Termochemická uskladněná energie - Honigmann process

[gupa]

Tuším že tu byl náznak v nějakém příspěvku okolo využití tepla uvolňovaného při reakci vody a hydroxidu. Vedle chemických článků co v sobě nesou elektrickou energii přímo, je tu starší technologie zvaná Honigmann procces pro využití tepla při chemické reakci pro přeměnu na páru, která se posléze může přeměnit na jiný druh energie.

Co např. mám vzpomínku co na tomto principu funguje, ve výbavě americké armády jsou prý ohřevné pytlíky jídla pro vojsko.

Jak přesně využít tuto technologii v ostrovním režimu v domácích podmínkách? Asi takový můj obraz. Samozřejmě, že je nutné docílit výroby hydroxidu z levné a dotupné soli za použití fotovoltaiky především ze slunce. Je potřeba použít diafragmu pro oddělení hydroxidu a chlóru při elektrolýze solanky, nebo jiný dražší a větší postup. Potom je nutné mít technologii přípravy před uskladněním a na uskladnění hydroxidu. Netuším co s uvolněným a odděleným chlórem. Posléze mít zařízení pro vývin a využití tepla jako parní kotel, atp., z kterého se může měnit energie chemická na energii jinou.


http://ijlct.oxfordjournals.org/content ... /i55.short

Int. J. Low-Carbon Tech.-2013-Jahnke-i55-61.pdf

(213.8 KiB) Staženo 204 x

http://chestofbooks.com/crafts/scientif ... ngine.html


Existují nějaké výpočty a postupy ve využitelnosti tepla z hydroxidu v ostrovních podmínkách, ale to bych dal jako zajímavou otázku pro ostatní do tohoto tématu.

PS. Nevím jestli je to shoda v terminologii, ale Honigmann proces je i jakýsi způsob hloubení otvorů do země. Takže jeto potřeba při vyhledávání upřesnit a třídit.

[tomas]

Hydroxid a chlór dost agresivní a nebezpečné co takhle nehašené vápno? V zimě ho hasit tím uvolní teplo a v létě ho pomocí přebytečné sluneční energie zase vypálit na nehašené. A tak pořád dokola.

[xxtt]

Uhličitan konverze potrebuje asi 900C, na regeneraci CaO.
Energeticky nic moc, vyšlo mi kolem 10m3 materiálu a technologická linka. Drevo je vetšinou v tomhle lepší.

Existuje také cyklus CaO -> Ca(OH)2, tedy jenom po hydroxid, hydrát, na jehož regeneraci stačí 550C.
Ale ješte o cosi horčí, než predešlé.

Podobne jsou jiné oxidy/hydroxidy. Je to dost specifická vec, a výtežnosti kolem 0.1-0.2 kWh/kg

[ome]

A cim su plnene sacky (komercne dostupne) na odrievanie ruk. Opetovne pouzitelne po regeneracii v prevarenej vode?

[gupa]

To je také zajímavé, podle jednoho patentu, jde o směs octanu sodného s celulózou.

Výroba octanu je dle wikipedie jednoduchá.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Octan_sodn%C3%BD

[mixman]

A cim su plnene sacky (komercne dostupne) na odrievanie ruk. Opetovne pouzitelne po regeneracii v prevarenej vode?

Minule som sa nad tym zamyslal a je to octan sodny, ktory nieje ani velmi drahy na testovanie a napadlo ma premienat prebytocne teplo na rozpustenie tejto latky (cca 58 st.C) a v pripade potreby ho kedykolvek vyuzit, no urcite to nebude az take jednoduche , ucinnost som este nepocital.

pri browsovani som narazil na toto http://pop.latherm.de/index.php?id=73&L=1

[kodl69]

tak koukám na ten kontejner - pokud bych tím měl doma topit, tak potřebuju těch kontejnerů 5-7, podle zimy (10-14MWh)
a ztráty udělají to, že na jaře budou i nepoužitý kontejnery prázdný - 0,5 procenta za den, za 200 dní je 0. Takže asi zase nic. Ale ono tomá fungovat jinak, má to využít odpadní teplo z průmyslu a pak ti to dovezou k domu, to asi nebude ve výsledku nic levnýho, možná dražší než topení propanem...
Kdysi jsem počítal uložení energie do vody, a vyšlo mi obludné zařízení s 250m3 vody, a po započtení ztrát by byla v prosince stejně studená. Nejjednodušší akumulace enetgie je do dřeva. I když započítám opotřebení pily a štípačky, kamen, a ž etřeba někdy spravím střechu na kůlně, tak jsou to nejmenší náklady. Navíc se při práci se dřevem spálí nějaký lidský sádlo.

[jozko82]

Akumulacia s octanom sodnym je pekne rozobrana tu:http://oze.tzb-info.cz/akumulace-tepla/ ... i-ztratami

[xxtt]

Akumulacia s octanom sodnym je pekne rozobrana tu:http://oze.tzb-info.cz/akumulace-tepla/ ... i-ztratami

Stotožnil bych se s recenzentem pod článkem. Stručne rečeno, rečičky o podchlazení jsou oblbovák, a smysl má pouze akumulace do fázového zmeny. Tedy 0.1kWh/kg. Spíše se ješte muže stát, že kvuli podchlazení nemusí vždy fungovat ani toto.

[kyocera]

Gupa se zamýšlí nad využitím termochemické reakce v domácích podmínkách ostrovní fotovoltaiky.
FV má účinnost kolem 15%. Mnohem účinnější je fototermika kolem 85%. Např. ve Slatinanech je postavený
sluneční dům, který dlouhodobě akumuluje teplo ze slunce pomocí fototermiky v nádrži s vodou 1100m3.
Taková nádrž není levná a v dnešní době se realizují studie na zemní akumulátory tepla, kdy dochází
k ohřevu obyčejného mat. přímo pod domem za pomocí účinnější fototermiky. Můj příspěvek se netýká chemických procesů při termochemickém uskladnění tepelné energie z FV , ale jen jsem upozornil na účinnější a jednodušší způsoby ukládání tepla při fototermice.

[tomas]

kyocera
jj solární teplárna v Dánsku:
http://oenergetice.cz/technologie/teplo ... ni-teplem/

"SPECIFIC ve spolupráci s University of Nottingham a British Iron and Steel Federation (BISF) vytvořilo levný vermikulitový materiál, typ hygroskopické soli, která přijímá nebo uvolňuje vodu, tedy materiál vhodný pro vytvoření systému sezónní akumulace tepla.
„Sůl se v létě vysuší a následně, když je vystavena chladnému vlhkému vzduchu v zimě, vlhkost se nasaje do soli a při tomto procesu se uvolňuje horký vzduch,“ vysvětluje Worsley."
http://oenergetice.cz/technologie/elekt ... h-systemu/

[tomas]

A nebo spalovat kovy. Třeba takový práškový hliník prý hoří celkem dobře, vypadne z toho oxid hliníku a v létě na přebytcích zase přepálit na čistý hliník: http://oenergetice.cz/technologie/elekt ... doucnosti/

abrams již má část tohoto palivového cyklu zvládnutou:
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=6&t=498

[xxtt]

A nebo spalovat kovy. Třeba takový práškový hliník prý hoří celkem dobře, vypadne z toho oxid hliníku a v létě na přebytcích zase přepálit na čistý hliník: http://oenergetice.cz/technologie/elekt ... doucnosti/

abrams již má část tohoto palivového cyklu zvládnutou:
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=6&t=498

O tom se píše v ruské knize, vysoce odborné monografii z roku 1980, "energoakumuliruščie veščestva" od "Varšavskij" na strane napr.207 a aplikaci v autu VAZ2101 (auto jezdící na hliník, jinak šli pres reakci hliníka s vodou na vodík, co je jednodušší, než motor s neprímým spalováním).

Jinak je to termodynamická ptákovina pálit tak ušlechtilé palivo jako hliník v motoru. Pres palivový článek je účinnost více jak 2x vyšší. Zvykejme si, že nás budou krmit ptákovinami, a svádet na veci, o kterých už ví, že jsou nezajímavé.

...k tem solím co vážou vlhkost a uvolňují pritom teplo je dost velká hromada, ale všechny jsou málo vydatné a relativne drahé.