Stíny na střeše

[klumir]

Dobrý den,
prosím o radu,nebo návrh řešení...
Zvažuji stavbu ostrovní ftv ,bungalov,19x10m,valbová střecha 28°,orientace JV a JZ,celkem ideální podmínky,až na elektrické sloupy,které vedou z obou stran a téměř pořád někam vrhají stín,který se půl dne posunuje z jedné strany na druhou.

Ignorovat to by zřejmě způsobilo citelný pokles výkonu,takže buď připojit ke každému panelu regulátor a nebo-a to je věc se kterou si nejsem jistý-použít mikroměniče,které budou přímo u panelů.Jenže nějak si nejsem jistý,jak ty mikroměniče fungují a jestli je to vůbec vhodné řečení pro ostrovní systémy.
Je možné spojit výstupy z např.10ti mikroměničů paraelně a pouštět to přímo do domácí sítě,z přebytků nabíjet baterky a stejně tak do sítě připojit střídač,co by dodával zbytek spotřeby z baterek?Předpokládám,že takhle si to spolu rozumět nebude.

Druhá možnost,aby ty mikroměniče krmily jen nabíječku baterii a z baterek do střídače....,jenže bude ta nabíječka fungovat,když dojde k částečnému poklesu výkonu z panelů?
Myslím,že ty mikroměniče použít prostě nepůjdou,ale nešel jsem potřebné informace,tak prosím o vysvětlení.
Předem díky.

[Dagus]

Mikroměnič a CZ je nelegální prakticky a neřeš co píše prodejce. Pokud je stín reálný, tak bych řešil moderním halfcut perc panelem a pokud chceš max, tak k panelům připojit optimalizery. Se stíny buď krátké stringy, nebo ty optimalizery. Jak blízko jsou ty dráty? Je stín viditelný na střeše když ho má vrhat? Asi pošli foto, ať se to dá líp navrhovat.

[klumir]

Díky za odpověď,jo ty stíny jsou "brutální",můžu vyfotit zítra,má být hezky...
Dráty a sloupy jsou vzdálené cca 10m z JV a 20m z JZ -VN 22kW

[klumir]

První tři fotky JV dopoledne čas 10,11,12 hod,další fotka odpoledne JZ.
Není to myslím takový problém,jako velký strom od souseda-co mívají jiní,ale i tak se mi po střeše motá hromada stínů,takže bez optimilizéru se zřejmě neobejdu.
Cca 30 tis v čudu,kvůli el.vedení,ale zase jako plus možnost sledovat výkon každého panelu zvlášť a snad i lepší zisky když jdou mraky....

EDIT: takže fotky jsou v jiném pořadí,první JZ,pak další tři JV

[vlkazajac]

Strecha je pekná, ale tie tiene sú skutočne husté a účinok zatienenia bude nekompromisný.

Navrhol by som paralelné pripojenie panelov half cut cca 370+ Wp k pwm regulátorom, batériu LiFe 10S a dva meniče Victron v paralelnej prevádzke. Bude trochu viac medených povrazov na povale, ale nič nepredstaviteľné.

Meniče by pracovali na hornej hranici napäťového rozsahu.

Šlo by mať s rovnakými panelmi 48 V systém s panelmi 2S a 48V meničmi tiež na hornom napätí, ale už by bola citeľnejšia strata od tieňov.
Použitie optimizérov a mppt regulátorov sa neoplatí v žiadnom prípade.

[Martin P]

U nás je spousta stínů od stromů z městského parku. Na pergole jsem to vyřešil zapojením 72 článkových half cut panelů do dvojic. Dvojice panelů má napětí cca 80V, což mi na regulátor pcm60x stačí (operační rozsah 60 až115VDC, max 145VDC).
Na tvém místě bych panely zapojil do dvojic nad sebe (stíny máš převážně od shora dolů).
Myslím, že takovéto řešení bude relativně jednoduché a spolehlivé. A myslím si, že i levnější než hromada optimilizátorů pod panely.
Regulátory lze použít i jiné s vhodným napětím od panelů.

[vlkazajac]

Len na JV streche sú ( široké ! ) tiene zhruba zhora dolu, takže half cut panely by mali byť naležato. Táto strecha bude tienená ako je popísané, ale problém je, že tam vôjde len 6 panelov, v dobrom prípade 9 ???. Trojuholník tomu moc nepraje.

JZ strecha je široká dovolí umiestniť až 20 - 30 panelov, zle sa to odhaduje. Tieň je až barbarsky široký, ťažko je povedať, ktorá poloha je naj. Je ale fakt, že tiene od drôtov sú vodorovne po celej šírke, čo by napovedalo, že half cut by boli lepšie ako píše MartinP. A teraz otázka - je to pravda, keď vieme, že obecne je účinok zatienenia úzkym tieňom priaznivejší pozdĺž riadkov, ako naprieč ???
Možno to stojí za experiment, ale asi to bude 10/9 alebo 9/10...
Nech je to tak či onak, dá sa žiť aj s tým, že v priebehu niekoľkých hodín bude asi tretinová časť JZ strechy "vypnutá".

[klumir]

Díky všem za reakce,budu rád,když napíšete další....

Varianta s větším množstvím "slabších" panelů zapojených po dvojicích mně napadla taky,chybí mi praktické zkušenosti s tím,jaké řešení bude nejlepší...,nechám si poradit.(původně jsem si říkal,že koupím 450w panely = menší spotřeba instalačního materiálu a méně optimilizérů)
Na JV,by half cut panely naležato mohly fungovat přesně v režimu,pro který byly vyrobeny,to by bylo fajn.
Střecha dole ,má cca 10,5m , rozmístění panelů by bylo asi trošku komplikovanější,ale nějak tam dostat cca 11panelů by určitě šlo.

Co se týká stínu na JZ,tak ten se objevuje někde v půlce střechy a posunuje se směrem doprava,takže by bylo řešení je nainstalovat co nejvíce na levou část.Sice by to vypadalo blbě,ale funkce má přednost.

Mám představu instalovat maximální možnou kapacitu 10 000kwp,cca 40% panelů JV a 60% jihozápad.
Poradíte mi ještě jakým směrem se vydat s el.částí?
1) -zvlášť nabíječka,dále do baterie a měnič na 230v?
a nebo
2) -kombinovaný měnič(vše v jednom)?

Baterie chci koupit tady v obchodě(modré lifepo4 po článcích)cca 16kw.

Ještě připomínám,že chci ostrovní režim,na dotaci a čez kašlu,takže to musí být absolutně bez přetoků.

Ideálně i nějaké tipy na konkrétní zařízení,stačí jen název a typ,zbytek už si vygooglim...
Ještě jednou díky za odpovědi.

[FRSO]

A co je dát ty halfy vodorovně na délku a zapojit ty řady 2S, nebo 3S a kdyžtak ty řady mezi sebou posunout do prava dle úhlu toho stínu.

[vlkazajac]

Co se týká stínu na JZ,tak ten se objevuje někde v půlce střechy a posunuje se směrem doprava,takže by bylo řešení je nainstalovat co nejvíce na levou část.Sice by to vypadalo blbě,ale funkce má přednost.
...

Niečo mi našepkáva, že o pár dní začne tieň viac vľavo od stredu, o ďalších pár dní ešte viac vľavo ( a vyššie ).

Ako píše FRSO :
"...zapojit ty řady 2S, nebo 3S a kdyžtak ty řady mezi sebou posunout do prava dle úhlu toho stínu...."

- na to by som vsadil.

[klumir]

Jo,ty stíny se s roční dobou mění,v létě,když je slunce výše,tak nejsou žádné,ale teď,když je slunce nízko,tak jsou a asi bude hůř.Když jsem si s myšlenkou FTV pohrával v létě,tak tam nic nebylo....
Napárovat panely k sobě podle stínu je dobrá myšlenka.

Více lidí,více ví...

Co dál,jaké zařízení za panely? Mppt?Pwm?

[vlkazajac]

Skús zapracovať, urob si pár návrhov a spočítaj, koľko Ťa ktorá varianta vyjde. Započítaj cenu panela, montážny a elektromontážny materiál, podiel nákladu na regulátor na jeden panel, ... a už si v tom, budeš vedieť čo ten kabaret stojí.

[DanoP]

Ja by som isiel na to inak - spravil by som si maketu strechy a panelov (trebars z papiera alebo v nejaokm softe) a skusal rozne rozlozenia panelov na streche a pohybu tiena.
Podla mna pointa tkvie v tom, ze pri zatieneni panelu ak je zapojeny v stringu (do serie - ked prud je dany ostatnymi panelmi) zaucinkuju bypass diody, t.j. panel nedava napatie (pri prude ostatnych), ale ak zvysok stringu da dostatocne napatie pre regulator (napr. 60V pre 48V system), vsetko dalej funguje, prisiel som len o vykon zatieneneho panelu. Z toho by mi vychadzalo vyhodnejsie vytvorit HV string, trebars len do 250V pre victron regulator (napriklad 250/70), s tym ze pre 48V system by stacilo ak by plne osvietene boli 3 60clankove panely (v lete cca 80V), pricom v serii by panelov bolo 6-7 (podla Voc).
Samozrejme kazdy string samostatny regulator. Mozno by najlepsie vyslo HV riesenie napr. s VS120 (ale fang.. clonom) kde rozsah napatia je 250 - 500V (funguje uz od 100V) a ma 2 MPPT vstupy co by bolo cca 2x po 11 panelov v stringu.
Samozrejme pocet panelov treba prisposobit skutocnemu Voc (v zime) a Vmpp (v lete).

[vlkazajac]

"...prisiel som len o vykon zatieneneho panelu...."

Tak pozor, to je nepravda. A navrhnúť tu HV string je rúhanie.

Riešenie je rozdrobiť pole na čím viac elementov.

[klumir]

Můžu mít paralelně zapojené třeba 6 regulátorů po 30A,které budou připojené na jednu baterii?Bude fungovat regulace proudu do baterie?Nebude se to nějak hádat?

Díky za reakce.

[Martin P]

Hádat se nebudou. Doma mám 6 regulátorů zapojených paralelně (každý má svůj string) a problémy nepozoruji. Prostě si každý regulátor sám za sebe dojede na koncové napětí baterie a pak přejde do floatu. Někdy se stane, že část regulátorů je již ve floatu a zbytek ještě nabíjí. Je to dáno rozdílem naměřených hodnot napětí na jednotlivých regulátorech a ty nabíjející do floatu přejdou záhy.
U autonomně řízených regulátorů je tento postupný přechod do floatu normální a netřeba se ho obávat.
Je to vlastnost takto navrženého systému.

[mypower.cz]

Mám to úplně stejně (včetně zkušenosti) jako popisuje Martin P, který napsal předemnou. Jen mám místo šesti pouze tři regulátory paralelně na olovo. Pozor ale na součet možných maximálních proudů, které mohou do baterek z reglů téct. Aby baterie nebyly nabíjeny příliš rychle. Takže musí být také optimálně dimenzována kapacita takových baterií. Jinak se jim to moc nebude líbit. Optimalně dle parametrů deklarovaných výrobcem baterie.

[klumir]

To je dobře,ideální by bylo udělat stringy po dvou panelech jak jde stín a na každý string malý regulátor.Bylo by jich sice hodně,ale zase jsou relativně levné a když se některý pokazí,tak "levná" oprava.

[klumir]

Baterii si chci poskládat z článků,200AH minimálně,takže tam bude rezervy dost.

[Pawel]

6x30 to je 180A ale asi tam nebude tolik panelů.