Malá elektrárna pro RD - Poníkovka

[Mokis]

Zdravím všechny, mám smutnou zprávu, tak už i u mě propukla solaritida. Důvodem je samozřejmě dlouhodobé pročítání zdejšího fóra a očekávaná změna fixace ceny elektřiny v červnu 2024 (fixováno v roce 2021 za 2kč/kWh silové elektřiny). Bonusem je však, že mě to moc baví, a vřele všem doporučuju nechat se taky nakazit. Tolik k nudnému úvodu.

Popis domácnosti:

• 4 členové

• roční spotřeba elektrické energie cca 2MWh (po výměně ledničky před 2 lety za větší a novější klesla roční spotřeba o 200kWh)

• zdrojem tepla na vytápění a TUV je plynový kondenzační kotel (ročník 2015) a fototermický systém (umístěn na fasádě, sklon 90°, plocha 12m2) - spotřeba plynu cca 4,5MWh/rok

• dům je postaven jako pasivní

• přípojka elektrické energie 3x25A (3f čerpadlo kanalizace + zatím nevyužitá 3f zásuvka v garáži + příprava na instalaci indukční varné desky místo současné plynové)

Komponenty FVE systém:

• 6x 180Wp panely Ultimatron FSM-180WP (Uoc 24.7V, Isc 9,52A)

• Victron Smartsolar MPPT 100/20

• Victron Multiplus II 48/3000/35-32

• Victron SmartShunt

• Victron Cerbo-S GX

• baterie LiFePO4 16ks 120Ah (6,14 kWh)

• JK BMS 100A

Cena aktuálně vyšla na 89 000Kč.

Instalace:
Zatím nainstalovány 3 ks panelů (3s1p) se sklonem 90° na zábradlí terasy pro testovací účely.
Na jaře budou instalovány všechny panely (3s2p) na fasádu domu, sklon 90°.
Propojení panelů v sérii je kabelem 4mm2, po spojení do paralelu následuje k přepěťové ochraně kabel 6mm2, následně pojistky (aktuálně vložené 20A, 25A připravené). Dále 6mm2 do MPPT 100/20 a 6mm2 do DC svorkovnice (DC jistič 25A). Baterie i měnič jsou připojeny ke svorkovnici kabelem 25mm2 (kdybych si prostudoval manuál k měniči dříve, dal bych 35mm2) a jištěny 125A DC jističem. Vzdálenost těchto kabelů je maximálně do 1m.
Baterie je složena z 16ks 120Ah LiFePO4 článků od mivvyenergy.cz. Jako BMS použita JIKONG BD6A20S10P (100A limit pro nabíjení, 200A krátkodobě pro vybíjení, 0,6A aktivní balancér). Kabely pro balancování článků jsem osadil 3mm oky, vyvrtal dírku do propojek mezi články, použil M3 závitník a M3 šroubky. Tento způsob se mi líbí víc a přijde mi praktičtější než na malý kabel dávat M6 oko.
Jelikož nemám zdroj na 3,65V a nehodlám si ho pořizovat, provedl jsem prvotní nabíjení článků přímo zapojených do 48V baterie, nastavil absorpční napětí na Multiplusu na 56V (3,5V na článek) a nabíjel ze sítě maximálním proudem, což je 32A. Na 3,4V začal pracovat aktivní balancér 0,6A, chudák se s tím celkem pral. Když začali nejvíce nabité články dosahovat 3,65V a BMS odpojovat nabíjení, vypnul jsem nabíječ Multiplusu a využil nabíjení ze Smartsolaru. I když byl listopad, tak venku krásně svítilo sluníčko. Nemám USB kabel k Mutiplusu, takže veškeré nastavování provádím zdlouhavěji přes VRM. Proto jsem závěrečné nabíjení zvolil přes Smartsolar, kde přes Bluetooth aplikaci VictronConnect lze postupně zvyšovat absorpční napětí až na 58,4V pohodlněji.
Po nabití baterie následovalo její úplné vybití (změřená kapacita 123Ah při 0,3C). K tomuto účelu jsem použil topnou spirálu v akumulační nádobě. Jelikož ke konci vybíjení docházelo k cyklování termostatu spirály, připojil jsem na pomoc s vybíjením i pasivní rekuperační jednotku. Ta má sice normální spotřebu jen 10-20W, ale pokud teplota přívodního vzduchu klesne pod 0°C, zapíná se i předehřev se spotřebou 500W, respektive za větších mrazů 2000W. Rekuperace účinně pomohla s 3 hodinovým vybíjením. Následně jsem nechal sluníčko dobít postupně baterii na cca 40%.
1. PŘETOK. Ano, po asi 3 týdnech provozu jsem zjistil. že se mi na elektroměru Zamel Supla MEW-01 ukázal přetok 0,048Wh. Po nějakém pátrání jsem našel, že přetok nezpůsobil střídač, ale právě rekuperace při vybíjení baterie, respektive hned těsně po zpětném přepojení rekuperace na síť. Bylo to totiž na jiné fázi, než je zapojen střídač na AC-in. Možná to bylo jinak, ale časově i fázově mi to odpovídá.

Jako první trvalou zátěž jsem na začátku prosince zapojil v ostrovním režimu garážová vrata se stálou spotřebou jen 10W. Sluníčka moc nebylo, ale postačilo to na osahání systému. Každý den byla spotřeba cca 0,5 kWh. Což krásně koresponduje se spotřebou střídače a zátěže 10+10W x 24h. Prosinec se nám dále mračil, proto jsem zátěž odpojil, střídač vypnul přes VRM a zapnuté zůstalo jen Cerbo a Smartsolar MPPT, aby se baterie i z mála slunka pomalinku dobila. Jak se dostala na 80%, zapnul jsem střídač a 10w zátěž opět připojil. Po dalších 13 dnech se vyskytla první závada. Nemohl jsem se z práce přihlásit na VRM. Po příjezdu domů jsem zjistil, že i když mi VRM ze Smartshunt hlásí SOC ještě 30%, tak BMS baterii odpojila, jelikož jeden z článků byl pod 2,6V. SOC v BMS bylo taky na 0%. Někde se mi ztratilo 1,8kWh energie.
Po pátrání jsem zdá se našel viníka. V Cerbo-S GX jsem neměl zapnuté „Has DC system“. Takže i když v noci Cerbo, Smartshunt a Smartsolar kradli baterce cca 5W, ve VRM o tom nebyla ani zmínka. Když si to člověk spočítá, tak to cca vychází, 5W x cca 18h denně (když v prosinci nesvítí) x 20 dnů (kdy byl vypnutý střídač) = 1,8 kWh.
Zapnul jsem „Has DC system“, ale střídač nechal vypnutý. Najednou začal systém počítat i vlastní spotřebou. Po zapnutí střídače ale někdy ukazuje pro mě nereálná čísla. Vím že DC Power ve VRM je jen dopočítaná hodnota z ostatních, ale když mi ukazuje v noci, že DC Power (komponenty, které v tu dobu zaručeně energii nevyrábí – Cerbo-S GS a Smartsolar) dodává do baterie 20W, tak je to prostě divné. Každopádně SOC ve VRM už odpovídá realitě a je možné ho s klidem použít na nastavení asistentů. Otestováno za dalších 14 dnů, kdy jsem v rámci testu jednoho z asistentů dobil baterii na 100% (proběhla absorbce na 55,2V (3,45V na článek)). Zajímavé, že BMS hlásila jen 85%, ale tam vidím příčinu ve špatné detekci malých proudů, třeba při spotřebě do 5W hlásí 0A. Smartshunt, která byla kalibrována při odpojení všeho, a multimetr UNI-T 210E hlásí 0,1A. Při 10W se začne probouzet a hlásí 0,1. Po zkalibrování na malých proudech se BMSka pak rozchází s měřákem zase na těch větších kolem 40A.

Jelikož byla baterie na 100% a sluníčko teď už v lednu hlášeno na celý týden připojil jsem ke střídači jak garážová vrata (10W), tak prodlužkou i internet, inteligentní elektroinstalaci a čerpadlo fototermického systému (v noci 30W, když běží přes den fototermika tak 120W, ale v tu dobu jede i FVE). Vše krásně fungovalo. Baterie se po čase dostala k 30%, kdy správně zafungoval asistent a přepnul na síť v režimu „Pasthru“.
Chtěl jsem s plnohodnotným zapojením střídače na domovní rozvaděč počkat až na jaro, až budou nainstalované všechny panely. V předpovědi počasí však hlásili na neděli výstrahu před silným větrem s možností výpadků proudu. U nás ve vesnici proud vypadává právě za silných větrů, ideálně ještě spojených s bouřkou a deštěm. Už jsem nechtěl řešit připojování ledničky a televize prodlužkou z garáže, kde je střídač umístěný. Rozhodl jsem se proto v sobotu provést napojení FVE na dům a na všechny zamýšlené spotřebiče.
Z původně plánované 1 hodiny, max 1,5h, které jsem sliboval manželce, že nepůjde elektřina, se to protáhlo na 3,5 hodiny u rozvaděče.

Konečný výsledek:
Z rozvaděče na AC-in Multilupsu vedeny přes 25A jistič (za hlavním proudovým chráničem) 2 vodiče + PE v CYKY 6x5.
Z AC-out1 připojeny zbývající 2 vodiče zpět do rozvaděče (cca 17m) na manuální přepínač sítí. Z něj následuje proudový chránič 25A/30mA a pak přes jednotlivé jističe ke spotřebičům.
Napojeny jsou:
Lednice, mikrovlnka, kávovar, myčka (ta je připojena i na teplou vodu, takže nižší spotřeba el. energie), pračka, zásuvky ve všech pokojích krom jednoho, a kromě vrchní koupeny, světla v celém domě (komplet LED světla), internet, inteligentní elektroinstalace, fototermický systém a již dobře známá garážová vrata.
Není napojeno:
Trouba (až 3300W), rekuperace (kvůli vysoké spotřebě v zimě na předehřev vzduchu), čerpadlo tlakové kanalizace (3f), rychlovarná konvice (2kW), kuchyňský robot (700W) , toustovač (350W).
Je to dáno již zapojenými okruhy a rozmístěním spotřebičů. Uvidíme jak to bude v praxi fungovat.

Chyby:
propojení s domovním rozvaděčem (vzdálenost 17m, instalováno na stěně) zprvu zamýšleno realizovat 2x CYKY 2,5x3 (1x AC-in, 1x AC-out1). Špatně jsem si spočítal protékající proudy. Při maximálním zatížení střídače, což je 5500W, jde o cca 24A. Proto jsem dokoupil CYKY 6x5. Dvě žíly na AC-in, dvě na AC-out1 a jednou zem. Jelikož na připojení domovního rozvaděče k distributorovi použil elektrikář stejný kabel (sice uložený v chráničce v zemi), považuji sílu kabelu za dostatečnou.
Cena chyby: 3600 Kč
Naštěstí původně natažené CYKY 2,5x3 využiju na vytěžovaní do 2kw topné spirály v akumulační nádrži. Druhý kabel poslouží asi jako vedení dálkového vypnutí střídače od elektroměru pro hasiče. Doufám, že pro tyto účely mohu použít již předinstalovaný 2-žílový kabel pro HDO z domovního rozvaděče k elektroměru.

Otázka:
Jakým způsobem realizovat nouzové odpojení střídače pro hasiče u elektroměru?


Postupně přidám fotografie pro lepší představu a nějaké další podrobnosti, jako třeba nastavení asistentů.

Snad jste to někdo dokázal dočíst až sem na konec a třeba Vás to zaujalo, poučilo nebo alespoň pobavilo. Budu rád za vaše reakce.

[rva]

Gratujuji k nákaze, ze které se už nevyléčíte.

[Mokis]

Pokračuji v přípravách na konečné a bezpečné zapojení elektrárny do domovních rozvodů. Koupil jsem 3x proudový chránič charakteristy A, tak jak to uvádí Victron v manuálu. Zvažoval jsem i B, ale ta cena mě celkem odradila.

Zajímalo by mě, jak řešíte proudové chrániče u vysokofrekvenčních měničů? Pokud dáváte B, tak jak si myslím že by mělo být, stoji vás HF měnič víc, jak LF Victron.

Aktuálně panely připojeny stále na testovacím místě, viz. foto. Ale postupně jsem si připravoval vše pro montáž na dřevěnou fasádu a koncem tohoto týdne chci provést montáž. Pod panely přijde Cetrix deska a rámy panelů budou uzeměny CYA H07K-V 16 přímo na zemnící pásek pod domem.

Osazoval jsem na zbývající 3 panely montážní úchyty, abych to pak nemusel dělat na střeše pergoly. Bohužel bylo více větrno. Jeden panel spadnul. Pohledově žádné poškození, ale dával 0V. Nakonec jsem zjistil, že je rozpojená sběrnice na jedné straně panelu a pásek, který vede mínus do přípojné krabičky. Panely jsou totiž 3x36 článkové, tak musí mít tento pásek, takový hrbol přes celou délku panelu na zadní straně. Použil jsem pájku a odstranil plast nad poškozeným propojenim, které jsem následně připájel. Opravené místo dostalo jako ochranu řádnou vrstvu silikonu. Panel zatím funguje dobře.

[Mokis]

Hlásím panely připevněny na fasádu, viz foto. Zabralo to celkem 5 hodin ve 2 lidech. A den před montáží asi další 2 hodiny na připevnění pokladních Cetris desek. Vše jsem dělal ze střechy pergoly, na kterou jsem si dal XPS desky 120x60x10, aby se lépe rozložila moje váha na polykarbonátové krytině.

A jako vtipnou vložku uvádím, že jsem dostal lehký elektrický šok. Když jsem zkracoval kabely a připravoval si je na MC4 konektory, tak jsem mel + i - odizolovaný, dával MC4 dutinku na jeden kabel a nedopatřením se dotkl loktem druhého kabelu. 68V hezky štíplo.

Poučení, které jsem hned ten den použil, nejprve se postarat komplet o jeden kabel a pak až se věnovat druhému.

[dusanmsk]

No, 68 od 48 zas nie je tak daleko, tak by ma zaujimalo ako je to s "48 je uplne v pohode". Uz 2 ludia mi ukazovali, ako chytaju do ruk 48V raily pod napatim, ja som sa neodvazil. Inak ja som kabelaz zapajal naopak - najprv v combinerboxe do odpinacov, potom az konektoroval na streche a az nakoniec osadzal panely. Mam 3s10p a vzdy som si najprv nakonektoroval jednu radu panelov (8 konektorov) a az potom kladol panely a spajal to dohromady. Zo 120V DC mam po amaterskom zvaracom kurze respekt - este na zemi som si pokusne spojil 3 panely a v dielektrickych rukaviciach potom natahoval obluky. Vedla stala zena pripravena s dekou ktoru by hodila na panely keby sa to zvrtlo . Jak si niekto moze do baraku dobrovolne nechat natahat 700, 800, 1000V DC mi hlava nebere ...

[cipis]

Kazdy to ma jinak ... Na 230 jsem si sahl nekolikrat jako mladej, nekdy rana jak prase a nekdy "co to simra". Posledne mi cinska flexo snura poslala fazi na zem, a ja, jak me muze palit kopriva. Kamos si nevypl privod k jisticum a samozrejme si sahl, tak akorat rekl au, ani sebou neskubl. A pak byla jedna lampicka snad na 24V, a pani, ze to kope ...
Ono zalezi, v jake fazi stahu srdce to kopne, jak a cim si sahne, co ma za boty atd.
Nicmene ty hodnoty pro prostory bezpecne, nebezpecne a zvlast nebezpecne byly stanoveny na zaklade nejakeho prumeru.

[skybor]

Jak si niekto moze do baraku dobrovolne nechat natahat 700, 800, 1000V DC mi hlava nebere ...

Tohle taky nepochopím. A já řeším jestli 60 nebo 120 ?

[PavelR]

No, 68 od 48 zas nie je tak daleko, tak by ma zaujimalo ako je to s "48 je uplne v pohode". Uz 2 ludia mi ukazovali, ako chytaju do ruk 48V raily pod napatim, ja som sa neodvazil. Inak ja som kabelaz zapajal naopak - najprv v combinerboxe do odpinacov, potom az konektoroval na streche a az nakoniec osadzal panely. Mam 3s10p a vzdy som si najprv nakonektoroval jednu radu panelov (8 konektorov) a az potom kladol panely a spajal to dohromady. Zo 120V DC mam po amaterskom zvaracom kurze respekt - este na zemi som si pokusne spojil 3 panely a v dielektrickych rukaviciach potom natahoval obluky. Vedla stala zena pripravena s dekou ktoru by hodila na panely keby sa to zvrtlo . Jak si niekto moze do baraku dobrovolne nechat natahat 700, 800, 1000V DC mi hlava nebere ...

bězně konektruju 600V a víc stringy pod napětím bez rukavic.... jen si to musíš odpjist od střídače aby to fakt bylo ve vzduchu. Jendou jsem si chytl těch 600v za provozu a ty kleště letěly daleko pokud je druhý konec ve vzduchu tak na dotyk nic. Čímž nenabádám k takovýmto věcem !!!!

V dnešní době kdy se beztak nad 400V DC musí dávat odpojovače skrze hasiče nevidím v 1000V stringu jakýkoliv problém. Klepnu po stopce a DC napětí zmizí.
Mnohem větší respekt mám když občas chodíme po rozvodnách a staré NN kobkové rozvodny kde je vše IP0 zádný kryty nic. Nesmíš víc mávnout rukou, nedejbože zakopnout, ještě hůř když na tom děláš pod napětím a spadl by ti kovový nástroj ... desítky kA zkratovýho výkonu.

[betmen]

No, 68 od 48 zas nie je tak daleko, tak by ma zaujimalo ako je to s "48 je uplne v pohode".

mal som tu cest, ze sa mi mojou nepozornostou vybili kondiky Sitonu na DC strane s 240V cez ruku.
ked ma vlastne vcely dostipali, tak to tak nepalilo...
takze 48V, alebo 68V je v tomto porovnani uplne v pohode...

[sisdale]

Jak si niekto moze do baraku dobrovolne nechat natahat 700, 800, 1000V DC mi hlava nebere ...

Tohle taky nepochopím. A já řeším jestli 60 nebo 120 ?

No a pak si koupis EV s vysokým napětím a zaparkujes si ho v domovni garazi. No ono kdyz chces s vykonem nahoru, tak se ti prestanou libit proudy a ztraty na nizkych napetich. Mit 50kWp na 60V nebo 120V uplne nechces.

[skybor]

Jo, jasný. Však taky řeším 5kWp a ne 50. Až já budu řešit 50kWp, tak to tady už nebudu Ale jak se říka: "Nikdy neřikej nikdy"

[Mokis]

Přidávám slíbené assistenty a sumář výroby a spotřeby za duben.

• 1 Standartní použití general flag pro ignorování AC-in

• 2,3 Ovládání general flag přes Aux1 napojený na relé 1 (NO) Cerbo-S GX, které je nastaveno na spouštění generátoru. Aktuálně mám nastavené SOC 30% pro připojení AC-in a 80% pro jeho odpojení. Až bude více panelů, hodnoty určitě upravím. Dále používám i nastavení Quiet hours, ale nastavené od 12:00 do 12:00, takže celý den. díky tomu mám nastavené 2 sady podmínek, které mohu celkem rychle přepínat, využito pro zimní režim 50-80% a letní režim 30-80%.

• 4 Ovládání nabíječky Multiplusu. Norláně je nastavená na 0A, takže je vypnutá a po připojení AC-in nenabíjí baterii. Pokud bych ale přeci jen dobít ze sítě potřeboval, tak dík propojení Aux2 a relé 2 (NO) Cerbo-S GX mohu jeho sepnutím ve VRM nabíječku zapnout. Pokud se ale v té době AC-in ignoruje, není problém ve VRM zapnout manuálně i relé 1.

• 5 Zapnutí vytěžování na ohřev vody, na AC-out2 připojena 1,7kW spirála v horní části 1000l akumulační nádoby řízená vlastním termostatem asi na 80°C. Nějak jsem se nedokázal domluvit s řízením přes SOC, takže nastavena podmínka napětí baterie na 55.1V po dobu 10 minut. Pro eliminaci ztráty napětí na kabelech od baterie ke střídači zapnuto DVCC a to jen Shared voltage sence. Jelikož mám nastavené na MPPT max napětí 55.2V (3,45) znamená to, že vytěžování se zapne až bude baterie ve fázi absorpce. Díky podmínkám ve Smartshunt se během této doby resetuje i SOC na 100%. 10 minut jsem nastavil abych baterii dopřál alespoň trochu absorpce, ale zároveň abych zbytečně nenechával energii na střeše z důvodu nízkých nabíjecích proudů v této fázi.

• 6, 7 Vypnutí vytěžování na ohřev vody. Kromě podmínek aktuálně vysoké spotřeby domu, nebo vyčerpání baterie na 90% ( 10% = 0,6kWh, takže spirála je zapnutá minimálně 18 minut), je možnost vypnout manuálně vytěžování ve VRM sepnutím relé 2. Poslední podmínka je použita pokud mám manuálně zapnuté připojení AC-in (relé 1 zapnuto) a zapomenu ho odpojit, aby se nespustilo vytěžování, protože jinak by všechna energie šla ze sítě a ne z baterie nebo panelů.

Každému zkušenému solárníkovi po prostudování mojí spotřeby a výroby je jasné, co bude následovat v životě mojí malé elektrárny. Další panely budou umístěny na střechu pergoly, ze které se prováděla montáž stávajících panelů na fasádu domu. Sklon je 5% orientace stále na jih, bohužel v ranních letních hodinách bude zastíněna vlastním domem.

Aktuálně mám již doma Smartsolar MPPT 150/45 za krásnou cenu v akci od českého prodejce 5069 CZK. Plán je připojit 4ks 550-650Wp panelů v zapojení 2s2p. Čím větší tím lepší. Rozhodně ne BIfaciální. Montáž tentokrát bude relativně standartní na solární profily. Pokud by měl panel délku 230 cm, a montáž provedena podle pokynů výrobce, získal bych i 45 cm přesah přes okraj střechy pergoly a tím i lepší zastínění v době léta. Navíc méně panelů znamená méně montážního materiálu. I tak bych dal 3ks solárních profilů s rozestupem 70 cm, stejně jako mám střešní latě na pergole. K prostřednímu profilu by se alespoň mohli připevnit kabely a případně i nehořlavé boxy na solární konektory, které prý bývají nejčastějším zdrojem požárů.

Budu rád za Vaše názory a doporučení k rozšíření.

[Mokis]

Na základě mojí nedostatečné výroby se mi podařilo doladit nastavení Smartshunt.

Dne 8.5. se dostala baterie na 100%. Přiznám se, vůbec jsem to nečekal. Normálně se dostane na 80%, pak se měnič přepne z Passthru na Inverting a jelikož mojich 1080Wp na fasádě v současné době dává max cca 320W a spotreba je 200W, už se baterie nemá šanci dobít. Ze záznamu ve VRM jsem viděl, že SOC skočilo ze 79,5% na 100%, což je správně, byly splněny všechny podmínky nastavené ve Smartshunt.

Naposledy se provedl reset na 100% před 33 dny a to 6.4. Za tu dobu šlo do baterie 42,3 kWh. Rozdíl skoku SOC je 20,5%, při kapacitě baterie 6,144kWh to dělá chybu 1.26kWh. Což je 3% z celkem dodané energie do baterie.

Nasledovalo tak upravení parametrů ve Smartshunt. Zvýšil jsem Charge efficiency factor z 95% na 97%. Po úvaze, kde všude jsem u výpočtů zaokrouhloval, tak jsem zvýšení provedl jen o 2% místo o 3%.

Jak se říká, vše zlé je pro něco dobré. Díky málo panelům si alespoň doladím sestavu.

[Mokis]

Provedeno rozšíření elektrárny o 6ks fve panelů 380Wp Jinko JKM380M-6RL3-B. Jak už jsem částečně naznačil v předchozím z příspěvků, jsou umístěné na zastřešení terasy se sklonem 5° na jih. První řada panelů má přesah přes okraj střechy 60cm, takže dochází k zastínění posezení na terase. Nevěřím, že by H profily unesly takový přesah se sněhem, proto vložím do každého z profilů 2x hliníkovou pásovinu 1500x35x5mm. Na každé straně profilu je volný prostor 37,5x8,5mm, takže se pásovina bude lépe vkládat a 2,5mm prohyb na 1,5m je myslím v toleranci.

Nové panely jsou zapojeny jako 3s2p. Na přepěťovou ochranu jsou připojeny 6mm2 solárním kabelem, dále na pojistkový odpojovač 25A. K Smartsolar MPPT 150/45 jsem natáhnul 16mm2, neměl jsem dost solárního kabelu, tak jsem přeznačil žlutozelený 16mm2. Ano, vím že se nesmí přeznačovat, já to udělal červenou, respektive černou smršťovací bužírkou po celé délce kabelu, takže si myslím, že je to dostatečně přípustné. Od MPPT vede 16mm2 do 50A DC jističe (dle manuálu výrobce), a jelikož zase nebylo dostatek potřebného materiálu, v tomto případě kabelových ok 8-16, použil jsem od jističe na DC svorkovnici 25mm2 kabel.

Výkon navíc byl vidět okamžitě. Až zveřejním sumář výroby za květen, hned poznáte kdy došlo k zapojení. Teď jako každý řeším opačný problém, kde elektřinu využít. Pro zopakování, mám 1000l akumulační nádrž. Od montáže je v nádrži 2000W topné těleso, bohužel v horní části, takže po prvotním využití cca 2kWh sepnul termostat a dál docházelo k cyklování po cca 10 minutách. Využil jsem tedy další montážní otvor v nádrži pro druhé topné těleso, které leželo 8 let nevyužité od stavby domu. Otvor je přesně uprostřed nádrže, proto bylo potřeba vypustit 550 litrů vody o teplotě 50°C (taková škoda, ale většina tepla byla z fototermického systému). Po pár obtížích se způsobem vypouštění, teflonovou páskou a mnou poškozeným odvzdušňovacím ventilem (do Hornbachu pro nový jsem vyjížděl 30 minut před zavíračkou, zaplaceno 8 minut před koncem) se montáž i následné napouštění podařilo. Zatím nikde nic neteče. Teď již zvládnu uložit během dne do vody cca 8kWh, pak se voda v nádrži dostane na 62°C a tase začne cyklování. To ale již budu schopný vyřešit na pojením Victronu na Loxone, kde sleduji i teplotu v nádrži.

PS: Fotky doplním, stejně jako úspěšné propojení Victronu a Loxone přes UDP zprávy.

[Mokis]

Na obrázku je květnové vyhodnocení výroby a spotřeby. Už se těším na červen. Mám teď skoro každý den cca 10kWh výrobu/spotřebu, takže za 30 dnů v měsíci to bude kolem 300kWh, což je dvojnásobek dosavadní spotřeby. Většina momentálně končí v ohřevu vody. A jak se cca co 40 minut spouští 2kW topné těleso přes můj 2,4kW střídač, dochází k ohřívání prostoru kde jsou střídač, MPPT regulátory i baterie umístěny. Umístil jsem teplotní senzor od Multiplusu do horní části uvedeného prostoru. Maximální zaznamenaná teplota byla 48°C a to při venkovní teplotě cca 26°C. V místě instalace je větrací otvor ve spodní části, který přivádí čerství vzduch do celé technické místnosti a garáže, na protější stěně je zase odtahový otvor (tak jak to chtěl stavební úřad). Pasivní cirkulace vzduchu ale pro provoz střídače moc nefungovala, proto jsem na vstupní větrací otvor přidal klasický 12V 120mm větrák z PC. Ale kde vzít u 48V systému 12V? Vzpomněl jsem si na malý 6W 12V panel co jsem používal na testování kam umístit panely. Umístil tedy 6W panel na střechu pergoly a připojil přes Primary programmable relay MUltiplusu ke zmíněnému ventilátoru. Chtěl jsem nastavit asistenta na spouštění podle teploty, ale nikde jsem tuto možnost nenašel. Asistenti zřejmě používají Temperature sense jen jako další Aux vstup (u nastavení jsou jen možnosti Open/Close). Tak jsem zvolil spínání relé(mého externího ventilátoru) vždy, když se spustí vnitřní ventilátor. Jsem zvědavý na zítřejší maximální teplotu instalace. Teď mě napadlo, že externí ventilátor řešil tak 2 roky zpět i Andy na Youtube. Podívám se, jak to řešil on.

Další příspěvek bude o propojení Node-RED s Loxone a předělání asistentů.

PS: Přidám soutěžní otázku. Podle dat z obrázku, který den jsem zapojil nové panely?

[Mokis]

Konečně trocha času na fotky nainstalovaných panelů a výztuhy profilů na přesahu střechy. Z horní strany na začátku a na konci výztuhy jsem přidal 3 plátky hliníkového plechu a zajistil hliníkovou lepící páskou, tak aby výška zcela vyplnila vnitřní prostor H profilu. Podařilo se mi zvednout konec profilu cca o 4 mm, o které se prohnul po instalaci.

[Mokis]

Obousměrné propojení Loxone a Victron přes Node-RED za pomoci UDP. Samozřejmostí je nutnost mít nainstalovaný na Cerbo-GX nebo RPi Venus OS Large a povolený Node-RED. Pak jsem si vytvořil jednoduchý Flow v Node-RED na vyčítání dat z připojených zařízení Victron.

Každá z vyčítaných hodnot je posílána do jednoduchého Dashboard v Node-RED(potřeba si stáhnout příslušnou paletu).

A také posílána otevřeně do celé domácí sítě pomocí UDP-out prvku v sekci Network. Stačí nastavit IP adresu příjemce(Loxone) a nějaký port, pozor, některé porty jsou již obsazené, např 1900.

Node-RED - udp node.PNG (21.23 KiB) Zobrazeno 936 x

Je pro mě jednoduší udělat ovládání vytěžování přebytků do teplé vody přes Loxone, lépe se mi nastavují podmínky. A mám také přístupné další relé krom 2 v Cerbo-GX. Zde skoro aktuální podoba mojí stránky v Loxone. Chybí ještě doplněný jednoduchý měřič energie, který počítá jak dlouho je topná spirála zapnutá a ze známého příkonu počítá dodanou energii a to v přehledném grafickém výstupu se statistikami.

V Loxone se pro příjem UDP použijě Virtuální vstup. Stačí nastavit pouze port, na kterém se má poslouchat.

loxone udp in.PNG (60.34 KiB) Zobrazeno 936 x

Nemám přístupné Loxone mimo domácí síť, proto pro vzdálené zobrazení dat používám posílání dat zpět do Node-RED. Použit je Virtuální výstup. Zde je nutné zadat adresu příjemce a port (pro každý údaj musí být zvlášť port) a to ve znění /dev/udp/ip adresa Venus OS/port. Nezapomenout taky nastavit interval posílání.

V Node-RED pak pro příjem prvek UDP-in v sekci Network. Nastavit port, na kterém se má poslouchat, a změnit výstup z Buffer na String. A samozřejmě poslat na dashboard Node-RED.

Node-RED - udp in node.PNG (17.5 KiB) Zobrazeno 936 x

Je to takový jednoduchý návod. Případné dotazy na podrobnosti rád zodpovím.

A stále je co vylepšovat. Řeším teď přehřívaní měniče při vytěžovaní, ono jet 2,1 kW třeba hodinu v kuse techniku pěkně unaví (ano vím, měl jsem počkat a koupit si dnes multiplus 5000VA za listopadovou cenu 3000VA modelu.) Takže si posílám stav teplotního alarmu(varovní) do Loxone a používám to jako další podmínku k vypnutí topné spirály. Další v plánu bude režim dovolená, aby se akumulační nádrž zbytečně nenahřívala, když nikdo není doma a nepotřebuje TUV. A jelikož ovládám z Loxone i plynový kotel, budu moci funkci dovolené použít i v zimním období.

PS.: Došlo také k přenastavení asistentů v multiplusu. Spínání AC-out2 je ovládáno přes Aux2. Obětoval jsem možnost si vzdáleně zapnout nabíječ a celkově jsem ho zakázal. Jako pojistku jsem ponechal pro vypínání AC-out2 podmínku zatížení střídače víc jak 2500W a SOC pod 75%, kdyby náhodou Loxone selhalo.

[Migel]

Mas to premyslene
Na niecom podobnom teraz pracujem ale len cisto v nodered, ono je sranda kolko tam je tych paliet na stiahnutie a co sa stym da vsetko spravit..mas pravdu vdzy je co vylepsovat a ked nie tak aspom sa clovek uci stale novym veciam.

"Jako pojistku jsem ponechal pro vypínání AC-out2 podmínku zatížení střídače víc jak 2500W a SOC pod 75%, kdyby náhodou Loxone selhalo."

Mas pravdu,som za taketo tiez,je lepsie to istit viac krat "keby" nahodou!..

[Mokis]

Přidal jsem, zatím úspěšně, ovládání DVCC - Charge current limit (CCL) podle SOC, teploty vody v akumulační nádobě a předpovědi solárních zisků. Vše naprogramováno v Node-RED, úspěšně začínám okrajově chápat některé funkce . Flow je v příloze.

Pro mě byla důležitá věc naučit se v Node-RED používat globální proměnné. Lze tak do funkce zavést více podmínek. Pro uložení do paměti se používá buď přímo ve zdrojové funkci global.set("jméno_proměnné",hodnota), nebo z Vámi požadovaného výstupu navazující Change node, kde se nastaví SET, vybere global. místo msg. a zapíše jméno proměnné a jako hodnota se nastaví msg.payload. Pro získání proměnné z paměti stačí pak napsat na začátku funkce var jméno_proměnné = global.get("jméno_proměnné"). Krásně popsaná problematika zde.

Limity nastavuji na 24A(0,2C), 12A(0,1C) a 6A(0,05C). Díky tomu se mi už nestává, aby se baterie "rychle" nabila už v 10h a pak se sluníčko flákalo. Teď má normální pracovní dobu jako já, pěkně v práci až do 15:00 .

Co program umí:

• Pokud je teplota vody v AN méně než 57°C tak nabíjej baterii 24A.
  (nahřáto z předchozího dne fototermickými panely)

• Pokud je předpověď solárních zisků do 11h(12h letního času) větší než zbytek dne, tak taky nastav 24A.
  (prostě situace, kdy ráno svítí slunce a odpoledne je zataženo)

• Nesplnění ani jedné z podmínek, tak podle SOC a zbývajícího času do 15:30 (do kdy chci mít 100% SOC) nastav CCL na 6, 12 nebo 24A.

Pro předpověď solárních zisků používám api.forecast.solar a http dotaz.

PS.: Pro zajímavost je v programu i získání předpovědi z VRM, ta bohužel bere v potaz i historií systému, která je ovlivněna i nevýrobou panelů kvůli nabité baterce.

Výsledek:
Stejné slunečné dny, počáteční SOC cca. 70%.

[Mokis]

Další program v Node-RED, tentokrát na odečet teploty Smartsolaru připojeného přes VE.Direct. Výsledek mě tedy vůbec netěší, budu realizovat dodatečné chlazení.

Vyčítá se dotazem přes Dbus pomocí Exec nodu přímo z registru Smartsolaru. Adresy VE.Direct portů na Cerbo-S GX jsou ttyS5, ttyS6 a ttyS7. Použil jsem část kódu z Victron fóra, kde ale vyčítají hodnoty přes VE.CAN.

PS.: Pro pobavení. Celou dobu jsem si hrál s Exex nodem, zadával so něj všelijaké příkazy a stále mi nechodila zpět odpověď do Debug. Už jsem z toho byl celkem nešťastný. Pak jsem si všiml, že jsme měl od jisté chvíle tento Debug node deaktivovaný. Poté už stačilo zadat do Exec jednoduchý příkaz "dbus -y" a přišel seznam všech připojených zařízení.

Teplota MPPT.PNG (10.54 KiB) Zobrazeno 448 x