DIY ostrovni FVE rodinny dum

[TomHC]

Paradox alarm (krome rizeni, znam stav vsech oken/dveri - to treba ridi/upravuje vytapeni/chlazeni, pohybove cidla po celem dome - pri setmeni automaticky zapinam svetla pro chodby, trackuji kde se nachazeji obyvatele, pak dalsi cidla rozbiti oken a podobne)

Ahoj, ja mám doma nejaký starší Paradox + Esprit 626 klávesnicu, tiež by som to rád pridal do HA. Dal si priamo vstupy zón ako GPIO na nejaké ESP? Rozlišuje to aj alarm a tamper? Na to by asi bolo treba ADC a nie len GPIO. Dík

[sisdale]

Ahoj, ja mám doma nejaký starší Paradox + Esprit 626 klávesnicu, tiež by som to rád pridal do HA. Dal si priamo vstupy zón ako GPIO na nejaké ESP? Rozlišuje to aj alarm a tamper? Na to by asi bolo treba ADC a nie len GPIO. Dík

Ahoj, ja používám Paradox Digiplex DGP 848 se vstupy v režimu ATZ, tedy 16 vstupů. Protože mám více vstupů, tak tam mám ještě rozšiřující modul APR3-ZX4 zase v ATZ režimu s dalšími 8-mi vstupy. Původně jsem měl Paradox napojen NAM komunikací přes TSM 425W na Pult Centrální Ochrany, ale to jsem zrušil a přidal GSM modul. Klávesnice alarmu mám dvě Digiplex NE DGP2-641 LCD. Všechny vstupy alarmu mám použity, chrání dveře, okna, sabotáž ustředny, pohybové PIR čidla, senzory rozbití oken DG456 a při požární čidla (tyto detekují vysokou teplotu, kouř a vysoký obsah CO2). Všechny čidla mají i tamper ochranu.

Kvůli množství vstupů a ATZ režimu s tampery, bych nemohl připojit vstupy na GPIO. Takže jsem od začátku šel cestou napojení ESP přímo na Paradox COMBUS na hlavním boardu alarmu v TTL režimu bez dalších převodníků. Je to konektor v blízkosti procesoru na Paradox boardu:

COMBUS mám napojen na hardwarové serial porty ESP. Na fotce jsou jen dva vodiče: TX a RX. Protože napájení ESP mám z boardu alarmu a tak společnou zem už mají. Tedy ESP je normálně zálohováno ze zálohy napájení alarmu. Takže spojení funguje i když je celá elektroinstalace bez napájení. Na dalších dvou ESP GPIO mám připojen GSM modul. Tedy o narušení ví všichni nakonfigurovaní příjemci kde dochází k volání a přehrávání připravených zpráv na flash disku, také pro jistotu odesílá SMS, kdyby příjemce hovor nezvedal, i bez ztráty WiFi, vnějšího internetu (jak z WiFi, tak internetu z GMS modulu) a elektřiny lze alarm ovládat pomocí SMS, případně volání z povolených čísel s odesílanými klávesovými kódy.

Komunikaci s procesorem na boardu paradoxu se mi nedařilo v době, kdy jsem to dělal najít, protože to není nijak oficiálně otevřené rozhraní. Takže jsem přistoupil k reverz inženýringu a použil osciloskop s logickým analyzátorem. Přes to rozhraní jsem schopen kromě čtení všech stavů vstupů, jejich tamper narušení, jejich historie, číst také celkové stavy nakonfigurovaných zón, informaci o vstupech z klávesnic, historii příkazů. Dále krome vyčítání stavů, provádím také aktivaci/deaktivaci jednotlivých režimů (používám zejména dva FORCE, když nejsme doma, a INSTANT pro noční ochranu vnější obálky domu), a také umím vyvolat okamžitý PANIC alarm z nadřazeného řízení. Ovládání alarmu mám integrováno s centrálním řízením příchodu a odchodu z domu. Takže za normálních okolností uživatelé přímo s alarmem vůbec nepracují. Při odchodu systém sám alarmuje, při příchodu před automatickým otevřením dveří či garážových vrat, patřičnou zónu automaticky nejdříve odalarmuje. Vstupy stavu dveří, oken používám na řízení vytápění a klimatizace v domě. Některé dveřní vstupy a všechny pohybové čidla zase ovládájí patřičné osvětlení, takže uživatelé také jen celkem vyjímečně používají vypínače. Patřičná světla se také spínají při narušení zón v případě poplachu. Světla také simulují náhodnými přechody přítomnost v domě, když jsme delší dobu mimo dům. Ale to s alarmem souvisí už jen okrajově. Zajímavou funkcí ještě je využití požárního čidla v blízkosti strojovny FVE, které svou aktivací (kromě poplachu, notifikací uživatelů) také deaktivuje FVE a případně shodí celkové napájení elektroinstalace domu z distribuce, pokud je detekována aktivace požárních čidel i v dalších částech domu.

[TomHC]

Ďakujem za vyčerpávajúcu odpoveď ja mám iba 8 zón, to by ESP dalo v pohode. Ale najskôr po prázdninách, teraz na to nie je priestor.

[sisdale]

Červenec probíhal nadále v duchu úplné soběstačnosti. Celkově jsem vygeneroval 1.15 MWh solární energie a díky inteligentnímu řízení spotřebičů taky vše spotřeboval na místě. Množství vygenerované energie je o něco menší než v červnu a to zejména z důvodu špatného počasí v poslední třetině měsíce. Bylo pěkně deštivo, takže se alespoň zase doplnily zásoby vody. Po úporných vedrech z počátku měsíce to bylo potřeba.

Žádná energie nezůstala ležet ladem a ze 100% byla na místě zužitkována. Na následujícím grafu je průběh stavu SoC baterií za posledních 30 dní. Je tam pěkně vidět, že systém nenecháva dobíjet baterie na maximální dobití. Očekávám, že toto pozitivně také ovlivní životnost baterie, nicméně to se ukáže až za dlouhé roky.

Dlouhodobé vysoké teploty z počátku července a také vliv celkově oteplujícího se počasí mě motivoval zahájit další projekt spojený s domácí FVE. Začal jsem pracovat na připojení posledního spotřebiče na FVE a sice výkonného tepelného čerpadla, které je schopno výtapět/chladit současně v celém domě. Pár lokálních zařízení pripojených na FVE nemá takovou účinnost a není schopno uregulovat teplotu při vysokých či nízkých venkovních teplotách. Centrální TČ jsem dosud nepřipojoval, protože vyžaduje třifázové připojení 3x 400V. Funkci jednotlivých komponent uvnitř tepelného čerpadla řídím vlastním systémem již řadu let, nicméne stále bylo toto teplné čerpadlo připojeno pouze na distribuční soustavu a využíval jsem ho v zimním období při nízkých teplotách k vytápění. Komponenty jež mě dosud odrazovaly z připojení k FVE jsou tři: kompresor na 3x400V, a 2 další výkonné jednofázové motory na 400V. Ty jednofázové motory mají každý běhový kondenzátor na sekundárním vinutí. Všechny motory mají celkem velký rozběhový proud, nicméně celková spotřeba po rozjezdu není nijak astronomická a měl bych být schopen ji krmit z 11 kW FVE. Motory doplním o frekvenční měniče, které jsou schopny z jedné fáze 230V vyrobit 3x400V výstupy. Rozběhové proudy budou odstraněny postupným rozběhem motorů. U jednofázových motorů budu zkoušet, zda je lepší je provozovat s běhovým kondenzátorem, nebo zda budu druhé vinutí také napájet z frekvenčního měniče přímo. Přímé napojení primárního i sekundárního vinutí motorů na frekvenční měnič by mi umožnilo regulovat plynule i výkon těchto motorů, jinak mi bude běhový kondenzátor dělat konstantní posun a nebudu moc plynule regulovat otáčky. Takto bych mohl přejít z režimu on/off na režim regulující výkon chlazení/topení plynule, tedy v podstatě na invertorové TČ. Tím odpadne řada studených startů a teplotní hysteréze v domě, prodoužila by se životnost zařízení a zvýšil COP a EER faktor. Pokud bude problém s použitím frekvenčních měničů na jednofázové motory, tak mám záložní plán s použitím oddělovacího transformátoru z 230V na 400V. Ale ten vychází cenově a také prostorově hůře než frekvenční měniče.

Kromě letního období, kde TČ z FVE využiji na chlazení celého domu, tak ho využiji také na podzim, během slunečnějších zimních dní a na jaře. Odstraním tak řadu lokálních zařízení s nižší účinností. Další výhoda co si od toho slibuji, je možnost zmenšení hlavního jističe. Nyní, když potřebuji energii z distribuční sítě necelé 3 měsíce v roce, platím celý rok platbu za 3x 32 A jističe. Očekávám, že stálé platby za maximální příkon budou nadále jen růst a distribuční společnosti budou hledat kde zvýšit své zisky v době rozmachu FVE systému. Díky napojení centrálního TČ na FVE budu schopen snížit svůj maximální odběr z distribuční sítě a značně zmenšit dominující stále platby za připojení v mém ročním . Mohu precizně regulovat odebíráný proud pro dobíjení baterií a pokrýt tak nárazové příkony potřebné pro hrazení tepelných ztrát domu v době sepnutí TČ. Pokud někdy dojde k instalaci průběžného měření, nemám problém celý můj denní odběr přesunout podle spotových cen do nejvýhodnějších části dne. Je ovšem možné, že další změny ve zpoplatňování elektřiny zvýší mé odhodlání se stát úplně nezávislým a odpojím se od distribuční soustavy úplně.

ROI model projektu vychází přijatelně. Část nákladů se vrátí zvýšením efektivity topení/chlazení a tedy dalším snížením potřeby energie z distribuční sítě. Další část nákladů se bude vracet z ušetřených stálých plateb, které mi tvoří velkou část mého vyúčtování elektřiny. Tedy i při zohlednění pouze stavajících možností je projekt pro mě akceptovatelný. Nenažranost a neefektivnost distribučních společností způsobí, že se investice vrátí mnohokrát.

[sisdale]

Začal jsem experimentoval s frekvenčním měničem pro kompresor tepelného čerpadla. Frekvenční měnič je výkonný a lze k němu připojit 3x400V motor s příkonem 5.5kW. Během počátečního experimentování jsem narazil na problém s počátečním velkým proudem při nabíjení velkých kondenzátoru za usměrňovačem na vstupu měniče. Při připojení vyhazuje jištění 32A s charakteristikou C. Měřil jsem inrush current při zapojení a měřák ukazuje 48A. Ale očekávám, že měřák je stavěn na zachycení střídavých rozběhových proudu pro běžné motory. Takže ten počáteční proud bude ještě větší. Tento proud je větší než rozběhový proud přímo připojeného motoru, který jistič nevysadí.

Zamýšlím se nad možnostmi jak tento prvotní nárazový proud omezit. Standardně se spínáné zdroje osazují termistory NTC, nicméně pro pracovní proud výkonného měniče je nemohu použít. Jednou možností bezpečného připojení bylo použití autotransformátoru s postupným zvyšováním napětí. Nicméně tato možnost je pro trvalé řešení nepraktická a velmi špatně automatizovatelná. Dále jsem zkoušel omezení počátečního proudu pomocí výkonového keramického rezistoru 120 Ohm, limitující počáteční nabíjení na zhruba 2A. Tedy podobný princip jaký používám na připojování výkonných invertorů na baterie, kde je problém podobný. Experimentálně jsem vyzkoušel, že řešení s výkonným rezistorem, jež se po několika sekundách přemostí pomocí časově zpožděného stykače, je funkční. Během počátečního nabíjení vstupní kapacity se nemůže spouštět rozběh motoru, nicméně to není v mém případě problém. Ke spouštění motorů v tepelném čerpadla dochází po výpadku napájení nejdříve po jedné minutě. Vykoušel jsem, že s rezistorovým omezovačem, mohu výkonný frekvenční měnič připojit i na výstup FVE měničů. Zpětné rušení od frekvenčního měniče minimalizuji EMI filtrem na vstupu v kombinaci s ferity na spojení s motorem. Zbytkové vyšší harmonické v domovní síti neovlivňují žádné spotřebiče.

Nevíte někdo o nějakém jiném způsobu řešení omezující prvotní proudové špičky při připojení vstupu frekvenčního měniče? Jelikož nechci odpálit výstupní IGBT můstky v měničích, tak ten proud omezit potřebuji.

[glottis]

Když bys dostal chuť tím frekvencakem ten kompresor i regulovat tak to nedělej dokud nebudeš vědět, že je k tomu kompresor použitelný. On off kompresory na tyto nejsou připravené. Nebudou dostatečně mazat a můžeš ho zničit. Na rozběh to asi bude ok.

[rva]

Asi na dvou stránkách máš moje pokusy s několika různými frekvenčními měniči: https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 40#p164821
U mě jsem na padání jističů nenarazil, možná tomu pomohlo, že frekvenčák byl zapojen do rozvodu 230 V až dost daleko za měniči a vlastní impedance vedení 230 V proud omezila. Občas to tu někdo doporučuje - použít prodlužku.

[kodl69]

Omezení proudu: 1.) mrkni se na jakýkoliv softstart. 2.) v audiu se bežně používá ten termistor, kterej se přemostí kontaktem relé. Já osobně to zapojení zjednodušil tak, že cívka relé je zapojena na kondenzátor, tj když je na kondenzátoru napětí, tak přemostí ten startovací odpor. Nemusí to být zrovna termistor, třeba 3f bojlerový těleso 12kW udělá taky kus práce, ale je to bastlení... Chtělo by to pak ještě nějakou odchranu proti tomu, když by stykač nesepnul, aby to těleso neshořelo a pod...

[sisdale]

Když bys dostal chuť tím frekvencakem ten kompresor i regulovat tak to nedělej dokud nebudeš vědět, že je k tomu kompresor použitelný. On off kompresory na tyto nejsou připravené. Nebudou dostatečně mazat a můžeš ho zničit. Na rozběh to asi bude ok.

Dik za upozorneni. Pokud se budu poustet do regulace otacek kompresoru, tak bych ho spoustel s rozbehem na plny vykon. A po promazani, teprve vykon snizoval. Urcite bych nesel pod 50-60% a taky pak v pravidelnych intervalech bych ho zase vybudil na plne otacky z duvodu promazani. Uvidim, se zlepsenim efektivity budu pripadne experimentovat az rozjedu system na on/off rezimu z FVE.

[glottis]

jestli jsi nevidel, pust si tohle

https://www.youtube.com/watch?v=qA0ATzIr6yY

[sisdale]

V srpnu se vystřídaly všechny typy solárně produktivních dní. Během pěkných slunečných dní se vygenerovalo denně bez problému přes 50 kWh, ale ke konci srpna se vyskytovala solární tma jako ze špatných zimních dní a 28. srpna se vygenerovalo pouze 4.52 kWh za celý den. Takže kapacita baterií byla využita naplno. Na druhou stranu dostala příroda pořádnou davku vody. Celkově jsem v srpnu vygeneroval a lokálně spotřeboval 995 kWh energie.

Experimentování s frekvenčním měničem dopadlo dobře, bez problému provozuji 3f 400V motor kompresoru tepelného čerpadla o výkonu 5 kW zapojený v trojúhelníku na 1f 230V výstupu invertoru. V srpnu jsem využíval systém k efektivnímu chlazení celého domu ve velmi horkých dnech. Nyní mě ještě čeká finalizace celé předělávky a přidání dalších dvou slabších frekvenčních měničů pro zbyvající 1f 400V motory v TČ. Počítám, že to stihnu v průběhu září a postupně začnu hradit tepelné ztráty z chladnějších místnosti z centrálního tepelného čerpadla místo méně efektivních lokálních zdrojů.

[sisdale]

Září 2023 vyšlo velmi pěkně. Celkově jsem vygeneroval 1.13 MWh a z distribuce nespsotřeboval ani Watt. Pozoruji zhruba o 12% vyšší zisk než v srpnu, kdy bylo nějaký čas velmi pochmurno. Oproti září před rokem jsem vygeneroval o 60% více. Nárust přičítam třem faktorům. Velký díl připadá na změny ve způsobu řízení spotřebičů a přechodu na prediktivní řízení založeném na strojovém učení. Další část nárustu jde za instalaci Tigo optimizeru na čtyři ze šestnácti panelů jak jsem popisoval ve vlákně viewtopic.php?t=8420&start=20#p213426 . A drobná část vyššího zisku také připadá na lepší klimatické podmínky.

V průběhu září se mi podařilo dokončit úplný přechod 3f centrálního teplného čerpadla na 1f FVE za použití tří frekvenčních měničů. Způsob provedení mi umožňuje nezávisle automaticky přehazovat připojení do distribuce v případě, že FVE energie bude pokrývat pouze ostatní spotřebu v domě během špatných zimních dní. Automatické přehazování je nezávisle na automatickém přehazování zbytku domu. V září jsem centrální TČ využíval pro snižování teploty v celém domě během poměrně hodně dní s letními teplotami. Nyní ještě dokončuji integraci řízení centrálního TČ do výše zminěného prediktivního řízení zohledňujícího tepelné ztráty resp. prostup tepla z vnějšku dovnitř v letních měsících. Plánují, že cílové teploty ať už pro chlazení nebo topení budou nějak funkčně záviset na energetické situaci s limitem nastaveného teplotního komfortu.

Celková investice přechodu byla v jednotkách tisíc, takže kompletní návratnost bude při využití zhruba 1 MWh energie z FVE. Vzhledem k očekávanému zdražení elektřiny z distribuce od ledna 2024 (návrat podpory obnovitelných zdrojů a nemalý nárust distribučních poplatků) bude tato investice umořena do jednoho roku. Tedy ještě před úplným umořením předešlých investic do budování a údržby dosavadní varianty FVE. Pokud nebudou potřeba další větší investice, tak bude vše umořeno kolem tří let od prvního zprovoznění menší části FVE systému. Malé snižování ceny silové elektřiny je plně kompenzováno navyšováním ostatních položek skladby ceny energie. Takže pro rok 2024 budou ceny energií pro běžného odběratele stále vysoko. Jen doufám, že EU neuvalí zvažované vysoké cla na import komponent FVE. To by byl tlak na další zvyšování cen energíí a navíc na značné prodražení případného dalšího rozšířování FVE.

[sisdale]

Další ostrovní měsíc. V říjnu vygenerováno a lokálně spotřebováno i přes již značně proměnlivé počasí 638 kWh. Letos je to o něco více než loni. Během října jsem dokončil plnohodnotné řízení tepelného čerpadla z inteligentního energetického řízení domu. Kupodivu tepelné ztráty spočtené dle projektu v PENB odpovídají poměrně přesně. Na základě předpovědi jsem schopen počítat dopředu s časovým profilem tepelných ztrát, tepelnými zisky danými slunečním zářením a domácími spotřebiči. Zbylé tepelné ztráty pak hradím tepelným čerpadlem a v energetickém rozvrhu pak vím kdy a kolik energie budu potřebovat. To pak ovlivňuje zda a kdy jaké spotřebiče budou spuštěny a také volí teplotu TUV a tepelný komfort v nastavených mezích.

Dny se již velmi krátí a očekávám, že v druhé polovině listopadu mi skončí letošní energetická svoboda a budu muset začít částečně používat externí energii.

[cipis]

Jen technicka, to neni k diveni, ze to vyslo stejne jak v projektu, ale znaci to, ze to nekdo podle toho projektu postavil. Kamos s tim bojoval, ale nakonec to nacpal do smlouvy se stavebni firmou. A najednou mel na stavbe sikovnejsi remeslniky, co delali vse peclive (= normalne).

[sisdale]

Tak mi dnes nad ránem skončila energetická svoboda v letošním roce. Od února přišlo první přepnutí. Díky špatnému počasí to bylo o 5 dní dříve než vloni. Po dvou hodinách na DS vyšlo slunce, sice se po obloze proháněly mraky, ale mezi nimi občas vykouklo slunce. Nakonec to dnes hodilo 21.2 kWh. Pár dní to zase půjde na offgrid. Ale poměr spotřeby z DS bude teď bohužel narůstat až do ledna.

[sisdale]

Letošní listopad byl z důvodu velmi špatného závěru horší ve výrobě než loňský. Na FV straně vygenerováno 283 kWh (o cca 12% méně) a na AC straně v činné energii dodáno a lokálně spotřebováno 231 kWh. Z DS jsem po skončení letošní energetické svobody díky mrazivému počasí odebral 415 kWh.

Prosinec na tom bude pravděpodobně také hůře než loni. Takové přívaly sněhu po začátku astronomické zimy nepamatuji. Ale třeba se počasí po novém roce na oplátku zase vylepší. Uvidíme.

[sisdale]

Tak prosinec máme za sebou. Na FVE straně se vygenerovalo 213 kWh čemuž nakonec na výstupní straně odpovídá 185 kWh činné AC energie. Výsledek je o malinko lepší než před rokem, tedy bylo o něco více slunečno. Začátek ledna je zatím nic moc, tak uvidíme jestli nakonec loňský lede dožene nebo ne. V únoru už ale začne být z pohledu soběstačnosti podstatně lépe.

[sisdale]

Jsem se dostal ke zpracování roční statistiky výroby, účinnosti převodu na AC a využití baterie. Statistiku odběru z gridu dodám v květnu, kdy mi končí roční zúčtovací období.

Za kalendářní rok 2023 jsem na FVE straně celkově vyrobil 8 219 kWh. V minulém roce jsem neměnil nijak instalované panely a ani jejich umístění, takže normovaná výroba mi vychází 960 kW/kWp. Vzhledem k neoptimální orientaci a sklonu 23 stupňů, probíhajícímu stínění od stromů a staveb v okolí v ranních a zejména pak v pozdějších odpoledních hodinách jsem s normovanou výrobou panelů se stářím 2.5 roků spokojený.

Elektroměry na výstupu dvou měničů za rok 2023 načetly 7 330 kWh činné AC energie. Nejvetšími spotřebiči z pohledu spotřebované enerigie jsou asynchronní motory (ventilatory vzduchotechniky, čerpadla), hned v závěsu to jsou výkonné frekvenční měniče pro motory třífázového tepelné čerpadla. Až na třetím místě je čistě odporová zátěž akumulační nádrže TUV, ohřev vody ve vířivce, a pak drobnosti ohřevu vody v pračce a myčce nadobí. Účiník v mé sítí je tedy střídavě zejména induktivního a kapacitního charakteru. Velké zátěže jsou spínaný střídavě, dle dostupné kapacity výstupů měničů.

Roční účinnost převodu FVE na činnou AC energií na výstupů měničů mi tedy vychází 89.18 %. S tím jsem spokojený s přihlédnutím k faktu, že účiník v mé síti není ideálně odporový a nemalá část vyrobené energie prochází bateriovým uložištěm. Inteligentní řízení se snaží spotřebovávat FVE energii pokud možno bez transformace na bateriovou úroveň, ale to pro všechny případy není možné - topit potřebuji zejména v noci, vířivka se užívá večer a podobně.

Co se týče množství energie jež bylo uloženo a tedy pak i odebráno z bateriového uložiště, tak tu jsem schopen odhadnout z hodnot cycleAh načítaných v BMSkách. Hodnota nebude úplně přesná zejména z důvodu menší kvality integračního měření v JK BMS, ale chyby by němely být příliš velké. Celkově jsem v kalendářním roce načetl 64 313 cycleAh dohromady přes všechny tři BMSky. Vzhledem k instalované kapacitě, kde také nedocházelo k žádné změně, to je za rok 97,5 cyklů baterie. Původní úvaha, abych se nezabýval stahováním prismatických článků se mi potvrdila. Baterie odejdou dřívé stářím než z důvodu mírně snížené cyklické životnosti. Pouze ve vyjímečném případě došlo k tomu, že plně nabitá baterie byla vybitá do nastaveného minima 10 %. Ve většině případu byly hloubky vybíjení a nabíjení maximálně 50 %. K úplnému nabití včetně balancování článků došlo v minulém roce celkem třikrát - ve všech případech řízeně, reset/kalibrace SoC na JK-BMSkách a kontrola balancu článků. Jinak řízení cíli na maximálně 95 % SoC na konci denního nabíjení.

Na LiFePO4 se pohybuji v drtivé většině mezi 3,0 a 3,2 V na článek. Pro výpočet energie uložené a později odebráné z bateriového uložiště vezmu tedy střed 3,1 V na článek. Celkově výjde, že za kalendářní rok bylo do baterie uloženo 3 190 kWh energie. Tedy vztaženo na roční FVE energií to je 38.8 % a vztaženo na výstupní činnou AC energií to je 43.5 %. Tedy asi nekdě kolem 40 % celkové energie prošlo přes baterii a 60 % jsem vytěžoval přímo v době svitu. Čistě ekonomický pohled na cenu uložené energie mi vychází, že k úhradě ceny baterie by došlo za 4-5 let při zohlednění mé ceny loňského roku. Kdybych využíval služby typu virtuální baterie a sponzoroval organizace typu ČEZ a ČEZ Distribuce, mi vychází návratnost hodnoty baterie na 7-8 let. To by mělo být stale v její životnosti. Takže baterie stále vychází racionálně. Nevyčíslitelné jsou ovšem benefity typu nezávislost/soběstačnost. Všechny prvky FVE mimo baterii se mi již uhradily v průběhu roku 2023 neodebranou energií z gridu počítaje odpovídající ceny dodávek v čase pro mé odběrné místo od počátku instalace. Veškerou neodebranou energii z gridu již nyní započítávám na odpisy pořizovacích nákladů baterie, takže k nule celého FVE systému se dostanu dříve, pokud nebude potřeba investovat do větších oprav.

[sisdale]

Někam se mi zatoulalo shrnutí za leden, tak to vezmu nyní za dva měsíce. Letošní leden velmi překvapil a oproti loňskému byl zisk z FVE mnohem vyšší. Letos leden přispěl 322 kWh energie a loni to bylo pouze 205 kWh, tedy nárust o 57%.

V lednu se vyskytovalo několik poměrně slunečných dní, kdy denní příspěvek dosahoval 30 kWh i přes to, že při nízkém slunci moje instalace trpí větším zastíněním od okolních staveb a stromů. MPPT regulátory se ale snaží vytěžit maximum jak je vidět na průběhu okamžitého výkonu z jednotlivých stringů v průběhu jednoho dne.

Na druhou stranu únor i přes přestupný rok byl nakonec horší než loňský. Letos únor přispěl 335 kWh energie, ale loni byl vydatnější 398 kWh. Únor trpěl na poměrně velkou oblačnost a pěkný celý slunečný den se vyskytl pouze 24.2. Na druhou stranu je celkem znát již efekt prodlužování dne a vyšší elevace slunce na obloze. Denní výkony se drží od poloviny února na slušné úrovni a tak od 13.2. držím ostrovní režim. Pokud se počasí vyloženě na delší dobu nezhorší, tak můj letošní den začátku energetické svobody bude o dva týdny dříve než loni. Loni jsem si užíval energetickou svobodu až od 27.2.

[sisdale]

Měsíc březen definitivně potvrdil, že grid již není potřeba. Provozuji letos dům v plnohodnotném ostrovním režimu již od 13.2. Energie je dostatek na pokrytí všech potřeb včetně udržování tepelného komfortu v celém objektu. I přes horší závěr měsíce způsobený pískem ze Sahary v atmosféře, byl březen celkově velmi vydatný a vygeneroval jsem 845 kWh energie, tedy téměř 100 kWh/kWp. Letošní březnová produkce byla o dost lepší než loňská a dokonce překonala ve všech ohledech loňský duben.

Prediktivní rozvrhovací systém řízení energetického toku funguje dobře a SoC baterií se pohybuje v rozsahu 30 až 90%. V řízení je dostupné množství energie využíváno vedle flexibilní cílové teploty přípravy TUV, spouštění myčky, pračky a sušičky, také na akumulaci do tepla v celém domě. V případě tepla v domě dochází k posunu teploty na základě povolených mezí pro noční a denní režim. Dále se řídí množství obměny vzduchu, tedy při nadbytku energie může docházet rychleji k obměně vzduchu a hrazení zvýšených tepelných ztrát intenzivnějším větráním. Při nárustu venkovních teplot přechází řízení do snižování vnitřní teploty je-li to potřeba. Už neočekáváme déletrvající mrazy a tak jsme na konci měsíce zprovoznili zavlažovací systém jehož čerpadla jsou dalšími spotřebiči.