím globálního oteplování či následky živelních katastrof, jako jsou zmíněné hurikány. Rozhodně je to ale otázka, kterou bude nutné řešit.
Recyklace se (zatím) nevyplatí
Solární panely jsou jen jednou částí problémů se starou elektronikou, která je nyní nejrychleji rostoucí kategorií odpadu. Čína v minulosti přijímala asi 70 % světového elektronického odpadu, ale před několika lety začala jeho recyklaci odmítat.
Západní země začaly přepravovat svůj odpad do jihovýchodní Asie, ale ani to není dlouhodobé řešení. Na trhu dnes operují firmy, prodávající staré ale funkční panely do dalších zemí, kde je hlavním kritériem nízká cena. Z nadhledu jde ale pouze o přesunutí celého problému někam jinam.
Řešením není ani recyklace, protože není ekonomicky zajímavá. Solární panely sice obsahují cenné materiály, jako stříbro či měď, ale zdaleka ne tolik, kolik jich najdeme ve vysloužilých mobilních telefonech či dalších gadgetech. Nevyplatí se je tedy rozebírat a třídit.
Institut pro energetický výzkum navrhuje ukládat staré panely jako na skládce. Dokud nebude vyřešena recyklace, mohlo by se jednat o nejpraktičtější řešení. Kelly Pickerel dodává, že lidé někdy sbírají poškozené panely a dávají je do speciálních kontejnerů, takže jsou lokalizovány v rámci jedné oblasti.
Politici zasahují
Před dvěma lety asociace Solar Industry Industries zavedla národní recyklační program a oslovila recyklační firmy se sídlem v USA, aby prozkoumala procesy a uzavřela dohody. Aktuálně funguje v pěti recyklačních centrech, které však zatím nemají příliš mnoho práce.
Pickerel je přesvědčena, že je to problém, který bude potřebovat legislativní řešení. Zvažuje se například zavedení poplatku na recyklaci solárních panelů. Na jedné straně by tak vzrostla jejich cena, na straně druhé by stoupla i ochota firem podílet se na recyklaci.
Stát Washington přišel s proaktivnějším přístupem: minulý rok přijal zákon, který vyžaduje, aby výrobci solárních panelů měli pro své výrobky stanovený plán recyklace. V Evropě byl v červnu otevřen první recyklační závod na solární panely. Jedná se o malé kroky správným směrem, ale do budoucna rozhodně potřebujeme komplexnější plán.
Je určitě správné nadchnout se pro slibnou technologii, která může přispět k omezení likvidace naší planety. Přesto bychom ale měli přemýšlet i nad tím, co se bude dít poté.
Zdroj: theverge.com.
-
- Příspěvky: 2417
- Registrován: stř srp 20, 2014 1:01 am
- Bydliště: Brno - venkov
Re: Kam s ním? aneb Co s odpadem ze solárních panelů?
Složení většiny panelů je křemík, sklo, EVA folie a oddělitelný rám z hliníku a oddělitelná plastová přívodnice. Dále malé množství mědi a cínu. Který z těchto materiálů lze považovat za ekologicky nebezpečný ?
Odpovím si sám, ani jeden. Zase jen humbuk na lidi na kterém si někdo chce trošku, nebo spíš víc, přilepšit do svojí kapsy.
Odpovím si sám, ani jeden. Zase jen humbuk na lidi na kterém si někdo chce trošku, nebo spíš víc, přilepšit do svojí kapsy.
5,5kWp - 4x Solartec mono 180Wp +¨6x IBC 155Wp poly + 10x Solea 170Wp mono + 6x Husinage HSG 190Wp + 6x Calyxo 70Wp amorf vertikálně (JV), 2x ZN ShineSolar poly 250Wp + 2x 260Wp poly (JZ), Epever LS 3024B, Epever LS 2024B, MakeSkyBlue 20A, eSmart 3 - 60A, 19 kWh Li-Ion, Axpert MSXE PF1, 24V/3,0kW, Axpert MSXE 24V/2,4kW.
-
- Příspěvky: 2623
- Registrován: čtv črc 19, 2018 12:14 am
- Bydliště: Vidiek, Trhanova Lhota
Re: Kam s ním? aneb Co s odpadem ze solárních panelů?
Pry 98% možnost recyklace, 2% jsou daň za silikon a těsnící hmoty.
-
- Příspěvky: 2298
- Registrován: čtv dub 18, 2013 9:37 am
- Bydliště: na chaloupce u lesa-Příbramsko
Re: Kam s ním? aneb Co s odpadem ze solárních panelů?
Škodlivé látky jsou hlavně v amorfních panelech.
Ty se aktuálně na účetně odepsaných FVE a nahrazují efektivnějšími polykrystaly.
Za zlomek ceny se dají koupit v ohromných množstvích.
Pokud by se jejich spoje mezi panely podařilo zatěsnit, daly by se použít jako střešní krytina levnější než standardní pálené tašky.
Ty se aktuálně na účetně odepsaných FVE a nahrazují efektivnějšími polykrystaly.
Za zlomek ceny se dají koupit v ohromných množstvích.
Pokud by se jejich spoje mezi panely podařilo zatěsnit, daly by se použít jako střešní krytina levnější než standardní pálené tašky.
70kWp + 10kW Infinity, 25kWh LiFe
-
- Příspěvky: 2417
- Registrován: stř srp 20, 2014 1:01 am
- Bydliště: Brno - venkov
Re: Kam s ním? aneb Co s odpadem ze solárních panelů?
Pravda, amorfní články obsahují různé množství kadmia, jen nevím jestli ve formě která je až tak nebezpečná životnímu prostředí. Amorfní články pro komerční využití však nikdy nepředstavovali více než 15% produkce.
5,5kWp - 4x Solartec mono 180Wp +¨6x IBC 155Wp poly + 10x Solea 170Wp mono + 6x Husinage HSG 190Wp + 6x Calyxo 70Wp amorf vertikálně (JV), 2x ZN ShineSolar poly 250Wp + 2x 260Wp poly (JZ), Epever LS 3024B, Epever LS 2024B, MakeSkyBlue 20A, eSmart 3 - 60A, 19 kWh Li-Ion, Axpert MSXE PF1, 24V/3,0kW, Axpert MSXE 24V/2,4kW.
-
- Příspěvky: 2417
- Registrován: stř srp 20, 2014 1:01 am
- Bydliště: Brno - venkov
Re: Kam s ním? aneb Co s odpadem ze solárních panelů?
A zde je pěkná bakalářská práce na toto téma: https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle ... sequence=1
5,5kWp - 4x Solartec mono 180Wp +¨6x IBC 155Wp poly + 10x Solea 170Wp mono + 6x Husinage HSG 190Wp + 6x Calyxo 70Wp amorf vertikálně (JV), 2x ZN ShineSolar poly 250Wp + 2x 260Wp poly (JZ), Epever LS 3024B, Epever LS 2024B, MakeSkyBlue 20A, eSmart 3 - 60A, 19 kWh Li-Ion, Axpert MSXE PF1, 24V/3,0kW, Axpert MSXE 24V/2,4kW.
-
- Příspěvky: 741
- Registrován: úte čer 24, 2014 8:23 pm
- Lokalita: Kyjovsko
- Systémové napětí: 48V
- Výkon panelů [Wp]: 9170
- Kapacita baterie [kWh]: 33
- Chci prodávat energii: NE
- Chci/Mám dotaci: NE
Re: Kam s ním? aneb Co s odpadem ze solárních panelů?
A na co těsnění? Kdysi mne hlodala myšlenka použít bezrámové na styl bobrovka Ale u nových je ta ztráta plochy finančně hodně znát. V rámci jednoho panelu i výkonově, ale u amorfu to neva. A navíc by to šlo kombinovat s tabulemi hliníkového plechu.ota píše:Pokud by se jejich spoje mezi panely podařilo zatěsnit, daly by se použít jako střešní krytina levnější než standardní pálené tašky.
-
- Příspěvky: 2618
- Registrován: sob pro 29, 2012 10:22 pm
- Lokalita: pod Brnem
- Systémové napětí: 24V
Re: Kam s ním? aneb Co s odpadem ze solárních panelů?
Je to HOAX? Tady je třeba pěkně popsané že recyklace panelů je věc hotová a funguje.
https://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/78 ... zivotnosti
https://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/78 ... zivotnosti
3x2000VA-VMP-par, NiCd 24V, 22x210-320Wp, 2x85A-VMPPT
-
- Příspěvky: 2298
- Registrován: čtv dub 18, 2013 9:37 am
- Bydliště: na chaloupce u lesa-Příbramsko
Re: Kam s ním? aneb Co s odpadem ze solárních panelů?
Ten příspěvek je otrocký překlad z amerického originálu.
S realitou v EU to má málo společného.
S realitou v EU to má málo společného.
70kWp + 10kW Infinity, 25kWh LiFe
-
- Příspěvky: 2623
- Registrován: čtv črc 19, 2018 12:14 am
- Bydliště: Vidiek, Trhanova Lhota
Re: Kam s ním? aneb Co s odpadem ze solárních panelů?
Samozřejmě si můžeme domýšlet proč se někdo zabývá a vidí v recyklaci problém. Ano je to správně!!!! Chtějí zase vytěžit kačky a ještě k tomu získat relativně zadarmo materiály k dalšímu použití. Už si dokážu představit, že panel na recyklaci musí jít kompletní jinak bude navýšena cena atd. Tak jak nabalili recyklační a autorské poplatky na elektroniku, ekologickou likvidaci vozidel atd. Zase je to schválené příživnictví jako prase .
Takže kvůli tomu že přijdou o kačky z energie, budou ji chtít ziskat zpět jinde!!!!!!
Můžou se všichni co těží energii těšit.
Takže kvůli tomu že přijdou o kačky z energie, budou ji chtít ziskat zpět jinde!!!!!!
Můžou se všichni co těží energii těšit.
-
- Příspěvky: 1204
- Registrován: pon srp 31, 2015 11:36 am
- Bydliště: Okolie Popradu SR
Re: Kam s ním? aneb Co s odpadem ze solárních panelů?
Hehe,Ja som to len čital a bolo Mi jasne,že niekomu sa nepači,že ľudia maju dačo zadarmo,aj keď si za to na začiatku zaplatia. No strašne sa smejem,ak si porovnam odpad z auta a solarka,alebo lepšie jadrova-uholna elektrareň a solarko.
Mix panelov podľa potreby zapojene -9,2kWp papierovo +-5,6kW skutočnych;
48v-PCM-80A+Axpert 2,4KW+PJ 6kW;Li-ion -11kWh
24v-PJ 5kW;NiCd -10kWh
12v-10A MPPT;sin~300W;PB 4kWh
48v-PCM-80A+Axpert 2,4KW+PJ 6kW;Li-ion -11kWh
24v-PJ 5kW;NiCd -10kWh
12v-10A MPPT;sin~300W;PB 4kWh
-
- Příspěvky: 2467
- Registrován: ned kvě 12, 2013 2:24 pm
Re: Kam s ním? aneb Co s odpadem ze solárních panelů?
Jdu do obecné roviny. Hustota zalidnění ČR nedovoluje excesy jako v USA kde si v poušti mimo civilizaci udělá kdokoli na svém pozemku vrakoviště. Viz. jejich letadlová vrakoviště. Takže Evropský systém že se nám tu nehromadí bordel pod nosem celkem vítám, lépeřečeno mám proti němu celkem málo námitek. Snad jediná podstatná je, že vytěžit z odpadu použitelnou věc je pouze pro vyvolené. Těch pár korun při nákupu zboží nikoho nezabije. A pokud ano, USA imigranty berou, nikdo tu nikoho už 30 let nedrží. EU recyklační systém je daň za přelidněnost kontinentu.NOPARasito píše:..... Zase je to schválené příživnictví jako prase .......
Moudrost nepřichází vždy s věkem, někdy věk přichází sám.
-
- Podobná témata
- Odpovědi
- Zobrazení
- Poslední příspěvek
-
- 5 Odpovědi
- 1084 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od Mex
-
- 14 Odpovědi
- 1473 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od luky
-
- 43 Odpovědi
- 6735 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od diablo007
-
-
Popraskaná fólie solárních panelů
od solarnibaron » » v Vady panelů
Popraskaná fólie solárních panelů
- 7 Odpovědi
- 593 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od bokser01
-
-
- 0 Odpovědi
- 395 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od vk_1