Možné řešení pro LIFE, bez pasiv.bal. aktiv pumpy jinak ?

[kyocera]

Zdravím
Přečerpávací pumpy jinak- možné řešení bez pasivních balacerů a bez
centrální klasické nabiječky.

Předkládám k úvaze a do diskuze řešení pro LIFE bez pasivních balancem a bez
Klasické nabiječky. Popsané řešení bych použil spíše v systému LIFE 12V
tedy 4 až 5 článků nebo li-ion 24V kde je max 7 článků v serii. Naopak pro 16 článků
48V už bych takové řešení nedoporučil. Pro názornost jsem připojil fotku spínaného zdroje
S nastavitelným výstupním regulovaným napětím 2,9V až 3,6V.Výstupní proud 20A.
Vstupní katalogové napětí tohoto zdroje je od AC 85V až po AC 230V a
DC je od 120V až po DC 330V.
Jak správně jednou kodl 69 napsal, takové spínané zdroje pracuje i s nižším vstupním
Napájecím napětím. Pak se nabízí možné další využití.
Aby FV systém měl výtěžnost, kombinuje se s ohřevem vody. V ohřevu vody se používá
Seriově zapojené panely. Potom vstupy těchto zdrojů se zapojí paralelně a připojí
Na FV panely, kde modul pro ohřev vody už nastavuje vhodné MPPT.
Každý článek LIFE , tedy 4 až 5ks má potom samostatný napájecí zdroj, který pracuje
Jako přesná nabíječka a pokud si nastavíte výstupní napětí např. 3,45V nedojde
Nikdy k přebití LIFE článku. Bez pasivního balanceru je LIFE dobře ohlídaný.
Protože by bylo použito 4 nebo 5 těchto spínaných zdrojů, tyto zdroje mají 100% galvanicky
Oddělený vstup a výstup , je zajištěno regulérní samostatné nabijení
Každého šlánku LIFE zapojeného v serii.
U LIFE se potom hlídá spodní hladina napětí na podbití. / low U -sběrnicí přes optočlánek /
Pokud je řeč o 7ks pro li-ion, vybere se zdroj s odpovídajícím vyšším rozsahem regulovaného
výstupního napětí. A opět se přesně nastaví požadované výstupní napětí pro li-ion.
Cena zdroje na obrázku, který poskytuje max 20A je jen 400Kč. Zdá se mně tedy ekonomické
Že by mohlo takové řešení nahradit v malém systému klasické solární nabiječky a
zároveň se ušetří
Další výdaj na pasivní balancery. Další využití těchto levných spínacích zdrojů
Jako jednotlivé izolované přesné nabiječky pro LIFE či li-ion
by mohlo být pro amorfní panely, kdy napětí 1ks panelu ž se blíží ke 100V DC.
Další použití mně napadá i zařazení do nějakého stávajícího systému se solárním
regulátorem a pasivními balancery, kde by mohly tyto malé spínané zdroje vystupovat
jako aktivní přečerpávací pumpy. Napájení by v tomto případě bylo napojené na
výstup měničem AC 220V.
Nebo napájení i DC 48V v systému aku. Pokud vybraný zdroj zvládne mimokatalogové
nižší vstupní napájení jak DC 120V.
Osobně mám v plánu 2 takové malé zdroje doplnit do systému jako aktivní přečerpávací
Pumpy mého známého, kde má 2 články LIFE slabší i když byly LIFE nové a z jedné
výrobní šarže a musí stále hlídat a extra dobijet 2ks LIFE.
Současné aktivní balancery - přečerpávací pumpy
z číny zrovna levné nejsou a pracují s proudy jen stovky mA.
Zde je možnost volby spínaného zdroje a proudu nižšího nebo
proudu vyššího a je možnost opět podle kapacity aku vybrat cíleně přesný zdroj
s proudem jaký požadujete.
Zda jen malé proudy nebo i vyšší jako např. 30A. Tyto malé spínané
zdroje mají v sobě několik ochran i ochrana nadproudu. Tavná automobilová pojistka
mezi výstupem přesného spínaného zdroje zdroje a článkem LIFE se předpokládá.
Netvrdím, že vždy takové řešení je za každých okolností 100% správné, někdy se
Můžete ochudit i o výnos 30% navíc v důsledku absence MPPT, ale jsou
Řešení, kdy se něco může usnadnit, zlevnit, zjednodušit. Můj příspěvek
Je tedy k úvaze o možnosti někdy takový spínaný zdroj využít. Je levný
Dá se vybrat v různých variantách. Malé spínací zdroje Nemají aktivní PFC.
Tedy korekci účiníku , což by mohla být komplikace v případě DC napájení.
Při trvalém napájení DC napětím se dá zvýšit účinnost zdroje, třeba odstraněním
Vstupního můstku – usměrňovače.
Naopak použití v systému pro 48V a mít 16ks těchto malých zdrojů se mně zdá,že
Už je za hranou ekonomické zdůvodnitelnosti. Můžete sami v diskuzi se
Vyjadřit, kde by mohlo toto řešení být dobře využitelné.
Atˇuž z technických důvodů či ekonomických. Můj příspěvek je podnět k využívání
I jiných řešení. Bez klasického pasiv. balanceru , nebo bez klasické centrální nabiječky nebo
aktivní přečerpávací pumpa jinak.

[JonasPP]

Ako napad celkom fajn,len zimna prevacka,kedy aj mesiac sa držim dade uprostred kapacity baterie a panele ledva volačo daju je žial nerealne a netušim ako sa budu tie zdroje spravať,ak do nich potečie nedostatočny prud kedy ich bude cyklovať.Popripade nepresnosť spustenia zdroja,trebars jeden z 4ks sa zopne dajme tomu pri 70v a ostatne pri 72v .To bude znamenať,že ten jeden zdroj už bude dodavať naboj do članku pomerne dlho a ostatne budu nabite omnoho menej,čo ohrozuje spodnu hranicu napätia na ostatnych člankoch pri odoberani naboja z celeho uložiska.
Podla mňa je to dobre riešenie,ale ako nahrada regulatora nabijania a balancera to ma dosť much.

Odoslané z IRON_2 pomocou Tapatalku

[abrams]

Zdravím ,

něco podobnýho sem použil u minulý BMS , sic menší , 2A AC/DC měniče + 4A vybíjecí rezistory řízený modelářskejma cell checkrama - ňák to fungovalo ale žádná sláva .
Momentálně uvažuji nad použitím 4A Ac/DC měničů napájených 52V na každý článek řízený štelovatelným pasivním balancerem . Použít 20A zdorj je velice zajímavá myšlenka . Balancování 20A je už pořádný balancování . Pořešit řízení kdy co kterej má dělat a bude .

Elektronům zdar

[kodl69]

Ty zdroje by se musely doplnit "zpětnou regulací" což už jsem zde popisoval pro použití klasickýho adaptéru s amorfním panelem. Tahle věc hlídá vstupní napětí zdroje, a pokud je menší než nastavený, tak přes zpětnou vazbu sníží výstupní napětí a tím i proud.
Já bych byl za podstatně větší úpravu zdroje (nebo více "spolupracujících") - udělal bych na trafu tolik sekundárních vinutí jako je článků, ke každýmu spínací mosfet řízenej třeba tl431 nebo jiným balancerem a zdroj regulovat jenom na maximální proud primáru, aby neshořel, a na "nějaký" napětí na jednom ze sekundárů. (a nebo ze všech, optočlenama?) - potom by to fungovalo tak, že by se zdroje nepřetahovaly, do článků s nižším napětím by tekl větší proud a při určeným napětí by se danej sekundár odpojil tím mosfetem (řízeným tl431, nebo jiným řízením, třeba s procesorem). Pak už jenom zbývá dodělat řízení primáru na "skutečný" MPPT a ne jenom podle napětí jako mám odzkoušený já. Ale to už je v podstatě o tom, že by z toho zdroje moc nezbylo a muselo celý předělat. Pak už by nebyl problém udělat třeba vstupní napětí od 30 do 150V. 3.5V zdroje musí mít pro dosažení rozumné účinnosti aktivní usměrňovače s mosfety, jinak půjde celková účinnost do kytek.

[kodl69]

trochu off topic, mám tady neurčité množství destiček izolovanejch DC DC 48/5V, max 1A, na nějaký menší aktivní balacování by to mohlo být dobrý..

[kyocera]

Zdravím,
pro Jonas PP. Pokud je zapojených např. 8panelů pro hřev vody jak jsem popsal, napájecí napětí
se dlouhodobě pohybuje např. kolem 240V. Jen třeba méně jak 2% času - východ slunce, západ slunce
bude na zdrojích 70V. Proto jev jak jste popsal nehrozí.
Pro Abrams. Když se podíváte na TME , je velký výběr spínacích zdrojů pro různé proudy. Stačí se dívat
na parametry a cenu a dá se vybrat vhodný spínací zdroj .
Pro kodl 69. Smyslem návrhu je použít levné řešení hotové bez úprav. Tento zdroj už v sobe zpětnou vazbu už má.
Když nastavíte 3,45V drží 3,45V. Jakmile se napětí aku přiblíží 3,45V rozdíl potencionálu se zmenšuje
a proud do aku se snižuje. jakmile dosáhne napětí aku 3,45V, proud přestává do aku téci.
Ve skutečnosti vždy je nějaké vybijení vlivem spotřebiče, takže vždy někam něco teče, ale LIFE článek
se nepřebije. Učinnost tohoto zdroje za 400Kč s 20A je velmi slušná 85%. A jak píši. Učastníci fora mají rádi jednoduchá
levná řešení bez složitých úprav. A jak by se to chovalo v té čí oné aplikaci, je nutné nakonec i vyzkoušet. Já mohu potom později napsat, jak se osvědčilo dát na 2 články LIFE dát tuto aktivní přelévací pumpu v podobě spínaného zdroje na fotce.
2 slabé články budou mít trvalé dobijení s vysokou účinností. Vstup i výstup spínaného zdroje je galvanicky oddělený, takže se nic ovliňovat nebude. Pravděpodobně se potom objeví další v pořadí 3ti slabší článek ze serie 15ks článků. / Má celkově jen 15ks /

[marko250]

Při kolísavém vstupním napětí 120-330VDC do tohoto zdroje je garantovaná účinnost 85% a leze z něj stabilně nastavených 3,45VDC?Koncové dobíjení na 3.45V je skutečně provedeno s tlumením proudu a jak konkrétně?
Když se na to podívám z druhé strany ,kdyby tyto zdroje(10A) byly navěšeny místo pump a braly by vstup energie z koncových pólů baterky a regl by zůstal ,tak by přibyl spotřebič s -15% energie a docházelo by k cyklování při poklesu napětí na článcích,vlastně by to baterku vybíjelo svou účinností.Takže nějaká logika co by všechny zdroje odepla,když panely nedodávají.A počet vícečlánkových bank,v mém případě 17+15 to úplně degraduje.Není jednodušší řešní pro balancing udělat baterku s paraelně zapojených článků na 3.45V a krmit měnič přes jeden spínaný zdroj dle potřebného napětí (3.00-3.45>55VDC? Ikdyž tady zase budou trpět články nejblíž k odběru.

Jako náhrada za regl a balancing pro 12-24VDC systém to je varianta ,až na to MPPT zase.

[kodl69]

To výstupní napětí bude stabilní, TL431 + optočlen to zajistí dobře. Účinnost se bude měnit.
S tím, že to bude fungovat dobře na panelech v sérii bez "zpětné regulace" si dovolím nesouhlasit, po zkušenostech s 12V 100Ah aku a adaptérem 15V 100W připojeným na 3ks amorfů 50W v sérii. Na plným slunci to fungovalo podle předpokladu, ale stačil malej mráček, a zdroj stáhl napětí až tak, že vypadl na podpětí.
Ten zdroj má tu zásadní vlastnost všech DC DC konvertorů - snaží se udržet výstupní napětí co dovolí nadproudová ochrana. A když začne klesat vstupní napětí, zvýší se odebíraný proud, a tím klesne vstupní napětí až do úplného vypnutí. Takže když vezmu 16ks těchto zdrojů s 200W příkonu a připojím je k 7x250Wp panelům, tak dojde k tomu, že zdroje ani pořádně nenaběhnou, jak softstart povolí plný výkon, tak stáhnou napětí na panelech pod 80(60V,50V podle typu zdroje) a vypadnou, a znovu softstart, a znovu a znovu... Takže je potřeba dodat do zdroje obvod, kterej sníží výstupní napětí (a tím i proud) pokud vstupní napětí poklesne pod nastavenou hodnotu blízkou mpp napětí dané kombinace panelů. No a když jich bude víc, tak asi bude problém, aby všechny regulovaly naprosto přesně stejně, a tím pádem se některý články nabijí dřív, ale to může být třeba účelem celýho snažení, ne chyba systému...
Jestli si někdo myslí, že to tak nebude, tak nechť poreferuje po vyzkoušení.
A 85% účinnost není nic moc, ale zase poměr výkon/cena... obyč step down 52V/10V 0.8A samodomo zdroje pro led mám s naměřenou účinností minimálně 90% - jesli je to víc nedokážu se svým vybavením jako technik zodpovědně tvrdit. Zajímalo by mě, jakou topologii ten zdroj používá a jak je udělaná nadproud ochrana , usměrnění sekundáru a tím pádem jestli je vůbec reálnejch těch 85%. Co většinou číňan neuvádí, tak je spotřeba naprázdno a účinnost při částečným zatížení.

[jahodovák]

paj350.JPG

Zdravím
Přečerpávací pumpy jinak- možné řešení bez pasivních balacerů a bez
centrální klasické nabiječky.

Předkládám k úvaze a do diskuze řešení pro LIFE bez pasivních balancem a bez
Klasické nabiječky. Popsané řešení bych použil spíše v systému LIFE 12V
tedy 4 až 5 článků nebo li-ion 24V kde je max 7 článků v serii. Naopak pro 16 článků
48V už bych takové řešení nedoporučil. Pro názornost jsem připojil fotku spínaného zdroje
S nastavitelným výstupním regulovaným napětím 2,9V až 3,6V.Výstupní proud 20A.
Vstupní katalogové napětí tohoto zdroje je od AC 85V až po AC 230V a
DC je od 120V až po DC 330V.
Jak správně jednou kodl 69 napsal, takové spínané zdroje pracuje i s nižším vstupním
Napájecím napětím. Pak se nabízí možné další využití.
Aby FV systém měl výtěžnost, kombinuje se s ohřevem vody. V ohřevu vody se používá
Seriově zapojené panely. Potom vstupy těchto zdrojů se zapojí paralelně a připojí
Na FV panely, kde modul pro ohřev vody už nastavuje vhodné MPPT.
Každý článek LIFE , tedy 4 až 5ks má potom samostatný napájecí zdroj, který pracuje
Jako přesná nabíječka a pokud si nastavíte výstupní napětí např. 3,45V nedojde
Nikdy k přebití LIFE článku. Bez pasivního balanceru je LIFE dobře ohlídaný.
Protože by bylo použito 4 nebo 5 těchto spínaných zdrojů, tyto zdroje mají 100% galvanicky
Oddělený vstup a výstup , je zajištěno regulérní samostatné nabijení
Každého šlánku LIFE zapojeného v serii.
U LIFE se potom hlídá spodní hladina napětí na podbití. / low U -sběrnicí přes optočlánek /
Pokud je řeč o 7ks pro li-ion, vybere se zdroj s odpovídajícím vyšším rozsahem regulovaného
výstupního napětí. A opět se přesně nastaví požadované výstupní napětí pro li-ion.
Cena zdroje na obrázku, který poskytuje max 20A je jen 400Kč. Zdá se mně tedy ekonomické
Že by mohlo takové řešení nahradit v malém systému klasické solární nabiječky a
zároveň se ušetří
Další výdaj na pasivní balancery. Další využití těchto levných spínacích zdrojů
Jako jednotlivé izolované přesné nabiječky pro LIFE či li-ion
by mohlo být pro amorfní panely, kdy napětí 1ks panelu ž se blíží ke 100V DC.
Další použití mně napadá i zařazení do nějakého stávajícího systému se solárním
regulátorem a pasivními balancery, kde by mohly tyto malé spínané zdroje vystupovat
jako aktivní přečerpávací pumpy. Napájení by v tomto případě bylo napojené na
výstup měničem AC 220V.
Nebo napájení i DC 48V v systému aku. Pokud vybraný zdroj zvládne mimokatalogové
nižší vstupní napájení jak DC 120V.
Osobně mám v plánu 2 takové malé zdroje doplnit do systému jako aktivní přečerpávací
Pumpy mého známého, kde má 2 články LIFE slabší i když byly LIFE nové a z jedné
výrobní šarže a musí stále hlídat a extra dobijet 2ks LIFE.
Současné aktivní balancery - přečerpávací pumpy
z číny zrovna levné nejsou a pracují s proudy jen stovky mA.
Zde je možnost volby spínaného zdroje a proudu nižšího nebo
proudu vyššího a je možnost opět podle kapacity aku vybrat cíleně přesný zdroj
s proudem jaký požadujete.
Zda jen malé proudy nebo i vyšší jako např. 30A. Tyto malé spínané
zdroje mají v sobě několik ochran i ochrana nadproudu. Tavná automobilová pojistka
mezi výstupem přesného spínaného zdroje zdroje a článkem LIFE se předpokládá.
Netvrdím, že vždy takové řešení je za každých okolností 100% správné, někdy se
Můžete ochudit i o výnos 30% navíc v důsledku absence MPPT, ale jsou
Řešení, kdy se něco může usnadnit, zlevnit, zjednodušit. Můj příspěvek
Je tedy k úvaze o možnosti někdy takový spínaný zdroj využít. Je levný
Dá se vybrat v různých variantách. Malé spínací zdroje Nemají aktivní PFC.
Tedy korekci účiníku , což by mohla být komplikace v případě DC napájení.
Při trvalém napájení DC napětím se dá zvýšit účinnost zdroje, třeba odstraněním
Vstupního můstku – usměrňovače.
Naopak použití v systému pro 48V a mít 16ks těchto malých zdrojů se mně zdá,že
Už je za hranou ekonomické zdůvodnitelnosti. Můžete sami v diskuzi se
Vyjadřit, kde by mohlo toto řešení být dobře využitelné.
Atˇuž z technických důvodů či ekonomických. Můj příspěvek je podnět k využívání
I jiných řešení. Bez klasického pasiv. balanceru , nebo bez klasické centrální nabiječky nebo
aktivní přečerpávací pumpa jinak.

Též jsem měl dva články slabší a bylo je třeba dobíjet,když jsem ale navýšil kapacitu,došlo naopak k tomu,že tyto dva články bylo třeba vybíjet.Vyřešil jsem to přidáním ke každému slabému článku článek 40 ah a problém se tím vyřešil,Sice nevím zda nastálo ale už déle než půl roku je klid a o baterii skoro nevím..

[kodl69]

Byla potřeba citace celýho příspěvku na stejné stránce?

[kyocera]

Zdravím,
pro marko 250
výrobce udává přesnou účinnost 84,5%. Většinou se tato účinnost udává při plném zatížení zdroje.
Ano, princip stabilizovaných zdrojů pro uvedený rozsah zaručuje stabilitu nastaveného napětí.
To na co se ptáte, tedy jak píšete tlumení proudu vyplývá z ohmova zákonu. Zkuste nabít
paralelně 2 stejné aku články na stejné napětí. Po nabití rozpojte plusy a mínusy nechte spojené.
Mezi plusy takto nabitých článků dejte Ampermetr a nepoteče žádný proud. Pokud jeden z článků bude
mít nižší napětí než druhý článek, článek s vyšším napětím
se začne chovat jako nabiječka. A začne nabijet článek s nižším napětím. Když je rozdíl
napětí , proud teče. Když oba články mají stejné napětí pak je rozdíl potencionálů 0V a
proud tedy neteče. A místo jednoho článku
si představte přesný spínaný zdroj napětí. Je zde jen jeden malý rozdíl. Do spínaného
zdroje napětí proud z vyššího napětí článku nepoteče, protože spínaný zdroj napětí má na
výstupu usměrňovač a to je vždy jednoscestný směr proudu. Ale to je možná zbytečná poznámka, protože
když nastavíte 3,45V, tak se Vám článek LIFE na víc nenabije jako na 3,45V.
Pokud máte na mysli využití spínaných zdrojů jako aktivní přelévací pumpy, tak bych napájel
spíše z výstupu měniče AC 220V.
V tomto případě by se hlídala jen spodní hranice všech LIFE ze
sběrnice přes optočlánek, jak jsem výše popsal. Jeden článek z řady, který by dosáhnul minima
tak by odpojil tímto signálem celý měnič DC / AC a došlo by k přepnutí na DS. Ve sběrnic hlídání
podpětí stačí. Já ani nemám na mysli využívat to vždy a za každých okolností, ale tam kde je takové
řešení nějak vyhodné, nebo levnější. Znovu opakuji , výhodné jako doplněk, při FV ohřevu vody, kdy máte třeba
8 x 250Wp panelů spojených v serii. A jako doplněk k ohřevu vody zvolíte malý systém sinus
s napětím DC aku 12V. A v tomto případě se o MPPT stará regulátor na ohřev vody se vstupním napětím
8 x cca 30V je 240V. A využíváte vstupní napětí těchto spínaných zdrojů v katalogových parametrech.
Uvádím tedy využití jen pokud je to nějak výhodné a ne vždy a za každých okolností.
Ale pokud se takové řešení využije, odpadne regulátor a balancery. Nebo jako přelévací pumpy , ale připojil
bych raději na AC 220V než jen na DC 48V. Muselo by se to více ověřit co všechno by si spínaný zdroj
nechal líbit. Zda i napětí jen z koncových polů baterie 48V jak píšete by stačilo. Vybírat zdroje
Meanwell a ty jsou o chlup lepší jako jen úplně neznačkové zdroje.

[střídač_N]

.... Tento zdroj už v sobe zpětnou vazbu už má. Když nastavíte 3,45V drží 3,45V............

Podobné zapojení jsem již zkoušel. Je třeba splnit několik podmínek:
85% účinnost je chabá, Jsou zdroje, jež ji mají o dost větší.
Je třeba vyřešit odpojování při poklesu pod MPP asi!! minus kolem 10-15%.
Nejpodstatnější podmínka bez CV (nastavíte 3,45V drží 3,45V), ale hlavně, CC regulace je to nepoužitelný.
Zdroj musí mít charakter klasický nabíječky.

[kyocera]

Zdravím,
už jsem to zkoušel před 20 měs. V kombinaci s regulátorem
na ohřev vody. Byl to spínaný zdroj IDEC 24V , nastavitelný a nabijel jsem
2 olověné aku na 2 x 12V. Fungovalo to a tak nyní vyzkouším i
na jednotlivé LIFE články se zdrojem Meanwell. I s tou chabou účinností
jak píšete 85%. Ostatně pasivní balancery Vám také něco spálí....

[střídač_N]

... Ostatně pasivní balancery Vám také něco spálí....

Ve své podstatě jsem nenapsal nic jiného než uvedl o pár příspěvků výše kodl69.

Pokud nebude regulace proudu, rozdíl napětí baterka - zdroj se někde vydovádí. Pokud nebudeme přívody používat jako odporové regulátory, pak do baterky poteče max proud a je jen a jen otázka času, co povolí dříve. Zdroj změny výkonu, nebo zdroj výkonu.. Pokud povolí zdroj změny, nebude to nic příjemného. Pokud povolá zdroj výkonu bude postup "znovu softstart, a znovu a znovu..."

Zmínka o účinnosti byla jen tak pro pořádek.

[kyocera]

Zdravím,
pokud kodl 69 uvažuje o 16 x 200W zdroje tedy 3200W a připojené na panely 1750Wp jak píše nahoře ve
svém příspěvku, je to špatné zvolené nevyvážené řešení.
Já jsem měl 1500Wp panely v serii 6 x 255Wp. Zdroj Idec 24V výstup nastavitelný,ale jen jeden kus a to příkon 90W.
S tím jsem nabijel méně jak 4A proudem 24V olověný aku - 2ks 12V. Žádné takové opakované soft start znovu a zvovu
tam opravdu nebylo. Nabijelo to plynule aku a to včetně řízené střídy přes modul MPPT do topné spirály 1kW v režimu MPPT podle sluníčka, takže na panelech se udržovalo napětí asi tak kolem 170V. Zdroj IDEC se umí chovat jako zdroj proudu. Má řízení procesorem. To znamená, že když by napětí aku bylo nízké a zdroj by měl dodat víc proudu, omezí proud zase jen na ty 3,7A. Víc proudu nikdy nedá a to omezení je plynulé bez opakovaných soft startů.
Zátěž kterou představoval spínanéný zdroj byla zvolená malá- 90W. 1500Wp panely měly tedy rezervu jak pro
malou zátěž spínaného zdroje, tak byly schopny dodat další energii přes regulátor MPPT obdélník + a -
do spirály 1kW.Topná spirála keramická 1kW / 220V.
Šlo tedy o kombinaci ohřevu vody a malé nabiječky 90W pro olověné aku 24V.
Věřím, že kdybych na panely připojil 3200W zátěž
jak píše kodl 69 , systém by nebyl opravdu funkční. Ale tak špatný modelový příklad bych ani neuváděl.
A pokud na 3 panely 50W amorf celkem 150W nebyly schopný dát 100W, do spínaného zdroje tak i zde je výkon bazarových amorfních panelů malý jak ověřil kodl 69.
Když jsem u toho nebyl těžko mohu říct jestli to bylo vyloženě konstrukcí zdroje
nebo na vině byl malý výkon amorfních panelů. A když už jsme se dostali k ověřeným výkonům, tak mám na Vás otázku
střídač N - jaké jste měl Vy výkonové poměry FV panelů a zdroje ,že se Vám to nepovedlo ? Uvádíte, že jste to zkoušel.
Jaké tedy byly Vaše výkonové poměry neúspěšného pokusu ?

[kodl69]

Prosil bych nepřekrucovat!!! Výkon panelů je v pořádku, naměřeno skutečně 50W na přímým slunci. Ale skutečnost není 12 hodin trvající poledne, to je snad každýmu jasný. 150W zdroj je přiměřený max. výkonu panelů, proč nechávat něco na střeše. A když panely dávají pod 100W tak ten zdroj to napětí stáhne, to nikdo neokecá a neoteoretizuje, to je prostě fakt.
Podle VA charakteristik panelů jak amorfních tak poly jsou panely zjednodušeně od napětí na prázdno do bodu mpp spíš zdroj napětí a od tohoto se chovají spíš jako zdroj proudu. A tady je ten problém, co popisuju. Když bych budoval takovejto systém, tak je jednodušší předimenzovat nabíjecí zdroje, než přepanelovat. Takže pokud do zdrojů nemá jít jenom nějaký malý procento výkonu panelů, ale maximum, tak to bez regulace na minimální vstupní napětí nejde. Ostatně jak funguje mppt algoritmus u jednoduchých regulátorů? 1.) nastaví vstupníá napětí na 70%VOC, a nebo 2.) zvyšují a snižují zátěž a pořád kontrolují,jestli p=U*I se zvyšuje nebo snižuje.
Co z tohohle dělá normální spínanej zdroj? NIC. Snaží se udržet výstupní napětí až do maximálního proudu. Ostatní už jsem napsal a nebudu to psát znova.

[kyocera]

Zdravím,
nepřekrucuji, uvedl jsem přesně Vaše čísla která máte v jednom příspěvku nahoře v tomto vlákně.
Je to Váš 3ti příspěvek 5:37 PM. V posledním příspěvku už ale píšete, že zdroj měl 150W nahoře, že
zdroj měl 100W / 15V.
Popsal jste způsob jak Vám to nešlo. Já jsem popsal způsob jak to šlo a můj první
příspěvek obsahuje opakovaně informaci, že není vhodné se o takové řešení snažit
vždy a za každých okolností, ale jen tehdy když je to nějak výhodné. V prvním příspěvku
nahoře píši, že bych takové řešení nedoporučoval pro 16 článků LIFE a 16 zdrojů. Vy jste zvolil
modelový případ se 16 zdroji a v nevhodném výkonovém poměru aby jste vysvětlil proč to nejde.
Mně to to fungovalo pro to, že jsem zvolil poměrně malý příkon spínaného zdroje
v kombinaci s ohřevem vody. Ohřev vody je v tomto případě prioritou a do ohřevu vody jde
převážná část výkonu. Malý systém s nabiječkou na 12V či 24V je doplňkový a do toho jde mnohem menší část výkonu.
Uvedl jsem parametry i název zdroje , modul MPPT pro ohřev vody i parametry keramické topné spirály
tak si můžete ověřit , že to funguje tak jak jsem to popsal. Ještě uvedu, že jsem spínaný zdroj IDEC
nijak neupravoval .
Pokud je střídač N ochotný popsat výkonové poměry svého neúspěšného pokusu, tak by
to mohlo být také zajímavé zjistit proč byl jeho pokus neúspěšný.

[střídač_N]

......jaké jste měl Vy výkonové poměry FV panelů a zdroje ,že se Vám to nepovedlo ?................

Nikdo vás nechce kritizovat, ta myšlenka je přínosná. Dovolil jsem si jen naznačit problémy a navrhl možné řešení.

Události na něž se ptáte již nejsem schopen určit dle otázky.
V každém případě si vzpomenu na nedávný.
Loni v létě jsem potřeboval nabíjet baterku a tak jsem ji vyčlenil jeden panel a jeden činskej regulátor CC/CV, nastavil proud a napětí a kochal se svou genialitou. Po čase jsem šel zkontrolovat své veledílo a koukla na mne barevná hudba.

Pokud bude výkon z panelů větší než je nabíjecí příkon, bude to fungovat. Pokud se poměry obrátí, nebude to fungovat z důvodů jež píše kodl69 a ukázala moje barevná hudba. Jelikož těch údobí, kdy to bude ve špatném poměru bude většina je třena to zregulovat, omezit příkon na poměry panely >> nabíječka.

V každém případě, pokud by se podařil vypiplat jeden kousek, pak je problém vyřešen pro mnoho nabíjených kousků.

[kyocera]

Zdravím,
Neberu to jako kritiku, je to diskuze a říkáme názory, argumenty, dokumentujeme
Výsledky něčeho co ověříme. Ten pokus s nabíječkou jako doplněk ohřevu vody
Mám i na dobové fotografii v domovském vláknu zde.
https://forum.mypower.cz/download/file. ... &mode=view
Myslím, že u kodl 69 byl pokus neúspěšný proto, že neměl rezervu ve výkonu FV panelů.
V momentě, kdy zašlo sluníčko za mrak 3panely kodl 69 nedokázaly dodat potřebou energii
Pro spínaný zdroj.
Kodl 69 píše, že aby nic nezůstávalo na střeše. Ale na střeše nic
nezůstává . Vše jde na ohřev vody a malá část do nabiječky. Pokud mrak zastíní
FV panely, tak regulátor na ohřev vody na výstupu zmenší šířku impulsů. Tím
Dojde k odlehčení zátěže topné spirály a napětí FV panelů i s mrakem
nepoklesne pod kritickou hodnotu a proto nabíječka nabijí plynule dál i se
sluníčkem pod mrakem. A když je sluníčko pod mrakem tak opět nic nezůstává
na střeše. Nabiječka dál dodává plný výkon a jen se snížila energie dodaná do
topné spirály v momentě, když je FV panel pod mrakem.
Kritický je východ a západ slunce. Ale nikdo přeci nemůže se o takové stavy opírat a tvrdit,
že systém nefunguje protože nedokázal nabít aku během západu slunce.
Vyzkoušel jsem s tím co bylo doma po ruce.Tedy spínaný zdroj jen 90W.
Pro použití spínaného zdroje se v tomto
případě nabízí výhoda vysokého napětí seriově spojených panelů.
Nyní ověřím zdroj Meanwell jako aktivní přečerpávací pumpu. Nemám aku LIFE, ale
Vezmu dva nejhorší na kapacitu NiCd. Budu je nabijet zdrojem Meanwell na napětí
3,1V . tedy 2 NiCd v serii, tedy jeden NiCd na 1,55V. Vstup spínaného zdroje zapojím
Na výstup měničem AC 220V. Celý systém dál bude řízený automatikou na hlídání
Podpětovéhop stavu aku. A uvidíme, jak se aktivní přečerpání projeví na systému.
A jak se bude chovat spínaný zdroj Meanwwl na 3V / 20A. Ale myslím, že na
Přečerpávání by stačil zdroj s menším proudem. Proud na přečerpávání pro aku by se měl
vybrat podle celkové kapacity aku. Každá aplikace by měla být výkonově promyšlená.

[kodl69]

slunko svítí celej den 1000W/m2 a podle toho navrhnu celej systém . Já už fakt nevím. Proč má většina lidí regulátor s proudovou rezervou? asi jsou všichni nějak mimo a nechápou to.

Prostě píšu, co se jistě stane, když panely nedají tolik energie, kolik dokážou zdroje odvést do aku. A dostatečný dimenzování zdrojů snad není chyba, zdroj, kterej jede delší dobu na jmenovitej výkon brzo skončí na šrotišti. Proč, to snad nemusím rozepisovat. Pokud budu dimenzovat 2kW pole na 100W nabíjení aku, tak to bude fungovat bez chyby do doby, dokud panely nedají míň než těch 100W. Škoda těch 1900W přes poledne, co přijdou nazmar. Pokud chci využít potenciál panelů, musím nějak řešit to, že zdroje budou mít po většinu doby snahu stáhnout to napětí panelů dolů.
U regulátoru pro boiler mám taky připojenej zdroj 12V 1A pro napájení řídící elektroniky přímo na panely, ale to je pomocný zdroj, ze kterýho se odebírá pár watů, a ne něco, přes co by měla jít většina energie z panelů.