Zemní plyn je špatná investice do budoucnosti

[karelkilian]

Dobrý den,

je tu poslední dubnový pátek a s ním i další článek k zamyšlení a diskuzi. Dnes se podíváme na téma využívání zemního plynu k výrobě elektrické energie.

Přeji hezký den.
Karel Kilián

Zemní plyn je špatná investice do budoucnosti

Zemní plyn je ve Spojených státech nejrychleji rostoucím zdrojem energie, a to je velký problém. Proč? Protože v loňském roce byl právě on největším „přispěvatelem“ růstu uhlíkových emisí v USA. Při porušení infrastruktury pak do ovzduší uniká metan, který je podle posledních průzkumů jedním ze zásadních faktorů, podílejícím se na klimatických změnách (údajně má 20× vyšší dopad než oxid uhličitý).

Nezisková organizace As You Sow, zabývající se propagací sociální odpovědnosti podniků, nyní apeluje na investory. Chce, aby vzali v úvahu fakt, že zemní plyn je do budoucnosti hned z několika důvodů velice špatnou investicí.

Zemní plyn táhne

Podle Rocky Mountain Institute hodlají Spojené státy utratit za nové plynové elektrárny a palivo zhruba bilion dolarů. V minulosti byl zemní plyn často označován jako „překlenovací“ palivo, nicméně dle odborníků nastal čas se od něj oprostit. Nová analýza ukazuje, že situace v národním energetickém sektoru staví investory do nebezpečí ztráty ve výši desítek miliard dolarů.

Rizika souvisejí s globální změnou klimatu, kdy extrémní počasí stále častěji fyzicky ohrožuje energetickou infrastrukturu. Pro příklady nemusíme chodit daleko do minulosti - výpadky dodávek energie během hurikánu Sandy postihly 1,1 milionů obyvatel New Yorku. Po nich v roce 2018 následovaly požáry v Kalifornii, jež mimo jiné poškodily i elektrické vedení.

Proti tomu investice do čisté energie jsou lepší nejen s ohledem na klima naší planety, ale v kontextu se zlepšující se dostupností jsou také finančně bezpečnější a jistější. Když se vlády a firmy začnou odklánět od fosilních paliv, je tu riziko, že se aktiva plynové infrastruktury stanou bezcennými.

Sem raději neinvestujte!

Zpráva doporučuje investorům, aby se aktivně podíleli na posunu směrem k čistým zdrojům energie. Některé firmy již ustoupily od nejškodlivějších typů těžby, jako byly snahy o těžbu ropy v Arktidě, ale stále zbývá ještě velice dlouhá cesta.

Velmi důležitou roli při prosazování tohoto přechodu mohou hrát akcionáři. Ti jsou v dobré pozici, ze které mohou apelovat na veřejné služby, aby snížily finanční rizika, která představuje zemní plyn.

Snaha postupně vyřadit fosilní paliva z energetického mixu by však neměla být vedena jen z toho důvodu, že jde o špatnou investici. Hlavní motivací by měl být fakt, že při jejich těžbě a spalování dochází k ničení životního prostředí a narušování ekosystému celé planety.

Je to horší, než jsme mysleli

Studie ukázala, že ropné a plynárenské společnosti „mají mnohem horší dopad na klima, než se předpokládalo“. Zejména emise metanu z fosilních paliv byly podceňovány až o 40 %. Výzkum ukázal, jak velký přínos může vyplývat z přísnější regulace energetického odvětví v zájmu rychlejšího přechodu k obnovitelné energii.

V posledních dvou stoletích se množství metanu v atmosféře více než zdvojnásobilo. Dlouhodobě však panuje nejistota ohledně toho, zda je jeho zdroj biologický - tedy pochází-li ze zemědělství, hospodářských zvířat nebo skládek - nebo z fosilních paliv. Existovaly také pochybnosti o tom, jaký podíl fosilního metanu byl uvolněn přirozeně a jak se na jeho emisích podílí průmysl.

Odborníci z University of Rochester v USA zkoumali hladiny metanu v předindustriální éře. Analyzovali vzduch z tohoto období uvězněný v ledovcích v Grónsku. Vzorek - tvořený asi tunou ledu - byl extrahován v rámci programu Blue Ice Drill.

Za metan může člověk

Následná zjištění, publikovaná následně v časopise Nature, naznačují, že podíl přirozeně uvolňovaného fosilního metanu byl nadhodnocen „o celý řád“, což znamená, že za metan v atmosféře je lidská činnost zodpovědná o 25 až 40 % více, než se předpokládalo.

To posiluje podezření, že společnosti vyrábějící fosilní paliva plně nezohledňují svůj dopad na klimatické změny. Platí to zejména s ohledem na metan - bezbarvý plyn bez zápachu, který běžně vypouští do atmosféry řada rostlin.

Svou roli hrají také nehody - jeden únik při těžbě zemního plynu v Ohiu v roce 2018 uvolnil během tří týdnů do ovzduší více metanu, než ropný a plynárenský průmysl ve Francii, Norsku a Nizozemsku za celý rok. Skutečný rozsah byl odhalen až o rok později, když vědci analyzovali satelitní data poskytovaná Evropskou kosmickou agenturou.

Interesovaní sice nadále tvrdí, že zemní plyn má jako zdroj energie nižší uhlíkové emise než ropa nebo uhlí. Nezohledňují při tom úniky a erupce metanu a jiných plynů během těžby. Nová studie tak podporuje rostoucí požadavky na přísnější kontroly.Jak vy sami vnímáte plynové elektrárny?

Zdroje: earther.gizmodo.com, theguardian.com.

[matobabetak]

jednoducho, je to horsie ako enegia z obnovitelnych zdrojov to je jasne. ale je to podla mna lepsia cesta ako stavat jadrove elektrarne ktore su ovela vacsou hrozbou. taktiez je lepsie aby obyvatelia kurili plynom v modernom kotli, zateplenom dome ako ked v starej chalupe nalozi uhlie, koks, domaci odpad do kotla a zatvori privod vzduchu. plyn mi pride taky prechod, dobre sa prepravuje, skladuje a cena celkom ok. ale aj tak drzim palce abybsa co najviac energie ziskvalo z čistých zdrojov

[volente]

Zemní plyn jde téměř vždy ruku v ruce s ropou. Jenomže se začal vlastně těžit a využívat o 100-150 let později než ropa, do té doby se pouze vypouštěl do ovzduší.

[střídač_N]

Já to s tím zemním plynem nevidím tak černě a dovolím si i odůvodnit proč.

Skepse spočívá ve dvou větách:
"Zejména emise metanu z fosilních paliv byly podceňovány až o 40 %."
"Studie ukázala, že ropné a plynárenské společnosti „mají mnohem horší dopad na klima, než se předpokládalo“. Zejména emise metanu z fosilních paliv byly podceňovány až o 40 %."

První pochybnost tví v "byly podceňovány". Hned mne napadlo kým, případně čím. Bez dlouhého odůvodňování mám ten údaj za naprosto jalovou až zavádějící informaci bez vypovídací hodnoty. Takové to marketimgové: devět z deseti odborníků.

Druhá pochybnost tkví v "Studie ukázala". Hned se dere otázka jaká, která a hlavně, čí. Opakovat, že je to opět bezobsažné, čili naprosto jalové, je asi zbytečné.

Také ono "se předpokládalo" může zblbnout dav. Ten kdo jen trošičku přemýšlí na takový špek skočit nemůže.

Jak je někde všeobjímající a anonymní "byly podceňovány" je víc než jisté, že úroveň oné studie je víc než pochybná.

Poslední zamyšlení spočívá v tom, komu takový text mé posloužit a jakému účelu. Že by nějaké Děti Země usilovali o zachránění naší planety až k jejímu úplnému ekonomickému zničení.

Ale jo. Máme hen tu liberální demokracii, tudíž můžeme plácat jakýkoli účelové nesmysly.