Axpert versus PV napětí panelů.

[jahodovák]

Bude to jako u normálního měniče,pokud nebude žádná spotřeba do baterie půjde 80 ampér a ostatní zůstane na střeše,pokud bude nějaká spotřeba tak půjde nejprve do spotřebiců a zbytek do baterek...

[panpepe]

Dotaz ke zmiňovanému vysokonapěťovému MPPT regulátoru u Axperta - má uveden maximální vstupní proud 18A. Regulátor není schopen si tento vstupní proud pohlídat, aby nepřekročil uvedené maximum?

[xmasin]

Tak jsem dnes při cca -8°C a plném sluníčku změřil napětí nezatíženého panelu a bylo 63,5V což je jen o 1V méně než je VoC panelu dle jeho parametrů. Můj panel má při 25°C VoC 57,9V a koeficient je -205mV/°C, takže při -8°C by napětí mělo být cca 64,6V při osvitu 1000W/m2. Takže z toho vyplývá, že je opravdu dobré nepodceňovat nárůst napětí s klesající teplotou.

[stevesk]

Mam 12ks Amerisolar panely 2021 kupovane .VoC-39V tam Pmax-285W.Mam to v serii-čiže o 1panel viac ako mi dovoli AXPERT KING(450V)-12X 39= 468V.No OK,počuvnem radu Vitka a teraz čo je lepšie,odpojit jeden panel...alebo dat dva stringi -6 panelov do serie a spojim ich pri meniči -paralelne-mam 4 zilovy kabel 6mm Cu...abo hore aj ich možem spojit takže pojde po 12mm...zase to je jedno ale lepšie to bude asi hore spojit....vačši prierez pre oba stringy.Isoc mam na panel 9,48A takže pojde dole max 19A a VoC-234V po 12mmCu medi.Bude to dostatočna rezerva pre Menič a napatie v zime bude OK tiež,no a viem ešte pridat po jednom panely,keby mi chybal vykon.je to tak spravne?...dik

[rva]

Dej 6 panelů v sérii. 11 bude v zimě překračovat napětí. Každý string stáhnout ze střechy zvlášť do boxu pod střechou ke kterému je snadný přístup. V boxu bude pro každý string pojistka, společný DC jistič a přepěťovka - něco jako https://www.aliexpress.com/item/32894841829.html

[Franta2776]

Dej 6 panelů v sérii. 11 bude v zimě překračovat napětí. Každý string stáhnout ze střechy zvlášť do boxu pod střechou ke kterému je snadný přístup. V boxu bude pro každý string pojistka, společný DC jistič a přepěťovka - něco jako https://www.aliexpress.com/item/32894841829.html

Patřím mezi méně zkušené i když už mám na střeše funkčích 6kWp.Měl bych dotaz.Podle mne pokud nepřekročím povolené napěti měniče, můžu na vstup MPPT připojit i dvojnásobný počet panelů než doporučuje výrobce???Měnič si vezme pouze tolik výkonu,kolik umí ve špičkách zpracovat,zbytek zůstane na střeše.

[mypower.cz]

Doporučené nastavení výrobce bych rozhodně nepřekračoval. Ohrozí to záruku. Můžeme se vlézt například s východozápadní orientací panelů, kdy je zajištěno, že nebude překročen díky pohybu slunce proud doporučený výrobcem. MPPT regulace by větší proud nemusela ubrzdit a ve špičkách, kdy je MPPT otevřený by mohlo součástkama protékat více proudu, než na které je zařízení dimenzováno. Zahřívalo by se to více, panely by se chovaly jako tvrdší zdroj a zařízení by mohlo dříve odejít do křemíkového nebe. Je to jako do hadice, která má na druhé straně kohout a je dimenzovaná na 4 bary pustit tlak 20 barů. Hadice zareaguje tak, že praskne. I když, je fakt, že když to srovnáme s vodou, tak tlak spíše odpovídá napětí. Dobrá, velký průtok vody (proud) při otevření urve kohout z hadice a hadice je pak bez kohoutu na konci, nicméně při srovnání s vodou tohle tlak udělá taky. No každopádně dobré řešení tohle předimenzování IMHO není tak či tak.

[Franta2776]

Doporučené nastavení výrobce bych rozhodně nepřekračoval. Ohrozí to záruku. Můžeme se vlézt například s východozápadní orientací panelů, kdy je zajištěno, že nebude překročen díky pohybu slunce proud doporučený výrobcem. MPPT regulace by větší proud nemusela ubrzdit a ve špičkách, kdy je MPPT otevřený by mohlo součástkama protékat více proudu, než na které je zařízení dimenzováno. Zahřívalo by se to více, panely by se chovaly jako tvrdší zdroj a zařízení by mohlo dříve odejít do křemíkového nebe. Je to jako do hadice, která má na druhé straně kohout a je dimenzovaná na 4 bary pustit tlak 20 barů. Hadice zareaguje tak, že praskne. I když, je fakt, že když to srovnáme s vodou, tak tlak spíše odpovídá napětí. Dobrá, velký průtok vody (proud) při otevření urve kohout z hadice a hadice je pak bez kohoutu na konci, nicméně při srovnání s vodou tohle tlak udělá taky. No každopádně dobré řešení tohle předimenzování IMHO není tak či tak.

Měnič jsme koupil a Ali,tak se zárukou je to pochybné.Když jsme u přirovnání vody a hadice.Tak napětí je ten tlak a proud vody je jako proud elektronů.Při daném tlaku (vody nabo elektronů) projde průřezem pouze omezený proud daný průřezem.

[mypower.cz]

To sice jo, ale při větším proudu molekul vody, který nemá z nějakého důvodu možnost projít se zvyšuje tlak. A stejně se nám to prostě urve.

Byly tu o tom diskuze, zdali je možno přepanelovat nad rámec výkonu reglu (třeba i integrovaného v měniči). Zejména na zimní období by to bylo fajn. Přepanelováním bychom v zimě a nejvíc na podzim dosahovali třeba i maximálních výkonů a v létě by MPPT musel brzdit jak o život. MPPT je IMHO PWM řízený logikou pro získání maximálního výkonu. Pokud se plně otevře na pár nanosekund a projde jím místo třeba očekávaných 20A celých 50A, začne to hřát. A degradovat. On to nachvilku vydrží ale degraduje. Tak to vidím já. Pokud má jiný odborník ze zdejšího fóra jiný názor, nechť se vyjádří.

U elektriky nám to ten vyšší proud elektronů než je doporučeno prostě více zahřívá. Proteče sice, ale zahřeje. A to teplo je problém. Obzvlášť teplo, se kterým se nepočítá a neuchladíme ho ani ventilátorem.

Ještě k tomu otevření MPPT, no leda že by měl nějakou proudovou ochranu. Jinak v případě hladových baterek a MPPT snažícího se dostat do nich co nejvíce z panelů, kterých je více, než výrobce očekával, co se proudu týče, by se asi zasebevraždil, pokud by se plně otevíral. Což dle mého názoru nemá jinou možnost, než pulzně, tedy řízené PWM.

[rva]

Lepší je neriskovat a když přepanelovat, tak tak, aby panely nikdy nemohly dávat víc, než dovoluje návod. Různé regulátory/firmware totiž na náhlé zvýšení proudu reagují různě. Rovnoměrnost výroby se zlepší, když se na jeden regulátor dají panely z různých směrů - taková orientace východ + západ může zajistit od rána do večera vyrovnanou výrobu. Popřípadě si někdo může vyhrát s tím, že část panelů přes letní poledne odpojuje a v zimě, kdy je slunce nízko, je nechá spřipojené stále.

[lemra79]

Také provozuji PIPa přepanelovanýho, místo maximálních 4500 Wp, mám připojených 6000 Wp. Na životnost po bude mít určitě vliv, ale nikdo neví, jestli se zkrátí o 0,5 % nebo o 50 %. Pokud se na nanosekundu zvětší proud, tak se to přehřívá taky jen nanosekundu. Jinak v ICC je vidět naprosto rovná hranice 4500 W s minimálními překmity, dost poctivě si to hlídá. Co jsem tak sledoval, tak za velkýho tepla nedosáhnu ani 4500 W, bo narazím na mez 18A, kterou si to podle mě taky hlídá.

Mám to zapojeno na tři paralelní springy, každý po devíti panelech sériově. Normálně se pohybuje napětí PV vstupu okolo 250 V, na prázdno přez 300 V , ale když je vedro, tak třeba jen 230V a to už je při 18 A na 4500 W málo. Těch napětí se prosím nechytejte, už si je přesně nepamatuju, musel bych to jít znova změřit. Kdybych to montoval dnes, asi bych to na základě zkušenosti zapojil na 2 * 12 panulů

[Matess]

mppt není jako pwm.

PWM je totiž opravu jen spínač a daný proud je maximální. Taky je tam proto striktní limit na vstupní napětí, protože vyšší napětí se nekonvertuje ale zabíjí v místě nejvyššího odporu a za panelu se tak stane zdroj proudu. Pokud je napětí na panelu přítomno a baterie vybitá pwm regulátor se prostě jen otevře a žádná regulace se neděje. Regulace (pwm) se začíná dít když se baterie dostane z režimu konstantního proudu do konstantního napětí a je třeba začít omezovat proud jdoucí do baterie aby nedošlo k jeho přetížení. V momentě kdy se tohle stane bude většina ztrát na spínacím prvku v regulátoru.

MPPT funguje jinak - základem mppt nabíječe je DC/DC měnič snižující napětí - tzn ten výkonový prvek se nachází v kladné větvi prakticky ihned na vstupu. Za vstupním tranzistorem je potom cívka a dioda nebo druhý tranzistor na zem, který se otevírá přesně naopak (snižuje ztráty na diodě když proud teče z indukce v cívce). MPPT je tedy technicky možné lehce přepanelovat, protože vyšší výkon přes první tranzistor znamená jeho delší offtime, ale zase příliš velký nárazový proud jej může zrušit, protože ztrátový výkon = U * I na kvadrát = vyšší špičkový proud na vstupu tedy opravdu vadí. Proud do baterie se potom reguluje pomocí výstupního napětí měniče a to tak aby nastavené napětí nebylo překročeno a stejně tak aby nebyl překročen maximální proud do baterie (ten ohrožuje právě ten druhý tranzistor s diodou) O nepřekročení proudu do baterie se tedy postará měnič sám a technicky by neměl jít přetížit, ale přepanelováním zcela jistě můžeme přetížit ten první tranzistor.

Když se podívate do datasheetu k mppt victronu je tam poznámka o maximálním zkratovém proudu z panelů, který se pro modely 150/45 až 150/70 uvádí 50A, což znemaná že tento model lze přepanelovat opravdu hodně, protože například z panelů, které dají max 120V / 45A = 5400W, ale výstupem nejsilnějšího z nich je 48V 70A - takže maximum cca 3500W a stejné maximum zde platí i pro 45A verzi i pro 12V baterii (kde jsou výkony jen cca 2500W, respektive 600W).

Tato victron hračka (victron mppt 150V/60A) ale stojí skoro 13k bez DPH a když to srovnám třeba s epever XTRA4415N (150V/40A) za 3,5k bez DPH je člověku hned jasné proč v manuálu u i4wifi je přepanelování doslova zakázané (max 2080W PV s 48V batterií),ikdyž oficiální datasheet dovoluje +50% (max 3120W při 48V)

Rada tedy zní stále stejně - držte se manuálu a doporučení výrobce, pokud přepanelujete v rámci zaokrouhlení o jeden panel - například zapojuji 3 panely v sérii pro potřebné napětí a dávají max 3x400=1200W, tak v tomto případě zapojím klidně ještě druhý string a budu mít 2400W což je ještě ok. Stejně tak mohu zapojit 3x 3panely po 250W (2250W), ale 4x 3panely po 250W (3000W) už bych raději nedával.

Ať se na to koukám jak se koukám, tak mě osobně při ceně 4200Kč s DPH za nový 40A mppt regulátor nedává vůbec žádný smysl přetěžovat a ohrožovat mnohem dražší axpert.

[Matess]

a teď abych to celé podkopal... už několik let (asi 5) používám epever XTRA2210N (24V/20A) u kterého je maximum 780W a mám na něm 500Wp na JV a 500Wp na JZ (panely jsou přesně o 90 stupňů) a jede jako víno. Ale jsem si toho vědom a navíc se jedná o regulátor do 1000Kč s DPH - kdyby odešel mám v rezervě 40A variantu.

[mypower.cz]

mppt není jako pwm.
...
MPPT funguje jinak - základem mppt nabíječe je DC/DC měnič snižující napětí - tzn ten výkonový prvek se nachází v kladné větvi prakticky ihned na vstupu. Za vstupním tranzistorem je potom cívka a dioda nebo druhý tranzistor na zem, který se otevírá přesně naopak ...

Tak snižující DC/DC je taky vlastně PWM. Co se tak asi stane tomu prvnímu vstupnímu tranzistoru, když přes něj potečou 2x větší proudové rázy. Čím tvrdší zdroj na vstupu, tim hůře. Asi se mu to bude hodně líbit.

Co se asi tak stane, když na FV vstup MPPT reglu připojím plně nabité LIFE schopné vyprodukovat extra proud místo panelů coby měkého zdroje.

Dál už nic neříkám.

[Matess]

Však tam píšu že tranzistor je hned na vstupu a že vysoký proud ho může zrušit...

Drobný rozdíl je v tom ten že nějaký odpor při cestě do baterie proti PWM dělá právě ta cívka - z toho důvodu to teoreticky lze lehce přepanelovat protože úplně zkrat to nebude.

[rottenkiwi]

PIsete tu, ze problem u PWM, MPPT je prud a od neho zavisi genergovanie Joulovho tepla
vo vodici, napr. Cu alebo vo FET / IGBT spinacom prvku.

Lenze mame supravodice, kde uz nie je tok elektronov, ale tok parov-elektronov,
a ten supravodic vedie prud miliony rokov bez odporu.

Potom su supravodice II, ktore maju nejaky minimalny odpor, ale je takmer nulovy.
Tieto supravodice su funkcne pri vyssich teplotach, ako je 90 K.

Kedy budu nejake casti spinacich prvkov, prip. CPUs, zo supravodicov ?

Alebo bude energeticky efektivne mat napr. supravodice pri 250 K,
a na tuto teplotu menic / regl chladit ?

[mypower.cz]

PIsete tu, ze problem u PWM, MPPT je prud a od neho zavisi genergovanie Joulovho tepla
vo vodici, napr. Cu alebo vo FET / IGBT spinacom prvku.

Lenze mame supravodice, kde uz nie je tok elektronov, ale tok parov-elektronov,
a ten supravodic vedie prud miliony rokov bez odporu.

Potom su supravodice II, ktore maju nejaky minimalny odpor, ale je takmer nulovy.
Tieto supravodice su funkcne pri vyssich teplotach, ako je 90 K.

Kedy budu nejake casti spinacich prvkov, prip. CPUs, zo supravodicov ?

Alebo bude energeticky efektivne mat napr. supravodice pri 250 K,
a na tuto teplotu menic / regl chladit ?

Totalne offtopic. Prosim supravodice do jineho vlakna a nedelat offtopic. Kdyz uz jsme u supravodicu, to co generuje teplo je prave odpor, ktery je kladen prutoku proudu. Odpor je u supravodice naprosto zanedbatelny. Dale na toto tema prosim zalozit nove vlakno.

[rottenkiwi]

Tak tento priklad uplne mimo nie je off topic ?

Je to jako do hadice, která má na druhé straně kohout a je dimenzovaná na 4 bary pustit tlak 20 barů. Hadice zareaguje tak, že praskne. I když, je fakt, že když to srovnáme s vodou, tak tlak spíše odpovídá napětí. Dobrá, velký průtok vody (proud) při otevření urve kohout z hadice a hadice je pak bez kohoutu na konci, nicméně při srovnání s vodou tohle tlak udělá taky. No každopádně dobré řešení tohle předimenzování IMHO není tak či tak.

Ked sa da prirovnavat tok elektronov k hadici s vodou, tak preto sa neda
tok el. porovnavat s tokom parov elektronov ?

Nemozete pouzivat analogie, ak danemu fyz, javu nerozumiete.
Ta hadica s vodou by musela byt od zaciatku do konca plna materialu
na vyrobu filtrov, az vtedy by molekuly vody nazazali do toho materialu.

Ale molekula vody ma viac stupnov volnosti / lebo je polarna /, ako elektron.

[ota]

Moje osobní zkušenost:
Axpert MKS plus 24V 60A MPPT, měl jsem na něm připojených cca 4,5kWp panelů zhruba 3 roky. Nikdy nedal víc než 60A, pokud byl větší osvit, regulátor odjel s napětím mimo MPPT nahoru čímž snížil výkon stejně jako když končí nabíjení a omezuje proud.
Teď mám něco většího, na Infiniti 10kW kde jsou VN stringy 800V a je přepanelováno zhruba 4x na cca 40kWp panelů a normálně funguje.
PWM při přepanelování vždy po chvíli nebo okamžitě odešel.

[DanoP]

Dc/DC menic v MPPT pokial je v spinacom rezime neodide, nech je prepanelovane akokolvek, pokial nie je prekrocene max vstupne napatie. Vyplyva to z principu prace. Spinaci prvok spina radovo na kHz a max. prud je dany indukcnostou tlmivky, dobou zopnutia a napatim na tlmivke. Na vstupe DC/DC menica je kondenzator ktoreho ulohou je zaistit nizku impedanciu (zdroj energie) pre nabijanie tlmivky. Je jedno aky maju panely skratovy prud, max. prud pretekajuci spinacim prvkom je dany len napatim na tlmivke a dobou zopnutia. (trochu pritiahnuta analogia je spinany zdroj pre nabijanie mobilu - tiez nemate obmedzeny prud na vstupe). Problem by mohol nastat ak by spinaci prvok zostal zopnuty a tym padom by sa prestala uplatnovat indukcnost tlmivky - to je ale poruchovy stav.
Niektore regulatory, napr. victron 150V/xx maju na PV vstupe skratovaci spinaci prvok, ktory je sucastou ochrany proti prepolovaniu na PV vstupe - tam je skratovy prud panelov dolezity (cca 50A). Inak max vstupny prud co mozu dat panely nie je limitovany, regulator si "zoberie" len po svoj max. povoleny vykon na vystupe do baterie.