Rozhovor: Ing. Martin Kolařík, Ostrovní elektrárny s.r.o.

[mypower.cz]

Rozhovor s Ing. Martinem Kolaříkem, Ostrovní elektrárny s.r.o.

Za malé peníze malé ostrovní řešení na chatu, karavan nebo loď. Malý FV systém na dům či ochrana proti blackoutu a vysoká míra soběstačnosti. To jsou časté požadavky budoucích majitelů ostrovních fotovoltaických elektráren. Přinášíme rozhovor s majitelem a zakladatelem firmy Ostrovní elektrárny, s.r.o., Ing. Martinem Kolaříkem.

Kdy vaše firma vznikla?

Jednoznačný začátek mého podnikání ve fotovoltaice se těžko stanovuje. Dá se říct, že procházelo třemi fázemi: kutilskou fází při běžném zaměstnání (od cca 2005 do roku 2011), následně osamostatněním jako živnostník pod názvem „Ing. Martin Kolařík – Ostrovní elektrárny“ a v roce 2015 převodem aktivit na „Ostrovní elektrárny s.r.o.“.

Ing. Martin Kolařík

Jak jste se k tomu dostal? Proč zrovna tento obor?

Na VUT v Brně jsem vystudoval elektrotechniku a počítače. Přirozeně tíhnu k ekologii a udržitelnému způsobu života, nějakou dobu jsem se angažoval i ve Straně zelených. Fotovoltaika v sobě sdružuje obě tyto oblasti – elektrotechniku i ekologii. Výroba elektrické energie z fotovoltaiky mi vždy připadala zajímavá a pro budoucnost lidské společnosti důležitá.

Jak se vaše firma vyvíjela?

Dá se říci, že rostla pomalu, ale jistě. Hlavně zpočátku se jednalo o malé podnikání, které uživilo mě a sekretářku, vyvíjel jsem řešení, prodávali jsme komponenty a občas jsem instaloval malé ostrovní FV elektrárny s několika málo panely na chaty nebo rodinné domy. Poptávek ale přibývalo a s tím pomalu rostl i počet zaměstnanců.

Prvním zlomovým okamžikem pro naši práci bylo vyhlášení tzv. STOP stavu a prudké snížení zelených bonusů (dotace výkupní ceny elektrické energie) pro FV elektrárny dodávajících energii do sítě (2011-2012). Od počátku jsme se totiž orientovali výhradně na ostrovní (případně polo-ostrovní či hybridní) elektrárny bez dodávek do sítě a bez nutnosti připojení k veřejné síti, takže zájem o ostrovní nebo jiné nezávislé řešení FV elektrárny výrazně vzrostl. Ostrovní systémy nebyly závislé na změnách legislativy a naše podnikání tedy mohlo růst bez negativního ovlivňování státem.

Druhým zlomovým okamžikem pro nás bylo přesídlení firmy z centra Přerova do nových prostor ve Vlkoši u Přerova v zimě roku 2014.

Máte v současné době nějaké zaměstnance? Pokud ano, kolik?

V současné době mám kromě sebe ještě 3 zaměstnance, jednoho stážistu a jednoho externího spolupracovníka na plný úvazek.

Co vás na vaší práci nejvíc baví?

Nejvíc mě baví navrhovat řešení FV instalací tak, aby přinesly uživateli největší užitek, nejvyšší míru soběstačnosti a zabezpečení. Ostrovní či hybridní FV systém s bateriemi je totiž systém expertní s mnoha proměnnými, nelze jednoduše výpočtem nebo rychlým odhadem stanovit, jaký výkon panelů, výkon měničů a jakou kapacitu baterií bude zákazník potřebovat, navíc když se jeho spotřeba a chování může s časem měnit.

Druhou mou oblíbenou činností jsou školení instalačních firem v tomto oboru. I když třeba jejich pracovníci instalovali deset let síťové elektrárny, o ostrovních a hybridních systémech skoro nic neví a s bateriemi vůbec nepracovali.

Jaké jsou vaše zkušenosti s instalacemi?

Instalované výkony pokrývaly od desítek Wp u zabezpečovacích zařízení přes jednotky kWp u rodinných domů až po 30kWp u průmyslových záložních systémů. Dá se tedy říci, že máme komplexní zkušenosti s jakýmkoliv typem ostrovního nebo hybridního systému.

Co vaši klienti preferují?

Mezi našimi klienty lze vysledovat několik skupin s rozdílnými požadavky.

V první skupině jsou takoví, kteří hledají za malé peníze malé ostrovní řešení na chatu, karavan, loď nebo malý FV systém na dům, jen tak pro experimentování. Nebo jako chytřejší UPS podporovanou Sluncem. Často si v této skupině od nás pořídí pouze komponenty a instalaci provedou sami, na vlastní zodpovědnost. V této skupině se často používají levnější taiwanské měniče Axpert a olověné baterie. I tento levnější sortiment je ale kvalitou výrazně nadřazen nad průměr trhu, např. běžně prodávané příslušenství pro karavany.

Druhou skupinu tvoří zákazníci, kteří chtějí na dům nebo jiný objekt takový FV systém s bateriemi, který jim zaručí vysokou míru soběstačnosti, ochranu proti blackoutu, požadují komponenty s vyšší spolehlivostí a životností, ale nechtějí se vázat podmínkami a omezeními státu, proto nevyžadují vyřízení dotací. Takový systém je radost navrhovat – kvalitní technologie jsou k dispozici za přijatelnou cenu (např. LiFePO4 baterie nebo měniče Victron) a při návrhu a instalaci na klíč nejsme omezováni podivnými limity distributorů (např. max. 3,6kWp na fázi nebo řízení účiníku).

Instalace FVE

mk-instalace2.jpg (49.51 KiB) Zobrazeno 1847 x

Třetí velkou skupinou jsou zákazníci, kteří stejně jako před rokem 2012 stále hledají pouze finanční výhodu fotovoltaiky a tedy požadují získání dotace. Omezující limity dotačního programu Nová zelená úsporám a distributorů však takový FV systém prodražují a redukují i množství dostupné energie a finanční výhodnost dotace se snižuje. Pokud pro zákazníka není navíc důležitá ani ekologie, soběstačnost nebo zvýšení bezpečnosti, ale pouze finanční hledisko, může se stát, že se na optimálním řešení nedohodneme nebo mu doporučíme výrobek konkurenční firmy.

Nejméně častou, ale objemově nejzajímavější skupinou jsou požadavky větších firem nebo průmyslu na zabezpečení kancelářských nebo výrobních prostor proti výpadku elektrické energie.

O jaký typ panelů je největší zájem? A jaké další zboží jde nejvíc na odbyt?

Samozřejmě nejvyšší zájem je o panely s dobrým poměrem cena / výkon. V posledním roce ceny FV panelů dost výrazně poklesly, přitom technologický vývoj v oblasti výkonů a efektivity přeměny při neoptimálních světelných podmínkách pokračuje průběžně dál a přinesl letos na trh velmi pěkné produkty. Typické levnější panely se dnes pohybují s výkonem cca 270 – 280Wp na panel, nejčastěji jde o panely polykrystalické, zatímco střední třída s velmi dobrými technologickými i vzhledovými parametry (např. celočerné provedení) se pohybuje kolem 300 – 310 Wp a jde většinou o monokrystaly. Mezi opravdu špičkové panely patří panely AUO a Benq (ale i další značky, např. Qcells) s výkony až 335 Wp na panel (běžný rozměr panelu je 1x1,6 m). Všechny panely od 300Wp výše mají dnes lepší schopnost zpracovat rozptýlené světlo (např. v zimě), než měly dříve lecjaké amorfní panely. Proto také už amorfní panely prakticky vymizely z trhu, nemohou konkurovat cenově ani technologicky.

Schéma solárního ohřevu vody

Kromě FV panelů se prodávají dobře i ostrovní měniče Axpert a olověné nebo lithiové baterie. Největší zájem je ale o regulátor a střídač MARKO, určený k fotovoltaickému ohřevu vody. Jde totiž o aplikaci se zaručeně nejkratší návratností, ohřev teplé vody v bojleru pomocí fotovoltaiky je dnes totiž výhodnější než pomocí solárních panelů s nemrznoucí kapalinou a je instalačně mnohem jednodušší.

Můžete se podělit třeba o nějaké zajímavosti či zážitky z instalací?

Na takto všeobecně položenou otázku je pro mě těžké vybrat určitý moment. Zážitků a zkušeností máme tolik, že by to vydalo na knížku. Obvykle se k nim vracím, když máme školení a narazíme na konkrétní situaci, např. montáž panelů na střeše (a s tím spojená bezpečnostní rizika), instalace přepěťových ochran a ochrana proti bleskovému proudu (s rizikem požáru), neodborně provedené instalace apod.

I když provádíte instalaci svépomocí, rozhodně vždy doporučuji konzultaci s odborníkem, který se fotovoltaikou běžně zabývá a instalaci by měl alespoň nakonec zkontrolovat revizní technik.

Děkujeme za rozhovor.

Ing. Martin Kolařík, Ostrovní elektrárny, s.r.o.